Postřelná
Postřelná (německy Postrum) je ves v Libereckém kraji, součást obce Jablonné v Podještědí asi 3 km jižním směrem od jejího centra. V roce 2001 měla ves 143 obyvatel a 43 domů.
Poloha
Potřelná se nachází 2 km východně od Velkého Valtinova a 3 km jižně od Jablonného v Podještědí, jehož je součástí od roku 1981, do té doby se jednalo o samostatnou obec. Jižní část vsi se rozkládá na severním úpatí kopce Tlustec v nadmořské výšce 305 - 345 m n. m. Obcí protéká Věnný a Fibichův potok, které se poté vlévají do Panenského potoka.
Historie
První písemná zmínka je z roku 1391. Název obce je odvozen z německého Postrum, tedy "Pod stromy"[zdroj?], podle odpočívadla pro pocestné a místa k napájení koní. Prvním majitelem obce byl Bartoš z Postřelné, toho času leník na hradě Děvíně nedaleko Hamru na Jezeře. V té době měla obec tvrz s dvorem a s 11 domy. V roce 1444 během sporů mezi Vartemberky a Lužickým Šestiměstím byla tvrz Lužičany vypálena.
V roce 1515 přešla vypleněná tvrz a pustá obec do rukou Blektů z Útěchovic a byla připojena k Velkému Valtinovu. Na počátku 17. století získal obec s valtinovským panstvím Kryštof z Donína.
V roce 1623 bylo valtinovké panství Donínům za účast na protihabsburském povstání zabaveno a přiděleno Albrechtovi z Valdštejna. Roku 1646 připadla Postřelná františkánskému klášteru v Praze, ale po krátké době se stala součástí majetku lemberského pána Kryštofa Rudolfa, hraběte z Bredova. V té době se uvádí, že v obci hospodařilo již 31 hospodářů. V roce 1667 byla Postřelná majetkem Pachtů z Rájova, kteří měli v té době v držení jablonské panství.
Za druhého selského povstání v roce 1775 se sedláci z Postřelné přidali ke vzbouřeným poddaným lemberského panství, spojili se s mimoňskými a táhli na pomoc zákupským rebelům. Zámek v Zákupech obsadili, ale již za 2 dny (26. března 1775) byli krvavě potlačeni císařskými kyrysníky. V roce 1778 byla Postřelná zle sužována Prusy a Sasy, kteří se dopouštěli plenění a drancování.
Na konci 18. století měla Postřelná již 59 hospodářů. Obyvatelé se živili převážně zemědělskou výrobou a ovocnářstvím. Výrobky vozily převážně do Jablonného v Podještědí a Liberce. Určitý význam měla i těžba písku ze svahu při cestě do Jablonného a těžba štěrku z Tlustce.
Na návsi byla v roce 1731 vybudována kaple s hodinami, v roce 1775 byla po okraji obce postavena cesta z Jablonného do Mimoně a v roce 1779 byla postavena škola.
Kolem roku 1820 byl v Horní Vsi postaven dřevěný vodovod a v roce 1846 se stavěla cesta do Velkého Valtinova a z Horní do Dolní Vsi. V roce 1863 vybudovali hasičskou zbrojnici a v roce 1878 byla postavena nová dvoutřídní škola, která sloužila až do roku 1965, kdy byla zrušena.
V roce 1866 se v blízkosti obce zdržovala vojska pruského generála Herberta von Bitterfelda.
Počátek 20. století je v Postřelné poznamenán úpadkem domácí textilní výroby. Byla zrušena ruční tkalcovna a postupně zanikla i činnost bělírny. V roce 1903 bylo vytvořeno mlékařské družstvo a založena družstevní mlékárna, která zpočátku produkovala až 2000 litrů mléka denně. Dováželi sem mléko z Polí, Valtinova a Sedliště. V roce 1904 byla postavena nová cesta na nádraží ve Velkém Valtinově.
V letech 1914–1915 byl při cestě do Jablonného postaven hřbitov s kaplí. Hřbitov byl zrušen v 70. letech 20. století. V době první světové války, v roce 1916, byly pro válečné účely zrekvírovány oba zvony, ze hřbitova i z obecní kaple.
Elektrifikace obce proběhla v roce 1922 a hned v počátku bylo zaznamenáno 54 odběratelů elektrické energie. V roce 1925 předvedl vrchní učitel Schier v hospodě rozhlasový přijímač a o dva roky později bylo v obci již 5 přijímačů. V roce 1927 byl v obci vztyčen památník obětem první světové války se syenitovou deskou a témže roce byl v obci zřízen chudobinec pro 7 lidí.
Po druhé světové válce, v letech 1945–1947 bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto a na základě Benešových dekretů zbaveno čsl. občanství. Na jejich místo přicházeli noví obyvatelé z Čech, ale i Volyně a Podkarpatské Rusi. Na počátku října 1945 bylo v obci již asi 60 osídlenců. Na začátku roku 1946 žilo v Postřelné asi 300 Čechů a 50 Němců. V roce 1947 se uvádí 317 obyvatel.
V březnu 1946 byl v obci zřízen místní národní výbor a v roce 1949 vzniklo jako jedno z prvních na okrese Liberec Jednotné zemědělské družstvo 25. února. V roce 1955 bylo zřízeno mechanizační středisko Strojní a traktorové stanice a o dva roky později získalo i svou čerpací stanici pohonných hmot. V roce 1956 byla zahájena výstavby nového kravína pro 111 kusů dobytka. V roce 1961 bylo JZD v Postřelné sloučeno s JZD Velký Valtínov, ale i přes toto opatření bylo družstvo ztrátové a tak bylo v roce 1964 včleněno do Státního statku Jablonné v Podještědí a později do Státního statku Cvikov.
V roce 1945 byly v Postřelné konfiskovány všechny živnosti. Postupně se podařilo obnovit kovárnu, obchod se smíšeným zbožím, ševcovskou dílnu, holičství, hospodu, truhlářství, kolářství a trafiku. Téměř všechny tyto živnosti však postupně zanikly.
V současné době jsou v Postřelné dva hostince a obchod se smíšeným zbožím. Ve vsi funguje také místní knihovna a aktivní je i Sbor dobrovolných hasičů.
Administrativní přesuny
Postřelná patřila v letech 1945 - 1949 pod politický a soudní okres Jablonné v Podještědí, v letech 1949 - 1960 byla v okrese Liberec a od roku 1961 v okrese Česká Lípa. V roce 1971 navrhoval ONV Česká Lípa sloučení s obcí Velký Valtinov, to se však neuskutečnilo. K 1. lednu 2007 bylo Jablonné i s Postřelnou administrativně přesunuto z okresu Česká Lípa do dopravně bližšího okresu Liberec.[1]
Pamětihodnosti
Jedinou chráněnou památkou v Postřelné je kaplička před č.p. 7 uprostřed vsi.
Odkazy
Reference
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Změna v územním rozsahu okresu Česká Lípa, s. 283.