Mata Hari
Mata Hari (malajsky „oko nového svítání“, tj. Slunce) alias Margaretha Geertruida Zellová (7. srpna 1876, Leeuwarden – 15. října 1917, Paříž) byla nizozemská orientální tanečnice, která se v průběhu první světové války stala agentkou Německa a Francie.
[editovat] Životopis
Narodila se v rodině obchodníka s klobouky. Otec ale jako podnikatel zkrachoval, matka záhy zemřela a děti vyrůstaly u příbuzných. Když jí bylo osmnáct, provdala se za J. MacLeoda, kapitána nizozemské armády, se kterým odcestovala na Jávu a Sumatru. Manželství ale nebylo ideální, prvorozený syn tragicky zahynul, a tak Mata Hari v roce 1903 (některé prameny uvádějí 1902)[zdroj?] opustila rodinu a vrátila se do Evropy. Tam se prezentovala fiktivním životním příběhem, vystupovala v cirkusech, pózovala malířům a nejvíce se proslavila jako tanečnice exotických tanců. Známá byla ovšem i jako kurtizána.
Když vypukla první světová válka, seznámila se v Holandsku s agentem, který jí naverboval do služeb německé rozvědky. V Paříži později přijala obdobnou nabídku Francouzů a stala se agentkou na dvě strany. V lednu 1917 se Francouzům dostala do rukou šifra, která ji prozradila. Dne 13. února byla v jednom z pařížských hotelů zatčena. Soud za zavřenými dveřmi obvinil Matu Hari ze smrti 50 000 vojáků a odsoudil ji k trestu smrti. Při popravě 15. října 1917 pouze tři z 12 výstřelů zasáhly její tělo,[zdroj?] ale zranění byla smrtelná.
-
Lucien Walery: Mata Hari, 1906