Ostružná (okres Jeseník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ostružná
Kostel Tří králů

Kostel Tří králů

znak obce Ostružnávlajka obce Ostružnáznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0711 569330
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Jeseník (CZ0711)
obec s rozšířenou působností: Jeseník
pověřená obec:
historická země: Morava + Slezsko
katastrální výměra: 25,08 km²
počet obyvatel: 163 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 694 m
PSČ: 788 26
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Ostružná 135
788 25 Branná
starosta / starostka: Miroslava Bendeková
Oficiální web: http://www.obecostruzna.cz/
E-mail: podatelna@obecostruzna.cz

Ostružná
Red pog.png
Ostružná
Ostružná, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Ostružná (před rokem 1918 Spornava, Špornava, něm. Spornhau),[2] rozkládající se po obou stranách moravsko-slezské hranice, se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Ostružná sousedí na severozápadě s Polskem (gmina Stronie Śląskie), na západě s městem Staré Město a obcí Branná, na jihu s obcí Jindřichov a na severovýchodě s obcemi Bělá pod Pradědem a Lipová-lázně. Od okresního města Jeseník je vzdálena 11 km a od krajského města Olomouc 67,5 km.

Geomorfologicky patří Ostružná k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Hornolipovská hornatina) a geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Keprnická hornatina). Nejvyšším vrcholem v severní části patřící k Rychlebským horám je Smrk (1125 m n. m.), dále též Travná hora (1120 m n. m.), Klín (983 m n. m.), Ostružník (952 m n. m.), na jižní, hrubojesenické straně je to Keprník (1423 m n. m.), dále např. Šerák (1351 m n. m.), Mračná hora (1272 m n. m.), Černava (1103 m n. m.).

Území Ostružné patří do povodí Dunaje, resp. Moravy. Ostružnou i Petříkovem protéká říčka Branná pramenící pod horou Smrk. Do té ústí již mimo území obce i Klepáčský potok (s Jelením potokem), který odvodňuje západní část katastru pod horou Keprník. Jen osada Ramzová je odvodňována na sever tekoucím Ramzovským potokem, který patří do povodí Odry.

Území obce pokrývá ze 14 % zemědělská půda (4,5 % orná půda, 9 % louky a pastviny) a z 81,5 % les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Ostružná byla založena roku 1561 za Václava ze Zvole na jeho kolštejnském panství. Původní německý název vsi byl Sparrenhau a odkazoval k rubání klád - ves měla od založení především dřevařský charakter. Až později z něj vzniklo Spornhau, což bylo později v 19. století, když vznikl český název, mylně vztaženo ke slovu Sporn = ostruha.

Brzy po založení byla ve vsi dědičná rychta, kostel a (luteránská) fara, která ovšem za třicetileté války zanikla. Ostružná zůstala součástí kolštejnského panství po celou dobu, kdy se střídali jeho majitelé - po Zvolských to byl v letech 1570-1581 Karel starší ze Žerotína, po něm Bruntálští z Vrbna, v letech 1615-1621 Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu a poté až do 20. století Lichtenštejnové.

V roce 1784 byla ve vsi založena římskokatolická lokální kuracie, později povýšená na faru, a o deset let později byl dokončen nový kostel svatých Tří králů.[3] Farnost byla zrušena 1. října 2004. Škola v obci působila od 18. století.

Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím obce bylo lesnictví - odsud byly spravovány rozsáhlé lesy kolštejnského panství, které po první pozemkové reformě přešly do majetku státu - a navazující dřevařská výroba. Významná pro rozvoj Ostružná byla rovněž dopravně výhodná poloha pod Ramzovským sedlem, kterým vedle silnice vedla od roku 1888 rovněž železniční trať. Nacházela se tu také jediná továrna na zinkové barvy v Rakousko-Uhersku.

Původní obyvatelé obce byli vesměs německé národnosti, teprve za první republiky zde vznikla česká menšina tvořená zejména drážními zaměstnanci. Politicky se obyvatelé za první republiky orientovali na křesťanské sociály a agrárníky. Po odsunu Němců po roce 1945 byla dosídlena jen částečně a dnes tu žije jen zlomek předválečného počtu obyvatel. Zemědělské pozemky převzal roku 1949 státní statek v Branné (později ve Starém Městě) a rovněž správa státních lesů byla centralizována, což vedlo ke ztrátě zaměstnání v místě.

Od počátku obecního zřízení roku 1850 byla Ostružná samostatnou obcí, jejíž osadou byl Petříkov a od roku 1960 rovněž Ramzová. Od 1. července 1975 byla celá obec připojena k Branné, ale 23. listopadu 1990 se opět osamostatnila.

Vedle lesnictví se v Ostružné začal ve 20. století, a zejména v posledních dvaceti letech, rozvíjet cestovní ruch. Obec se tak stala významným zimním sportovním střediskem. Jak v samotné Ostružné, tak i v Ramzové a Petříkově vznikly rozsáhlé lyžařské areály. Na kopci jihozápadně od středu obce bylo postaveno šest "obřích" větrných elektráren.

Ostružná je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[4] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[5] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[6]

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

Správní příslušnost dnešní obce Ostružná od roku 1848[7]

osady Ostružná a Petříkov

1848 markrabství moravské, kraj olomoucký, panství Kolštejn

osada Ramzová (v původním vymezení)

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Niské knížectví, panství Frývaldov

celá obec Ostružná

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Ostružné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]

Celá obec Ostružná

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1126 998 1011 947 969 874 878 403 230 195 143 123 154[p 1]
  1. z toho: 135 Čechů, Moravanů a Slezanů, 11 Slováků, 3 Němci; 50 řím.kat., 2 čsl.hus., 1 pravosl., 80 bez vyzn.

V obci Ostružná je evidováno 266 adres : 72 čísla popisná (trvalé objekty) a 194 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 45 domů, z toho 44 trvale obydlených.

Část obce Ostružná

Rok 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 627 638 580 627 584 625 544 560 314 171 163 118 97 119

V samotné Ostružné je evidováno 149 adres : 52 čísla popisná (trvalé objekty) a 97 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 32 domů, z toho 31 trvale obydlených.

Církevní správa[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadají:

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku.[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Petříkov

Základní sídelní jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • Ostružná
  • Petříkov
  • Ramzová

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Ostružná (1884,90 ha)
  • Petříkov u Branné (623,53 ha)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ostružnou vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci je stanice této trati s názvem „Ostružná“ a zastávka s názvem „Ramzová“.

Obcí prochází silnice II. třídy číslo 369 z Lipové-lázní směrem na Brannou a Hanušovice. Silnice III. třetí třídy spojuje samotnou Ostružnou s Petříkovem.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Několik památných stromů:

Na území Ostružné zasahují i:

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostružná ve Wikimedia Commons

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-07-13]. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586.  
  3. Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 585-586
  4. http://www.jesenicko.cz/
  5. http://www.smoj.cz/
  6. http://www.europraded.cz/
  7. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.  
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33, 102.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976-977.  
  9. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12, [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12, [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
  11. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.  
  12. NEŠPOR, Zdeněk R.. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha : Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-9. S. 206-207.  
  13. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=397