Česká Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Jesenicku. Další významy jsou uvedeny v článku Česká Ves (rozcestník).
Česká Ves
Panorama

Panorama

znak obce Česká Vesvlajka obce Česká Vesznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0711 569356
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Jeseník (CZ0711)
obec s rozšířenou působností: Jeseník
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 24,51 km²
počet obyvatel: 2441 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 399 m
PSČ: 790 81
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Jánského 341
790 81 Česká Ves
starosta / starostka: Ing. Petr Mudra
Oficiální web: http://www.cves.cz
E-mail: info@cves.cz

Česká Ves
Red pog.png
Česká Ves
Česká Ves, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Česká Ves (německy Böhmischdorf,[2] polsky Czeska Wieś) se nachází ve Slezsku, v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Jde o řadovou ves rozprostřenou podél toku řeky Bělé na severovýchod od Jeseníka. Žije zde skoro 2,5 tisíce obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Česká Ves sousedí na severovýchodě s obcemi Písečná a Supíkovice, na severozápadě s obcí Stará Červená Voda, na jihozápadě s obcí Lipová-lázně a s městem Jeseník a na jihovýchodě s obcí Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 3 km a od krajského města Olomouc 73,5 km.

Geomorfologicky patří Česká Ves k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Bělská pahorkatina a Rejvízská hornatina). Nejvyšším bodem je Studniční vrch (992 m n. m.) v Sokolském hřbetu, kde jsou dále např. Sokolí vrch (967 m n. m.), Jehlan (878 m n. m.), Černá hora (808 m n. m.). Na jih od řeky Bělé je nejvyšším bodem Zlatý Chlum (891 m n. m.) s rozhlednou.

Území České Vsi patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Obcí protéká říčka Bělá, do níž ústí z obou stran několik drobných toků, zejména zleva potoky Lubina a Žlebník. V jihozápadní části katastru pramení říčka Vidnavka a nachází se řada pramenů jesenické soustavy, zejména Schindlerův, Finský, Jitřní, Večerní, Smrkový, Smrkový, Priessnitzův, Čeňkův, Diamantový, Jelení koupel a Šárka.

Území obce pokrývá ze 26 % zemědělská půda (9,5 % orná půda, 14,5 % louky a pastviny) a z téměř 68 % les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První jistá písemná zmínka o obci pochází z roku 1416, kdy byla v majetku frývaldovského rychtáře (fojta) Hynka Mušína z Hohenštejnu (tj. dnešní Hoštejn), pozdějšího příznivce husitů, a získala jméno pravděpodobně podle horníků pocházejících z Čech pozvaných v 14. století k dolování železné rudy a zlata. Je však pravděpodobné, že právě k ní se vztahují dřívější (1284) zmínky o vsi Valteřovice (Waltherovici, Waltheri villa). Součástí majetku frývaldovského fojtství byla do roku 1468, kdy je vdova po Hynčíkovi ze Šilperku prodala vratislavskému biskupovi. Od té doby patřila Česká Ves k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které biskup do roku 1547 uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům, a poté držel přímo až do konce patrimoniální správy roku 1850. Vlastní fojtství - nikoli však již lenní - ve vsi existovalo již roku 1547.[3]

Česká Ves byla postižena opakovaným pleněním za třicetileté války a morovou epidemií roku 1627. Zvláště krutě se jí dotkly čarodějnickými procesy na Frývaldovsku v druhé polovině 17. století: bylo z ní upáleno šestnáct žen a jedno dítě.

Novější rozvoj obce je spojen se založením továrny na výrobu železného zboží (nyní Řetězárna a.s.) roku 1894, která je dodnes nejvýznamnějším průmyslovým podnikem s vývozní tradicí. Římskokatolická farnost byla zřízena až roku 1929, po zbudování kostela.

Německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce odsunuto, díky vlastnímu průmyslu a blízkosti okresního města Jeseník však je nyní Česká Ves jednou z obcí na Jesenicku s počtem obyvatel vyšším než před sto lety.

Česká Ves je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[4] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[5] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[6]

Česká Ves je samostatnou obcí od počátku obecního zřízení roku 1850. Do roku 1866 byla její částí (osadou) dnešní obec Písečná. K obci dále původně patřila část osady Gräfenberk (Lázně Jeseník), nyní součást města Jeseníku (proto je nyní katastr obce o 149 hektarů menší než v roce 1930).

Váleční zajatci v obci[editovat | editovat zdroj]

Za II. světové války pracovali v továrně na výrobu řetězů (dnes Řetězárna a.s.), na 60 anglických zajatců. Ti byli v roce 1943 rozděleni do jiných táborů a na jejich místo byli dosazeni sovětští váleční zajatci. Celkem prošlo táborem na 120 zajatců. Jeden zajatec ukrajinské národnosti v továrně zahynul následkem úrazu při navážení materiálu. Zajatec se jmenoval Ivan Konarev, narodil se 1. 9. 1923 - 21. 10. 1943. Je pochován na místním hřbitově.[7] Pomník je udržován místními občany.

Dále byl na místním hřbitově pochován francouzský válečný zajatec, který nepřežil shození bomb spojeneckými letadly 12.12. 1944. Jmenoval se Raymond Leopold Bary, narodil se 14. 6. 1907 v Merville a zemřel 12.12.1944, byl pochován 17. 12. 1944. 10. června 1940 byl zajat a poslán pod číslem 43604 do Stalagu VIII B Lamsdorf. Poté byl přeložen do Stalagu VIII C Sagan a dále do Stalagu VIII D Teschen. Od 30. listopadu 1943 se stal volným dělníkem. Z počátku byl pohřben na hřbitově v Böhmischdorfu (sekce 2, řada 8, hrob 3). 23. srpna 1955 byly jeho tělesné ostatky vráceny rodině v Merville.

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

Správní příslušnost České Vsi od roku 1848[8]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel České Vsi podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2170 2218 2297 2446 2434 2560 2693[p 1] 2767 1636 1511 1562 1437 1972 2277 2485[p 2]
  1. z toho: 33 Čechoslováků, 2610 Němců; 2575 řím. kat., 32 evang., 2 čsl., 27 židů, 22 starokatolíků, 34 bez vyzn.
  2. z toho: 2307 Čechů, Moravanů a Slezanů, 103 Slováků, 20 Němců, 1 Polák; 649 řím. kat., 4 čsl. hus., 20 evang., 4 pravosl., 1537 bez vyzn.

V obci Česká Ves je evidováno 564 adres : 548 čísel popisných (trvalé objekty) a 16 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 470 domů, z toho 453 trvale obydlených.

Církevní správa[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Česká Ves, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[11]

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Česká Ves

Základní sídelní jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • Česká Ves

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Česká Ves (2451,25 ha)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Českou Vsí vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci jsou zastávky této trati s názvy „Česká Ves“ a „Česká Ves bazén“.

Obcí prochází silnice I. třídy číslo 44 z hraničního přechodu v Mikulovicích a Písečné směrem na Jeseník, Velké Losiny a Rapotín, kde se napojuje na silnici číslo I/11.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Cenná barokní kaple sv. Dominika, postavená roku 1775 na místě starší kaple zmiňované roku 1695 a od roku 1935 sloužící československé církvi, byla zbořena koncem 80. let 20. století.[14]

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Na území České Vsi zasahují i:

Školství[editovat | editovat zdroj]

V obci se nacházejí dvě mateřské školy (na ulicích Holanova a Jesenická) a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).[22]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci se narodil zakladatel lázní v Lipové Johann Schroth (1798-1856).

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-07-13]. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856.  
  3. Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 854-856
  4. http://www.jesenicko.cz/
  5. http://www.smoj.cz/
  6. http://www.europraded.cz/
  7. [http://www.ceska-ves.estranky.cz/clanky/prameny-a-pomnicky/ivan-konarev_-raimond-bary-a-pomnik-padlym
  8. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.  
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974-975.  
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12, [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
  11. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.  
  12. NEŠPOR, Zdeněk R.. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha : Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-9. S. 206-207.  
  13. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=121
  14. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 61.  
  15. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=78
  16. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=269
  17. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=12781
  18. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=447
  19. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=6801
  20. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=6803
  21. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=446
  22. http://www.zsceskaves.cz/