Chodovská tvrz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chodovská tvrz
Pohled ze strany vstupní brány
Pohled ze strany vstupní brány
Poloha
Adresa Ledvinova 86/9, Chodov, ČeskoČesko Česko
Ulice Ledvinova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40786/1-1682 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chodovská tvrz

Chodovská tvrz je rekonstruovaný zámeček a původně středověká tvrz – nejvýznamnější památka na Jižním Městě (resp. v MČ Praha 11). Jde o patrový objekt s arkádami na nádvorní straně, téměř kruhového půdorysu, který je na severu přerušen nálevkovitě se rozevírajícím vstupem. Dnes slouží jako kulturní dům a obřadní síň Prahy 11, obklopené parky. Pořádají se zde koncerty převážně vážné hudby. Sídlí zde i galerie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení lokality může podle archeologických nálezů sahat až do závěru 13. století nebo začátku 14. století, kdy náležel Chodov s hospodářským dvorem k panstvím zderazského konventu křižovnického řádu Strážců Božího hrobu neboli jeruzalémských rytířů. V pramenech se dlouho připomíná jen dvůr, který zabral prostor místního původního osídlení, ale tvrz zde již také stála. Objekt na téměř kruhovém půdorysu vymezila obvodová hradba o průměru asi 32 m, dodnes částečně dochovaná ve vnějším zdivu přízemí. Kolem byl vodní příkop. Přes něj vedl dřevěný můstek, v posledním dílu zvedací, do gotického oblouku vstupu. Nad vchodem se tyčila štíhlá vížka, k ní na vnitřní straně hradby přiléhala obytná budova na půdorysu dnešního sálu. Druhý objekt v místech dnešního otevřeného vstupu do nádvoří byl pravděpodobně vyšší. U zdi stály drobné dřevěné objekty. Na počátku husitských válek majetek zabrala pražská obec. V držení se objevovaly měšťanské a vladycké rodiny. Větev rodu Žďárských z Chrastu, píšících se pak Chodovští z Chrástu, získala i Šeberov. V prvních letech třicetileté války statek získali a přičlenili ke svým panstvím Michnové z Vacínova, brzy povýšení do panského stavu. Za války byly dvůr a tvrz zpustošeny. Následné přestavby daly letech v 16761728 vzniknout baroknímu zámečku, když statek vlastnili staroměstští benediktýni. Okna zámečku prolomila zdivo hradby. Patrně tehdy vznikl průchod do nádvoří. V r. 1727 vše prodali baronům z Goltze na Kunraticích, rodu povýšenému později na hraběcí. V r. 1801 získali kunratické panství včetně Chodova pražští měšťané a podnikatelé, povýšení do rytířského stavu, Korbové z Weidenheimu. V 19. století byly doplněny klasicistní arkády, stržena byla věž. Ve 20. století velkostatek se dvorem získala pražská obec a dvůr pronajímala. V druhé polovině 20. století byl objekt součástí Státního statku Praha a JZD a dostal se do havarijního stavu. Dvůr zanikl v 70. letech při výstavbě komunikace propojující Spořilov a dálnici D1. Obytný objekt byl v letech 19841990 rekonstruován s využitím historických prvků. Od rekonstrukce slouží tvrz jako kulturní zařízení Jižního Města.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 34-36.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 235-236. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]