Martinicové a Clam-Martinicové

Martinicové (Clam-Martinicové)
Země	České království
Mateřská dynastie	Kinští
Tituly	říšská hrabata
Zakladatelé	Vilém z Martinic
Rok založení	14. století
Větve rodu	Bořitové z Martinic
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martinicové byl český šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 14. století, s nímž je spjata historie mnoha obcí a měst zejména na Kladensku a Slánsku. Jejich jméno je odvozeno od tvrze Martinice, později začali používat rodové jméno Bořitové z Martinic, po Bořitovi z Martinic.

Na základě majestátu císaře Ferdinanda z r. 1621 byli Martinicové povýšeni na říšská hrabata. Vymřeli (po meči) roku 1789 Františkem Karlem z Martinic. Majestátem z 2. listopadu 1792 se Karel Josef Clam, manžel Marie Anny z Martinic, dcery Františka Karla z Martinic, stal hrabětem z Clam-Martinic.

Rodové linie

Šablona:Martinicové 1. Hlavní rodová linie byla rozdělena na dvě linie syny Viléma z Martinic:

• Okořská pošlost – Volf z Martinic
• Smečenská pošlost – Jiří z Martinic

2. Protože Jaroslav Bernard z Martinic nezanechal mužského potomka, jeho bratři si majetek rozdělili a vytvořili dvě rodové linie:

• Smečenská pošlost – Jiří Adam Ignác z Martinic
• Ahníkovská pošlost – Maxmilián Guido z Martinic

Významní členové rodu

• Markvart z Martinic – koupil smečenské panství, asi roku 1416
• Bořita z Martinic – dvorský maršálek králů Ladislava a Jiřího v letech 1453–1461, dále od roku 1463 po dva roky královským hofmistrem. Roku 1460 nechal vystavět zámek Smečno.

Smečenská pošlost

Zámek Smečno ve Středočeském kraji

• Hynek z Martinic – hejtman slánského kraje, dvorský maršálek (1510–1522), místopurkrabí pražský (1519) a nejvyšší sudí (1522–1523). Roku 1518 koupil Okoř.
• Jan z Martinic – roku 1536 zdědil Smečno, dále majetek rozšířil o několik vesnic na slánsku a roku 1551 koupil Kačici. V letech 1555–1577 byl purkrabím na Karlštejně.
• Zdislav z Martinic – rada české komory a od roku 1572 nejvyšší mincmistr
• Jiří z Martinic – dvorský (od roku 1584) a zemský sudí (od roku 1585) a od roku 1597 nejvyšší kancléř
• Jaroslav II. Bořita z Martinic – nejznámější představitel rodu, povýšen na českého i říšského hraběte a na prvního „vladaře Domu Smečenského“, získal od císaře velký palatinát. Těmito milostmi se zařadil mezi nejvyšší špičku pobělohorské vysoké aristokracie v Čechách. Zastával mnoho významných úřadů, např. byl královským radou, dvorským maršálkem, purkrabím na Karlštejně a královským místodržícím (Pražská defenestrace). Roku 1622 zakoupil Ahníkov a Prunéřov, 1623 statky v okolí Smečna a Slaného a roku 1638 mu bylo dědičně ponecháno město Slaný. V letech 1630–1638 vlastnil panství zelenohorského spolu s Františkem ze Šternberka, postupnými směnami se Šternberkem vytvořil panství plánické.
• Marie Eusebie z Martinic, rozená ze Šternberka – manžel Jaroslav Bořita z Martinic, koupila hořovické a komárovské panství

Portrét Bernarda Ignáce z Martinic od Karla Škréty

• Maxmilián Valentin z Martinic (1612-1677), nejvyšší hofmistr Českého království
• Bernard Ignác Jan z Martinic – c. k. rada, komoří, nejvyšší sudí (od 1644), nejvyšší komorník (od 1648), nejvyšší hofmistr (od 1650) a (1651–1685) nejvyšší purkrabí, královský místodržící a rytíř Řádu zlatého rouna.
• Jiří Adam Ignác z Martinic – rytíř Řádu zlatého rouna, c. k. tajný rada a od roku 1703 nejvyšší dvorský maršálek.
• Adolf Bernard z Martinic – královský místodržící (1712), c. k. tajný rada (1718), do roku 1720 štolba císařovny Eleonory, dvorský maršálek (1729), nejvyšší hofmistr (1735) a rytíř Řádu zlatého rouna. Roku 1732 navštívili smečenské panství císař s císařovnou a pruský král. Adolf roku 1726 rozšířil majetek o zelenohorské panství a město Planici. Na jeho objednávku vyprojektoval na počátku 18. století K. I. Dientzenhofer poutní kostel Narození Panny Marie, který byl vystavěn v letech 1717–1726 v Nicově.
• Marie Dominika z Martinic – dcera Adolfa z Martinic, která zdědila zelenohorské panství, protože se ale stala řeholnicí, řídili panství správcové.

Ahníkovská pošlost

• Maxmilián Quido z Martinic – c. k. tajný rada, komoří, rytíř zlatého rouna a nejvyšší hofmistr císařovny Eleonory. Pán na Ahníkově.
• Jan Josef Karel z Martinic – c. k. tajný rada, komoří, roku 1725 koupil Chanovice a roku 1733 zdědil Ahníkov
• Terezie Františka z Vrbna – poslední majitelka Hořovic z rodu Martiniců, od roku 1685

Clam-Martinicové

• Marie Anna z Clam-Martinic – dcera Františka Karla z Martinic, posledního z rodu Martiniců, která se roku 1791 provdala za Karla Josefa, hraběte z Clamu. Majestátem z 2. listopadu 1792 se Karel Josef Clam stal hrabětem z Clam-Martinic.
• Karel Jan Clam-Martinic – zúčastnil se napoleonských válek, stal se předsedou vojenské rady
• Jindřich Jaroslav Clam-Martinic (1826–1887) – politik
• Richard Clam-Martinic (1832–1891) – bratr Jindřicha Jaroslava a politik, obhajoval česká stavovská práva
• Jindřich Karel z Clam-Martinic (1863–1932) – syn Richarda Clam-Martinice a ministerský předseda za Rakousko-Uherska
• Karel Filip Clam-Martinic – podnikatel

Příbuzenstvo

Martinicové byli příbuzensky spojeni mj. s Vartenberky, Thuny, Šternberky, Žďárskými, Vrtby, Zajíci z Hazmburka, domem Hohenzollernů, pány z Kunvaldu aj.

Erb

Erb Martiniců je podobný s erby Kouniců, Drnholců, pánů z Talmberka či Rychnovských, Rychmberských, pánů z Ústí (nad Orlicí), tudíž s nimi pravděpodobně byli příbuzní. Lekníny jsou na červeném podkladu doplněny zlatou šternberskou hvězdou. V klenotu se později objevil rakouský štítek s iniciálami panovníků, kterým sloužil Jaroslav Bořita.

Panství Martiniců a Clam-Martiniců

K rodovému majetku patřila mnohá města a panství, mj. panství Smečno (1416–1918), Okoř, Myslíkovice, Hořovice či Slaný. 1510–1512 vlastnili dražické a benátecké panství. 1514 odkoupili Libušín. 1726–1784 byli držiteli zelenohorského panství. 1581–1589 majitelé zámku Lány.

Martinicové vlastnili panství Ahníkov (Hagensdorf) 1623–1789, Vičice, Boleboř aj. Od počátku 18. století vlastnili a žili na zámku Budenice. Na přelomu 18. a 19. století se krátce stali vlastníky Chodovské vodní tvrze (v Praze 11).

Místa spjatá s rodem

• Martinický palác, Praha - Hradčany
• Šporkův palác, Praha - Nové Město
• Klamovka (Praha)
• Kajetánka, Praha - Břevnov
• Dietrichsteinský palác v Brně
• Palác Hložků ze Žampachu
• Kostel Narození Panny Marie v Nicově (část Plánice)
• zámek Smečno
• Slaný
• Hořovice

Odkazy

Literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Martinic, s. 97-98. 
• Vytlačil, Lukáš: Jaroslav Bořita z Martinic; in: Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7-23. (dostupné on-line)

Související články

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martinicové a Clam-Martinicové na Wikimedia Commons
• z Martinic ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Historie rodu Martiniců, encyklopedie.seznam.cz
• Hrabata z Clamu, encyklopedie.seznam.cz
• Genealogie, genealogy.euweb.cz
• kostel Narození panny Marie v Nicově, jiznicechy.org
• (německy)Karel Filip Clam-Martinic, burgclam.com

Autoritní data	NKC: jo2018983856 GND: 1083043137 VIAF: 58145601909001321670