Žebříček ATP
Žebříček ATP (anglicky ATP Rankings) je pořadí tenistů, které sestavuje Asociace tenisových profesionálů (ATP) na základě dlouhodobých výsledků profesionálních turnajů. Aktualizace pořadí je zveřejňována každé pondělí (vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí Indian Wells Masters a Miami Masters). Týdenní periodicita započala v roce 1979.[1]
Klasifikace zahrnuje body získané na okruzích ATP a ITF za posledních – předchozích – 52 týdnů, čímž byla v tenise oficiálně zakotvena pozice „světové jedničky“. První vydání žebříčku proběhlo 23. srpna 1973.[2] Pro hráče dvouhry a jednotlivce ve čtyřhře jsou sestavovány samostatné žebříčky.
Na základě pořadí se hráči kvalifikují do jednotlivých turnajů různé úrovně. Z postavení se také vychází při nasazování v soutěži. Především masmédii je žebříček používán jako snadný způsob poměřování úrovně jednotlivých tenistů.
Vedle průběžného 52týdenního žebříčku pro nasazování do turnajů existuje také klasifikace ATP Race (tzv. Race to [city] – závod do [města]), která je na začátku každé nové sezóny – v lednu – anulována. Jedná se o žebříček dvouhry a párů. ATP Race je rozhodující pro účast nejlepších singlistů a deblových párů na závěrečném turnaji kalendářního roku ATP Finals – Turnaji mistrů.
Od roku 1973 bylo světovými jedničkami 26 hráčů dvouhry, z nichž 17 zakončilo na této pozici sezónu. V závěru června 2018 se do čela klasifikace pošesté vrátil Španěl Rafael Nadal a zahájil sedmé období.[3] V sezóně 2018 se jednalo již o šestou změnu na vrcholu klasifikace, což znamenalo nejčastější výměnu od roku 2003.[4] Ve čtyřhře se na prvním místě vystřídalo celkem 52 tenistů. Deblovou světovou jedničkou se po červencovém Wimbledonu 2018 stal Američan Mike Bryan, který zahájil třinácté období. Na vrchol klasifikace se vrátil ve 40 letech a 78 dnech jako nejstarší světová jednička ATP v historii. Věkový rekord do té doby držel Daniel Nestor ze září 2012, kdy mu bylo 40 let a 5 dní.[5]
Historie
Od roku 1973 se na čele singlové klasifikace vystřídalo dvacet šest tenistů – tzv. světových jedniček.[6][7] Američan Pete Sampras drží rekord v počtu šesti sezón, jež zakončil na prvním místě (navíc bez přerušení).[8][9] Švýcar Roger Federer pak strávil na čele nejvyšší počet 308 týdnů i nejdelší období bez přerušení, když první místo neopustil 237 týdnů.[10]
Dva hráči, československý reprezentant Ivan Lendl a Chilan Marcelo Ríos, se na vrchol dostali aniž by předtím vyhráli jeden z Grand Slamů.[11] Lendl opanoval čelo 21. února 1983 a premiérový major získal na French Open 1984.[12] Rios klasifikaci ovládl 30. března 1998 a zůstává jedinou světovou jedničkou, jíž se nepodařilo dosáhnout na grandslamový vavřín.[13][14] Nejkratší dobu na tenisovém trůnu strávil Australan Patrick Rafter a to pouze jediný týden.
Australský hráč Lleyton Hewitt drží rekord nejmladší světové jedničky – věkem 20 let a 268 dní, tak i nejmladšího takového hráče v závěrečné klasifikaci sezóny.[15][16] Naopak nejstarším se v tomto parametru stal Ivan Lendl, když sezonu 1989 zakončil ve věku 29 let a 299 dní. Roger Federer si díky finálové účasti na MercedesCupu 2018 zajistil pátý návrat na pozici světové jedničky a ve věku 36 let a 10 měsíců a 9 dní se 18. června 2018 stal nejstarším mužem na této pozici.[4] Zároveň byl i nejstarším hráčem v první světové stovce. Překonal tak věkový rekord tehdy 33letého Andreho Agassiho, který v roce 2003 figuroval na čele klasifikace a také představoval nejstaršího muže v Top 100.[17] Již čtvrtý Švýcarův návrat do čela v únoru 2018 se uskutečnil po 5 letech a 106 dnech, což znamenalo nejdelší období mezi dvěma kralováními mužskému tenisu, když jedničkou nebyl mezi listopadem 2012 a únorem 2018.[18]
Nejčastěji se světové jedničky střídaly v sezóně 1983, když se na vrcholu klasifikace proměnilo jméno tenisty desetkrát. O prvního hráče rankingu sváděli daný rok boj John McEnroe, Jimmy Connors a Ivan Lendl.[4]
Postupem do finále pařížského BNP Paribas Masters se 29letý Skot Andy Murray stal 7. listopadu 2016 dvacátou šestou světovou jedničkou, jakožto první britský hráč ve dvouhře a nejstarší debutant na této pozici od června 1974, kdy do čela klasifikace vystoupal 30letý Australan John Newcombe. Ovládnout pořadí hráčů se mu podařilo ve své 12. profesionální sezóně a sedm let poté, co se poprvé stal světovou dvojkou, když na tomto místě strávil 76 týdnů. Více týdnů na druhé příčce, než se stali jedničkami, do té doby vydrželi pouze Rafael Nadal (160) a Boris Becker (108). Za předešlý rok, z něhož se žebříček tvořil, dosáhl Skot zápasové bilance 76–11 se ziskem sedmi titulů z jedenácti finále.[19]
Způsob sestavování
Způsob započítávání bodů do žebříčku ATP se v historii měnil. Současný způsob výpočtu je následující:
- Body se přidělují za účast (postup do dalších kol, vítězství) v jednotlivých turnajích okruhu ATP, případně i challengerech a turnajích Futures okruhu ITF.
- Započítávají se body ze třinácti tzv. „povinných“ turnajů (čtyři grandslamové turnaje a devět turnajů série Masters) a pět nejlepších výsledků z dalších turnajů.
- Pokud se tenista některých „povinných“ turnajů neúčastnil, počítají se mu namísto toho body z jiného turnaje.
- Účastníkům závěrečného Turnaje mistrů se počítají body i z tohoto turnaje (mají tedy započítány body z 19 namísto 18 turnajů).
- Body za turnaje ITF (série Futures) se započítávají až druhé pondělí po týdnu, kdy se turnaj konal.
- Body z turnajů zůstávají v žebříčku započítány 52 týdnů. Výjimkou jsou body za Turnaj mistrů, které jsou z žebříčku odečteny následující pondělí po posledním turnaji ATP následujícího roku.
Od roku 2016 nejsou přidělovány body ze zápasů Davisova poháru[20] a bodově nebyly ohodnoceny ani Letní olympijské hry 2016.[21]
Rozdělování bodů
ATP World Tour
ATP World Tour 2018[22] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | 128 v kole | QV | Q3 | Q2 | Q1 | ||
Grand Slam (128S) | 2000 | 1200 | 720 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 8 | 0 | ||
Grand Slam (64D) | 2000 | 1200 | 720 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | 25 | – | 0 | 0 | ||
ATP Finals (8S/8D) | 1500 (max) 1100 (min) |
1000 (max) 600 (min) |
600 (max) 200 (min) |
200 za každou výhru v základní skupině, +400 za výhru v semifinále, +500 za výhru ve finále | ||||||||||
ATP World Tour Masters 1000 (96S) | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 25 | 10 | 16 | – | 8 | 0 | ||
ATP World Tour Masters 1000 (56S/48S) | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | – | 25 | – | 16 | 0 | ||
ATP World Tour Masters 1000 (32D/24D) | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | – | – | – | ||
ATP World Tour 500 (48S) | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 20 | 0 | – | 10 | – | 4 | 0 | ||
ATP World Tour 500 (32S) | 500 | 300 | 180 | 90 | 45 | 0 | – | – | 20 | – | 10 | 0 | ||
ATP World Tour 500 (16D) | 500 | 300 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | 20 | – | 0 | 0 | ||
ATP World Tour 250 (56S/48S) | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 10 | 0 | – | 5 | 3 | 0 | 0 | ||
ATP World Tour 250 (32S/28S) | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | – | – | 12 | 6 | 0 | 0 | ||
ATP World Tour 250 (24D) | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | – | – | – | – | – | – | ||
ATP World Tour 250 (16D) | 250 | 150 | 90 | 45 | 0 | – | – | – | – | – | – | – | ||
QV – vítěz kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace, (xS/D) – „x“ počet hráčů dvouhry/čtyřhry v soutěži |
ATP Challenger Tour
ATP Challenger Tour 2018[22] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kategorie | Dvouhra | Čtyřhra | |||||||||||||
V | F | SF | ČF | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 | V | F | SF | ČF | 16 v kole | |
Challenger $150 000+H Challenger €127 000+H |
125 | 75 | 45 | 25 | 10 | 0 | +5 | 0 | 0 | 0 | 125 | 75 | 45 | 25 | 0 |
Challenger $150 000 či $125 000+H Challenger €127 000 či €106 000+H |
110 | 65 | 40 | 20 | 9 | 0 | +5 | 0 | 0 | 0 | 110 | 65 | 40 | 20 | 0 |
Challenger $125 000 či $100 000+H Challenger €106 000 či €85 000+H |
100 | 60 | 35 | 18 | 8 | 0 | +5 | 0 | 0 | 0 | 100 | 60 | 35 | 18 | 0 |
Challenger $100 000 či $75 000+H Challenger €85 000 či €64 000+H |
90 | 55 | 33 | 17 | 8 | 0 | +5 | 0 | 0 | 0 | 90 | 55 | 33 | 17 | 0 |
Challenger $75 000 Challenger €64 000 |
80 | 48 | 29 | 15 | 7 | 0 | +3 | 0 | 0 | 0 | 80 | 48 | 29 | 15 | 0 |
Challenger $50 000+H Challenger €43 000+H |
80 | 48 | 29 | 15 | 6 | 0 | +3 | 0 | 0 | 0 | 80 | 48 | 29 | 15 | 0 |
H – turnaj hráčům zajišťuje ubytování a stravování (Hospitality); V – vítěz, F – finalista, SF – semifinalista, ČF – čtvrtfinalista, Q – vítěz kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace |
Mužský okruh ITF
Mužský okruh ITF 2018[23] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalistě | semifinalistě | čtvrtfinalistě | 16 v kole | 32 v kole |
Futures 25 000+H | 35 | 20 | 10 | 4 | 1 | 0 |
Futures 25 000 | 27 | 15 | 8 | 3 | 1 | 0 |
Futures 15 000 | 18 | 10 | 6 | 2 | 1 | 0 |
H – turnaj hráčům zajišťuje tzv. Hospitality |
Světové jedničky ve dvouhře
Seznam uvádí tenisty, kteří dosáhli na pozici světové jedničky ve dvouhře od srpna 1973.
Přehled dvouhry
Poř. | tenista | stát | prvně klasifikován | týdnů celkem |
---|---|---|---|---|
1. | Roger Federer | Švýcarsko | 2. února 2004 | 310 |
2. | Pete Sampras | Spojené státy americké | 12. dubna 1993 | 286 |
3. | Ivan Lendl | Československo | 28. února 1983 | 270 |
4. | Jimmy Connors | Spojené státy americké | 29. července 1974 | 268 |
5. | Novak Djoković | Srbsko | 4. července 2011 | 223 |
6. | Rafael Nadal | Španělsko | 18. srpna 2008 | 195 |
7. | John McEnroe | Spojené státy americké | 3. března 1980 | 170 |
8. | Björn Borg | Švédsko | 23. srpna 1977 | 109 |
9. | Andre Agassi | Spojené státy americké | 10. dubna 1995 | 101 |
10. | Lleyton Hewitt | Austrálie | 19. listopadu 2001 | 80 |
11. | Stefan Edberg | Švédsko | 13. srpna 1990 | 72 |
12. | Jim Courier | Spojené státy americké | 10. února 1992 | 58 |
13. | Gustavo Kuerten | Brazílie | 4. prosince 2000 | 43 |
14. | Andy Murray | Spojené království | 7. listopadu 2016 | 41 |
15. | Ilie Năstase | Rumunsko | 23. srpna 1973 | 40 |
16. | Mats Wilander | Švédsko | 12. září 1988 | 20 |
17. | Andy Roddick | Spojené státy americké | 3. listopadu 2003 | 13 |
18. | Boris Becker | Německo | 28. ledna 1991 | 12 |
19. | Marat Safin | Rusko | 20. listopadu 2000 | 9 |
20. | John Newcombe | Austrálie | 3. června 1974 | 8 |
Juan Carlos Ferrero | Španělsko | 8. září 2003 | 8 | |
22. | Thomas Muster | Rakousko | 12. února 1996 | 6 |
Marcelo Ríos | Chile | 30. března 1998 | 6 | |
Jevgenij Kafelnikov | Rusko | 3. května 1999 | 6 | |
25. | Carlos Moyà | Španělsko | 15. března 1999 | 2 |
26. | Patrick Rafter | Austrálie | 26. července 1999 | 1 |
– aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; stav k 22. říjnu 2018
|
Bez přerušení – Top 20 dvouhry
Poř. | tenista | týdnů |
---|---|---|
1. | Roger Federer (1) | 237 |
2. | Jimmy Connors (1) | 160 |
3. | Ivan Lendl (1) | 157 |
4. | Novak Djoković (1) | 122 |
5. | Pete Sampras (1) | 102 |
6. | Jimmy Connors (2) | 84 |
7. | Pete Sampras (2) | 82 |
8. | Ivan Lendl (2) | 80 |
9. | Lleyton Hewitt (1) | 75 |
10. | John McEnroe (1) | 58 |
11. | Rafael Nadal (1) | 56 |
12. | John McEnroe (2) | 53 |
Novak Djoković (2) | 53 | |
14. | Andre Agassi (1) | 52 |
15. | Roger Federer (2) | 48 |
Novak Djoković (2) | 48 | |
17. | Björn Borg (1) | 46 |
Rafael Nadal (2) | 46 | |
19. | Andy Murray (1) | 41 |
20. | Ilie Năstase (1) | 40 |
– aktivní hráč; tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20
|
Týdny na čele žebříčku dvouhry podle státu
Poř. | stát | hráčů | týdnů | tenisté | zdroj |
---|---|---|---|---|---|
1. | Spojené státy americké | 6 | 896 | Jimmy Connors, John McEnroe, Jim Courier, Pete Sampras, Andre Agassi, Andy Roddick | [24] |
2. | Švýcarsko | 1 | 310 | Roger Federer | [24] |
3. | Československo | 1 | 270 | Ivan Lendl | [24] |
4. | Srbsko | 1 | 223 | Novak Djoković | [24] |
5. | Španělsko | 3 | 205 | Carlos Moyà, Juan Carlos Ferrero, Rafael Nadal | [24] |
6. | Švédsko | 3 | 201 | Björn Borg, Mats Wilander, Stefan Edberg | [24] |
7. | Austrálie | 3 | 89 | John Newcombe, Patrick Rafter, Lleyton Hewitt | [24] |
8. | Brazílie | 1 | 43 | Gustavo Kuerten | [24] |
9. | Spojené království | 1 | 41 | Andy Murray | [24] |
10. | Rumunsko | 1 | 40 | Ilie Năstase | [24] |
11. | Rusko | 2 | 15 | Jevgenij Kafelnikov, Marat Safin | [24] |
12. | Německo | 1 | 12 | Boris Becker | [24] |
13. | Rakousko | 1 | 6 | Thomas Muster | [24] |
Chile | 1 | 6 | Marcelo Ríos | [24] | |
stav k 22. říjnu 2018; tučně – aktivní hráči |
Konečný žebříček dvouhry
Rekordní počet šesti zakončených sezón na čele světové klasifikace drží Američan Pete Sampras, když tento rekord vytvořil v letech 1993–1998 bez přerušení.
Pouze pět hráčů figurovalo na čele žebříčku po všechny týdny jediného kalendářního roku. Švýcar Roger Federer pak jako jediný dokázal tento výkon zopakovat třikrát v řadě, a to v letech 2005–2007.
Počet zakončení na čele žebříčku dvouhry
Jedničky na konečném žebříčku dvouhry
Hráči, kteří se stali jedničkami bez výhry na GS dvouhry
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Tenista | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu | zdroj |
---|---|---|---|---|
Ivan Lendl | 28. února 1983 | French Open 1981 | French Open 1984 | [11] |
Marcelo Ríos | 30. března 1998 | Australian Open 1998 | žádný | [11] |
Hráči nejvýše postavení na 2. až 5. místě ve dvouhře
Následující přehled uvádí tenisty, jejichž nejvyšším postavením na žebříčku ATP ve dvouhře bylo 2. až 5. místo.
|
|
|
|
- poznámky
- aktivní hráči
Světové jedničky ve čtyřhře
Toto je seznam hráčů, kteří dosáhli na pozici světové jedničky v deblu od roku 1973.
Přehled čtyřhry
Bez přerušení – Top 20 čtyřhry
Poř. | stát | tenista | týdnů | |
---|---|---|---|---|
1. | USA | Mike Bryan (1) | 163 | |
2. | USA | Bob Bryan (1) | 140 | |
3. | USA | Todd Woodbridge (1) | 125 | |
4. | USA | John McEnroe (1) | 108 | |
5. | USA | John McEnroe (2) | 97 | |
6. | USA | Bob Bryan (2) | 90 | |
USA | Mike Bryan (2) | 90 | ||
8. | Jihoafrická republika | Frew McMillan (1) | 80 | |
9. | USA | Bob Bryan (3) | 64 | |
USA | Mike Bryan (3) | 64 | ||
USA | Bob Bryan (4) | 64 | ||
USA | Mike Bryan (4) | 64 | ||
13. | Mexiko | Raúl Ramírez (1) | 54 | |
14. | Austrálie | Mark Woodforde (1) | 52 | |
15. | Švédsko | Anders Järryd (1) | 47 | |
16. | Nizozemsko | Jacco Eltingh (1) | 44 | |
17. | Indie | Leander Paes (1) | 39 | |
18. | Francie | Nicolas Mahut (1) | 38 | |
19. | Československo | Tomáš Šmíd (1) | 34 | |
20. | USA | John McEnroe (3) | 33 | |
Austrálie | John Fitzgerald (1) | 33 | ||
tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20 |
Týdny na čele žebříčku čtyřhry podle státu
Konečný žebříček čtyřhry
Počet zakončení na čele žebříčku čtyřhry
Jedničky na konečném žebříčku čtyřhry
rok | tenista | tým |
---|---|---|
1976 | Raúl Ramírez (1) | |
1977 | Frew McMillan (1) | |
1978 | Frew McMillan§ (2) | |
1979 | John McEnroe (1) | |
1980 | John McEnroe§ (2) | |
1981 | John McEnroe (3) | |
1982 | John McEnroe (4) | |
1983 | John McEnroe§ (5) | Peter Fleming (1) John McEnroe (1) |
1984 | Tomáš Šmíd (1) | Mark Edmondson (1) / Sherwood Stewart (1) |
1985 | Robert Seguso (1) | Ken Flach (1) / Robert Seguso (1) |
1986 | Andrés Gómez (1) | Hans Gildemeister (1) / Andrés Gómez (1) |
1987 | Robert Seguso (2) | Sergio Casal (1) / Emilio Sánchez (1) |
1988 | Anders Järryd (1) | Robert Leach (1) / Jim Pugh (1) |
1989 | Anders Järryd (2) | Robert Leach (2) / Jim Pugh (2) |
1990 | Pieter Aldrich (1) a Danie Visser (1) | Pieter Aldrich (1) / Danie Visser (1) |
1991 | John Fitzgerald (1) | John Fitzgerald (1) / Anders Järryd (1) |
1992 | Mark Woodforde (1) | Mark Woodforde (1) / Todd Woodbridge (1) |
1993 | Grant Connell (1) | Grant Connell (1) / Patrick Galbraith (1) |
1994 | Paul Haarhuis (1) | Jacco Eltingh (1) / Paul Haarhuis (1) |
1995 | Todd Woodbridge (1) | Mark Woodforde (2) / Todd Woodbridge (2) |
1996 | Todd Woodbridge (2) a Mark Woodforde (2) | Mark Woodforde (3) / Todd Woodbridge (3) |
1997 | Todd Woodbridge (3) | Mark Woodforde (4) / Todd Woodbridge (4) |
1998 | Jacco Eltingh (1) | Jacco Eltingh (2) / Paul Haarhuis (2) |
1999 | Leander Paes (1) | Mahesh Bhupathi (1) / Leander Paes (1) |
2000 | Mark Woodforde (3) | Mark Woodforde (5) / Todd Woodbridge (5) |
2001 | Jonas Björkman (1) | Jonas Björkman (1) / Todd Woodbridge (6) |
2002 | Mark Knowles (1) | Mark Knowles (1) / Daniel Nestor (1) |
2003 | Max Mirnyj (1) | Bob Bryan (1) / Mike Bryan (1) |
2004 | Mark Knowles (2) a Daniel Nestor (1) | Mark Knowles (2) / Daniel Nestor (2) |
2005 | Bob Bryan (1) a Mike Bryan (1) | Bob Bryan (2) / Mike Bryan (2) |
2006 | Bob Bryan§ (2) a Mike Bryan§ (2) | Bob Bryan (3) / Mike Bryan (3) |
2007 | Bob Bryan (3) a Mike Bryan (3) | Bob Bryan (4)/ Mike Bryan (4) |
2008 | Nenad Zimonjić (1) | Daniel Nestor (3) / Nenad Zimonjić (1) |
2009 | Bob Bryan (4) a Mike Bryan (4) | Bob Bryan (5)/ Mike Bryan (5) |
2010 | Bob Bryan (5) a Mike Bryan (5) | Bob Bryan (6) / Mike Bryan (6) |
2011 | Bob Bryan§ (6) a Mike Bryan§ (6) | Bob Bryan (7) / Mike Bryan (7) |
2012 | Mike Bryan (7) | Bob Bryan (8) / Mike Bryan (8) |
2013 | Bob Bryan (7) | Bob Bryan 9) / Mike Bryan (9) |
Mike Bryan§ (8) | ||
2014 | Bob Bryan§ (8) a Mike Bryan§ (9) | Bob Bryan (10) / Mike Bryan (10) |
2015 | Marcelo Melo (1) | Jean-Julien Rojer (1) / Horia Tecău (1) |
2016 | Nicolas Mahut (1) | Jamie Murray (1) / Bruno Soares (1) |
2017 | Marcelo Melo (2) | Łukasz Kubot (1) / Marcelo Melo (1) |
§ – na čele žebříčku všechny týdny kalendářního roku
|
Hráči, kteří se stali jedničkami bez výhry na GS čtyřhry
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Hráč | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu |
---|---|---|---|
Stefan Edberg | 9. června 1986 | US Open 1984 | Australian Open 1987 |
David Pate | 14. ledna 1991 | Australian Open 1991 | Australian Open 1991 |
Kelly Jones | 12. října 1992 | Australian Open 1992 | žádný |
Patrick Galbraith | 18. října 1993 | Wimbledon 1993 | žádný |
Grant Connell | 15. listopadu 1993 | Australian Open 1990 | žádný |
Byron Black | 14. února 1994 | Australian Open 1994 | French Open 1994 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of ATP number 1 ranked singles players na anglické Wikipedii a List of ATP number 1 ranked doubles players na anglické Wikipedii.
- ↑ Rankings Explained [online]. International Tennis Federation (ITF). Dostupné online.
- ↑ How It All Began [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c ATP Rankings Movers: Roger Returns To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 18-06-2018 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Mike Bryan Clinches No. 1 By Reaching Wimbledon SF With Sock [online]. ATP Tour, Inc., 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Rankings [online]. Association of Tennis Professionals(ATP) [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ ITF Tennis – How the Rankings Work [online]. International Tennis Federation, August 27, 2003 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Pete Sampras – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Plus: Tennis — ATP Tour World Championship; Sampras Is Assured Of No. 1 Ranking [online]. The New York Times, November 27, 1998 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online.
- ↑ History of No. 1 [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), July 12, 2012 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c FINN, Robin. Tennis; Rios Dismantles Agassi and Seizes No. 1 Ranking [online]. The New York Times, March 30, 1998 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Worthy of really high fives [online]. CNN, June 18, 1984 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ WILSTEIN, Steve. Korda takes Australian Open title [online]. February 1, 1998 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Player biography – Marcelo Ríos [online]. International Tennis Federation [cit. 2009-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Lleyton Hewitt – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Lleyton Hewitt [online]. BBC [cit. 2012-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Světová jednička Federer je poprvé nejstarším hráčem v Top 100 [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-19 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Federer v Rotterdamu přehrál Dimitrova a slaví 97. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-02-18 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online.
- ↑ James Buddell. Andy Murray Rises To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-11-05 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Rankings | FAQ | ATP World Tour | Tennis [online]. ATP World Tour [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITF confirms no ATP points will be assigned at Olympic Games in Rio 2016 [online]. Tennis World [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 2018 ATP Official Rulebook. IX. ATP RANKINGS [online]. ATP World Tour, Inc. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ranking Points [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-01-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Djokovic Becomes 25th Player In History To Rise To No. 1 [online]. ATP World Tour, July 4, 2011 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Nastase, Vilas, Cooper to enter Tennis Hall of Fame [online]. The Gainesville Sun, March 27, 1991 [cit. 2012-09-06]. S. 2C. Dostupné online.
- ↑ a b c Jimmy Connors – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c CROUSE, Karen. Federer’s Reign Goes on and History Follows [online]. The New York Times, February 27, 2007 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Hewitt jubilant as world's No. 1 [online]. The Age, November 15, 2002 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ROBSON, Douglas. Federer may reclaim No. 1 rank, but can he keep hold of spot? [online]. USA Today, June 29, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c FORD, Bonnie D. Tennis still imbued in Lendl's blood [online]. ESPN Internet Ventures, April 9, 2010 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Tennis; Winning Courier Stays No. 1 [online]. The New York Times, November 21, 1992 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b CLAREY, Christopher. Tennis; A Victorious Kuerten Clinches No. 1 [online]. The New York Times, December 4, 2000 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Courier finishes year ranked No. 1 McNeil posts another upset in Slims [online]. NewsBank, November 21, 1992 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Pete Sampras – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-09-05]. Dostupné online.
- ↑ WILANSKY, Matt. Inside the numbers [online]. ESPN Internet Ventures, August 31, 2006 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online.
- ↑ 2000 ATP Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2001 ATP Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2002 ATP Tour Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2003 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2004 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2005 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2006 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2007 ATP Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Federer will finish year at No. 1 after winning home tourney [online]. October 28, 2007 [cit. 2009-07-14]. Dostupné online.
- ↑ 2008 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-08]. Dostupné online.
- ↑ 2009 ATP World Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ 2010 ATP World Tour Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Nadal clinches year-end No. 1 for second time [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), September 16, 2010 [cit. 2010-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Djokovic Clinches Year-End No. 1 For First Time [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), October 13, 2011 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Djokovic to finish no. 1 in South African Airways ATP Rankings for 2nd straight year [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), October 29, 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Nadal Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Rankings [online]. November 6, 2013. Dostupné online.
- ↑ http://sports.espn.go.com/sports/tennis/dailyResults
- ↑ Djokovic clinches year-end No. 1 ranking at ATP World Tour Finals [online]. tennis.com, 14 November 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Djokovic Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Ranking For Fourth Time [online]. September 14, 2015. Dostupné online.
- ↑ Fendrich, Howard. Novak Djokovic clinches tennis' year-end No. 1 ranking [online]. CBS Sports, 14 September 2015 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Murray beats Djokovic in London, finishes as year-end no. 1 [online]. 20-11-2016. Dostupné online.
- ↑ Nadal Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Ranking For Fourth Time [online]. 1-11-2017. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Aktuální žebříček dvouhry na ATPtennis.com
- Aktuální žebříček čtyřhry na ATPtennis.com