Cvikov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Novoborsku. O německém městě pojednává článek Zwickau.
Cvikov
Kostel Svaté Alžběty ve Cvikově

Kostel Svaté Alžběty ve Cvikově

znak obce Cvikovvlajka obce Cvikovznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0511 561479
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Nový Bor
pověřená obec: Cvikov
historická země: Čechy
katastrální výměra: 45,04 km²
počet obyvatel: 4 426 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 357 m
PSČ: 471 54
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Cvikov
nám. Osvobození 63
471 54 Cvikov
starosta / starostka: Mgr Šárka Jakobi
Oficiální web: http://www.cvikov.cz
E-mail: mesto@cvikov.cz
Cvikov na mapě
Cvikov (Česko)
Red pog.png
Cvikov, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Cvikov (německy Zwickau in Böhmen) je město na Českolipsku v Libereckém kraji, zhruba 6 km severovýchodně od Nového Boru, na okraji Lužických hor. Město zahrnuje 1 018 domů a přes 4 tisíce obyvatel; katastrální výměra činí 4 504 ha.

Obsah

Historie [editovat]

První osada zde vznikla na obou stranách Boberského potoka v 13. století. V roce 1342 byla pod názvem Czwykaia uvedena v popérském (papežském) desátku[2], z roku 1352 pochází první písemná zmínka o cvikovském farním kostele sv. Alžběty a v roce 1391 se obec dočkala povýšení na město. V 14. století se zde na obchodní cestě z Lípy do Žitavy soustřeďoval obchod i mnohá řemesla.[3]

V letech 15531558 zde byla postavena věž z pískovce nalámaného na Dutém kameni. Roku 1634 postihl městečko požár a téměř shořelo. V roce 1680 po morové epidemii zde došlo k velké rebelii sedláků, kterých se zde z okolních 20 obcí shromáždilo asi 1200. Vydrželi se bránit dva dny na Zeleném vrchu vojsku generála Piccolominiho.[3] V roce 1697 byl na náměstí města postaven pískovcový morový sloup, později přestěhovaný ke kostelu. V roce 1728 byla na Křížovém vrchu postavena ke kostelu vedoucí křížová cesta a na náměstí řada kamenných domů. V té době již na vrcholu stála poustevna, první z kaplí cesty byla dostavěna roku 1735. Křížová cesta po zrušení poutního místa a kaple císařem Josefem II. zchátrala. Nové kaple byly vybudovány po roce 1900. Kaple na vrcholu je z roku 1847, u ní jsou sochy Panny Marie, Jana Evangelisty a Maří Magdaleny.[2]

V 19. století byla na náměstí postavena empírová budova radnice.[4] V roce 1834 vybudoval u Boberského potoka Leopold Martin léčebné lázně.

V období II. světové války se ve zdejší textilní továrně vyráběly letecké padáky. Poblíž městečka působila odbojová skupina Waltro.[3]

Změny státní správy [editovat]

Cvikov byl v roce 1848 součástí Panství Zákupy, jehož formálním vlastníkem byl příslušník Habsburkské císařské rodiny Leopold II. Toskánský. Panství Zákupy náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s 10 politickými okresy. Cvikov byl zařazen do okresu Česká Lípa. Zároveň byl vytvořen soudní okres Cvikov, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Česká Lípa, kam Cvikov i nadále patřil, se stal součástí Litoměřického kraje.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Cvikov i jeho soudní okres byly přeřazeny pod okresní hejtmanství Jablonné v Podještědí. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918. [5]

Znak a prapor města [editovat]

Město má znak původem již z první poloviny 16. století (asi z roku 1526). Návrh na vzhled praporu zpracoval Jaroslav Kluch, byl projednán v Městském zastupitelstvu 8. dubna 1993, v listopadu 1993 byl posouzen Podvýborem pro heraldiku a vexikologii PS PČR a 5. května 1994 prapor městu udělil předseda Poslanecké sněmovny. [6]

Místní části [editovat]

  • Cvikov I (209 domů, 949 obyvatel)
  • Cvikov II (494 domů, 2918 obyvatel)
  • Drnovec (75 domů, 155 obyvatel)
  • Lindava (142 domů, 363 obyvatel)
  • Naděje (40 domů, 11 obyvatel)
  • Svitava (14 domů, 32 obyvatel)
  • Trávník (40 domů, 21 obyvatel)
  • Záhořín (4 domy, 0 obyvatel)

Pamětihodnosti [editovat]

Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Cvikově.
  • Farní kostel sv. Alžběty Uherské - farnost z 14. století
  • Raně barokní morový sloup u kostela z roku 1697, ozdoben soškami sv. Šebestiána, Jana Evangelisty a sv. Václava
  • Kopec Křížový vrch (Kalvárie) s 14 kaplemi křížové cesty, zrenovovanými v roce 1991
  • Chráněné domy z 19. století v Žitavské ulici

Hotel Sever [editovat]

Město s pomocí dotace evropských fondů zrenovovalo v roce 2011 secesní budovu hotelu postaveného před 110 roky. Hotel se jmenoval v minulosti Říšský dvůr a Stalingrad. Přednášel zde v roce 1942 Konrád Henlein, byl místem tanečních zábav, vystoupení Radima Hladíka s Blue Effectem v roce 1968. Do roku 1992 jej provozovaly Restaurace a jídelny Česká Lípa, později začal chátrat a uvažovalo se o jeho demolici. Roku 2006 jej město koupilo za 1,3 milionů Kč a s pomocí dotací jej za 62 milionů Kč zrenovovalo. Nyní je zde multifunkční zařízení se sálem pro 300 osob, galérií, centrem Sever pro místní spolky.[7]

Doprava [editovat]

Město leží na silnici I/13 z Liberce do Karlových Var přes Teplice, poblíž jejího křížení se silnicí I/9 Praha - Česká Lípa - Rumburk. Veřejnou dopravu zajišťuje několik autobusových linek, zejména do Nového Boru, České Lípy a Liberce; několik dálkových spojů jezdí i do Ústí nad Labem.

V letech 1886/1905 – 1973/1986 byla v provozu Železniční trať Svor - Jablonné v Podještědí, naposledy v jízdním řádě pro cestující označená jako trať 8n, zrušená pro nevhodné trasování a nízké využití. Koleje jsou zde zrušeny a nádražní budovy využity k jiným účelům.

Sport a turistika [editovat]

Fotbalový A tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v krajském přeboru Libereckého kraje na 13. místě čtrnáctičlenné tabulky a sestoupil. [8] Sezónu 2011/2012 hrál tým v I. a třídě okresu Česká Lípa a zakončil ji na 7. místě tabulky.

Fotbalový B tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v III. třídě okresu Česká Lípa na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky. [9] Stejnou soutěž hrál i sezónu další, v tabulce skončili jako třetí.[10]

Na náměstí je rozcestník, kde se končí modře značená trasa z České Lípy[11], začíná modrá trasa do Lužických hor i dvě trasy zelené.[12]

Galerie [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec : Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-872213-09-4. Kapitola Obce Lužických a Žitavských hor, s. 168.  
  3. a b c RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1 : KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Cvikov, s. 17.  
  4. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 20.  
  5. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.  
  6. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 239. ISSN 1211-9172.  
  7. Jan Šebelka. Hotel čekala zkáza. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 4. listopadu, s. 2B. ISSN 1210-1168.  
  8. Radek Valenta. Krajské fotbaly. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 20.června, s. 21. ISSN 1214-8462.  
  9. Radek Valenta. Konečná tabulka III.třídy 2010/2011. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 15. ISSN 1214-8462.  
  10. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  
  11. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Lužické hory a Ještědský hřbet. Praha : Olympia, 1987. Kapitola Z podhůří do kraje, s. 95.  
  12. Mapa Lužické hory č.14. Praha : Kartografie a.s., 1997, 2.vydání. ISBN 978-80-7393-002-8.  

Související hesla [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu