Opočno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
wikifikace
→‎Pamětihodnosti: napřímení wikiodkazu
Řádek 49: Řádek 49:
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Opočně}}
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Opočně}}


Opočenskou dominantou je [[Opočno (zámek)|renesanční zámek]]. Hlavní zámecká budova má tři podlaží arkádových lodžií otevřených do obdélníkového nádvoří. Budovu obklopuje [[Opočno (park)|anglický park]], k němuž přiléhá zámecká [[obora]], kde se chová [[Daněk skvrnitý|dančí]] a [[muflon]]í zvěř. Zámek má bohatě vybavené historické interiéry, rozsáhlou sbírku obrazů, knihovnu, kolekci evropských i asijských zbraní, trofejí i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky shromážděných [[Josef II. Colloredo-Mansfeld|Josefem II. Colloredo-Mansfeldem]] ([[1866]]–[[1957]]).
Opočenskou dominantou je [[Opočno (zámek)|renesanční zámek]]. Hlavní zámecká budova má tři podlaží arkádových lodžií otevřených do obdélníkového nádvoří. Budovu obklopuje [[Opočno (zámecký park)|anglický park]], k němuž přiléhá zámecká [[obora]], kde se chová [[Daněk skvrnitý|dančí]] a [[muflon]]í zvěř. Zámek má bohatě vybavené historické interiéry, rozsáhlou sbírku obrazů, knihovnu, kolekci evropských i asijských zbraní, trofejí i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky shromážděných [[Josef II. Colloredo-Mansfeld|Josefem II. Colloredo-Mansfeldem]] ([[1866]]–[[1957]]).


[[Kostel Panny Marie (Opočno)|Mariánský kostelík]] je [[Novorenesance|pseudorenesanční]] zařízení s hodnotnou výtvarnou výzdobou vnitřních omítek a oken. Byl postaven v roce [[1810]] a to za účelem zřízení hrobky pro rodinu [[Colloredo-Mansfeld]]. Kostelík se nyní využívá k pořádání kulturních akcí, zejména [[koncert]]ů [[Klasická hudba|klasické hudby]], prostor slouží také ke svatebním obřadům a k uvítání významných osobností ve městě.
[[Kostel Panny Marie (Opočno)|Mariánský kostelík]] je [[Novorenesance|pseudorenesanční]] zařízení s hodnotnou výtvarnou výzdobou vnitřních omítek a oken. Byl postaven v roce [[1810]] a to za účelem zřízení hrobky pro rodinu [[Colloredo-Mansfeld]]. Kostelík se nyní využívá k pořádání kulturních akcí, zejména [[koncert]]ů [[Klasická hudba|klasické hudby]], prostor slouží také ke svatebním obřadům a k uvítání významných osobností ve městě.

Verze z 9. 11. 2020, 18:55

Tento článek je o městě na Dobrušsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Opočno (rozcestník).
Opočno
stará část města se zámkem
stará část města se zámkem
Znak města OpočnoVlajka města Opočno
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecOpočno
Obec s rozšířenou působnostíDobruška
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 123 (2023)[1]
Rozloha14,01 km²
Nadmořská výška292 m n. m.
PSČ010 92 až 517 73
Počet domů792 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduKupkovo nám. 247
51773 Opočno
info@mu.opocno.cz
StarostkaŠárka Škrabalová
Oficiální web: www.opocno.cz
Opočno
Opočno
Další údaje
Kód obce576590
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opočno (dříve také Opočen, Opočno pod Orlickými horami německy Opotschno) je město v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou. Společně s příměstskými částmi Čánka a Dobříkovecpřibližně 3 100[1] obyvatel. Rozkládá se na katastrální ploše 1 401 ha v nadmořské výšce 292 m n. m. Město leží na jižní větvi Zlatého potoka.

Historie

Místo bylo osídleno již na konci doby bronzové, avšak první písemná zmínka o Opočně (jméno je odvozeno od slova opuka, která se v místě těžila) pochází z roku 1068 z Kosmově Kronice české (oppidum Opocen).

Prvními doloženými majiteli Opočna byli páni z Dobrušky, později psaní též z Opočna, kteří místo získali kolem roku 1350 a na srázu nad Zlatým potokem vybudovali opevněný gotický hrad.

Město a zámek Opočno, pohled od severozápadu. Kresba Johanna Venuta z roku 1811 dle stavu v roce 1788.

V roce 1495 přešel hrad do majetku rodu Trčků z Lípy. Ti v druhé polovině 16. století přestavěli chátrající gotický hrad na renesanční zámek. Posledním pánem z rodu Trčků na Opočně byl Jan Rudolf hrabě Trčka z Lípy (do r. 1634). (Jeho syn Adam Erdman byl 25. února 1634 zavražděn v Chebu spolu se švagrem Albrechtem z Valdštejna.)

Trčkovské statky byly zkonfiskovány císařem Ferdinandem II. a téhož roku dostali Opočen v zástavu Jeroným a Rudolf hrabata Colloredové z Waldsee, od roku 1636 pak v léno. Rod Colloredů, později Colloredo-Mansfeldů, držel Opočno až do konfiskace roku 1942.

Dne 17. června 1813 se na opočenském zámku setkal ruský car Alexandr I. Pavlovič s rakouským ministrem knížetem Metternichem, který mu nabídl rakouské zprostředkování s Napoleonem a snažil se ho přesvědčit o rakouských nárocích na Ilyrské provincie na Balkáně.[3]

V úterý 13. července 1926 navštívil město oficiálně prezident Československé republiky T.G. Masaryk, kam přibyl z blízkého Nového Města nad Metují.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Opočně.

Opočenskou dominantou je renesanční zámek. Hlavní zámecká budova má tři podlaží arkádových lodžií otevřených do obdélníkového nádvoří. Budovu obklopuje anglický park, k němuž přiléhá zámecká obora, kde se chová dančí a mufloní zvěř. Zámek má bohatě vybavené historické interiéry, rozsáhlou sbírku obrazů, knihovnu, kolekci evropských i asijských zbraní, trofejí i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky shromážděných Josefem II. Colloredo-Mansfeldem (18661957).

Mariánský kostelík je pseudorenesanční zařízení s hodnotnou výtvarnou výzdobou vnitřních omítek a oken. Byl postaven v roce 1810 a to za účelem zřízení hrobky pro rodinu Colloredo-Mansfeld. Kostelík se nyní využívá k pořádání kulturních akcí, zejména koncertů klasické hudby, prostor slouží také ke svatebním obřadům a k uvítání významných osobností ve městě.

Kapucínský kostel Narození Páně na Kupkově náměstí je jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem a čtvercovými sakristiemi. Trojúhelníkové průčelí kostela má střídmou výzdobu.

Bývalý zámecký pivovar jako rozlehlý dvoukřídlý objekt uzavírá spolu s přilehlým objektem čp. 2 severní stranu vnějšího zámeckého nádvoří.

Památné stromy

Kultura

Porcinkule na Velkém náměstí 2. srpna 1894, nakreslil Alois Beer

Každý rok první srpnový víkend se v Opočně koná pouť zvaná porcinkule, původně františkánská, respektive kapucínská výroční pouť. Název porcinkule je odvozen od místa zvaného Porciuncule nedaleko italského Assisi, kde se nachází kaple Panny Marie Andělské, spojená se zakladatelem františkánské řehole Františkem z Assisi. Řád menších bratří kapucínů přišel do Opočna v roce 1677 a působil zde při kostele Narození Páně až do roku 1950. Ve východních Čechách se porcinkule slaví také v Hostinném.

V Opočně je také velice aktivní Kruh přátel hudby Opočenská beseda, který od roku 1992 pravidelně pořádá koncerty klasické hudby v prostorách zámecké obrazárny nebo Mariánského kostelíka. V prostorách Mariánského kostelíku se každý srpen koná i festival Mladé varhany.

Současnost

Školství a zdravotnictví
Ve městě je mateřská škola, základní škola, střední odborné učiliště, základní umělecká škola a škola speciální. V roce 2001 byl zřízen dům s pečovatelskou službou.
Při státním statku Opočno byla zřízena Mistrovská zemědělská škola státních statků (1952 - 1964).[4]
Sport a rekreace
Opočno má vlastní venkovní koupaliště u rybníka Broumar, se kterým sousedí autocamping a tenisové kurty. Město má zimní stadion a fotbalové hřiště.

Osobnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. M.-P. Rey, Un tsar a Paris (1814), str. 53.
  4. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou - Zemědělská mistrovská škola Opočno. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980. Str. 536n.
  • M.-P. Rey, Un tsar a Paris (1814). Paris: Flammarion 2014

Externí odkazy