Fluorid neptunitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid neptunitý
Obecné
Systematický názevFluorid neptunitý
Anglický názevNeptunium(III) fluoride
Německý názevNeptunium(III)-fluorid
Sumární vzorecNpF3
Vzhledfialová pevná látka[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS16852-37-2
PubChem13751216
SMILESF[Np](F)F
InChIInChI=1S/Np.3FH/h;3*1H/q+3;;;/p-3
Key: ZBOLUSKWQLLYDC-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost294,04 g/mol
Teplota tání1425 °C (2597 °F; 1698,15 K)[2]
Struktura
Krystalová strukturatrigonální
Hrana krystalové mřížkya = 712,9 pm
c = 728,8 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1529 ± 8 kJ·mol−1
Standardní molární entropie S°131 ± 3 J·mol−1·K−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1461 ± 8 kJ·mol−1
Měrné teplo94 ± 3 J·mol−1·K−1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid neptunitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NpF3.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Fluorid neptunitý lze připravit redukcí oxidu neptuničitého vodíkem v přítomnosti fluorovodíku při 500 °C:[3][4]

2 NpO2 + H2 + 6 HF → 2 NpF3 + 4 H2O

Může být také připraven reakcí vodného roztoku neptunia s fluoridy ve slabé kyselině:

Np3+(aq) + 3 F(aq) → NpF3(s)

Lze jej také připravit redukcí fluoridu neptuničitého v proudu vodíku:[4]

2 NpF4 + H2 → 2 HpF3 + 2 HF

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Fluorid neptunitý je fialová radioaktivní pevná látka s teplotou tání 1425 °C. Krystalizuje ve struktuře fluoridu lanthanitého v prostorové grupě P63/mmc (číslo 194) s parametry mřížky a = 712,9 pm a c = 728,8 pm.[5][6] Každý atom neptunia je obklopen devíti jádry fluoru v deformované trojboké trigonálně prizmatické struktuře.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Fluorid neptunitý se oxiduje na těkavý fluorid neptuniový v proudu plynného fluoru při 500 °C:[7]

2 NpF3 + 3 F2 → 2 NpF6

Oxidací fluoridu neptunitého směsí kyslíku a fluorovodíku vzniká fluorid neptuničitý:[8]

4 NpF3 + O2 + 4 HF → 4 NpF4 + 2 H2O

Při reakci s kyslíkem vzniká fluorid neptuničitý a oxid neptuničitý:[5]

4 NpF3 + O2 → 3 NpF4 + NpO2

Kovové neptunium lze získat redukcí. Fluorid neptunitý reaguje s kovovým baryem nebo lithiem při 1200 °C:

2 NpF3 + 3 Ba → 2 Np + 3 BaF2

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neptunium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Neptunium(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 2149 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017770-1. S. 1969. (německy) 
  2. WebElements Periodic Table » Neptunium » neptunium trifluoride. www.webelements.com [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-25. 
  3. YOSHIDA, Zenko; JOHNSON, Stephen G.; KIMURA, Takaumi. Neptunium. Příprava vydání Lester R. Morss, Norman M. Edelstein, Jean Fuger. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-1-4020-3598-2. DOI 10.1007/1-4020-3598-5_6. S. 699–812. (anglicky) 
  4. a b KELLER, C. Die Chemie des Neptuniums. Berlin/Heidelberg: Springer-Verlag 1–124 s. Dostupné online. ISBN 3-540-04488-4. S. 63. 
  5. a b MAPLE, T. G. Gmelins Handbuch der Anorganischen Chemie. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 978-3-662-13295-1, ISBN 978-3-662-13294-4. S. 515–804. 
  6. ZACHARIASEN, W. H. Crystal chemical studies of the 5f-series of elements. XII. New compounds representing known structure types. Acta Crystallographica. 1949-12-02, roč. 2, čís. 6, s. 388–390. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. DOI 10.1107/S0365110X49001016. 
  7. MALM, John G.; WEINSTOCK, Bernard; WEAVER, E. Eugene. The Preparation and Properties of NpF 5 ; a Comparison with PuF 5. The Journal of Physical Chemistry. 1958-12, roč. 62, čís. 12, s. 1506–1508. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j150570a009. (anglicky) 
  8. Neptuniumverbindungen. www.spektrum.de [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (německy)