Cáchy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m ibox, partnerská města šablonou, formát
Řádek 10: Řádek 10:
| název vyššího celku = [[Severní Porýní-Vestfálsko]]
| název vyššího celku = [[Severní Porýní-Vestfálsko]]
| pojem nižšího celku = okres
| pojem nižšího celku = okres
| název nižšího celku =samosprávné město
| název nižšího celku = samosprávné město Cáchy
| administrativní dělení =
| administrativní dělení =
| etnické složení =
| etnické složení =
Řádek 22: Řádek 22:
| starosta = Marcel Philipp ([[Křesťanskodemokratická unie|CDU]])
| starosta = Marcel Philipp ([[Křesťanskodemokratická unie|CDU]])
| web = http://www.aachen.de
| web = http://www.aachen.de
| mapa = Karte Aachen in Deutschland.png
}}
}}
[[File:Karte Aachen Stadtbezirke.png|thumb]]
[[Soubor:Karte Aachen Stadtbezirke.png|thumb|Mapa města]]
[[Soubor:Aachen Germany Imperial-Cathedral-01.jpg|upright=1.2|náhled|[[katedrála Panny Marie (Cáchy)|Katedrála Panny Marie v Cáchách]]]]
[[Soubor:Aachen Germany Imperial-Cathedral-01.jpg|upright=1.2|náhled|[[katedrála Panny Marie (Cáchy)|Katedrála Panny Marie v Cáchách]]]]
[[Soubor:Aachen BW 2016-07-09 11-56-24.jpg|náhled|upright=1.0|Stará radnice]]
[[Soubor:Aachen BW 2016-07-09 11-56-24.jpg|náhled|upright=1.0|Stará radnice]]
[[Soubor:Aachen-Kupferstich-Merian.png|náhled|upright=1.0|M. Merian, Cáchy kolem 1647]]
[[Soubor:Aachen-Kupferstich-Merian.png|náhled|upright=1.0|M. Merian, Cáchy kolem 1647]]


'''Cáchy''' ({{vjazyce|de}} '''Aachen''', výslovnost [áchn], {{Výslovnost|ˈaːχən|De-Aachen-2.ogg}}, v místním nářečí ''Oche'', {{vjazyce|fr}} ''Aix-la-Chapelle'' [eks la šapel], {{vjazyce|nl}} ''Aken'', {{vjazyce|la}} ''Aquæ Granni'' nebo ''Aquisgranum'') jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části [[Německo|Německa]], ve spolkové zemi [[Severní Porýní-Vestfálsko]]. Leží těsně u nizozemských a belgických hranic, 65 km jihozápadně od [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]] a 600 km západně od [[Praha|Prahy]]. Město má {{Počet obyvatel|pád=4}} obyvatel, je sídlem biskupství a významné technické univerzity. [[Katedrála Panny Marie (Cáchy)|Katedrála Panny Marie]] je zapsána na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].
'''Cáchy''' ({{vjazyce2|de|'''Aachen'''}}, výslovnost {{Výslovnost|ˈaːχən|De-Aachen-2.ogg}}, v místním nářečí ''Oche'', {{vjazyce2|fr|''Aix-la-Chapelle''}} [eks la šapel], {{vjazyce2|nl|''Aken''}}, {{vjazyce2|la|''Aquæ Granni''}} nebo {{cizojazyčně|la|''Aquisgranum''}}) jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části [[Německo|Německa]], ve spolkové zemi [[Severní Porýní-Vestfálsko]]. Leží těsně u nizozemských a belgických hranic, 65 km jihozápadně od [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]] a 600 km západně od [[Praha|Prahy]]. Město má {{Počet obyvatel|pád=4}} obyvatel, je sídlem biskupství a významné technické univerzity. [[Katedrála Panny Marie (Cáchy)|Katedrála Panny Marie]] je zapsána na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].


== Geografie ==
== Geografie ==
Řádek 35: Řádek 34:


== Historie města ==
== Historie města ==
Místo bylo obydleno už v&nbsp;[[paleolit]]u, protože se zde těžil [[pazourek]]. Líbilo se už starým [[Keltové|Keltům]] i Římanům, kteří zde objevili nejteplejší prameny na sever od [[Alpy|Alp]] (37 až 75&nbsp;°C) a nazvali město podle nich a keltského božstva Granna ''Acquae Granni''. Zkomolením obou jmen patrně časem vznikl německý název Aachen a nizozemský Aken. Český název Cáchy vznikl zkomolením spojení „z&nbsp;Aachen“<ref>[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=603 Listárna ústavu pro jazyk český]</ref> nebo ze spojení „ze âchen“, tj. "u vody" nebo "u pramenů", kde došlo ke spojení starší německé předložky ''ze'' (''k'', dnešní ''zu'') se jmenným základem<ref>{{Citace monografie
Místo bylo obydleno už v&nbsp;[[paleolit]]u, protože se zde těžil [[pazourek]]. Líbilo se už starým [[Keltové|Keltům]] i Římanům, kteří zde objevili nejteplejší prameny na sever od [[Alpy|Alp]] (37 až 75&nbsp;°C) a nazvali město podle nich a keltského božstva Granna ''Acquae Granni''. Zkomolením obou jmen patrně časem vznikl německý název Aachen a nizozemský Aken. Český název Cáchy vznikl zkomolením spojení „z&nbsp;Aachen“<ref>[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=603 Listárna ústavu pro jazyk český]</ref> nebo ze spojení „ze âchen“, tj. „u vody“ nebo „u pramenů“, kde došlo ke spojení starší německé předložky ''ze'' (''k'', dnešní ''zu'') se jmenným základem.<ref>{{Citace monografie
| titul = Původ zeměpisných jmen : etymologický slovník 1000 vlastních jmen, zemí, měst a přírodních objektů z celého světa
| titul = Původ zeměpisných jmen : etymologický slovník 1000 vlastních jmen, zemí, měst a přírodních objektů z celého světa
| url = http://worldcat.org/oclc/2987123
| url = http://worldcat.org/oclc/2987123
| vydavatel = MF
| vydavatel = MF
| oclc = 2987123
| oclc = 2987123
| příjmení = Lutterer, Ivan.
| příjmení = Lutterer
| jméno = Ivan
}}</ref>. Římané zde už na počátku letopočtu vybudovali lázeňské město o rozloze asi 25&nbsp;ha a přivedli do něho vodu z teplých pramenů.
}}</ref> Římané zde už na počátku letopočtu vybudovali lázeňské město o rozloze asi 25&nbsp;ha a přivedli do něho vodu z teplých pramenů.


Za vlády franského krále [[Pipin III. Krátký|Pipina III. Krátkého]] vznikla v&nbsp;Cáchách královská [[Falc (hrad)|falc]]. Roku [[788]] se stala zimním sídlem nejmocnějšího vládce raného [[středověk]]u [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který se stejně jako jeho předchůdci a následníci stěhoval po celé říši. Cáchy si však zamiloval a postupně je učinil svojí hlavní rezidencí i centrem vzdělanosti a kultury. Roku 796 položil základní kámen tzv. Oktogonu, centrální části dnešního dómu, a roku 814 byl v&nbsp;jeho předsíni pohřben. V&nbsp;letech 936-1531 zde bylo korunováno 30 německých králů, mezi nimi i [[Karel IV.]], [[Václav IV.]] a jako poslední [[Ferdinand I. Habsburský]]. Roku 1166 se Cáchy staly svobodným městem a sídlem německého království. Roku 1177 začal císař [[Fridrich&nbsp;I. Barbarossa]] se stavbou vnitřní městské hradby, zhruba v trase dnešního ''Grabenringu''. Roku 1257 začala stavba vnější hradby s&nbsp;11 branami a 22 věžemi, přibližně v trase dnešního ''Alleenringu''. Teprve roku 1841 se město začalo rozrůstat mimo tuto hradbu.
Za vlády franského krále [[Pipin III. Krátký|Pipina III. Krátkého]] vznikla v&nbsp;Cáchách královská [[Falc (hrad)|falc]]. Roku [[788]] se stala zimním sídlem nejmocnějšího vládce raného [[středověk]]u [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který se stejně jako jeho předchůdci a následníci stěhoval po celé říši. Cáchy si však zamiloval a postupně je učinil svojí hlavní rezidencí i centrem vzdělanosti a kultury. Roku 796 položil základní kámen tzv. Oktogonu, centrální části dnešního dómu, a roku 814 byl v&nbsp;jeho předsíni pohřben. V&nbsp;letech 936-1531 zde bylo korunováno 30 německých králů, mezi nimi i [[Karel IV.]], [[Václav IV.]] a jako poslední [[Ferdinand I. Habsburský]]. Roku 1166 se Cáchy staly svobodným městem a sídlem německého království. Roku 1177 začal císař [[Fridrich&nbsp;I. Barbarossa]] se stavbou vnitřní městské hradby, zhruba v trase dnešního ''Grabenringu''. Roku 1257 začala stavba vnější hradby s&nbsp;11 branami a 22 věžemi, přibližně v trase dnešního ''Alleenringu''. Teprve roku 1841 se město začalo rozrůstat mimo tuto hradbu.
Řádek 56: Řádek 56:


== Památky ==
== Památky ==
Symbolem města je [[katedrála Panny Marie (Cáchy)|'''katedrála Panny Marie''']]. Její historie sahá do roku [[786]] kdy [[Karel Veliký]] založil na falci osmibokou patrovou kapli P. Marie (''Oktogon'', ''Capella palatina'') podle vzoru [[Kostel San Vitale (Ravenna)|kostela San Vitale]] v&nbsp;[[Ravenna|Ravenně]], ve 14. století rozšířenou o gotický chór. [[Karel IV.]] dal podle vzoru cášské kaple postavit na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého|kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého]] (Karlov).
Symbolem města je '''[[katedrála Panny Marie (Cáchy)|katedrála Panny Marie]]'''. Její historie sahá do roku [[786]] kdy [[Karel Veliký]] založil na falci osmibokou patrovou kapli P. Marie (''Oktogon'', ''Capella palatina'') podle vzoru [[Kostel San Vitale (Ravenna)|kostela San Vitale]] v&nbsp;[[Ravenna|Ravenně]], ve 14. století rozšířenou o gotický chór. [[Karel IV.]] dal podle vzoru cášské kaple postavit na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého|kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého]] (Karlov).


K&nbsp;dalším historickým památkám města patří zejména [[gotika|gotická]] [[radnice města Cách|'''radnice''']], založená roku 1355 na místě bývalého paláce Karla Velikého, dvě středověké brány a zbytky opevnění i mnoho historických domů z 15.-18. století.
K&nbsp;dalším historickým památkám města patří zejména [[gotika|gotická]] '''[[radnice města Cách|radnice]]''', založená roku 1355 na místě bývalého paláce Karla Velikého, dvě středověké brány a zbytky opevnění i mnoho historických domů z 15.–18. století.


* Muzeum Suermond – Ludwig (Wilhelmstrasse) vystavuje antické vázy a výtvarné i užité umění od středověku do současnosti.
* Muzeum Suermond – Ludwig (Wilhelmstrasse) vystavuje antické vázy a výtvarné i užité umění od středověku do současnosti.
Řádek 89: Řádek 89:


== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
* {{flagicon|USA}} [[Arlington (Virginie)|Arlington]], [[Spojené státy americké|USA]], [[1993]]
* {{Partnerské město|Arlington County|rok=1993}}
* {{flagicon|Spojené království}} [[Halifax (Yorkshire)|Halifax]], [[Spojené království]], [[1979]]
* {{Partnerské město|Halifax (Yorkshire)|rok=1979}}
* {{flagicon|Jihoafrická republika}} [[Kapské Město]], [[Jihoafrická republika]], [[1999]]
* {{Partnerské město|Kapské Město|rok=1999}}
* {{Partnerské město|Kladno}}
* {{flagicon|Rusko}} [[Kostroma]], [[Rusko]], [[2005]]
* {{Partnerské město|Kostroma|rok=2005}}
* {{flagicon|Německo}} [[Naumburg]], [[Německo]], [[1988]]
* {{Partnerské město|Naumburg|rok=1988}}
* {{flagicon|Čína}} [[Ning-po]], [[Čína]], [[1986]]
* {{Partnerské město|Ning-po|rok=1986}}
* {{flagicon|Francie}} [[Remeš|Reims]], [[Francie]], [[1967]]
* {{Partnerské město|Remeš|rok=1967}}
* {{flagicon|Izrael}} [[Roš ha-Ajin]], [[Izrael]], [[2007]]
* {{Partnerské město|Roš ha-Ajin|rok=2007}}
* {{flagicon|Španělsko}} [[Toledo]], [[Španělsko]], [[1985]]
* {{Partnerské město|Toledo|rok=1985}}
* {{flagicon|Česko}} [[Kladno]], [[Česko]]


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 115: Řádek 115:
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Cáchy}}
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Cáchy}}
* {{Oficiální web}}
* {{Oficiální web}}
⚫
* {{cs}} [http://www.poutnik.cz/evropa/nemecke-cachy-oslavily-1200-let-od-umrti-karla-velikeho Poutnik.cz – Cáchy]
* [https://web.archive.org/web/20081225092039/http://www.stadtplan.net/index.asp?direct=brd%2Fnrw%2Faachen%2Fhome.html Mapa]
⚫
* {{cs}} [http://www.poutnik.cz/evropa/nemecke-cachy-oslavily-1200-let-od-umrti-karla-velikeho Poutnik.cz - Cáchy]


{{Města v Německu}}
{{Města v Německu}}

Verze z 28. 10. 2020, 23:28

Na tento článek je přesměrováno heslo Aachen. Další významy jsou uvedeny na stránce Aachen (rozcestník).
Cáchy
Aachen
Cáchy – znak
znak
Cáchy – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice50°46′ s. š., 6°6′ v. d.
Nadmořská výška125–410 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
okressamosprávné město Cáchy
Cáchy
Cáchy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha160,8 km²
Počet obyvatel252 136 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 567,5 obyv./km²
Správa
StarostaMarcel Philipp (CDU)
Oficiální webwww.aachen.de
Telefonní předvolba0241 / 02403 / 02405 / 02407 / 02408
PSČ52056–52080
Označení vozidelAC, MON
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa města
Katedrála Panny Marie v Cáchách
Stará radnice
M. Merian, Cáchy kolem 1647

Cáchy (německy Aachen, výslovnost výslovnost [ˈaːχən]IPA, v místním nářečí Oche, francouzsky Aix-la-Chapelle [eks la šapel], nizozemsky Aken, latinsky Aquæ Granni nebo Aquisgranum) jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Leží těsně u nizozemských a belgických hranic, 65 km jihozápadně od Kolína nad Rýnem a 600 km západně od Prahy. Město má přibližně 252 tisíc[1] obyvatel, je sídlem biskupství a významné technické univerzity. Katedrála Panny Marie je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Geografie

Sousední obce v Německu: Herzogenrath, Würselen, Eschweiler, Stolberg, Roetgen, v Belgii: Raeren, Kelmis, Plombières, v Nizozemí Vaals, Gulpen-Wittem, Simpelveld, Heerlen a Kerkrade.

Historie města

Místo bylo obydleno už v paleolitu, protože se zde těžil pazourek. Líbilo se už starým Keltům i Římanům, kteří zde objevili nejteplejší prameny na sever od Alp (37 až 75 °C) a nazvali město podle nich a keltského božstva Granna Acquae Granni. Zkomolením obou jmen patrně časem vznikl německý název Aachen a nizozemský Aken. Český název Cáchy vznikl zkomolením spojení „z Aachen“[2] nebo ze spojení „ze âchen“, tj. „u vody“ nebo „u pramenů“, kde došlo ke spojení starší německé předložky ze (k, dnešní zu) se jmenným základem.[3] Římané zde už na počátku letopočtu vybudovali lázeňské město o rozloze asi 25 ha a přivedli do něho vodu z teplých pramenů.

Za vlády franského krále Pipina III. Krátkého vznikla v Cáchách královská falc. Roku 788 se stala zimním sídlem nejmocnějšího vládce raného středověku Karla Velikého, který se stejně jako jeho předchůdci a následníci stěhoval po celé říši. Cáchy si však zamiloval a postupně je učinil svojí hlavní rezidencí i centrem vzdělanosti a kultury. Roku 796 položil základní kámen tzv. Oktogonu, centrální části dnešního dómu, a roku 814 byl v jeho předsíni pohřben. V letech 936-1531 zde bylo korunováno 30 německých králů, mezi nimi i Karel IV., Václav IV. a jako poslední Ferdinand I. Habsburský. Roku 1166 se Cáchy staly svobodným městem a sídlem německého království. Roku 1177 začal císař Fridrich I. Barbarossa se stavbou vnitřní městské hradby, zhruba v trase dnešního Grabenringu. Roku 1257 začala stavba vnější hradby s 11 branami a 22 věžemi, přibližně v trase dnešního Alleenringu. Teprve roku 1841 se město začalo rozrůstat mimo tuto hradbu.

O hospodářský vzestup města se přičinili hlavně soukeníci a mědikovci, ale od 13. století se zde pravidelně vystavovaly vzácné relikvie, takže se Cáchy staly i významným poutním místem. 25. července 1349 byl v cášské katedrále korunován Karel IV. na říšského krále a v letech 1355-1414 byl starý chór dómu nahrazen gotickým vysokým chórem. 6. července 1376 zde byl korunován Václav IV. Koncem 16. století se ve městě prosadila reformace, proti níž císař Rudolf II. a po něm Matyáš Habsburský ostře zakročili.

Roku 1601 měly Cáchy přes 14 tisíc obyvatel, z toho však jen 2829 mělo měšťanská práva. Roku 1656 velká část města vyhořela, ale v následujících letech zde začal valonský lékař François Blondel budovat velkolepé lázně s kasinem a tanečními sály. Mezi pravidelné hosty patřil například ruský car Petr I. Veliký, pruský král Fridrich II. Veliký nebo hudební skladatel Georg Friedrich Händel. Roku 1668 byla prvním cášským mírem ukončena Devoluční válka mezi Francií a Španělskem a roku 1748 Druhým cášským mírem skončily Války o rakouské dědictví. Po Vídeňském kongresu připadly Cáchy roku 1815 Prusku, 1830 měšťané a vojáci potlačili dělnické nepokoje kvůli zavádění strojů a 1841 bylo město připojeno na železnici.

Po první světové válce Cáchy silně utrpěly politickými nepokoji (Rýnská republika), reparacemi a hospodářskou krizí. Pravidelná pouť do Cách roku 1937, které se účastnilo 800 tisíc lidí, vyústila v tichý protest proti nacistické vládě. Při pogromech v listopadu 1938 byla zničena synagoga a přes 500 cášských Židů zahynulo v koncentračních táborech.

Za druhé světové války byly Cáchy těžce postiženy leteckými nálety, 65 % bytové plochy bylo zničeno a mnoho historických památek poničeno. 1944 byli obyvatelé nuceně evakuováni, ale velitel města Gerhard von Schwerin chtěl původně město opustit a předat nepoškozené spojencům, proto nechal na telegrafním úřadě vzkaz v angličtině, kde vysvětlil svůj ústup a žádal o pomoc pro německé civilisty ve městě. 3. americká obrněná divize dosáhla hranice města 13. září 1944. Když Schwerin zjistil, že spojenci zastavili postup před městem, změnil svůj názor a poslal své jednotky zpět do města, kde se pak bojovalo o každou ulici podle Hitlerova přímého rozkazu. Za to, že ho splnil se zpožděním, měl být Schwerin odsouzen k smrti za zradu, s pomocí maršála Rundstedta a Modela dostal pouze válečné pokárání a byl poslán na italskou frontu. Město bylo nakonec silně poškozeno díky urputným bojům a po šesti týdnech obléhání byly Cáchy 21. října 1944 prvním osvobozeným německým městem.

Roku 1950 byla v Cáchách poprvé udělena Cena Karla Velikého za zásluhy o mír v Evropě, kterou zde roku 1991 obdržel i Václav Havel.

Památky

Symbolem města je katedrála Panny Marie. Její historie sahá do roku 786 kdy Karel Veliký založil na falci osmibokou patrovou kapli P. Marie (Oktogon, Capella palatina) podle vzoru kostela San Vitale v Ravenně, ve 14. století rozšířenou o gotický chór. Karel IV. dal podle vzoru cášské kaple postavit na Novém Městě pražském kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého (Karlov).

K dalším historickým památkám města patří zejména gotická radnice, založená roku 1355 na místě bývalého paláce Karla Velikého, dvě středověké brány a zbytky opevnění i mnoho historických domů z 15.–18. století.

  • Muzeum Suermond – Ludwig (Wilhelmstrasse) vystavuje antické vázy a výtvarné i užité umění od středověku do současnosti.
  • Forum Ludwig (Jüllicher Strasse) vystavuje sbírky moderního a současného umění.
  • Museum Couven (Hünermarkt) vystavuje historický nábytek z 18. a 19. století.
  • Mezinárodní muzeum tisku v pozdně gotickém domě v Pontstrasse představuje noviny a časopisy od 17. století.

Galerie

  • Marschiertor
    Marschiertor
  • Ponttor
    Ponttor
  • Dóm P. Marie (uprostřed je Oktogon s kopulí)
    Dóm P. Marie (uprostřed je Oktogon s kopulí)
  • Oktogon (Capella palatina), vnitřek
    Oktogon (Capella palatina), vnitřek
  • Hlavní oltář s otónským antependiem
    Hlavní oltář s otónským antependiem

Doprava

Na dálniční křižovatce Aachen se křižují dálnice A 4 do Kolína nad Rýnem a do Nizozemí a dálnice A 44 do Düsseldorfu a do Belgie.

Vedle hlavního nádraží mají Cáchy ještě další nádraží a zastávky pro místní železniční provoz, včetně husté sítě příměstské dopravy. Na hlavním nádraží zastavují expresní vlaky Thalys na trati Paříž – Brusel – Kolín nad Rýnem a mezinárodní ICE na trati Brusel – Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem.

V roce 1880 vyjela do ulic první koňská dráha, od roku 1895 postupně rozšiřovaná v elektrickém provozu. Rozsáhlá síť tramvají a později i trolejbusů však byla roku 1974 zrušena a nahrazena autobusy.

Mezinárodní letiště Maastricht-Aachen v Nizozemí leží asi 30 km od centra města, mezinárodní letiště Köln-Bonn i letiště Düsseldorf asi 90 km.

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
  2. ↑ Listárna ústavu pro jazyk český
  3. ↑ LUTTERER, Ivan. Původ zeměpisných jmen : etymologický slovník 1000 vlastních jmen, zemí, měst a přírodních objektů z celého světa. [s.l.]: MF Dostupné online. OCLC 2987123 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Cáchy. Sv. 5, str. 32

Související čláínky

Externí odkazy

Města v Německu podle počtu obyvatel
1 000 000+ Flag of Germany
500 000+
200 000+
100 000+
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cáchy&oldid=19114896“