Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, která zahrnuje zejména území Balkánského poloostrova. Význam termínu není přesně vymezen, podle kontextu se do jihovýchodní Evropy řadí různé státy a území.
Širší pojetí[editovat | editovat zdroj]
Albánie
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Černá Hora
Chorvatsko
Kypr
Maďarsko
Moldavsko
Rumunsko
Severní Makedonie
Slovinsko
Srbsko
Kosovo[p 1]
Turecko (evropská část)
Užší pojetí[editovat | editovat zdroj]
V užším pojetí se mohou podle kontextu za státy jihovýchodní Evropy považovat pouze státy zasahující na území Balkánu, případně všechny kromě Turecka apod.
Řecko je často řazeno mezi státy jižní Evropy, Maďarsko a Slovinsko mezi státy střední Evropy a Moldavsko mezi státy východní Evropy.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově. Nejvyššími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stara planina a Pindos. Největšími řekami jsou Dunaj, Sáva, Velká Morava a Marica.
Největší města[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve 14. století dobyli území jihovýchodní Evropy Osmanští Turci. Podrobené národy si nezávislost vybojovali až v 1912 v první balkánské válce o rok později propukl konflikt mezi Řeckem a Srbskem na jedné straně a s Bulharskem na straně druhé. Po první světové válce vzniklo království Jugoslávie. Za druhé světové války bylo území obsazeno mocnostmi Osy. Po válce se všechny státy v oblasti, až na Řecko, Turecko a Kypr, staly součástí Východního bloku. Po roce 1989 padly komunistické režimy ve většině zemí jihovýchodní Evropy a začala občanská válka v Jugoslávii. EU se v roce 2004 rozšířila o Slovinsko, v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko, v roce 2013 o Chorvatsko.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština, řečtina a turečtina. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Slovinci, Srbové, Chorvati, Bosňáci a Makedonci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Území Kosova je předmětem sporu mezi Srbskou republikou a Kosovskou republikou. Viz heslo Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje (Jan Pelikán, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík, Stanislav Tumis, Ondřej Vojtěchovský, Ondřej Žíla). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. ISBN 978-80-7308-648-0
- L. Havlíková, Dějiny Balkánu (jihovýchodní Evropy) ve středověku, Praha - Brno: VLN 2014, E-kniha-L.Havlíková, Dějiny Balkánu (jihovýchodní Evropy) ve středověku.pdf (4,6 MB), https://moravia-magna-mmfh.cms.webnode.cz/e-knihy/
- L. Havlíková, Středověká historiografie slovanských národů jihovýchodní Evropy (Balkánu), 1.vyd., Praha - Brno: VLN 2016, E-kniha-L.Havlíková,Středověká historiografie slovanských národů Balkánu ( jihovýchodní Evropy).pdf (3,8 MB), https://moravia-magna-mmfh.cms.webnode.cz/e-knihy/
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihovýchodní Evropa na Wikimedia Commons
