Aktinoidy

Aktinoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury^[1] skupinou patnácti chemických prvků počínajících aktiniem, tedy prvků s protonovým číslem 89 až 103 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za aktiniem). V zemské kůře se vyskytují ve využitelných množstvích thorium (8,1 ppm) a uran (2,3 ppm). Druhý jmenovaný je v zemské kůře zastoupen podobně jako cín (2,1 ppm). Dále jsou ve stopových koncentracích v přírodě přítomny některé izotopy protaktinia jako produkty rozpadu izotopů uranu a thoria. Stopy některých izotopů neptunia a plutonia je možno v přírodě nalézt v uranových rudách jako produkt reakcí neutronů a izotopů uranu. Tato množství jsou však velmi malá. Všechny aktinoidy těžší než uran (transurany) je tedy nutné připravovat uměle jadernými reakcemi.

Chemické a fyzikální vlastnosti

nestálé
mnoho izotopů
radioaktivní s poločasem rozpadu mnohem nižším než má uran
obsahují valenční elektrony v orbitalu 5f (s výjimkou aktinia a thoria)
prvky za uranem se nazývají transurany a musí být vyráběny v urychlovačích nebo v jadených reaktorech.

Využití

v případě uranu a plutonia jako jaderné palivo a jaderné zbraně.

Příprava

jadernými reakcemi

Odkazy

Reference

↑ International Union of Pure and Applied Chemistry. Nomenclature of Inorganic Chemistry ("Red Book") [online]. RSC Publishing & IUPAC, 2005. Kapitola IR-3.5, s. 51. PDF. ISBN 0-85404-438-8. (anglicky)

Související články

Mnemotechnické pomůcky – chemie

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu aktinoidy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo aktinoid ve Wikislovníku

[1] International Union of Pure and Applied Chemistry. Nomenclature of Inorganic Chemistry ("Red Book") [online]. RSC Publishing & IUPAC, 2005. Kapitola IR-3.5, s. 51. PDF. ISBN 0-85404-438-8. (anglicky)

[1]