Bredové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bredové
(z Bredova)
Wappen Bredow.svg
Erb rodu Bredů
země České království
mateřská dynastie Rohanové
tituly Hrabata
zakladatel Arnoldus de Bredow
rok založení 13. století
větve rodu Bredové z Bredova, Bredové z Frýzaku

Bredové, (Bredau, či z Bredova, německy von Bredow) je jméno starého šlechtického původně nizozemského rodu pocházejícího ze Střední marky ze stejnojmenného místa Bredow (dnes součást obce Brieselang, Zemský okres Havelland, Branibory), jež je poprvé zmíněn roku 1251 s Arnoldus de Bredow, statkář z Bredova, a jímž zároveň začíná přímá rodová linie. V 15. století se usadili v Braniborsku, především v okolí Špandavy. Odtud přišli mnozí jeho členové do Čech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po porážce českých stavů na Bílé hoře, která v Čechách znamenala vítězství katolicismu nad protestantstvím, dochází v Čechách ke konfiskacím majetků nekatolické šlechty. Zkonfiskované Lemberské panství, podobně jako většinu panství v severních Čechách, koupil v roce 1623 Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, vrchní císařský vojenský velitel. Připojil jej ke svému vévodství frýdlandskému a zámek Lemberk uděloval v léno svým důstojníkům. V roce 1633 se jako leník uvázal v držení Lemberka Valdštejnův první důstojník Jan Rudolf Breda, který do Čech přišel v roce 1620 s vojskem kurfiřta bavorského a účastnil se bitvy na Bílé hoře. Po Valdštejnově násilné smrti v roce 1634 mu bylo panství dědičně ponecháno.

Po smrti Jana Rudolfa Bredy v roce 1660 se panství ujímá jeho syn Kryštof Rudolf Breda, který se rozhodl vybudovat ze zámku honosné sídlo, jenž by reprezentovalo jeho postavení u císařského dvora. Všechny tyto stavby byly velice nákladné a Kryštof Rudolf Breda si prostředky na jejich výstavbu opatřoval různými způsoby. Nechával prý dokonce stříhat ženám na svém panství vlasy a prodával je vlásenkářům. V roce 1680 se Lembersko, stejně i jiná místa v Čechách, připojilo k velkému nevolnickému povstání, které mělo centrum v sousedním frýdlantském panství. Povstání bylo nakonec vojensky potlačeno. V době rebelie zemřel v Praze Kryštof Rudolf Breda a panství pak spravovala jeho manželka Benedikta z Ahlefeldu a její syn Hartvík Mikuláš. V roce 1726 prodali Bredové Lemberské panství včetně poplužního dvora a okrasné zahrady hraběti Filipovi Josefovi Gallasov.

Před rokem 1700 byla k lemberské primogenituře, kterou vlastnil Hertvík Mikuláš, vytvořena sekundogenitura na Tachlovicích, která se dostala do majetku Hertvíkova bratra Karla Jáchyma. Primogeniturní panství Lemberk nebylo schopno dělení a po smrti Hertvíka Mikuláše jeho tři synové založili své linie. Nejstarší Jan Václav koupil roku 1725 z dědického podílu Kyšperk, prostřední se při­ ženil na Stračov a třetí převzal předlužený otcovský Lemberk, prodal ho však a dožil bez majetku roku 1762 v Praze. Sekundogenitura, známá kridou v roce 1728, nevytvořila až do svého vymření žádný větší majetek. Finanční ztráty byly způsobovány hlavně spekulačními koupěmi panství na splátky.

Nejstarší linie primogenitury byla usazená osobou Jana Václava Bredy na Kyšperku. Jan Václav se narodil 4.1.1688 v pražském paláci Bredů jako nejstarší syn Hertvíka Mikuláše. Roku 1724 se oženil s vdovou Františkou Sylvií Strakovou. Sňatek, mající pravděpodobně majetkové pozadí, byl hned v roce 1725 p řerušen smrtí manželky. Podruhé se Jan Václav oženil roku 1728 s Františkou Josefou Bořitovou z Budče, původně moravského a pak rakouského vojenského rodu. Jan Václav se dožil 52 let a zemřel 20. července 1740 v Kyšperku, kde byl také pochován. Z druhého manželství, po úmrtí dvou dětí v nedospělém věku, zůstaly dvě dcery, starší Kateřina (provdána za J. Leonarda hraběte Hotze), mladší Josefa (provdána za Václava Ignáce Klenovského) a syn Jan (nar. 1734, zemřel 1756), který zdědil po smrti Jana Václava celý Kyšperk.

Představitelé rodu[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Znak rodu Breda

Původním znakem rodu byl válečný žebřík se zlatými příčkami na stříbrném poli. Po povýšení byl znak rozčtvrcen a k žebříku (1. a 4. pole) přibyl korunovaný bílý kozel se zlatými rohy a korunkou, stojící na červeném cimbuří věže na modrém poli (2. a 3. pole). Uprostřed jako polepšení byl černý štítek, v němž byla mezi zlatými iniciálami CM zlatá císařská koruna na červené podušce. K původnímu klenotu, lvu držící žebřík, přibyli další dva – s korunovanou orlicí (ve středu) a s kozlem (vlevo).

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Bredůvka (původně nazývaná Bredovka) je malá vesnice, část obce Nekoř v okrese Ústí nad Orlicí. Byla založena Janem Václavem Bredou, majitelem Kyšperského panství roku 1734.
  • Bořitava, je část obce Studené v okrese Ústí nad Orlicí. Byla založena v roce 1734 hrabětem Janem Václavem Brédou. Jméno Bořitov dostala osada na počest Brédovy manželky Josefy Františky z Brédy, rozené Bořitové z Martinic.
  • Peklov. Roku 1725 založil Karel Jáchym z Bredy jižně od Hřebče nový zemědělský dvůr. Vznikl na polích, která zabavil vzbouřeným sedlákům. Ještě do roku 1730 byl dvůr beze jména, pojmenování Peklov se ujmulo až po jeho odchodu (1732), prý v upomínku na pekelné období jeho panování.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.zamek-lemberk.cz/historie/

http://www.moh.cz/pdf/ohp/199.pdf