Routovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Routovité

Routa vonná
Routa vonná
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď: routovité (Rutaceae)
Juss., 1789
Podčeledi

Aurantioideae
Flindersioideae
Rutoideae
Spathelioideae
Toddalioideae[1]

Třemdava bílá (Dictamnus albus)
Kumquat (Fortunella)

Routovité (Rutaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řád mýdelníkotvaré (Sapindales), která obsahuje asi 150 rodů a přibližně okolo 900 druhů[2] rozšířených hlavně v tropech, subtropech a temperátní oblasti (mírný pás severní polokoule). Část těchto rostlin je významná svými jedlými plody, další poskytují cenné dřevo a některé jsou pro svůj vzhled považovány za okrasné. Jediným zástupcem této čeledi v České republice je třemdava bílá (Dictamnus albus).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jsou to stromy nebo keře, vzácněji také byliny, které mají lyzigenní (vytvořené rozlámanými buňkami) nebo schizolyzigenní (vytvořené trhlinami mezi buňkami; viz článek interceluláry) váčky naplněné silicemi. Bývají to hlavně terpenoidy (např. vonné látky jako citral, kamfen nebo limonen a další).

Listy mají vstřícné nebo střídavé, jednoduché i složené, obvykle bez palistů, po rozemnutí jsou aromatické. V některých případech rostliny mají ostny nebo trny. Květy jsou většinou oboupohlavné, pravidelné, 4 až 5četné, uspořádané v terminálním nebo úžlabním květenství které bývá hroznovité nebo vrcholičnaté. Korunní a kališní lístky jsou někdy volné, jindy srostlé. Mívají tyčinek tolik co korunních lístků nebo dvojnásobně a svrchní semeník. Plody bývají různotvaré měchýřky, bobule, peckovice, tobolky nebo nažky.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Jak různorodě jednotliví autoři uvádějí počet existujících druhů od 900[3] až do 1800,[4] tak není ani ujednoceno členění této čeledě. Některé zdroje[5] uvádějí 14 podčeledí a jiné[6] jen 5 (Aurantioideae, Flindersioideae, Rutoideae, Spathelioideae, Toddalioideae).

V systému APG II byla do routovitých vřazena čeleď Cneoraceae.[7][8]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Mnohé rostliny této čeledi jsou pro své lidskému vkusu lahodící vzezření pěstovány jako okrasné. Jsou to např. ampák (Tetradium), Boronia, Correa, Crowea, Eriostemon, Murraya, Phebalium, Ruta (routa), a mnohé křížence citrusů. Vysazuje se také stromovitý nebo keřovitý křídlatec Ptelea Linnaeus, ozdobný svým tvarem i velkými křídlatými nažkami. Většina rostlin této čeledi se pěstují v naších klimatických podmínkách jako skleníkové či pokojové. Jedinou výjimkou je třemdava bílá, vytrvalá, chráněná bylina asi 1 metr vysoká se světle růžovými květy, která roste ve světlých hájích a na křovinatých svazích teplejších oblastí Čech i Moravy.

Mezi vůbec nejrozšířenější druhy cizokrajného ovoce u nás patří již po dlouhá léta plody Citrusu Linnaeus (citron, pomeranč, mandarinka, grapefruit, limetka, pomelo, cedrát atd.). V jiných oblastech se využívá též i plodů jiných zástupců této podčeledi Aurantioideae Eaton, např. oslizák líbezný, Atalantia Corrêa, Eremocitrus Swingle, Fortunella Swingle (kumquat), Microcitrus Swingle, Poncirus Rafinesque (citronečník) včetně kříženců. (Klasifikace čeledi Aurantioideae není ustálena, mnohé rody jsou považovány za synonyma, atd.). Dalším rodem pěstovaným pro své plody je žlutodřev peprný Zanthoxylum piperitum Linnaeus. Jeho sušené drobné tobolky se nazývají "sečuánský pepř" používaný od pradávna v asijské kuchyni.[9]

Již výše zmíněný rod žlutodřev poskytuje i velice kvalitní dřevo vyhledávané řezbáři, např. druh Zanthoxylum rhetsa Roxbury, strom dorůstající do výše až 30 m.[10] Cenné dřevo poskytují také stromy rodů Flindersia Brown a Halfordia Mueller. Hluboce zbrázděná kůra stromů korkovníků Phellodendron Ruprecht se seřezává, drtí a lisuje se z ní korek. Z kůry stromu Cusparia febrifuga de Candolle (=Galipea officinalis Hancock), se vyrábí potravinářská přísada hořké chutě, známá Amara.[11] V rodech Murraya a Fortunella byla zjištěna celá paleta isoflavonoidů, které patří k farmakologicky významným látkám reagujícím v lidském organismu s hormonálními a enzymatickými systémy.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rutaceae Juss., nom. cons. [online]. United States Department of Agriculture, 2003-01-17, [cit. 2009-04-11]. (Germplasm Resources Information Network.) Dostupné online.  
  2. Angiosperm families - Rutaceae Juss
  3. Daidalea
  4. Dendrologie online
  5. Rutaceae
  6. Query GRIN Taxonomy for Families and Genera
  7. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  8. BREMER, B. et al.. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.] : [s.n.], 2009.  
  9. Koření od Antonína | Pepř sečuánský celý
  10. Panggal buaya | BATAVIA
  11. http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2007_11_895-906.pdf
  12. http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA525%2F03%2F0352

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Rutaceae ve Wikimedia Commons