Radovan Lukavský
| Radovan Lukavský | |
Radovan Lukavský (podzim 2007) |
|
| Narození | 1. listopadu 1919 Praha, |
|---|---|
| Úmrtí | 10. března 2008 Praha, |
Profesor Radovan Lukavský (1. listopadu 1919, Praha – 10. března 2008, Praha) byl známý český herec, divadelní pedagog a recitátor. Ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie.
Krom četných rozhlasových i televizních recitací namluvil 17 biblických příběhů v projektu Bible pro malé i velké.
Za svého dlouholetého vystupování v Národním divadle ztvárnil desítky velkých rolí, z nichž nejvýznamnější jsou Hamlet a Tomáš Becket.
Jako vysokoškolský pedagog na Akademii múzických umění vychoval na desítky skvělých herců a je autorem dvou knih o herectví.
Za komunistického režimu musel jakožto křesťan a nestraník čelit omezování své herecké a pedagogické činnosti – z kádrových důvodů musel přestat učit na DAMU, a když odmítl přednést projev, ve kterém by litoval svých postojů v 60. letech, bylo mu na dlouhou dobu znemožněno vystupovat v televizi.
Obsah |
[editovat] Životopis
Radovan Lukavský se narodil v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel ze Stodu u Plzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela z Bystřice pod Hostýnem.
Jeho matka byla hluboce věřící katolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodil ministrovat a pomáhat při zahradních pracích do blízkého kláštera anglických panen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát se knězem.
Studoval jezuity řízené Arcibiskupské gymnázium v Praze–Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostal consilium abeundi (překl. rada odejít) pro rostoucí dluh (rodiče nebyli schopni platit za internát) [1]. Dostudoval na reálném gymnáziu v Českém Brodě, kde odmaturoval v roce 1938 [2]. Nastoupil ke studiu češtiny a francouzštiny na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, po zavření vysokých škol pracoval u železnice jako telegrafista [3].
V roce 1941 začal studovat na pražské konzervatoři, ale již ve druhém ročníku byl nuceně nasazen v Německu na práci ve válečném průmyslu. V roce 1944 byl vyreklamován a nastoupil angažmá v Divadle Vlasty Buriana. Po uzavření divadel pracoval jako dělník v Praze. Po roce 1945 se vrátil ke studiu na Univerzitě Karlově i na konzervatoři [4].
V roce 1946 byl angažován Jiřím Frejkou do Divadla na Vinohradech [5]. Odtud v roce 1950 přešel do Městských divadlech pražských [6], od roku 1957 se stal členem souboru činohry Národního divadla v Praze [7].
Jeho pedagogická činnost byla spojena s pražskou konzervatoří, kde se stal již v roce 1945 asistentem Jiřího Plachého na dramatickém oddělení a kam se vrátil znovu po roce 1975, ale především s Akademií múzických umění, kde od roku 1947 učil na katedře herectví Divadelní fakulty Akademie múzických umění a od roku 1950 i na FAMU [8], kde se stal v roce 1995 profesorem. Napsal dvě knihy o herectví a mnoho odborných článků.
[editovat] Dílo
Jeho nejslavnějšími divadelními rolemi byly Obchodník s deštěm, Hamlet nebo Tomáš Becket. Ve filmu hrál například hlavní roli v Králi Šumavy, televizním divákům zůstává v paměti díky roli Václava Tháma v seriálu F. L. Věk a řadě dalších. Byl vynikajícím recitátorem. Působil také jako vypravěč v seriálu Krajní meze a namluvil 17 biblických příběhů (Bible pro malé i velké)[9]. Radovan Lukavský se zasloužil o kultivaci naší rodné řeči nejenom svým nezaměnitelným projevem, ale i knihou: Kultura mluveného slova (Akademie múzických umění, Praha 2000). Podkladem této publikace byly jeho přednášky na FAMU.
[editovat] Ocenění
V roce 1965 mu byl udělen titul zasloužilý umělec a v roce 1974 ocenění Zasloužilý člen ND [10].
Z rukou prezidenta Václava Havla převzal Medaili Za zásluhy, v roce 1995 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.
Dne 3.června 2005 mu byl udělen čestný doktorát (doctor honoris causa) na Akademii múzických umění v Praze [11].
Od července 2008 se v Praze 5 – Košířích jmenuje po herci ulice Lukavského, která vychází jižním směrem z ulice Beníškové proti ulici Průchově, lomí se k severovýchodu a slepě končí. [12]
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 283–4
- LUKAVSKÁ, Klára: Rozhovory s dědečkem. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004. ISBN 80-7192-829-1.
- SÍLOVÁ, Zuzana: Radovan Lukavský. Achát, Praha 1999. ISBN 80-902221-9-6.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 71, 76, 79, 105, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- VALTROVÁ, Marie: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 10, 11, 14–5, 17–8, 20, 30–38, 66, 71, 73–4, 78–9, 85, 88, 106, 110, 117, 191, ISBN 80-7243-121-8
[editovat] Reference
- ↑ Klára Lukavská: Rozhovory s dědečkem (2. přepracované vydání); Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005, str. 25-50
- ↑ http://www.gcbrod.cz/ABS/1931-1940.pdf Seznam absolventů Gymnázia Český Brod 1931-1940
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 283
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 283
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 283
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 283
- ↑ http://www.popron.cz/index.aspx?gotoId=204362&_actionNumber=9034
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 283
- ↑ publikace AMU, Prof. Radovan Lukavský, doctor honoris causa AMU, 3. června 2005, vyd. AMU, Praha, 2005, ISBN 80-7331-036-8
- ↑ Jedna z nových ulic nese jméno herce Lukavského; dostupné: http://www.prazskapetka.cz/node/6029
[editovat] Externí odkazy
- Radovan Lukavský na Česko-Slovenské filmové databázi
- Radovan Lukavský na Českém filmovém nebi
- (anglicky) Radovan Lukavský na Internet Movie Database
- Rozhovor s Radovanem Lukavským na Vira.cz
- Rozhovor s Klárou a Radovanem Lukavskými v Katolické týdeníku
- Rozhovor z knihy Marcely Kašpárkové Deset vyznání
- Oznámení o úmrtí ve Zprávách ČT
- Filmový dokument "Návštěva u Radovana Lukavského" v archivu ČT
- Radovan Lukavský (Cyklus České televize Příběhy slavných) - video on-line v archivu ČT