Přeskočit na obsah

Nobelova cena za chemii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

Držitelé Nobelovy ceny za chemii

Rok Jméno Udělena
1901 Jacobus Henricus van 't Hoff „za objev zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku v roztocích
1902 Hermann Emil Fischer „za práci na syntéze cukru a purinu
1903 Svante August Arrhenius „za elektrolytickou teorii disociace (viz iont)“
1904 Sir William Ramsay „za objev inertních plynů ve vzduchu“
1905 Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer „za výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“
1906 Henri Moissan „za výzkum a izolaci prvku fluor a elektrickou pec pojmenovanou podle něho
1907 Eduard Buchner „za výzkum na poli biochemie a za objev nebuněčné fermentace
1908 Sir Ernest Rutherford „za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek
1909 Wilhelm Ostwald „za práci na katalýze a výzkum chemické rovnováhy a rychlosti chemické reakce“
1910 Otto Wallach „za práce na poli acyklických sloučenin“
1911 Marie Curie-Skłodowská „za objev radia, polonia a další výzkum radia“
1912 Victor Grignard „za objev Grignardova činidla
Paul Sabatier „za objev metody hydrogenace aromatických sloučenin
1913 Alfred Werner „za práce na slučování atomů v molekulách
1914 Theodore William Richards „za určení atomové hmotnosti velkého počtu prvků
1915 Richard Martin Willstätter „za výzkum rostlinných pigmentů
1918 Fritz Haber „za syntézu čpavku
1920 Walther Hermann Nernst „za práci v termochemii“
1921 Frederick Soddy „za práci na chemii radioaktivních látek a za výzkum izotopů
1922 Francis William Aston „za objevy izotopů velkého množství neradioaktivních prvků, a za formulaci celočíselného pravidla“
1923 Fritz Pregl „za metody mikroanalýzy organických látek“
1925 Adolf Richard Zsigmondy „za důkaz heterogenní podstaty koloidních roztoků a použité metody“
1926 Theodor Svedberg „za práci na disperzních systémech
1927 Heinrich Otto Wieland „za objev žlučových kyselin a příbuzných látek“
1928 Adolf Otto Reinhold Windaus „za výzkum sterolů a spojení s vitamíny
1929 Arthur Harden, Hans Karl August Simon von Euler-Chelpin „za objev fermentace cukrů a fermentačních enzymů
1930 Hans Fischer „za výzkum haeminu a chlorofylu
1931 Carl Bosch, Friedrich Bergius „za příspěvky k chemickým vysokotlakým metodám“
1932 Irving Langmuir „za práci v hraniční chemii“
1934 Harold Clayton Urey „za objev těžké vody
1935 Frédéric Joliot-Curie, Irène Joliot-Curie „za syntézu nových radioaktivních prvků“
1936 Petrus Josephus Wilhelmus Debye „za práci na molekulární struktuře výzkumem dipólového momentu a difrakce rentgenových paprsků a elektronů v plynech“
1937 Walter Norman Haworth „za práce na sacharidech a vitamínu C
Paul Karrer „za práce na karotenoidech, flavonoidech a vitamínech A a B2“
1938 Richard Kuhn „za práce na karotenoidech a vitamínech“
1939 Adolf Friedrich Johann Butenandt „za práce na sexuálních hormonech
Leopold Ružička „za práce na polymethylenech a vyšších terpenech
1943 George de Hevesy „za práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“
1944 Otto Hahn „za objev jaderného štěpení těžkých atomových jader“
1945 Artturi Ilmari Virtanen „za výzkumy agrokultur a výživové chemie“
1946 James Batcheller Sumner „za objev, že enzymy je možné krystalizovat“
John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley „za přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě“
1947 Sir Robert Robinson „za výzkum rostlinných produktů, zvláště alkaloidů
1948 Arne Wilhelm Kaurin Tiselius „za výzkum elektroforézy a adsorpční analýzy
1949 William Francis Giauque „za příspěvky na poli chemické termodynamiky
1950 Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder „za objev a vývoj dienové syntézy (Dielsova–Alderova reakce)“
1951 Edwin Mattison McMillan, Glenn Theodore Seaborg „za objevy v chemii transuranových prvků“
1952 Archer John Porter Martin, Richard Laurence Millington Synge „za vynález rozdělovací chromatografie
1953 Hermann Staudinger „za objevy na poli makromolekulární chemie
1954 Linus Carl Pauling „za výzkum podstaty chemické vazby
1955 Vincent du Vigneaud „za práce na sloučeninách síry, zvláště za objev polypeptidického hormonu
1956 Sir Cyril Norman Hinshelwood, Nikolaj Nikolajevič Semjonov „za výzkumy mechanismů chemických reakcí
1957 Alexander Robertus Todd „za práci na nukleotidech a koenzymech nukleotidů“
1958 Frederick Sanger „za práci na stanovení primární struktury proteinů, zvláště inzulinu
1959 Jaroslav Heyrovský „za objev polarografické analýzy
1960 Willard Frank Libby „za objev metody využití uhlíku-14 pro stanovení stáří v archeologii, geologii, geofyzice a dalších vědních oborech“
1961 Melvin Calvin „za výzkumy využívání oxidu uhličitého v rostlinách“
1962 Max Ferdinand Perutz, John Cowdery Kendrew „za výzkumy v oblasti stanovení struktury globulárních bílkovin“
1963 Karl Ziegler, Giulio Natta „za objevy vztahující se k vyšším polymerům“
1964 Dorothy Crowfoot Hodgkin „za výzkumy v oblasti využití rentgenových paprsků pro stanovení struktury důležitých biochemických látek“
1965 Robert Burns Woodward „za úspěchy v organické syntéze“
1966 Robert Sanderson Mulliken „za práce na chemických vazbách a elektronové struktuře molekul“
1967 Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter „za studium extrémně rychlých chemických reakcí“
1968 Lars Onsager „za objev recipročních relací nesoucích jméno“
1969 Derek Harold Richard Barton, Odd Hassel „za příspěvky o vývoji konceptu terciární struktury“
1970 Luis F. Leloir „za objev sacharidových nukleotidů a za odhalení úlohy při syntéze uhlovodíků“
1971 Gerhard Herzberg „za příspěvky k elektronové struktuře a geometrii molekul, hlavně volných radikálů“
1972 Christian B. Anfinsen „za práce na ribonukleáze“
Stanford Moore, William H. Stein „za příspěvky k pochopení vazeb mezi chemickou strukturou a katalytickou aktivitou ribonukleové molekuly“
1973 Ernst Otto Fischer, Geoffrey Wilkinson „za práci na chemii organokovových sloučenin“
1974 Paul John Flory „za základní práce jak teoretické, tak experimentální v oblasti fyzikální chemie makromolekul
1975 John Cornforth „za práce na stereochemii reakcí katalyzovaných enzymy
Vladimir Prelog „za práce na stereochemii organických molekul a reakcí“
1976 William Nunn Lipscomb, Jr. „za výzkum struktury boranů“
1977 Ilja Prigogine „za příspěvky k nerovnovážné termodynamice
1978 Peter D. Mitchell „za formulaci chemiosmotické teorie“
1979 Herbert C. Brown, Georg Wittig „za společný rozvoj použití sloučenin obsahujících bor a fosfor za činidla v organické syntéze“
1980 Paul Berg „za základní studie biochemie nukleových kyselin, zejména rekombinantu DNA“
Walter Gilbert, Frederick Sanger „za příspěvky týkající se posloupnosti bází v nukleových kyselinách“
1981 Ken’iči Fukui, Roald Hoffmann „za teorie v oblasti průběhu chemických reakcí“
1982 Aaron Klug „za rozvoj krystalografického elektronového mikroskopu“
1983 Henry Taube „za práci na mechanismu reakcí s přesunem elektronů“
1984 Robert Bruce Merrifield „za rozvoj metodologie chemických reakcí na pevných matricích“
1985 Herbert A. Hauptman, Jerome Karle „za úspěchy v rozvoji přímých metod stanovení krystalových struktur“
1986 Dudley Robert Herschbach, Yuan Tseh Lee, John Charles Polanyi „za příspěvky v oblasti dynamiky elementárních chemických procesů“
1987 Donald J. Cram, Jean-Marie Lehn, Charles J. Pedersen „za výzkum a použití molekul s vysoce specifickými interakcemi a vysokou selektivitou“
1988 Johann Deisenhofer, Robert Huber, Hartmut Michel „za určení trojrozměrné struktury center fotosyntézy“
1989 Sidney Altman, Thomas R. Cech „za objev katalytických vlastností RNA
1990 Elias James Corey „za rozvoj teorie a metodologie organické syntézy“
1991 Richard R. Ernst „za příspěvek k rozvoji vysoce rozlišitelné nukleární magnetické rezonance (NMR spektroskopie)“
1992 Rudolph A. Marcus „za příspěvky v oblasti teorie přesunu elektronů v chemických systémech“
1993 Kary B. Mullis, Michael Smith „za příspěvky k rozvoji metod v chemii DNA“
1994 George A. Olah „za příspěvek ke karbokační chemii“
1995 Paul J. Crutzen, Mario J. Molina, F. Sherwood Rowland „za práce na chemii atmosféry, zejména ozónu“
1996 Robert Curl, Sir Harold Kroto, Richard Smalley „za objevy fullerenů
1997 Paul D. Boyer, John E. Walker „za objasnění enzymového mechanismu syntézy adenosintriphosfátu (ATP)“
Jens C. Skou „za objev enzymu na přenos iontů, Na+/K+-ATPázy
1998 Walter Kohn „za rozvoj funkcionální teorie hustoty“
John A. Pople „za rozvoj výpočetních metod v kvantové chemii“
1999 Ahmed Zewail „za studium přechodových stavů chemických reakcí pomocí femtosekundové spektroskopie“
2000 Alan J. Heeger, Alan MacDiarmid, Hideki Širakawa „za objev a vývoj vodivých polymerů
2001 William Standish Knowles, Rjódži Nojori „za práce na chirálně katalyzovaných hydrogenačních reakcích“
Karl Barry Sharpless „za práci na chirálně katalyzovaných oxidačních reakcích“
2002 Kurt Wüthrich, John B. Fenn, Kóiči Tanaka „za rozvoj metod identifikace a strukturní analýzy biologických makromolekul“
2003 Peter Agre, Roderick MacKinnon „za objevy týkající se kanálů v buněčných membránách“
2004 Aaron Ciechanover, Avram Herško a Irwin Rose „za objev rozkladu bílkovin iniciovaného ubikvitinem“
2005 Robert Grubbs, Richard Schrock a Yves Chauvin „za vynálezy chemických katalyzátorů, jež umožnily vyvinout novou metodu přetváření organických molekul, takzvanou metatezi.“
2006 Roger D. Kornberg „za studia molekulární báze eukaryontické transkripce“
2007 Gerhard Ertl „za studium chemických procesů na povrchu pevných látek“
2008 Osamu Šimomura, Martin Chalfie, Roger Y. Tsien „za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu (GFP)“
2009 Venkatraman Ramakrishnan, Thomas Steitz a Ada Jonat „za výzkum struktury a funkce ribozomu
2010 Richard F. Heck, Eiči Negiši a Akira Suzuki „za využití palladia jako katalyzátoru při syntéze organických molekul“
2011 Daniel Šechtman „za objev kvazikrystalů
2012 Robert Lefkowitz a Brian Kobilka „za studium receptorů spřažených s G proteinem
2013 Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel „za vývoj víceměřítkových modelů komplexních chemických systémů“
2014 Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner „za vývoj fluorescenční mikroskopie vysokého rozlišení[1]
2015 Tomas Lindahl, Paul Modrich a Aziz Sancar „za studium mechanismů opravy DNA
2016 Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart, Bernard Feringa „za vývoj molekulárních strojů[2]
2017 Jacques Dubochet, Joachim Frank, Richard Henderson „za vývoj kryoelektronové mikroskopie umožňující zkoumat struktury biomolekul v roztoku při vysokém rozlišení“[3]
2018 Frances Arnoldová „za řízenou evoluci enzymů[4]
George P. Smith, Gregory Winter „za fágové zobrazení peptidů a protilátek“[4]
2019 John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham, Akira Jošino „za vývoj lithium-iontových baterií[5][6][7]
2020 Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová „za vývoj metody editace genomu
2021 Benjamin List a David MacMillan „za vývoj asymetrické organokatalýzy

Neudělení

Z odtajněných starších záznamů z jednání výboru se ukazuje, že Dmitrij Ivanovič Mendělejev nezískal cenu kvůli nepřátelství se Švédem Svante Arrheniem.[8]

Reference

  1. Microscope work wins Nobel Prize. www.bbc.com. BBC, 8 October 2014. Dostupné online. 
  2. Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vývoj molekulárních strojů. Český rozhlas [online]. 2016-10-05 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  3. The Nobel Prize in Chemistry 2017 [online]. Nobelprize.org [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  4. a b The Nobel Prize in Chemistry 2018 [online]. Nobelprize.org [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. 
  5. The Nobel Prize in Chemistry 2019 [online]. Nobelprize.org [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  6. Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. 2019-10-09 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  7. Tak se dočkali. Nobelovu cenu získali tvůrci lithiových baterií. iDNES.cz [online]. 2019-10-09 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  8. http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/296191/Je-tragedie-nedostat-Nobelovu-cenu.html Archivováno 25. 2. 2017 na Wayback Machine. - Je tragédie nedostat Nobelovu cenu?

Externí odkazy