1. česká fotbalová liga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Gambrinus Liga)
Skočit na: Navigace, Hledání
Gambrinus liga
Aktuální ročník Gambrinus liga 2012/13
Země Česko Česko
Rok založení 1993
Počet týmů v soutěži 16
Nižší soutěž(e) 2. česká fotbalová liga
Evropské poháry Liga mistrů (Mistr - 2.předkolo)
Evropská liga (3 místa)
Úřadující mistr FC Slovan Liberec (3. titul)
(2011–12)
Nejúspěšnější klub AC Sparta Praha (11 titulů)
(celkem 35)
Oficiální stránky

1. česká fotbalová liga je fotbalová soutěž pořádaná na území České republiky. Jde o nejvyšší soutěž v systému fotbalových soutěží v Česku. Pořádá ji Fotbalová asociace České republiky, podobně jako všechny soutěže registrovaných profesionálních i neprofesionálních hráčů v Česku.[1] Tato soutěž existuje od léta roku 1993, kdy byla rozdělena Fotbalová liga Československa na českou a slovenskou ligu. Od sezony 1997/98 pak podle hlavního sponzora nese název Gambrinus liga.[2]

Soutěž je zimní přestávkou rozdělena na dvě hrací období. První hrací období probíhá ve druhé polovině kalendářního roku. Je nazýváno „Podzimní část“, začíná ve druhé polovině července a končí na přelomu listopadu a prosince.[3][4] Druhá část sezony trvá od konce února do druhé poloviny května (s možností až třítýdenní variability). Tato část, kdy se rozhoduje o konečné podobě tabulky, nese název „Jarní“.

Každého ročníku se účastní 16 týmů (počínaje prvním ročníkem 1993/94). Hraje se systémem „každý s každým“ dvoukolově, čili každý z týmů odehraje během jedné sezony 30 zápasů (15 na domácím hřišti a 15 na soupeřově) během třiceti kol, dohromady obsahujících 240 zápasů. Za vítězství se udělují tři body, za remízu jeden. Tým s nejvíce body na konci sezony získává Mistrovský titul. Předposlední a poslední tým ročníku sestupují do druhé ligy a jsou nahrazeny vítězem a druhým týmem této soutěže.

Obsah

Historie [editovat]

Počátky fotbalu v Čechách a na Moravě [editovat]

Fotbalová jedenáctka týmu AC Sparta Praha již z roku 1896

Cesta, kterou se do zemí Českých dostala hra zvaná fotbal není dost dobře dohledatelná. Traduje se, že roku 1887 přivezl fyziolog prof. Hering ze svých cest anglického asistenta, který zasvěcoval studenty na Albertově do tajů této hry. Ovšem nikdo nezná jméno tohoto průkopníka. Podobně fantasticky znějí i další historky. Například, že si kníže rodu Thurn-Taxisů měl (také z Anglie) přivést služebnictvo, z kterého sestavil celou fotbalovou jedenáctku.[5]

Czech Republic location map.svg
Kolín
AFK Kolín (1900)
Plzeň
SK Plzeň (1894)
Klatovy TJ Klatovy (1898)
Chrudim AFK Chrudim (1899)
Nejstarší české fotbalové kluby

Z doložených faktů pak můžeme vyčíst, že první fotbalové kluby vznikaly na území Čech v tehdejším Rakousko-Uhersku již na konci 19. století. Nejstarším českým klubem je SK Slavia Praha,[6] která byla založena roku 1892. O rok později vzniká i její největší rival AC Sparta Praha, který je následován dalšími. V roce 1900 je v Čechách založen jubilejní desátý klub a koncem roku 1905 existuje na českém území zásluhou českých i německých sportovců více než 100 fotbalových klubů.[7] Historicky první doložený zápas v Čechách se odehrál 15. srpna 1892 v Roudnici na Labem mezi veslaři místního AC a Sokoly. Stejného roku vyšel i český překlad pravidel zhotovený Josefem Klenkou.[5] Zapříčiněním rychlého rozvoje českého fotbalu vzniká nutnost potřeby oficiální soutěže. První fotbalová utkání pořádal německý spolek RRC Regatta, ale poptávka nebyla uspokojena.[5] Na jaře roku 1896 tak vzniká první soutěž, která dostává název Mistrovství Čech a Moravy. I přes to, že tento název napovídá o účasti týmů z celých Čech a Moravy, jednalo se pouze o kluby z Prahy a blízkého okolí. Postupem času se však soutěž rozrůstala a účastnily se jí i kluby mimo Prahu a Středočeský kraj. Před rokem 1925, kdy byla založena oficiální ligová soutěž, se konala ještě čtyři takto obsazená mistrovství, které dnes můžeme označit jako celostátní. Právem tak byl za vítězství v soutěži udělen mistrovský titul.[8][9] Tři z těchto čtyř mistrovství ovládla AC Sparta Praha, včetně toho prvního z roku 1912. Zbývající mistrovský titul z ročníku 1913 připadl dalšímu pražskému klubu SK Slavia Praha. V té době se již hrají i pravidelné pohárové soutěže. Velice oblíbené a zároveň uznávané byly například Pohár dobročinnosti nebo soutěž klubů ze středních Čech nazvaná Středočeský pohár.

Československá fotbalová liga [editovat]

Hlavní článek: Fotbalová liga Československa
Brankář týmu Slavie Jaroslav Cháňa ve 20. letech

Liga jako taková byla založena až v roce 1925 v období První republiky. Zpočátku ale šlo pouze o přejmenování mistrovství Středočeské župy. Soutěže, které se účastnily týmy pouze z Prahy a okolí.[5] Ovšem již na počátku dalšího ročníku se přidává první mimopražský klub SK Kladno. Roku 1929 následují němečtí sportovci z Teplitzer FK, po čtyřech letech první moravský zástupce SK Židenice a o další dva roky později pokrývá oblast celé republiky slovenský 1. ČsŠK Bratislava.[5][10] Československou ligu můžeme rozdělit na tři až čtyři periody, které se odlišují dlouhodobým formátem či revolučními změnami v celkové struktuře soutěže. Za první periodu můžeme označit období od roku 1925 do sezony 1938/39. Právě v tomto období můžeme v domácím fotbalu pozorovat největší rozkvět, který dokazuje působení českých klubů ve Středoevropském poháru. Právě tato soutěž, dnes považovaná za předchůdce Ligy mistrů, jako jediná zprostředkovávala oficiální mezinárodní souboje. A právě v této soutěži dominovaly i české kluby. Jak Sparta, tak Slavia dokázaly tuto soutěž vyhrát. Prvně jmenovaný dokonce třikrát.[11] Na reprezentačním poli se dokonce podařil jeden z největších úspěchu českého sportu, když naši fotbalisté skončili druzí na Mistrovství světa ve fotbale 1934. V domácí lize se toto období stalo kořistí dvou již jmenovaných rivalů – Sparty a Slavie. Během 23 ročníků získaly společně tyto dva kluby 22 mistrovských titulů. Jediný, kdo dokázal zvítězit mimo tuto dvojici byla v sezoně 1927/28 FK Viktoria Žižkov.

Mistři nejvyšší ligové soutěže do roku 1993
Klub Tituly Mistr v roce
AC Sparta Praha 24  1912, 1919, 1922, 1926, 1927, 1932, 1936, 1938,
 1939, 1944, 1946, 1948, 1952, 1954, 1965, 1967,
 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1993
SK Slavia Praha 14  1913, 1925, 1929, 1930, 1931, 1933, 1934, 1935,
 1937, 1940, 1941, 1942, 1943, 1947
Dukla Praha 11  1953, 1956, 1958, 1961, 1962, 1963, 1964, 1966,
 1977, 1979, 1982
ŠK Slovan Bratislava 8  1949, 1950, 1951, 1955, 1970, 1974, 1975, 1992
Spartak Trnava 5  1968, 1969, 1971, 1972, 1973
FC Baník Ostrava 3  1976, 1980, 1981
Viktoria Žižkov 1  1928
Inter Bratislava 1  1959
FC Hradec Králové 1  1960
FC Zbrojovka Brno 1  1978
Bohemians 1905 1  1983
FC Vítkovice 1  1986

Následující období se odehrálo v atmosféře poněkud pohnuté. Sezona 1938/39 totiž byla v jejím průběhu rozdělena na samostatnou českou a slovenskou část,[12] což bylo důsledkem okupace nacistických vojsk. Tímto aktem začíná tzv. období „Protektorátu“, které trvalo až do konce II. světové války v roce 1945. Zároveň s ním trvalo i rozdělení ligy. Českou část i v tomto období ovládala pražská „S“. Zejména pak SK Slavia Praha, která získala čtyři ze šesti titulů a za kterou nastupovali skvělí hráči jako brankář František Plánička či Josef Bican, dodnes nepřekonaný kanonýr s celkovými 447 vstřelenými brankami na svém kontě (druhý v pořadí střelců – Vlastimil Kopecký, taktéž hráč Slavie, vstřelil o téměř 200 branek méně).[13] Poslední válečný ročník se kvůli vyostřené situaci na celém území Evropy ani nezapočal.

Dukla Praha, jedenáctinásobný mistr.

Euforie z konce války a znovuzískání svobody trvala pouze tři roky a v roce 1948 byla nahrazena novou totalitou. Tyto tři roky byly takříkajíc „poslední baštou“ tradičních pražských klubů. Sezona 1948/49 byla po podzimní části zrušena a přešlo se na „sovětský systém“ Jaro-podzim. Tuto změnu doprovázela řada dalších, zejména politicky motivovaných. Kluby byly často až donuceny k přejmenování tradičních názvů[10] a například SK Slavia Praha byla dokonce sesazena až do Pražského přeboru.[14]

Tím začíná čtvrté období (pokud budeme 3 poválečné sezony považovat za období samostatné), které je obdobím posledním a nejdéle trvajícím. Zahrnuje celkem 47 soutěžních ročníků[5] a končí rozpadem Československa roku 1993. Na mistrovském trůnu se vystřídalo celkem deset klubů. Nejúspěšnějšími byly AC Sparta Praha[15] s dvanácti a Dukla Praha s jedenácti mistrovskými zářezy. Kdo nezískal ani jeden titul byla režimem popotahovaná SK Slavia Praha.[14] Český fotbal zaujímal ve světě uznávané postavení. Zejména léta šedesátá a sedmdesátá pak pro něj znamenala velké úspěchy ve formě druhé stříbrné medaile z Mistrovství světa ve fotbale 1962[16] a zlatého úspěchu z Mistrovství Evropy ve fotbale 1976. Na mezinárodním poli klubovém zářila především Dukla Praha. Ta se roku 1967 dostala až do semifinále Poháru mistrů Evropských zemí nebo čtyřikrát v řadě ovládla prestižní turnaj na území Spojených států nazvaný International Soccer League.[17]

Vznik samostatné České ligy [editovat]

Posledním ročníkem společné Československé ligy byla sezona 1992/93, ve které získala svůj 24. titul AC Sparta Praha.[15] Liga si právě odbývala zimní přestávku když došlo k rozdělení Československa. Rozdělení Československa k 1.1.1993 vedlo rozpadu a rozdělení vrcholných fotbalových orgánů. Československá fotbalová asociace (ČFA) byla rozdělena na dva orgány. V České republice vznikl Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS), jehož prvním předsedou byl jmenován dosavadní předseda České větve ČAF František Chvalovský.[18] Na Slovensku vznikl Slovenský fútbalový zvaz (SFZ). Jediným problémem, které rozdělení neslo, byla probíhající kvalifikace na MS 1994 v USA, kterou započala společná Československá fotbalová reprezentace. Řešení se obešlo dohodou svazů a kvalifikaci dohrál společný tým pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RCS). Po neúspěšném tažení tohoto týmu vyřazovacími boji skončila dlouhá historie československé kopané, poznamenaná řadou častých klubových i mezinárodních úspěchů na zeleném trávníku doma i v zahraničí.[19][20]

Ročník 1992/93 byl tedy dohrán ještě ve společné soutěži a v tom následujícím již měla vstoupit v platnost nová struktura fotbalových soutěží. Toto se samozřejmě dotklo i 1. ligy. Z posledního ročníku československé ligy postoupilo do prvního ročníku české ligy celkem 9 týmů. Byli to AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, SK Sigma Olomouc MŽ, FC Baník Ostrava, FC Boby Brno, SKP Spartak Hr. Králové, FC Vítkovice, SK České Budějovice JČE a FC Dukla Praha. Těchto devět klubů doplnilo 6 nejlepších z posledního ročníku Českomoravské fotbalové ligy (ČMFL) – SKP Union Cheb, FC Viktoria Plzeň, FK Viktoria Žižkov, FC Slovan Liberec, FC Petra Drnovice a FC Svit Zlín. O poslední pozici byla sehrána baráž mezi posledním týmem 1. ligy a sedmým týmem ČMFL, kterou ovládli FC Bohemians Praha. Těchto šestnáct týmů tedy mohlo nastoupit v ročníku 1993/94. Druhá liga měla stejný počet účastníků jako liga první. Založeny byly nově Česká fotbalová liga (18 účastníků) a Moravskoslezská fotbalová liga se 16 účastníky.[19][21]

Mistrovské souboje [editovat]

1993–2001 [editovat]

Svou formu do samostatné české soutěže si z fotbalové ligy Československa přenesla AC Sparta Praha, která zvítězila v 8 z jejích posledních devíti ročníků. V prvním ročníku české ligy si po náskoku šesti bodů v konečné tabulce mohla připsat už 25. titul v historii. Před následující sezonou se měnila pravidla bodových zisků, kdy vítěz zápasu získal tři body (místo dosavadních dvou). Ostatní bodové ohodnocení (jeden bod za remízu a žádný bod za prohru) zůstalo v platnosti i nadále. Sezónu 1994/95 nezačal obhájce trofeje nejlépe a již po dvou kolech měnil kouče. Na lavičku se na několik zápasů dostal i hrající kouč Jozef Chovanec. V jarní části však Sparta zlepšila svoji hru i bodové zisky a titul obhájila.[15]

Sezona 1995/96 byla pro český fotbal nejúspěšnější od rozpadu Československa. České kluby v evropských pohárech posbírali do žebříčku koeficientu v průměru 10,333 bodu na mužstvo (ten rok 3. nejvyšší v Evropě),[22] což vyvrcholilo o několik let později posunem na 8. místo žebříčku UEFA. Díky tomu pak postupoval český mistr přímo do Ligy mistrů. SK Slavia Praha se v sezóně 1995/96 dostala až do semifinále Poháru UEFA, kde vypadla s francouzským Girondins Bordeaux.[14] Pro Slavii znamenala sezona také zisk titulu po 48 letech. Na reprezentačním poli zazářil český tým na Mistrovství Evropy v Anglii ziskem stříbrných medailí.

Následné období – zahrnující celkem 5 sezon – se stalo obdobím dominance AC Sparty Praha. Ta získala podruhé v historii pět mistrovských titulů v řadě (poprvé to bylo v letech 1987–1991). Ligová prvenství získávala s pohodlným náskokem, který se nedostal pod čtyři body (v 1996/97) a vygradoval náskokem šestnácti bodů v řadě páté sezoně této série.[15] Herní náskok Sparty se projevil i na čele tabulky střelců, kde si tři prvenství v řadě připsal Horst Siegl, kterého vystřídal spoluhráč Vratislav Lokvenc. Zároveň se dostavily i úspěchy na mezinárodním poli v podobě trojnásobné účasti Letenského klubu v základní skupině Ligy mistrů.[23]

Mistři samostatné české ligy od sezony 1993/94
Klub Vítěz 2. místo Mistr ligy v roce
AC Sparta Praha
11
6
 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003, 2005, 2007, 2010
SK Slavia Praha
3
9
 1996, 2008, 2009
FC Slovan Liberec
3
0
 2002, 2006, 2012
FC Baník Ostrava
1
0
 2004
FC Viktoria Plzeň
1
0
 2011

2001–2012 [editovat]

Po pěti titulech Sparty ji střídá na trůnu FC Slovan Liberec, pro který je to premiéra. Od té doby již Sparta nedokázala titul obhájit. Neznamená to však, že by další titul nezískala. Právě naopak hned v následující sezoně bere titul zpět do svých rukou. Sezona 2003/04 se zase stala nečekanou kořistí slezského klubu FC Baník Ostrava a způsobila v Ostravě fotbalovou horečku, která nepoznala na domácí scéně podobného příměru. Zachovala se z něj v Česku velmi známá hymna „Baníčku, my jsme s tebou“.[24]

Byla to opět Sparta, která po výpadku obhajujícího Baníku vystoupala na příčku nejvyšší. Náskok na druhou Slavii činil na konci sezony pohodlných 11 bodů. Ani herní náskok z tohoto ročníku však nestačil na obhajobu v další sezoně. Spíše naopak. Sparta si připsala nejhorší umístění v samostatné české lize, když skončila až pátá. Historicky druhý titul získal FC Slovan Liberec a potvrdil postavení mezi špičkou českých klubů na počátku třetího tisíciletí. Sezona 2006/07 pak znamenala jubilejní desátý titul v samostatné české lize pro tým AC Sparta Praha. Ta potvrdila titulový trend v sezonách končících lichým rokem. Takto končící sezony vyhrála 12× v řadě. Naposledy se jí to nepovedlo v roce 1983.[10]

Soutěžní ročník 2007/08 znamenal historickou sezonu pro SK Slavia Praha. Zisk titulu po dvanácti letech byl doprovozen postupem do základní skupiny Ligy mistrů.[14] To se doposud povedlo jen Spartě, která postoupila celkem osmkrát. Následovala obhajoba titulu pro Slavii (po 66 letech), ale později se dostavily finanční problémy, kdy hrozil dokonce konkurz či krach slavného českého klubu.[25]

Svůj 35. titul získala AC Sparta Praha v sezoně 2009/10. Soutěž vyhrála o pouhý bod před druhým Jabloncem i přes čtrnáct remízových výsledků během třiceti kol.[26] Dalšími mistry Gambrinus ligy se stali fotbalisté FC Viktoria Plzeň. Pro tento západočeský klub to byl největší úspěch v historii a premiérový titul. Rozhodli o něm v předposledním kole, když výhrou 3:1 nad Baníkem Ostrava získali nedostižný náskok čtyř bodů na tým AC Sparta Praha.[27]

Zatím posledním českým mistrem se po sezóně 2011/12 stal potřetí v historii Slovan Liberec, který využil jarního poklesu formy Sparty Praha. Ta po podzimní části vedla o šest bodů, ale nakonec si teprve v závěrečném kole zajistila druhé místo o jeden bod před Viktorií Plzeň a se ztrátou dvou bodů na Slovan Liberec, který hrál právě s Viktorií Plzeň v posledním zápase o titul. Získal ho po bezbrankové remíze.[28]

Přehled vítězů jednotlivých ročníků [editovat]

Tato tabulka shrnuje vítěze jednotlivých ročníků.[10][29][30]
Čísla v závorce udávají o kolikátý titul v historii daného klubu se jedná (včetně oficiálních ročníků před rokem 1993).

1. česká fotbalová liga (1993 – 2012)
Ročník Mistr 2. místo 3. místo
1993 – 94 AC Sparta Praha  (25) SK Slavia Praha FC Baník Ostrava OKD
1994 – 95 AC Sparta Praha  (26) SK Slavia Praha FC Boby Brno
1995 – 96 SK Slavia Praha  (15) SK Sigma Olomouc MŽ FK Jablonec
1996 – 97 AC Sparta Praha  (27) SK Slavia Praha FK Jablonec
1997 – 98 AC Sparta Praha  (28) SK Slavia Praha SK Sigma Olomouc
1998 – 99 AC Sparta Praha  (29) FK Teplice SK Slavia Praha
1999 – 00 AC Sparta Praha  (30) SK Slavia Praha FC Petra Drnovice
2000 – 01 AC Sparta Praha  (31) SK Slavia Praha SK Sigma Olomouc
2001 – 02 FC Slovan Liberec  (1) AC Sparta Praha FK Viktoria Žižkov
2002 – 03 AC Sparta Praha  (32) SK Slavia Praha FK Viktoria Žižkov
2003 – 04 FC Baník Ostrava  (4) AC Sparta Praha SK Sigma Olomouc
2004 – 05 AC Sparta Praha  (33) SK Slavia Praha FK Teplice
2005 – 06 FC Slovan Liberec  (2) FK Mladá Boleslav SK Slavia Praha
2006 – 07 AC Sparta Praha  (34) SK Slavia Praha FK Mladá Boleslav
2007 – 08 SK Slavia Praha  (16) AC Sparta Praha FC Baník Ostrava
2008 – 09 SK Slavia Praha  (17) AC Sparta Praha FC Slovan Liberec
2009 – 10 AC Sparta Praha  (35) FK Baumit Jablonec FC Baník Ostrava
2010 – 11 FC Viktoria Plzeň  (1) AC Sparta Praha FK Baumit Jablonec
2011 – 12 FC Slovan Liberec  (3) AC Sparta Praha FC Viktoria Plzeň
2012 – 13

Kvalifikace do Evropských pohárů [editovat]

FC Viktoria Plzeň, při zápase proti FC Barcelona v rámci Ligy mistrů 2011/12

Klíčem k nasazování týmů do Evropských pohárů (dnes Liga mistrů UEFA a Evropská liga) je postavení země (fotbalové ligy) v žebříčku koeficientu UEFA.[31] Body do koeficientu se přidělují takto: za výhru 2 body, za remízu 1 bod. Body v předkolech se půlí. Dále se udělují bonifikační body za dosažené mety. Například za postup do Ligy mistrů se udělují 4 body. Body takto získané všemi reprezentanty jedné soutěže (například 1. Gambrinus ligy) se sečtou a vydělí právě počtem reprezentujících týmů (z české ligy v sezoně 2011/12 čtyři týmy). Pro nasazování slouží součet bodů z posledních pěti let nezahrnujících předešlou sezonu.[32]

Nejlepším umístěním pro český fotbal bylo osmé místo z ročníku 2001/02. To zaručovalo českému mistru přímou účast v Lize mistrů a účast v Evropských pohárech pro celkem pět českých klubů. Postupem času se však postavení českého fotbalu, který po rozpadu Československa začínal na posledním místě žebříčku, poměrně rapidně propadalo.[32][33] Pro sezonu 2011/12 byly české kluby nasazovány z 18. místa žebříčku.

Dle pravidel pro sezony 2009–2012[34] jsou kluby země 18. místa nasazovány takto: Mistr nastupuje ve 2. předkole Ligy mistrů. Klub z druhého místa hraje 3. předkolo Evropské ligy stejně jako vítěz Ondrášovka Cupu. Čtvrtým a posledním klubem kvalifikujícím se do „Evropských pohárů“ je třetí klub Gambrinus ligy, který nastoupí ve 2. předkole Evropské ligy. V případě, že vítěz Ondrášovka Cupu získá lepší pozici v ligové soutěži, nahradí ho finalista. Pokud i ten již kvalifikovaný je, postupuje 4. klub z ligy.

Kluby a Stadiony [editovat]

Kluby [editovat]

V České Gambrinus lize nastoupilo od jejího založení v roce 1993 celkem 32 klubů. Z toho 5 klubů odehrálo všech 19 sezon čili 570 zápasů. Jsou jimi AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, SK Sigma Olomouc, FC Baník Ostrava a FC Slovan Liberec. Čtyři z těchto klubů se řadí mezi doposud pět českých mistrů. Dalších pět klubů nastoupilo pouze v jedné sezoně Gambrinus ligy.

Následující tabulka shrnuje působení a umístění klubů v jednotlivých ročnících.[10][29][30]

           Klub           

 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
AC Sparta Praha 1 1 4 1 1 1 1 1 2 1 2 1 5 1 2 2 1 2 2
SK Slavia Praha 2 2 1 2 2 3 2 2 5 2 4 2 3 2 1 1 7 9 12
FC Slovan Liberec 9 4 7 5 5 9 8 6 1 4 6 5 1 4 6 3 9 7 1
FC Baník Ostrava 3 11 12 10 4 5 11 14 6 5 1 7 6 7 3 9 3 14 14
FC Viktoria Plzeň 5 9 9 11 14 15 – 16 – – 16 – 14 6 9 8 5 1 3
SK Sigma Olomouc 7 8 2 8 3 4 12 3 10 11 3 4 9 14 11 4 6 4 11
FK Baumit Jablonec – 10 3 3 6 12 14 12 9 12 10 6 8 9 12 5 2 3 8
FK Teplice – – – 13 7 2 5 8 7 6 9 3 4 8 5 7 4 10 5
FK Mladá Boleslav – – – – – – – – – – – 14 2 3 7 6 8 5 4
FK Viktoria Žižkov 8 5 10 12 8 10 9 5 3 3 15 – – – 10 16 – – 16
FC Zbrojovka Brno 12 3 8 4 10 7 4 13 8 9 14 11 12 5 4 11 11 15 –
1. FK Drnovice 10 6 5 7 9 11 3 7 15 – – 8 – – – – – – –
České Budějovice 6 7 11 6 15 – 13 15 – 13 8 15 – 10 13 10 13 11 10
1. FK Příbram – – – – 13 13 6 4 13 10 11 9 13 15 – 12 10 13 9
1. FC Slovácko – – – – – – – 11 11 8 5 13 7 16 – – 14 12 7
Bohemians 1905 14 15 – 16 – – 7 9 4 15 – – – – 15 – 12 6 15
Klub 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
FC Tescoma Zlín 11 14 15 – – – – – – 7 7 10 11 13 8 15 – – –
FC Hradec Králové 13 12 14 14 11 8 16 – 12 16 – – – – – – – 8 13
FK Chmel Blšany – – – – – 6 10 10 14 14 13 12 16 – – – – – –
SFC Opava – – 6 9 12 14 15 – 16 – 12 16 – – – – – – –
SK Kladno – – – – – – – – – – – – – 11 14 14 15 – –
FC Union Cheb 4 13 13 – – – – – – – – – – – – – – – –
FK Baník Most – – – – – – – – – – – – 10 12 16 – – – –
FK Dukla Praha 16 – – – – – – – – – – – – – – – – – 6
MFK Karviná – – – 15 – 16 – – – – – – – – – – – – –
FK Bohemians Praha – – – – – – – – – – – – – – – 13 16 – –
FC Vysočina Jihlava – – – – – – – – – – – – 15 – – – – – –
FC JOKO Slovácká Slavia Uherské Hradiště – – 16 – – – – – – – – – – – – – – – –
SK Benešov – 16 – – – – – – – – – – – – – – – – –
FK Ústí nad Labem – – – – – – – – – – – – – – – – – 16 –
AFK Lázně Bohdaneč – – – – 16 – – – – – – – – – – – – – –
FC Vítkovice 15 – – – – – – – – – – – – – – – – – –

Stadiony [editovat]

Požadavky na úroveň a vybavenost stadionů jsou dány dvěma dokumenty s charakterem pravidel. Tyto dokumenty nesou název Stadiony 2003 a Stadiony 2012. Proti těmto dokumentům lze podat žádost o výjimku.[35]

Některé z pravidel určených stadionům Gambrinus ligy
  • Všechny stadiony musí mít umělé osvětlení
  • Všechny stadiony musí mít vyhřívaný trávník
  • Všechny stadiony musí mít všechna divácká místa určená k sezení
Jméno Obrázek Klub Město Otevřeno Kapacita
Eden Aréna čelo stadionu SK Slavia Praha Praha 2008 21 000 [36]
Generali Aréna vnitřek AC Sparta Praha Praha 1917 (1994) 20 852 [37]
Na Stínadlech vnějšek stadionu FK Teplice Teplice 1973 (1999) 18 221 [38]
Bazaly vnitřek stadionu FC Baník Ostrava Ostrava 1959 (2003) 17 372 [39]
Andrův stadion vnitřek stadionu SK Sigma Olomouc Olomouc 1940 (2010) 12 566 [40]
Městský fotbalový stadion Srbská pohled z tribuny FC Zbrojovka Brno Brno 2001 12 550 [41]
Stadion města Plzně FC Viktoria Plzeň Plzeň 1955 (2011) 12 500 [42]
Stadion u Nisy před stadionem FC Slovan Liberec Liberec 1934 (2001) 9 900 [43]
Na Litavce 1. FK Příbram Příbram 1955 (1980) 9 100 [44]
Městský fotbalový stadion Miroslava Valenty vstup do stadionu 1. FC Slovácko Uherské Hradiště 2003 8 121 [45]
Všesportovní stadion FC Hradec Králové Hradec Králové 1966 7 000
(snížená)
Fotbalový stadion Střelecký ostrov SK Dynamo Č. Budějovice České Budějovice 1940 (2008) 6 681 [46]
Chance Arena FK Baumit Jablonec Jablonec nad Nisou 1955 (2005) 6 280 [47]
Městský stadion letecký pohled FK Mladá Boleslav Mladá Boleslav 2005 5 000 [48]
Na Julisce Čelo stadionu FK Dukla Praha Praha 1960 4 000
(snížená)		 [49]
Stadion v Jiráskově ulici FC Vysočina Jihlava Jihlava 1948 (2006) 4 132 [50]

Kurzívou uvedena poslední významná rekonstrukce.
Stadiony jsou seřazeny dle kapacity sedících diváků.

Nejlepší střelci [editovat]

Nejlepší střelci ročníků
Ročník Střelec Klub Branky
1993/1994 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 20
1994/1995 Česko Radek Drulák FC Petra Drnovice 15
1995/1996 Česko Radek Drulák FC Petra Drnovice 22
1996/1997 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 19
1997/1998 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 13
1998/1999 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 18
1999/2000 Česko Vratislav Lokvenc AC Sparta Praha 22
2000/2001 Česko Vítězslav Tuma FK Drnovice 15
2001/2002 Česko Jiří Štajner FC Slovan Liberec 15
2002/2003 Česko Jiří Kowalík 1. FC Synot 16
2003/2004 Česko Marek Heinz Baník Ostrava 19
2004/2005 Česko Tomáš Jun AC Sparta Praha 14
2005/2006 Slovensko Milan Ivana 1. FC Slovácko 11
2006/2007 Česko Luboš Pecka FK Mladá Boleslav 16
2007/2008 Česko Václav Svěrkoš Baník Ostrava 15
2008/2009 Chorvatsko Andrej Kerić FC Slovan Liberec 15
2009/2010 Česko Michal Ordoš SK Sigma Olomouc 12
2010/2011 Česko David Lafata FK Baumit Jablonec 19
2011/2012 Česko David Lafata FK Baumit Jablonec 25
David Lafata, nejlepší střelec uplynulého ročníku

Nejlepším střelcem se stává hráč, který v jednom ročníku nastřílí nejvíce branek. Jako ocenění tohoto úspěchu dostane tento hráč křišťálovou trofej ve tvaru míče.[51]

V historii se střelcem ligy mohl stát pouze výborný střelec. Toto platilo zejména ve čtyřicátých letech, kdy na českých hřištích řádil Josef Bican. Ten celkem ve čtyřech sezonách dokázal překonat magickou hranici 40 branek a v sezoně Národní ligy 1943/44 vstřelil dnes neuvěřitelných 57 branek v šestadvaceti zápasech. To je průměr více než dvou branek na zápas. Po druhé světové válce pak s Bicanovým odchodem ustaly i střelecké hody a na zisk „koruny krále střelců“ mnohdy stačilo i méně než dvacet gólů v sezoně.[52] Dá se říci, že tento trend přetrval až do sezon samostatné české ligy. V počátečních sezonách samostatné české soutěže dominoval tabulkám střelců útočník Sparty Praha Horst Siegl, který střeleckou soutěž vyhrál celkem 4×. V prvním případě dokonce o 8 branek před druhým v pořadí Jozefem Wagnerem hrajícím za Brno. Mezi jeho čtyři vítězství se vklínil ještě Radek Drulák z Drnovic se svými dvěma po sobě následujícími prvenstvími. Když pak Siegla v sezoně 1999/00 vystřídal na střeleckém trůnu kolega ze Sparťanského útoku Vratislav Lokvenc, bylo to naposledy, kdy někdo dokázal překonat dvacetigólovou hranici. V mistrovském ročníku Baníku Ostrava 2003/04 se jí na dosah přiblížil ještě Marek Heinz, ale v sezonách následujících se počet gólů postačujících k zisku koruny krále střelců stále snižoval. Dosud nejnižší skóre postačující k zisku ocenění má na kontě útočník 1. FC Slovácko Milan Ivana ze sezony 2005/06. Tehdy stačilo pouhých 11 branek. Podobně chudý byl i ročník 2009/10, kdy ocenění získal Olomoucký Michal Ordoš s 12 zásahy.[51]

Povzbuzující byl ale ročník 2010/11, kdy předvedli Tomáš Pekhart a David Lafata střelecké dostihy v jarní části soutěže, které vrcholily v posledním kole. Oba hráči na podzim působili ve stejném klubu FK Baumit Jablonec. Po odchodu Tomáše Pekharta do Sparty se David Lafata rozstřílel a zaznamenal tři třígólové zápasy v krátké době. Do posledního kola nastupovali oba střelci se stejným počtem gólů na kontě, ale zatímco Pekhart se trefil pouze jednou, Lafata vstřelil dva góly a zaslouženě získal pomyslnou korunu krále střelců. Zároveň se mu podařilo vyrovnat nejlepší výsledek za posledních jedenáct sezon.[53]

V sezoně 2011/12 jsme byli svědky překonání letitého rekordu v této disciplíně. Postaral se o něj znovu David Lafata, který zejména díky podzimní části neměl mezi střelci konkurenci a i přes absenci v závěrečném kole získal korunu krále střelců s 25 góly. Ani další v pořadí se nenechali zahanbit. Marek Bakoš vstřelil 16 gólů a Michal Breznaník se trefil 15krát.

Finance [editovat]

Erich Brabec, jeden z nejlépe placených hráčů ligy.

Finance v českém fotbale jsou postupem času se zvětšující problém. Ano z reklamních a televizních práv přiteče aktuálně asi 250 milionů ročně, ale po rozdělení mezi kluby tato částka rozpočet klubů nenaplní. Součet rozpočtů prvoligových klubů za sezonu 2011/12 činí přibližně 1 385 milionů korun.[54] Pro srovnání stejný údaj v anglii za rok 2010 činí 2 479 milionů €.[55] Největší rozpočet má AC Sparta Praha, přibližně 300 milionů Kč. Na druhém místě jsou FK Baumit Jablonec a FK Mladá Boleslav s přibližně 150 miliony. Nejmenší rozpočet činí 35 milionů, který mají Žižkov, Dukla a Příbram. Chybějící trhliny v rozpočtech doplňují kluby prodejem hráčů, což snižuje hráčskou kvalitu v lize. Hráčské platy se pohybují ve velkém rozmezí od pár desítek tisíc po několik milionů korun. Například Bohemians 1905 zveřejnili v roce 2009 platy hráčů, pohybující se od 25 do 50 tisíc korun bez bonusů.[56] Naopak platy hráčů týmu AC Sparta Praha podle odhadů dosahují i přes 5 milionů korun. Například Erich Brabec ze Sparty bral v loňské sezoně 8,5 mil. korun.[57]

Sponzoři [editovat]

Současným vlastníkem reklamních práv na 1. Gambrinus ligu je marketingová společnost STES, oficiální zastupitel Fotbalové asociace České republiky k tomuto účelu založený.[58] STES je tedy prostředník, přes kterého putují finanční výnosy z reklamy do Gambrinus ligy. Pro aktuální sezonu 1. fotbalové ligy 2011/12 pro ni garantuje STES přibližně 143 milionů korun z reklamních práv.[59] Druhá liga dostane dvacet milionů. Největší příjem má STES právě z reklamy. Generálním partnerem 1. Gambrinus ligy jsou od samého založení roku 1993 Plzeňské pivovary. Podle jednoho z jejich členů – Pivovaru Gambrinus, se také celá soutěž od sezony 1997/98 jmenuje. Plzeňské pivovary zaplatí agentuře STES v sezoně 2011/12 přibližně 70 milionů korun.[60] Dalším významným sponzorem pro letošní sezonu je společnost Synot Tip, která kromě svého partnerství s Českým Superpohárem (který se jmenuje podle ní) podílí i na sponzoringu 1. Gambrinus ligy přibližně 10 miliony korun.[61] Vítěz ligové soutěže dostane přibližně 15 milionů korun. Nejméně dostanou týmy na opačném pólu tabulky, a to méně než 6,5 milionu.[62]

Televizní práva [editovat]

Na další peníze mohou dosáhnout kluby ze zisků z televizních práv. Od sezony 2010/11 je vlastníkem mediálních práv ke Gambrinus lize společnost KPS Media a.s. Momentální smlouva je podepsána do konce sezony 2013/14. Jejími mediálními partnery jsou Česká televize, Rádio Frekvence 1, Rádio Evropa 2 a časopis Hattrick. Za pronájem celkového objemu televizních práv platí Fotbalové asociaci více než 100 milionů korun.[63]

V aktuální sezoně se vysílají z každého kola 4 přímé přenosy. Dva z nich vysílá Česká televize. Sobotní i pondělní přenos vysílá její program ČT4. V pátek večer vysílá předehrávku kola televizní stanice Nova Sport. Gambrinus liga je od roku 2010 vysíláná i na mezinárodní televizní stanici Sport 2, která má sídlo v Maďarsku a přenos z ligy vysílá v neděli od 17.00. Další přímé přenosy je možné zhlédnout na internetovém portálu Tipování.cz, který patří sázkové společnosti Sazkatip.

Problémy a aféry [editovat]

Korupční aféra z roku 2004 [editovat]

Jiří Lábus ztvárnil roli Milana Brabce

Asi nejstinnější stránkou v historii Gambrinus ligy byla korupční aféra z roku 2004.[64] Aféra vypukla 30. dubna 2004, kdy policie zatkla rozhodčího Hrušku a Jaroslava Hastíka, předsedu klubu 1. FC Synot (nyní 1. FC Slovácko), který měl u sebe 175 tisíc korun.[64] Oba dotčení obvinění popřeli.[64]

Postupem času se do vyšetřovací sítě zapletli další rozhodčí a předsedové klubů.[65] Policii se obvinění z korupce podařilo prokázat pomocí odposlechů u klubů 1. FC Synot, FK Viktoria Žižkov a FC Vítkovice.[66] Prvním dvěma byl udělen trest ve výši 12 bodů, týmu FC Vítkovice pak trest devítibodový.[67] Poslední dva jmenovaní v době udělení trestu již nepůsobili v 1. lize.[67][68] Známým představitelem fotbalové korupční aféry se stal žižkovský funkcionář Ivan Horník.[64][65] Pro označení vyplácených peněz používali rozhodčí a funkcionáři mj. výraz kapříci, proto se mezi fanoušky Gambrinus lize někdy posměšně říká Kaprliga.[66]

Následně bylo ještě prokázáno podplácení rozhodčích a delegátů týmům FC Slovan Liberec a SFC Opava, kterým bylo odečteno shodně 6 bodů.[67][68]

O této aféře vznikla divadelní inscenace Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, jejíž scénář ztvárnil Petr Čtvrtníček pomocí přepisů policejních odposlechů.[66] Ten hrál ve hře Ivana Horníka. Druhým hercem (představujícím Milana Brabce, tehdejšího místopředsedu svazu) byl Jiří Lábus. Hra se odehrává formou dialogu.[69]

Korupční aféra SK Sigma Olomouc vs. FK Bohemians Praha 2010 [editovat]

Druhá korupční aféra není takového rozsahu ani významu jako aféra první. O to smutnější ale je, že přišla po velkých svazových i policejních opatření po aféře z roku 2004. Do korupce neměli být zapleteni rozhodčí ani delagáti. Kauza je stále v šetření a všechny informace jsou dosud jen doměnkami. V posledním kole fotbalové ligy 2009/10 mělo před kláním klubů SK Sigma Olomouc a FK Bohemians Praha (Střížkov) dojít k předání peněz mezi hráči klubů. Brankář Sigmy Petr Drobisz měl předat 300 tisíc korun hráčům Bohemians Praha Davidu Zoubkovi a Miroslavu Obermajerovi. Takto to uvedl u soudu předseda pražského klubu Karel Kapr.[70] Olomoucká strana veškerá obvinění popírá. Pouze bývalý předseda Miroslav Kubíček u soudu uvedl, že z účtů Sigmy zmizelo oněch 300 tisíc. Disciplinární komise rozhodla o konečném verdiktu 18. srpna 2011.[71] Podle Disciplinární komise FAČR, se SK Sigma Olomouc provinila proti stanovám soutěže korupčním jednáním a uložil jí trest. Ten spočívá v pokutě 4 milionů korun a odečtu 9 bodů v probíhající sezoně (2011/12).[68] Dále byl potrestán i hlavní podezřelý v kauze, gólman Petr Drobisz, který rok a půl nesmí hrát profesionální fotbal a někdejší předseda klubu Jiří Kubíček, trestem zákazu působení ve fotbale na dva roky.[72]

Odvolací a revizní komise FAČR tresty překvapivě zrušila a vrátila případ znovu k projednání, aniž by někdo podal proti předchozímu nařízení odvolání.[73] Disciplinární komise svazu však po opětovném projednání udělila všem potrestaným totožné tresty jako při předchozím projednávání.[74] Případem se na podnět Policie zabývá i civilní soud. Rozsudek by mohl padnout již v říjnu.[75]

Kauza Bohemians [editovat]

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Bohemians.
Stadion původního FC Bohemians, dnes nevyhovující požadavkům ligy

Tento spor začal v roce 2005 finančními problémy tehdy druholigového klubu FC Bohemians Praha, a.s., které vedly až k uvalení konkurzu na tuto společnost. Práva na jméno a logo přešly za souhlasu TJ Bohemians Praha na tehdy třetiligový FC Střížkov Praha 9. Následně byl na základech původního klubu vystavěn nový klub Bohemians 1905, současně působící v 1. lize. Tento klub má sice za domácí hřiště Ďolíček, které momentálně nesmí užívat, a zároveň bojuje o morální právo na pokračování klubu, nicméně již se nehlásí k dluhům a odpovědnosti. Poté konkurzem prošel klub FC Bohemians Praha a.s., který tvrdí, že klub vlastně nikdy nezkrachoval. Dnes tedy existují tři kluby dělající si nárok na jméno a logo Bohemians. Další komplikací je fakt, že ani jeden z klubů nemá hřiště odpovídající prvoligovým předpisům.[76]

O rozvíření tohoto problému se ještě postaral předseda FK Bohemians Praha Karel Kapr, který odmítl poslat své mužstvo do zápasu proti Bohemians 1905 v sezoně 2009/10 na důkaz své nespokojenosti s dosavadním vývojem kauzy.[77] Důsledkem toho byla kontumace 3-0 ve prospěch Bohemians 1905 a kromě dalších trestů i nejvyšší pokuta v historii české kopané – 6 milionů korun pro FK Bohemians Praha. Tu odmítli představitelé zaplatit a byla jim odejmuta profesionální licence potřebná pro I. a II. ligu.[78]

Rekordy Gambrinus ligy [editovat]

Hráčské [editovat]

Zdroj: Kniha rekordů českého fotbalu.[79]
Nejvíce zápasů
Hráč Kluby Období Počet zápasů
Jaroslav Šilhavý RH Cheb, Slavia Praha, FC Petra Drnovice, FK Viktoria Žižkov 1980–1999 465
Stanislav Vlček Bohemians 1905, SK Dynamo České Budějovice, SK Sigma Olomouc, Slavia Praha 1993– 451
Martin Vaniak Sigma Olomouc, Petra Drnovice, FK Siad Most, Slavia Praha 1991–2011 441
Horst Siegl AC Sparta Praha, FK Marila Příbram, FC Viktoria Plzeň, FK Siad Most 1987–2006 434
Rudolf Otepka 1. FK Drnovice, 1. FK Příbram, FC Baník Ostrava, SK Sigma Olomouc, Dynamo České Budějovice 1997– 417
Oldřich Machala Sigma Olomouc 1984–2001 414
Martin Kotůlek Sigma Olomouc, 1. FC Brno, SFC Opava 1986–2005 412
Jozef Weber AC Sparta Praha, RH Cheb, 1. FK Drnovice, FK Baumit Jablonec 1993–2007 409
Michal Bílek AC Sparta Praha, RH Cheb, Viktoria Žižkov, FK Teplice 1982–2000 407
Jiří Novotný AC Sparta Praha, FC Slovan Liberec, FK Siad Most 1987–2007 407
Miroslav Holeňák 1. FK Drnovice, Slavia Praha, FC Slovan Liberec 1996–2011 405
Jaromír Blažek Dynamo České Budějovice, SK Slavia Praha, Bohemians 1905, 1. FK Příbram, AC Sparta Praha, FC Vysočina Jihlava 1996– 387
  • Stav k 16. 07. 2012, tučně uvedení stále aktivní fotbalisté.
  • V tabulce jsou hráčům připočítány i starty z československé ligy.


Nejlepší střelec celkově: Horst Siegl Sparta Praha (a další) 176 gólů
Nejlepší střelec v jedné sezoně: David Lafata FK Baumit Jablonec (2011/12) 25 gólů
Nejvíce titulů: Jiří Novotný Sparta Praha 12
Nejmladší držitel titulu: Jiří Novotný Sparta Praha 1986/87 17 let 2 měsíce 10 dní
Nejstarší držitel titulu: Zbyněk Hauzr Slovan Liberec 2011/12 39 let 23 dní
Nejvíce titulů (trenér): Jaroslav Vejvoda Dukla Praha 6
Nejmladší držitel titulu (trenér): Bohumil Musil Dukla Praha 31 let 5 měsíců 21 dní
Nejstarší držitel titulu (trenér): John Madden Slavia Praha 64 let 11 měsíců 16 dní
Nejvíce startů bez přerušení: Rostislav Václavíček Zbrojovka Brno 1971/72 – 1981/82 280
Nejmladší hráč: Dominik Mašek Příbram 15 let 10 měsíců 19 dní
Nejstarší hráč: Vítězslav Rejmon Lázně Bohdaneč 42 let 6 měsíců 31 dní
Nejvíce vyloučení: Jaroslav Šilhavý 12
Nejrychlejší vyloučení: Jan Vorel FK Dukla Praha 22. sekunda zápasu proti domácí Viktorii Plzeň (19. 3. 2013)[80]

Klubové [editovat]

Zdroj.[79]

Všechny prvoligové kluby, které hrály 1. fotbalovou ligu od roku 1993, můžete najít v přehledné Historické tabulce, kde je uvedena účast v jednotlivých sezonách i umístění klubů.
Všechny prvoligové kluby, které hrály 1. fotbalovou ligu od jejího založení v roce 1925, najdete v článku Historická tabulka nejvyšší české a československé fotbalové soutěže.
Pořadí Klub Zápasy Výhry Remízy Prohry V. góly O. góly Body
1. AC Sparta Praha 570 355 121 94 1052 447 1186
2. SK Slavia Praha 570 298 155 117 926 523 1049
3. FC Slovan Liberec 570 253 164 153 775 581 917
4. SK Sigma Olomouc 570 228 157 185 723 623 832
5. FC Baník Ostrava 570 211 174 185 775 681 807
6. FK Baumit Jablonec 540 204 151 185 674 615 763
7. FK Teplice 480 190 142 148 607 522 712
8. FC Zbrojovka Brno 540 188 143 209 651 682 707
9. FC Viktoria Plzeň 450 159 124 167 569 580 601
10. SK Dynamo České Budějovice 480 139 141 200 498 677 558
11. FK Viktoria Žižkov 420 144 106 170 478 509 538
12. 1. FK Příbram 420 128 113 179 444 546 497
13. FK Drnovice 300 114 67 119 392 398 409
14. FK Mladá Boleslav 240 101 63 76 345 287 366
15. Bohemians 1905 330 88 88 154 315 478 352
16. 1. FC Slovácko 300 94 83 124 313 356 352
17. FC Hradec Králové 330 86 93 151 292 454 351
18. FC Tescoma Zlín 300 84 87 129 271 388 339
19. FK Chmel Blšany 240 67 63 110 255 350 264
20. SFC Opava 240 63 64 113 260 354 247
21. SK Kladno 120 28 30 62 99 173 114
22. FK Hvězda Cheb 90 29 26 35 95 121 113
23. FK Baník Most 90 19 30 41 96 140 87
24. FK Dukla Praha 60 12 17 31 63 103 53
25. MFK Karviná 60 12 12 36 53 105 48
26. FK Bohemians Praha (Střížkov) 60 14 8 38 60 111 35
27. FC Vysočina Jihlava 30 6 11 13 20 36 29
28. FK Ústí nad Labem 30 4 7 19 22 67 19
29. FC JOKO Slovácká Slavia Uherské Hradiště 30 3 8 19 19 65 17
30. FC Vítkovice 30 3 7 20 22 64 16
31. FK Švarc Benešov 30 3 3 24 23 78 12
32. AFK Lázně Bohdaneč 30 2 5 23 18 61 11

Poznámky:

  • Odečty bodů (úplatkářské aféry):
  • 2004-05: 1. FC Slovacko -12
  • 2004-05: SFC Opava -6
  • 2004-05: Slovan Liberec -6
  • 2009-10: Bohemians Praha -15 (původně -20, v průběhu sníženo, klub by skončil sezonu se záporným počtem bodů)
  • 2011-12: Sigma Olomouc -9
  • V sezóně 1993/94 byly udělovány za výhru 2 body, historická tabulka počítá body 3.
  • Poslední aktualizace: 16.05.2012

Nejvíce účastí: AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, SK Sigma Olomouc, FC Baník Ostrava, FC Slovan Liberec 19 (všechny ročníky)
Nejvíce titulů: AC Sparta Praha 11 titulů
Nejdelší období bez vstřeleného gólu: FC Tescoma Zlín 1004 minuty 1995-96

Divácké [editovat]

  • Uvedeny jsou všechny návštěvy nad 20 000 diváků od podzimu 1993
Nejvyšší návštěvy
Datum Zápas Výsledek Návštěva Poznámka
2. října 1996 Boby Brno – Slavia Praha 1:1 (0:1) 44 120 rekord ligy, nejvyšší návštěva 1996/97 a na Moravě
1. září 1996 Boby Brno – Drnovice 4:1 (2:1) 37 150
24. února 1995 Boby Brno – Slavia Praha 1:2 (0:0) 34 770 nejvyšší návštěva 1994/95
27. října 1997 Boby Brno – Sparta Praha 2:1 (1:1) 31 730 nejvyšší návštěva 1997/98
30. září 1994 Boby Brno – Sparta Praha 3:1 (0:0) 28 695 -
12. srpna 1996 Boby Brno – Sparta Praha 2:1 (0:0) 28 320 -
15. října 1995 Boby Brno – Drnovice 2:2 (0:0) 26 872 nejvyšší návštěva 1995/96
2. března 1997 Boby Brno – Slovan Liberec 1:1 (1:0) 26 200 -
1. června 1995 Boby Brno – Viktoria Žižkov 2:0 (0:0) 26 122 -
3. listopadu 1996 Boby Brno – Viktoria Žižkov 1:1 (1:1) 24 750 -
18. dubna 1999 Boby Brno – Sigma Olomouc 0:0 24 400 nejvyšší návštěva 1998/99
4. listopadu 1994 Boby Brno – Sigma Olomouc 2:0 (1:0) 24 152 -
11. dubna 1999 Boby Brno – Baník Ostrava 3:0 (1:0) 24 100 -
18. září 1999 Boby Brno – Sparta Praha 1:1 (0:0) 23 800 nejvyšší návštěva 1999/00
25. srpna 1996 Boby Brno – Sigma Olomouc 1:0 (0:0) 23 270 -
3. srpna 1997 Boby Brno – Lázně Bohdaneč 3:0 (1:0) 23 123 -
10. října 1993 Boby Brno – Slavia Praha 2:1 (1:1) 23 111 nejvyšší návštěva 1993/94
12. března 1995 Hradec Králové – Slavia Praha 0:0 22 672 nejvyšší návštěva v Čechách
17. srpna 1997 Boby Brno – Slavia Praha 0:2 (0:1) 22 640 -
25. května 1997 Boby Brno – Č. Budějovice 2:1 (2:0) 22 620 -
8. března 1999 Boby Brno – Slavia Praha 1:0 (1:0) 22 400 -
1. března 1998 Boby Brno – Slovan Liberec 0:0 22 300 -
17. května 2008 Slavia Praha – Jablonec 2:2 (0:0) 20 698 nejvyšší návštěva 2007/08 a v Praze
23. dubna 2007 Sparta Praha – Slavia Praha 1:0 (0:0) 20 565 nejvyšší návštěva 2006/07
16. března 1998 Boby Brno – Baník Ostrava 2:0 (1:0) 20 500 -
6. října 2008 Sparta Praha – Slavia Praha 1:4 (1:2) 20 500 nejvyšší návštěva 2008/09
8. dubna 2006 Sparta Praha – Slavia Praha 2:1 (1:0) 20 318 nejvyšší návštěva 2005/06
18. října 2007 Sparta Praha – Slavia Praha 0:2 (0:1) 20 165 -
13. dubna 2009 Slavia Praha – Sparta Praha 1:1 (0:1) 20 156 -
8. listopadu 2003 Sparta Praha – Baník Ostrava 1:1 (0:1) 20 032 nejvyšší návštěva 2003/04
  • Stav k 16. 07. 2012

Odkazy [editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons

Literatura [editovat]

  • R. JELÍNEK, J. TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. Praha : Infokart, 2000. ISBN 80-902832-0-9.   (česky)
  • HORÁK, Jindřich. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2.   (česky)
  • DENÍK SPORT, Speciál. Kniha rekordů českého fotbalu. Praha : Deník Sport, 2009.   (česky)
  • PIVODA, Aleš. Červenobílá bojová síla. Praha : MAC, 2009. ISBN 978-80-86783-35-2.   (česky)

Reference [editovat]

  1. ↑ Domácí soutěže pořádané FAČR – Fotbal.cz 07.08.2011
  2. ↑ Gambrinus zůstává u fotbalu dalších šest let [online]. Fotbal.cz, 28.07.2008, [cit. 2011-08-06]. Dostupné online. (cs) 
  3. ↑ Rozlosování podzimní části soutěže 2011/12 – Sport.cz 6.8.2011
  4. ↑ Rozlosování soutěže 2010/11 – Sport.cz 6.8.2011
  5. ↑ a b c d e f R.JELÍNEK A J.TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. PRAHA : INFOKART, 2000. 200 s. s. 82. (cs) 
  6. ↑ Nesjtarší český fotbalový klub – slavia.cz
  7. ↑ Počátky fotbalu v českých zemích [online]. Klamovská skvadra, 28.05.2009, [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (cs) 
  8. ↑ Přehled vítězů fotbalové ligy [online]. iDnes.cz, [cit. 2011-08-07]. Dostupné online. (cs) 
  9. ↑ Deník Sport. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. 2011, roč. 2, s. 98 a 112.  
  10. ↑ a b c d e Přehled všech ročníků fotbalové ligy [online]. RSSSF.com, [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (angličtina) 
  11. ↑ PIVODA, Aleš. Červenobílá bojová síla. PRAHA : MAC, 2008. 197 s. Kapitola Slávistické století, s. 147-150. (cs) 
  12. ↑ Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 22.  
  13. ↑ Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 134 (rekordy).  
  14. ↑ a b c d Historická esej SK Slavia Praha [online]. Slavia.cz, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (cs) 
  15. ↑ a b c d AC Sparta Praha - 35 titulů [online]. sparta.cz, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (cs) 
  16. ↑ VYHLÍDAL, KŘÍŽ. Kronika Mistrovství světa ve fotbale 1930-2006. PRAHA : M&V, 2006. 419 s. ISBN 80-86771-18-0. Kapitola MS 1962, s. 106 - 124. (cs) 
  17. ↑ Historie Dukly Praha [online]. Dukla.cz, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (cs) 
  18. ↑ Od Chvalovského po Haška. Tvrdý šéf, figurka i popleta řízený Košťálem [online]. iDnes.cz, 14.07.2011, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (cs) 
  19. ↑ a b PICEK, Lukáš. Počátky fotbalu u nás - Bakalářská práce. Brno : Masarykova Univerzita, 2007. 43 s. s. 16. (cs) 
  20. ↑ HORÁK, Jindřich. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : LIBRI, 1997. 701 s. ISBN 80-85983-22-2. (cs) 
  21. ↑ Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 76 a 77.  
  22. ↑ Koeficient UEFA. Deník Sport. 30. prosinec 1999, roč. XXXXVII, čís. 301, s. 21.  
  23. ↑ AC Sparta Praha - Úspěchy [online]. sparta.cz, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (cs) 
  24. ↑ Novodobé dějiny Baníku Ostrava [online]. fcb.cz, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (cs) 
  25. ↑ Fotbalové Slavii hrozí krach. Podívejte se na viníky [online]. IHNED.cz, 07.05.2011, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (cs) 
  26. ↑ Sparta získala 35. titul. Gólem se o něj postaral kapitán Řepka [online]. lidovky.cz, 15.10.2010, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (cs) 
  27. ↑ Fotbalová Plzeň: MISTŘI!!! [online]. AHA.cz, 22.05.2011, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (cs) 
  28. ↑ Zvítězila spravedlnost: Liberec mistrem! aneb Když se na Letné srazí auta, může za to Hřebík [online]. Mediaboard.cz, 13.05.2012, [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. (cs) 
  29. ↑ a b Czech Republic 2005/06 [online]. rsssf.com, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (en) 
  30. ↑ a b Tabulka 1. Gambrinus ligy [online]. Sport.cz, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (cs) 
  31. ↑ UEFA rankings [online]. UEFA.com, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (en) 
  32. ↑ a b Národní koeficienty UEFA - úvod [online]. eurofotbal.cz, 20.10.2010, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  33. ↑ Aktuální tabulka koeficientu UEFA [online]. coen.wz.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  34. ↑ UEFA Executive Committee approves changes to UEFA club competitions. UEFA. 2001, roč. 2007. Dostupné online [PDF].   (en)
  35. ↑ Projekt Stadiony 2012 – Oficiální dokument FAČR
  36. ↑ SYNOT TIP ARÉNA [online]. synottiparena.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  37. ↑ Areál AC Sparta Praha - GENERALI Arena [online]. sparta.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  38. ↑ Stadion Na Stínadlech [online]. fkteplice.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  39. ↑ Představení stadionu [online]. fcb.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  40. ↑ Andrův sportovní areál [online]. sigmafotbal.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  41. ↑ MĚSTSKÝ FOTBALOVÝ STADION SRBSKÁ [online]. fczbrno.cz, [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (cs) 
  42. ↑ Aktuální pohled na Štruncovy sady [online]. fcviktoria.cz, 08.08.2011, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  43. ↑ Stadion U Nisy [online]. sigmafotbal.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  44. ↑ Adidas Aréna [online]. fkpribram.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  45. ↑ Základní údaje o stadionu [online]. fcslovacko.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  46. ↑ Fotbalový stadion Střelecký ostrov [online]. dynamocb.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  47. ↑ Chance arena [online]. fkjablonec.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  48. ↑ MĚSTSKÝ STADION Mladá Boleslav [online]. fkmb.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  49. ↑ Historie stadionu Juliska [online]. fkdukla.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (cs) 
  50. ↑ Stadion - Jiráskova 69 [online]. fcvysocina.cz, [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (cs) 
  51. ↑ a b Ordoš dostal cenu pro nejlepšího střelce [online]. Sigmafotbal.cz, 06.09.2010, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (cs) 
  52. ↑ Ligoví mistři a nejlepší střelci [online]. gambrinusliga.cz, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (cs) 
  53. ↑ Lafata nejlepším střelcem [online]. eFotbal.cz, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (cs) 
  54. ↑ Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 96 a 127.  
  55. ↑ Premier League wages keep on rising, Deloitte says [online]. BBC.com, 09.06.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (en) 
  56. ↑ Bohemians 1905 zveřejnili platy hráčů! [online]. iSport.cz, 17.07.2009, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (cs) 
  57. ↑ Dnešní duel fotbalistů Sparty a Slavie: Boháči vs. chudáci! [online]. ahaonline.cz, 14.04.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (cs) 
  58. ↑ STES – partner FAČR a vlastník práv – Oficiální web STES, 10.08.2011
  59. ↑ Sparta se Slavií hrozí marketingovým bojkotem ligy [online]. Sázkyonline, 15.09.2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (cs) 
  60. ↑ Sázení na fotbal: Gambrinus liga a český pohár [online]. Týden.cz, 15.09.2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (cs) 
  61. ↑ Synot Tip přinese fotbalové lize 10 milionů [online]. deník.cz, 29.07.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (cs) 
  62. ↑ Liga má nového partnera, mistr dostane opět 15 milionů [online]. iHNed.cz, 29.07.2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (cs) 
  63. ↑ Mohl fotbal vysílací práva na ligu zpeněžit líp? Ne, říká šéf Dušek [online]. iDnes.cz, 01.07.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (cs) 
  64. ↑ a b c d Největší korupční aféra v historii českého fotbalu [online]. iDnes.cz, 15.05.2004, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (cs) 
  65. ↑ a b Horník dostal za kapříky pokutu 900 000 [online]. Aktuálně.cz, 15. bžezna 2006, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (cs) 
  66. ↑ a b c Přepisy odposlechů v kauze fotbalové korupce [online]. Ivánkovodoupe.cz, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (cs) 
  67. ↑ a b c Největší skandály v českém fotbale [online]. Haló noviny, [cit. 2011-12-03]. Dostupné online. (cs) 
  68. ↑ a b c Trest pro Sigmu: odečet 9 bodů a pokuta 4 miliony + seznam korupčních skandálů [online]. Deník.cz, 18. srpna 2011, [cit. 2011-12-03]. Dostupné online. (cs) 
  69. ↑ Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej (divadlo) [online]. Česko-Slovenská filmová databáze, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (cs) 
  70. ↑ V korupční aféře je namočen i trenér Psotka!? [online]. iSport.cz, 19.11.2010, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (cs) 
  71. ↑ Disciplinárka rozhodne o kauze Kapr 18. srpna [online]. deník.cz, 04.08.2011, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (cs) 
  72. ↑ Olomouc přijde kvůli korupci o devět bodů. Navíc zaplatí čtyři miliony [online]. iHNed.cz, 18.08.2011, [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. (cs) 
  73. ↑ Sigmě byl zrušen trest. Klub se chce bránit u soudu [online]. lidovky.cz, 27.09.2011, [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. (cs) 
  74. ↑ Disciplinárka dala Olomouci za korupci stejné tresty jako poprvé [online]. Sportovní noviny.cz, 06.10.2011, [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. (cs) 
  75. ↑ Drobisz s Obermajerem rozesmáli soud v Olomouci. Jak dopadlo celé líčení? [online]. eFotbal.cz, 07.10.2011, [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. (cs) 
  76. ↑ Unikátní spor: Bohemians u soudu bojují o své jméno [online]. aktuálně.cz, 24.03.2009, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (cs) 
  77. ↑ Fotbalový skandál: Střížkov odmítl nastoupit do derby na Bohemians 1905 [online]. iDnes.cz, 10.04.2010, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (cs) 
  78. ↑ Kaprův Střížkov: Dluží balík, ale hrát může [online]. iSport.cz, 08.08.2010, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (cs) 
  79. ↑ a b Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 130 - 139.  
  80. ↑ VIDEO: Vorel v Plzni dostal červenou po 22 vteřinách. Dukla se zlobila. iDNES.cz [online]. 2013-03-17 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online.  

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Gambrinus liga 2012/13
Fotbalové soutěže v Česku
Celostátní 1. česká fotbalová liga • Celostátní 2. česká fotbalová liga • Mezikrajské ČFL, MSFL • Mezikrajské Divize A, Divize B, Divize C, Divize D, Divize E • Krajské Krajské přebory, Pražský přebor • Krajské I.A třídy • Krajské I.B třídy • Okresní II. třídy • Okresní III. třídy • Okresní IV. třídy
Evropské fotbalové ligy - UEFA
Česko Fotbalová liga Československa a 1. česká fotbalová liga Česko
Nulté ročníky
Mistrovství Čech a Moravy: 1912 • 1913 • 1919 • 1922
Československo
1. asociační liga: 1925 • Středočeská 1. liga: 1925/26 • Kvalifikační soutěž Středočeské 1. ligy: 1927 • Středočeská 1. liga: 1927/28 • 1928/29 • 1. asociační liga: 1929/30 • 1930/31 • 1931/32 • 1932/33 • 1933/34 • Státní liga: 1934/35 • 1935/36 • 1936/37 • 1937/38 • 1938/39
Protektorát Čechy a Morava
Národní liga: 1939/40 • 1940/41 • 1941/42 • 1942/43 • 1943/44
Československo
Státní liga: 1945/46 • 1946/47 • 1947/48 • Celostátní mistrovství: 1949 • 1950 • Mistrovství republiky: 1951 • 1952 • Přebor republiky: 1953 • 1954 • 1955 • 1. liga: 1956 • 1957/58 • 1958/59 • 1959/60 • 1960/61 • 1961/62 • 1962/63 • 1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/79 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/86 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92 • 1992/93
Česko
1. liga: 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • Gambrinus liga: 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02 • 2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1._česká_fotbalová_liga&oldid=10339563“