Přeskočit na obsah

Kumquat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKumquat
alternativní popis obrázku chybí
Botanická ilustrace kumquatu (Citrus japonica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďroutovité (Rutaceae)
Rodcitrus (Citrus)
Binomické jméno
Citrus japonica
Thunb., 1780
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kumquat (Citrus japonica, dříve řazen do rodu Fortunella), též nagami nebo počeštěně kumkvat, je rostlina nesoucí stejnojmenné ovoce připomínající miniaturní pomeranče.

Stálezelený, pomalu rostoucí, hustě větvený keř nebo malý, 3 –4 metry vysoký stromek, s tmavě zelenými listy a větvemi pokrytými malými trny. Květy jsou bílé, jednotlivé nebo v květenstvích, vyrůstající z paždí listů. Rostlina může ročně vyprodukovat stovky i tisíce plodů – hesperidií o velikosti zhruba větší olivy.

Tento polodlouhý trpasličí pomeranč patří mezi nejmenší citrusové plody, neboť je jen 2–4 cm dlouhý. Plody, dužina i slupka jsou oranžové a jedlé. Pochází z Východní Asie a Jižní Číny, kde jsou známy již od 12. století.[1]

Protože plody mají výrazné aroma, často se používají při pečení masa (v takovém případě se půlí nebo čtvrtí). Ale mohou se jíst i syrové. Na rozdíl od pomerančů se jí i se sladkou slupkou. Plody stačí oprat a odstranit stopky. Často se používají k ozdobě koktejlů a jiných nápojů.

Hojně se také pěstuje na řeckém ostrově Korfu (Kerkyra), kde se z něj vyrábí stejnojmenný tradiční alkoholický likér. Podobně jako další citrusové plody kumquat obsahuje vitamín C, podporuje imunitní systém a stimuluje růst nových buněk.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kumquat na anglické Wikipedii.

  1. Citrus japonica Thunb. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Daniela. Úžasný kumquat: Ovoce podobné pomerančům a jeho skvělé účinky na lidské zdraví [online]. ČeskoZdravě.cz, 2019-07-11 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NOWAK, Bernd; SCHULZOVÁ, Bettina. Tropické plody : biologie, využití, pěstování a sklizeň. Praha: Knižní klub, 2002. ISBN 80-242-0785-0. 
  • VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. S. 154–159. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]