Borovice Heldreichova
Borovice Heldreichova | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | pinofyty (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Rod | borovice (Pinus) |
Podrod | Pinus |
Sekce | Pinus |
Podsekce | Pinus |
Binomické jméno | |
''Pinus heldreichii'' H. Christ, 1863 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Borovice Heldreichova (bělokorá) (Pinus heldreichii) je evropská dvojjehličná borovice, rostoucí v horských polohách především na vápencích na Balkáně, kde se střídá s borovicí rumelskou, která zde roste na žule.
Synonyma
• Pinus leucodermis Antoine (1864)
Pod tímto názvem je uváděna velmi často a některými (i současnými) dendrology jsou dokonce uváděny v systematice oba názvy pro dva odlišné druhy borovic.
Vzhled
Strom podobný borovici černé, až 35 m vysoký, zavětvený až k zemi.
Koruna kuželovitá, borka tenká, popelavá, dole hranatě šupinovitá.
Větve a letorosty jsou šedohnědé, letorosty jsou na rozdíl od podobné borovice černé ojíněné.
Pupeny podlouhle vejčité, šedobělavé s bílými špičkami, bez pryskyřice.
Jehlice po 2, dlouhé 4-9 cm, nahloučeny štětkovitě na konci větviček, tuhé, leskle zelené.
Šišky jednotlivé, vejčité, 7-8 x 2,5 cm, nezralé tmavě fialové, zralé hnědé. Spodní šupiny mají štítek jehlancovitě zdvižený, s pupkem špičatým, ke spodině šišky zahnutým.
Semena okřídlená, elipsovitá, 6-7 mm velká.
Výskyt
Na balkánském poloostrově, v Bulharsku, Itálii, a Turecku, ale těžiště jejího výskytu je především v Albánii. Roste v nadmořských výškách 1.200-2.200 m na vápencových a dolomitových pohořích.
Ekologie
Je výrazně vázána na vápencové podloží a nesnáší kyselé půdy.
Využití
U nás je vyhledávanou okrasnou dřevinou, přestože se v některých lokalitách (na kyselých půdách) obtížně pěstuje.
Zajímavost - borovice šmidtka
Zajímavý exemplář tohoto druhu nalezl v r. 1926 tehdejší tajemník Čs. dendrologické společnosti, Eugen Šmidt v Bosenských horách u Sarajeva v nadmořské výšce 1.900 m. Byl kompaktní, kuželově keřovitý, asi 3m vysoký a zřejmě minimálně 100 let starý. V Průhonicích byl naroubován na borovici lesní a dodnes roste v průhonickém alpinu. Ani původní strom v Bosně, ani jeho roubovance nikdy neměly šišky. Protože rostla poblíž borovice kleč, Šmidt se domníval, že jde o křížence P. heldreichii x P. mugo.
Dnes je tento kultivar, u nás známý jako „borovice šmidtka“, označován různými latinskými názvy, ale jeho správný název je P. heldreichii ´Smidtii´. Velice často se roubuje pro okrasné výsadby a alpina. V arboretu Sofronka byl mnohokrát roubován a je zajímavé, že z jednoho roubovance vyrostla normální stromovitá forma P. heldreichii. To by znamenalo, že původní stromek v Bosně byl s největší pravděpodobností čarověník borovice Heldreichovy, který převládl a potlačil původní stromovitou formu. To samé se v Arboretu Sofronka objevilo u 5 let starého semenáče sibiřské limby: čarověník převládl a potlačil normálně rostoucí části a dnes je pravokořenným čarověníkem.
Literatura
BUSINSKÝ, R. (1989): Beitrag zur Taxonomie und Nomenklatur von Pinus heldreichii Christ und P. leucodermis Antoine sowie des Kultivars ’Smidtii’. Mitteil. der Deutsche Dendrol. Ges. 79: 91–106.
PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
Galerie borovice Heldreichova na Wikimedia Commons
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].