Rychlebské hory
| Rychlebské hory Góry Złote |
|
 Przełęcz Lądecka z polské strany |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Smrk (1126 m) |
|---|---|
| Délka | 30 km |
| Rozloha | 276 km² (na území Česka) |
| Střední výška | 644,7 m |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Jesenická oblast |
| Sousední jednotky |
Králický Sněžník, Kotlina Kłodzka, Góry Bardzkie, Zlatohorská vrchovina, Hrubý Jeseník, Hanušovická vrchovina |
| Podřazené jednotky |
Hornolipovská hornatina, Travenská hornatina, Sokolský hřbet |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko,  Polsko |
 |
|
| Povodí | Morava, Nysa Kłodzka |
Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR.
Svůj název získaly podle polského města Złoty Stok („zlatý svah“), německy Reichenstein, česky Rychleby, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.
Poloha [editovat]
Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Je hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Na SZ Przełęcz Kłodzka odděluje Rychlebské hory od Bardzkých hor (pl. Góry Bardzkie).
V horách se nachází obce Nové Vilémovice a Travná, s poutním kostelem a hraničním přechodem do Polska.
Horopis [editovat]
Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1126 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1125 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1106 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v Hornolipovské hornatině v jižní části pohoří.
Hřebeny Rychleb mají poměrně mělká sedla, kromě Smrku mají prominenci (převýšení od sedla) nad 50 m jen Polská hora a Studený. Téměř polovina tisícovek má naopak prominenci pod 15 metrů a jsou tedy jen vedlejšími vrcholy.
Geomorfologické členění české části Rychlebských hor zobrazuje následující tabulka:
| Geomorfologické členění Rychlebských hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Jesenická oblast | ||
| HORNOLIPOVSKÁ HORNATINA |
Velkovrbenské rozsochy | |
| Petříkovská hornatina | ||
| TRAVENSKÁ HORNATINA |
Nýznerovská hornatina |
nečlění se (Špičák, 957 m)
|
| Hřibovská hornatina |
nečlení se (Borůvková hora, 899 m)
|
|
| Hoštický stupeň |
nečlení se
|
|
| SOKOLSKÝ HŘBET | nečlení se |
nečlění se (Studničný vrch, 992 m)
|
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Turistika [editovat]
Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála.
Externí odkazy [editovat]
- Internetový informační server regionu Rychleby.cz
- Fotogalerie a info na Rychleby-Jeseniky.cz
- Rychlebské hory na Tisicovky.cz
