Hradec-Nová Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hradec-Nová Ves

znak obce Hradec-Nová Vesvlajka obce Hradec-Nová Vesznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0711 553301
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Jeseník (CZ0711)
obec s rozšířenou působností: Jeseník
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 4,5 km²
počet obyvatel: 331 (26. 3. 2011[1])
nadmořská výška: 364 m
PSČ: 790 84
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Hradec-Nová Ves 12
790 84 Mikulovice u Jeseníku 1
starosta / starostka: Pavel Stejskal
Oficiální web: http://www.hradec-novaves.cz
E-mail: obec@hradec-novaves.cz

Hradec-Nová Ves
Red pog.png
Hradec-Nová Ves
Hradec-Nová Ves, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Hradec-Nová Ves (něm. Gröditz-Neudorf, pol. Grodziec-Nowa Wieś) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. V roce 2011 zde žilo přes 300 obyvatel.

Obsah

Poloha [editovat]

Obec Hradec-Nová Ves sousedí na severozápadě s obcemi Velké Kunětice a Supíkovice, na jihozápadě s obcí Písečná a na východě s obcí Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 8,5 km a od krajského města Olomouc 77,5 km.

Geomorfologicky patří Hradec-Nová Ves k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina (podcelek Bělská pahorkatina). Nejvyšším bodem je kopec Na vyhlídce (503 m n. m.).

Území Hradce-Nové Vsi patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Katastru Hradce se dotýká říčka Bělá, do které ústí východním směrem tekoucí drobné vodoteče odvodňující území obce.

Území obce pokrývá z 67,5 % zemědělská půda (54 % orná půda, 9,5 % louky a pastviny) a z 23 % les.

Historie [editovat]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1424 (zmínka z roku 1351 není jednoznačná), kdy je jejím držitelem jmenován Mikuláš Grödis. Je pravděpodobné, že převzal toto jméno podle názvu vlastněné vsi, a ten je pak odvozen od slova "grodzić" - hradit, což potvrzují zbytky opevnění. Je však i možný opačný výklad. V každém případě je český název Hradec oproti německému Gröditz dosvědčen poměrně pozdě.

Vesnice byla jako drobný statek udělována vratislavskými biskupy v léno. Roku 1617 je získal biskupský rada Rathaube (jeho manželka Marie Magdaléna Pruskovská z Pruskova se později provdala za Kryštofa Ferdinanda Popela z Lobkovic). Roku 1768 je držel Jan Václav hrabě Trautmannsdorf, roku 1772 vdova po něm Gabriela, která léno roku 1782 prodala říšskému hraběti Henckelovi von Donnersmarck, ten je prodal roku 1789 Erdmannovi hraběti Pücklerovi. Roku 1790 léno přijali Karel a František hrabata Pücklerové a roku 1797 Maxmilian hrabě Pückler, který je prodal r. 1805 Janu hraběti Larischovi. V roce 1842 Hradec koupil Ferdinand svobodný pán Schikfuss a později byl statek rozdělen mezi několik vlastníků. V obci se nacházela vápenka, palírna a pivovar.

Od zavedení obecního zřízení roku 1850 se součástí Hradce stala sousední osada Nová Ves. 1. ledna 1976 byla obec Hradec přičleněna k obci Mikulovice. Od 23. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale již pod názvem Hradec-Nová Ves.

Hradec-Nová Ves je členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.[2] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník[3], a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd[4].

Správní vývoj [editovat]

Správní příslušnost Hradce(-Nové Vsi) od roku 1848[5]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Nová Ves:) panství Frývaldov, (Hradec:) biskupský lenní statek Hradec

Vývoj počtu obyvatel [editovat]

Počet obyvatel Hradce-Nové Vsi podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[6]: Celá obec Hradec-Nová Ves

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 799 690 749 768 826 800 753 931[p 1] 919 537 549 542 431 336 270 305[p 2]
  1. z toho: 16 Čechoslováků, 892 Němců; 914 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.
  2. z toho: 264 Čechů, Moravanů a Slezanů, 31 Slováků, 1 Němec, 1 Polák; 90 řím. kat., 5 čsl. hus., 7 evang., 6 pravosl., 117 bez vyzn.

V obci Hradec-Nová Ves je evidováno 144 adres : 126 čísel popisných (trvalé objekty) a 18 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 106 domů, z toho 89 trvale obydlených.

Osada Hradec

Rok 1836 1930 2001
Počet obyvatel 349 548[p 1] 164
  1. z toho: 16 Čechoslováků, 522 Němců; 531 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.

Církevní správa [editovat]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Hradec pod farnost Široký Brod, Nová Ves pod farnost Mikulovice. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[8] Farnost Široký Brod je administrována excurrendo z Mikulovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku; v Hradci-Nové Vsi byla roku 2000 zřízena kazatelská stanice.[9] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde je sídlo farnosti i pro pravoslavné věřící.

Členění obce [editovat]

Části obce [editovat]

  • Hradec-Nová Ves

Základní sídelní jednotky [editovat]

Katastrální území [editovat]

  • Hradec u Jeseníka (244,82 ha)
  • Nová Ves u Jeseníka (205,29 ha)

Doprava [editovat]

Hradcem-Novou Vsí vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci je zastávka této trati s názvem „Hradec-Nová Ves“.

Obec je dopravně spojena silnicí III. třídy (III/4551) s Písečnou a se silnicí II/457 mezi Velkými Kuněticemi a Mikulovicemi.

Zajímavosti [editovat]

  • kaple sv. Anny z roku 1870 na místě kaple z roku 1827, vyhořelé roku 1865 (stavitel Kaspar Haide)[10]
  • kamenný železniční most
  • Hasičské minimuzeum[11]

Reference [editovat]

  1. Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Tab.13 Vybrané údaje podle obcí v kraji - Olomoucký kraj [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2012-05-04]. Dostupné online.  
  2. http://www.zlatohorsko.cz/
  3. http://www.smoj.cz/
  4. http://www.europraded.cz/
  5. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.  
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. s. 650-651.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. s. 32.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. s. 974-975.  
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12, [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
  8. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.  
  9. NEŠPOR, Zdeněk R.. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha : Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-9. s. 206-207.  
  10. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=240
  11. http://www.hradec-novaves.cz/index.php?nid=455&lid=CZ&oid=1140351