Fluorid barnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fluorid barnatý
Krystalová mřížka
Krystalová mřížka
Obecné
Systematický název Fluorid barnatý
Anglický název Barium fluoride
Německý název Bariumfluorid
Sumární vzorec BaF2
Vzhled Bílé krychlové krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
Číslo RTECS CQ9100000
Vlastnosti
Molární hmotnost 175,34 g/mol
Teplota tání 1 368 °C
Teplota varu 2 260 °C
Hustota 4,893 g/cm3
Index lomu 1,455
Rozpustnost ve vodě 0,16 g/100 ml (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v methanolu a ethanolu
Struktura
Krystalová struktura Krychlová (fluorit, cF12)
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R20/22
S-věty S2 S28
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
0
 
Teplota vznícení Není vznětlivý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Fluorid barnatý (BaF2) je anorganická sloučenina. Jedná se o pevnou látku tvořenou bílými až bezbarvými krystaly. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu frankdicksonitu.[1] Stejně jako další rozpustné sloučeniny barya je toxický.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Pevná forma přijímá fluoritovou strukturu za normálních podmínek a při vysokém tlaku strukturu chloridu olovnatého.[2]
V plynném skupenství je molekula BaF2 nelineární, úhel F–Ba–F má velikost asi 180°.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Fluorid barnatý je průhledný v oblasti od ultrafialového záření po infračervené záření (od 150–200 nm až po 11–11,5 μm a může být použit jako materiál pro optické součástky jako jsou objektivy. Je používán v oknech pro infračervenou spektroskopii.
Jeho transmitance při 200 nm je poměrně nízká (0,60), ovšem při 500 nm se zvyšuje na 0,96–0,97 a nemění se až do hodnoty 9 μm, kde se začíná snižovat (0,85 při 10nbsp;μm a 0,42 při 12 μm).
Index lomu se při 700 nm až 5 μm pohybuje kolem hodnoty 1,46.[3]

Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barium fluoride na anglické Wikipedii.

  1. Radtke A.S., Brown G.E. (1974).  "Frankdicksonite, BaF2, a New Mineral from Nevada". American Mineralogist 59: 885–888. 
  2. A.F Wells(1984). Structural inorganic chemistry -5th Edition. Oxford: Clarendon Press. ISBN 0-19-855370-6. 
  3. Crystran Ltd. Optical Component Materials [online]. [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. (anglicky)