Čánka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čánka
Letecký snímek
Letecký snímek
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Opočno
Okres Rychnov nad Kněžnou
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 227 (2011)[1]
Katastrální území Čánka (4,26 km²)
PSČ 517 73
Počet domů 81 (2011)[1]
Čánka
Čánka
Další údaje
Kód části obce 111937
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čánka (německy Tschanka) je vesnice, část města Opočno v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Opočna. Prochází zde silnice II/298. V roce 2009 zde bylo evidováno 87 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 251 obyvatel.[3]

Čánka je také název katastrálního území o rozloze 4,26 km2.[4] V katastrálním území Čánka leží i Dobříkovec.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako z okolních obcí (Králova Lhota, Rohenice, Vysoký Újezd aj.) odcházeli do exilu i nekatolíci z obce Čánky. V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků či odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z těchto důvodů prokazatelně uprchl v roce 1742 do Münsterbergu v pruském Slezsku:

  • Jakub Macek, dvanáctikorcový chalupník z obce Čánky, s manželkou Dorotou a syny Janem (11 let), Jiříkem (9) a Václavem (7).[5] V Münsterbergu byl i lednu 1746, kdy zažádal o místo v nově vznikající české kolonii Husinec. Tam je v roce 1750 zaznamenán jako jeden ze zakladatelů této obce. V Husinci se oženil dne 4.11.1760 i jeho syn Jan (zemřel 10.5.1771 starý 36 let). I jeho čtyři děti měly později svatby v Husinci.[6]

Kazatelem českého sboru v Husinci v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.

Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do vlasti, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) udržuje i Exulant (spolek), který spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 492, 493, záznam 48-1. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, 1909, Praha 1910
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Čánka, s. 42-43. 
  • EDITA ŠTĚŘÍKOVÁ: Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • EDITA ŠTĚŘÍKOVÁ: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné...

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]