Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, do které se řadí různé státy a území podle daného kontextu.
V nejširším pojetí
Albánie
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Černá Hora
Chorvatsko
Makedonie
Rumunsko
Řecko
Slovinsko
Srbsko
Turecko
Území se sporným statusem
V užším pojetí se mohou podle kontextu za státy jihovýchodní Evropy považovat například pouze státy zasahující na území Balkánu, nebo všechny kromě Turecka, atd.
Řecko je často řazeno mezi státy jižní Evropy, Maďarsko a Slovinsko mezi státy střední Evropy a Moldávie mezi státy východní Evropy.
Geografie
Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově. Nejvyššími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos. Největšími řekami jsou Dunaj, Sáva, Velká Morava a Marica.
Největší města
Historie
Ve 14. století dobyli území jihovýchodní Evropy Osmanští Turci. Podrobené národy si nezávislost vybojovali až v 1912 v první balkánské válce o rok později propukl konflikt mezi Řeckem a Srbskem na jedné straně a s Bulharskem na straně druhé. Po první světové válce vzniklo království Jugoslávie. Za druhé světové války bylo území obsazeno mocnostmi OSY. Po válce se všechny státy v oblasti, až na Řecko, Turecko a Kypr, staly součástí Východního bloku. Po roce 1989 padly komunistické režimy ve většině zemí jihovýchodní Evropy a začala občanská válka v Jugoslávii. V roce 2007 přistoupily Bulharsko a Rumunsko do EU.
Obyvatelstvo
Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština, řečtina a turečtina. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Slovinci, Srbové, Chorvati, Bosňáci a Makedonci.
Poznámky
Literatura
- Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje (Jan Pelikán, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík, Stanislav Tumis, Ondřej Vojtěchovský, Ondřej Žíla). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. ISBN 978-80-7308-648-0
