Diecéze brněnská
| Diecéze brněnská Dioecesis Brunensis | |
|---|---|
 Znak brněnské diecéze | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Brno |
| Katedrála | Katedrála svatého Petra a Pavla v Brně |
| Zřízena | 1777 |
| Církev sui iuris | římskokatolická |
| Biskup | Pavel Konzbul |
| Emeritní biskup | Vojtěch Cikrle |
| Generální vikář | Pavel Kafka |
| Církevní provincie | moravská |
| Statistické údaje | |
| Počet děkanátů | 20 |
| Počet farností | 451 |
| Rozloha | 10 597 km² |
| Počet obyvatel | 1 387 000 (rok 2011) |
| z toho katolíků | 533 250 (38 %) |
| Návštěvnost nedělních bohoslužeb | 62 501 (rok 2021) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′0″ s. š., 16°36′0″ v. d. |
| Web | http://www.biskupstvi.cz |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diecéze brněnská (latinsky Dioecesis Brunensis) je římskokatolická diecéze, která se nachází na jihu historické země Moravy (a od 1. ledna 2013 zahrnuje též farnosti Dolní Cerekev a Vyskytná nad Jihlavou nacházející se převážně v Čechách).
Podle současného správního dělení České republiky se diecéze rozkládá na většině území Jihomoravského kraje, části kraje Vysočina a několika farnostmi zasahuje i do Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje. Sídlem biskupa je krajské město Brno, katedrálou pak katedrála svatého Petra a Pavla.
Založena byla na žádost Marie Terezie bulou Suprema dispositione papeže Pia VI. 5. prosince 1777. Současným (čtrnáctým) diecézním biskupem je Pavel Konzbul, který kanonicky byl uveden do úřadu diecézního biskupa 29. června 2022. Emeritním biskupem je Vojtěch Cikrle. Působí zde 16 mužských a 24 ženských řádů a kongregací. Diecéze má 61 poutních míst (z toho je 33 zasvěceno Panně Marii). Prvním biskupem brněnské diecéze byl Matyáš František Chorinský z Ledské.
Znak
[editovat | editovat zdroj]
Současný znak diecéze pochází z roku 1946, kdy první a čtvrté pole svého biskupského znaku prohlásil Karel Skoupý za znak diecéze. V původním znaku diecéze bylo pět kuželů a císařský orel s rakouským štítkem na hrudi s písmeny MT.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]
Vlajka diecéze pochází z roku 2006, autorem jejího návrhu je Zděnek Velebný z Ústí nad Orlicí. Zlaté zkřížené klíče a stříbrný meč vyskytující se i ve znaku jsou umístěny v modrém vodorovném středním pruhu, který je odkazem na mariánskou tradici. Nad a pod ním jsou směrem od středu umístěny vodorovné pruhy barev žluté, bílé a červené (poslední o dvojnásobné výšce), což je odkaz na barvy Moravy (červená a žlutá) a Brna (červená a bílá). Vodorovné dělení listu je v poměru 2:1:1:9:1:1:2.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kolem roku 1768 byly nastoleny úvahy o možném vzniku nového církevního dělení, v roce 1773 byla ustavena komise, která měla vypracovat návrh na nové rozdělení území Moravy na tři diecéze, které by měly sídlit v Brně, Opavě a Olomouci, kdy olomoucké biskupství by se mělo stát arcibiskupstvím. Dekret o vzniku olomouckého arcibiskupství byl vydán dne 24. května 1777 po smrti biskupa Maxmiliána z Hamiltonu, který byl velice vlivným a těžce se smiřoval s novým rozdělením. V císařském nařízení z roku 1782 je uvedeno, že do brněnského biskupství spadá brněnský, znojemský a jihlavský kraj.[2]
Po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí byl biskupským dekretem Msgre. Josefa Kupky (uveřejněném v Acta curiae eposcopalis Brunensis pod č. 1152) generálním vikářem odtržené části brněnské diecéze dne 16. listopadu 1938 ustanoven probošt mikulovské kapituly Mons. Franz Linke,[3] který spravoval 104 farností. Biskupský generální vikariát se sídlem v Mikulově zahrnoval arcikněžství Mikulov s děkanáty Hustopeče-Drnholec, Hrádek, Mikulov a Olbramovice a arcikněžství Znojmo s vikariáty Vranov nad Dyjí, Hostěradice, Slavonice a Znojmo.[4] S biskupským generálním vikariátem sousedily děkanáty Telč, Dačice, Jemnice, Jevišovice, Horní Dunajovice, Ivančice, Dolní Kounice, Modřice, Židlochovice, Klobouky, Velké Pavlovice a Podivín.[5] Po náhlé smrti Franze Linkeho byl provizorním správcem ustanoven Johann Zabel. Od konce května 1945 přebírala správu brněnská kapitulární konzistoř a od 1. ledna 1946 byl zrušen generální vikariát v Mikulově.[6]
Rozdělení diecéze
[editovat | editovat zdroj]Diecéze je tvořena 451 farnostmi, které jsou od 1. srpna 1997 rozděleny do 20 děkanství (jedna farnost, Brno-dóm, je exemptní, tj. nezačleněna do žádného děkanství). K 1. říjnu 2018 bylo 206 farností obsazených a 244 spravovaných excurrendo.
Přehled duchovních úkonů
[editovat | editovat zdroj]| úkony | 1995[7] | 2000[8] | 2011[9] | 2014[10] | 2016[11] | 2017[12] | 2018[13] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Křty | 7 325 | 5 828 | 4 947 | 4 681 | 4 809 | 4 525 | 4 793 |
| Biřmování | 2 829 | 2 105 | 1 547 | 912 | 1 002 | 1 319 | 934 |
| První svaté přijímání | - | 4 492 | 2 236 | 2 293 | 2 279 | 2 185 | 2 376 |
| Sňatky | - | 1 827 | 1 269 | 1 276 | 1 432 | 1 370 | 1 271 |
| Pomazání nemocných | - | - | 20 237 | - | - | - | - |
| Pohřby | - | 6 857 | 4 890 | 4 811 | 4 494 | 4 610 | 4 696 |
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]V roce 2018 bylo v diecézi 547 300 pokřtěných osob z celkového počtu 1 389 300 obyvatel, což představuje 39,4 %.[14]
| rok | populace | kněží | trvalí jáhnové | řeholníci | farnosti | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pokřtění | celkem | % | celkem | diecézní | řeholní | počet křtů | muži | ženy | |||
| 1949 | 1 050 000 | 1 150 000 | 91,3 | 814 | 680 | 134 | 219 | 913 | 450 | ||
| 1970 | 981 360 | 1 257 000 | 78,1 | 642 | 525 | 117 | 117 | 784 | 451 | ||
| 1980 | 980 000 | 1 260 000 | 77,8 | 464 | 464 | 450 | |||||
| 1990 | 900 000 | 1 280 000 | 70,3 | 359 | 306 | 53 | 64 | 380 | 450 | ||
| 1999 | 750 000 | 1 400 000 | 53,6 | 385 | 290 | 95 | 28 | 132 | 474 | 450 | |
| 2000 | 750 000 | 1 400 000 | 53,6 | 396 | 296 | 100 | 5 828 | 28 | 129 | 482 | 450 |
| 2001 | 750 000 | 1 400 000 | 53,6 | 402 | 307 | 95 | 29 | 125 | 468 | 451 | |
| 2002 | 750 000 | 1 400 000 | 53,6 | 400 | 305 | 95 | 29 | 121 | 456 | 452 | |
| 2003 | 533 000 | 1 354 000 | 39,4 | 409 | 307 | 102 | 32 | 131 | 452 | 452 | |
| 2004 | 533 000 | 1 354 000 | 39,4 | 408 | 303 | 105 | 32 | 132 | 449 | 452 | |
| 2006 | 533 000 | 1 354 000 | 39,4 | 400 | 297 | 103 | 31 | 135 | 436 | 453 | |
| 2012 | 535 500 | 1 360 000 | 39,4 | 358 | 264 | 94 | 40 | 115 | 289 | 449 | |
| 2015 | 546 000 | 1 387 000 | 39,4 | 347 | 256 | 91 | 4 716 | 44 | 111 | 243 | 451 |
| 2018 | 547 300 | 1 389 300 | 39,4 | 336 | 253 | 83 | 4 793 | 47 | 101 | 218 | 450 |
Osobnosti diecéze
[editovat | editovat zdroj]- sb. Jan Bula
- Felix Maria Davídek
- Prokop Diviš
- Stanislav Drobný
- Beda František Dudík
- ct. Marie Vojtěcha Hasmandová
- sv. Klement Maria Hofbauer
- Leoš Janáček
- Vojtěch Jílek
- bl. Marie Restituta Kafková
- Jiří Josef Kamel
- sv. Jan Kapistránský
- Pavel Křížkovský
- Cyril Martinek
- Řehoř Jan Mendel
- Zdeněk Rotrekl
- Jan Blažej Santini-Aichel
- sv. Jan Sarkander
- ct. Antonín Cyril Stojan
- ct. Martin Středa
- František Sušil
- sb. Tomáš Týn
- Jan Zahradníček
- sv. Zdislava z Lemberka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
-
-
-
-
Dolní Kounice, torzo kláštera Rosa coeli -
-
Třebíč, bazilika sv. Prokopa (UNESCO) -
Zelená hora u Žďáru nad Sázavou, kostel sv. Jana Nepomuckého (UNESCO) -
-
Znojmo, kostel sv. Mikuláše -
-
Mohyla míru u Slavkova s kaplí uvnitř -
Románský portál kostela sv. Jana Křtitele v Měříně -
Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna, nejstarší klášter na Moravě -
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netíně u Velkého Meziříčí -
-
-
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Svatý otec Benedikt XVI. v Brně. brno.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ HEŘMANOVÁ, Tereza. Historie kůru farního kostela sv. Martina v Třebíči. Praha, 2006 [cit. 2017-01-07]. 45 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta a Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola. Vedoucí práce Tomáš Slavická. s. 18–20, 27–32, 36–40. Dostupné online.
- ↑ SIUDA, Mgr Bc Pavel. Narodil se v rodině punčocháře. Stal se proboštem významné kapituly. P. Franz Linke. www.doo.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
- ↑ ČERVENKA, Jan, Územně správní organizace římskokatolické církve v Československu (1918-1992), s. 108.
- ↑ BOHÁČ, Zdeněk, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, mapa 21.
- ↑ Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
- ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_1995.htm
- ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_2000.htm
- ↑ Katolická církev v České republice. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-7195-671-6. S. 74 a 75.
- ↑ Výroční zpráva 2014 S.44
- ↑ Výroční zpráva 2016 S.7
- ↑ Výroční zpráva 2017 S.9
- ↑ Výroční zpráva 2017 S.7
- ↑ Annuario pontificio, 2019. (italština)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Zlámal Bohumil, Založení brněnského biskupství, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 55–158.
- Zlámal Bohumil, Posloupnost biskupů brněnských, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 159–169.
- Zlámal Bohumil, Biskupská kapitula v Brně, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 171–182.
- Jandlová Martina, Brněnská diecéze (1777–2007) – Historie a vzpomínky, Brno 2006. ISBN 80-239-5678-7.
- Biskupství brněnské, Brno 2000.
- Jindřich Zdeněk Charouz, Pohledy do dějin brněnské diecéze, Brno 2006. ISBN 80-239-6713-4
- Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 20.
- Katolická církev v České republice, Praha 2013, ISBN 978-80-7195-671-6. s. 74 a 75
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze brněnská na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Brněnské biskupství v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Webové stránky diecéze
- Klikací mapa Brněnské diecéze
- Údaje na stránkách o katolické hierarchii
- Výroční zprávy biskupství
