Rychlebské hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rychlebské hory
Góry Złote
Przełęcz Lądecka z polské strany
Przełęcz Lądecka z polské strany

Nejvyšší bod Smrk (1126 m)
Délka 30 km
Rozloha 276 km² (na území Česka)
Střední výška 644,7 m

Nadřazená jednotka Jesenická oblast
Sousední
jednotky
Králický Sněžník, Kotlina Kłodzka, Góry Bardzkie, Zlatohorská vrchovina, Hrubý Jeseník, Hanušovická vrchovina
Podřazené
jednotky
Hornolipovská hornatina, Travenská hornatina, Sokolský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko, Polsko Polsko
Rychlebske hory CZ I4C-5.png
Povodí Morava, Nysa Kłodzka

Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoříČR.

Svůj název získaly podle polského města Złoty Stok („zlatý svah“), německy Reichenstein, česky Rychleby, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.

Poloha v Jesenické oblasti ()
Rychlebské hory v rámci Polska

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Je hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Na SZ Przełęcz Kłodzka odděluje Rychlebské hory od Bardzkých hor (pl. Góry Bardzkie).

V horách se nachází obce Nové Vilémovice a Travná, s poutním kostelem a hraničním přechodem do Polska.

Horopis[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1126 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1125 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1106 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v Hornolipovské hornatině v jižní části pohoří.

Hřebeny Rychleb mají poměrně mělká sedla, kromě Smrku mají prominenci (převýšení od sedla) nad 50 m jen Polská hora a Studený. Téměř polovina tisícovek má naopak prominenci pod 15 metrů a jsou tedy jen vedlejšími vrcholy.

Geomorfologické členění české části Rychlebských hor zobrazuje následující tabulka:

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála.

V roce 2009 vznikla u Černé Vody síť singltreků Rychlebské stezky, speciálně upravených úzkých lesních cest pro zábavnou jízdu na horském kole. Celková délka těchto stezek je několik desítek kilometrů.

Borůvková hora
Vrchol Polské hory
Zřícenina hradu Rychleby
Stříbrný potok


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Góry Złote ve Wikimedia Commons