Chodovská tvrz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chodovská tvrz
Pohled ze strany vstupní brány
Pohled ze strany vstupní brány
Poloha
Adresa Chodov, ČeskoČesko Česko
Ulice Ledvinova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40786/1-1682 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chodovská tvrz

Chodovská tvrz je rekonstruovaný zámeček a původně středověká tvrz – nejvýznamnější památka na Jižním Městě (resp. v MČ Praha 11). Jde o patrový objekt s arkádami na nádvorní straně, téměř kruhového půdorysu, který je na severu přerušen nálevkovitě se rozevírajícím vstupem. Dnes slouží jako kulturní dům a obřadní síň Prahy 11, obklopené parky. Pořádají se zde koncerty převážně vážné hudby. Sídlí zde i galerie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení lokality může podle archeologických nálezů sahat až do závěru 13. století nebo začátku 14. století, kdy náležel Chodov s hospodářským dvorem k panstvím zderazského konventu křižovnického řádu Strážců Božího hrobu neboli jeruzalémských rytířů. V pramenech se dlouho připomíná jen dvůr, který zabral prostor místního původního osídlení, ale tvrz zde již také stála. Objekt na téměř kruhovém půdorysu vymezila obvodová hradba o průměru asi 32 m, dodnes částečně dochovaná ve vnějším zdivu přízemí. Kolem byl vodní příkop. Přes něj vedl dřevěný můstek, v posledním dílu zvedací, do gotického oblouku vstupu. Nad vchodem se tyčila štíhlá vížka, k ní na vnitřní straně hradby přiléhala obytná budova na půdorysu dnešního sálu. Druhý objekt v místech dnešního otevřeného vstupu do nádvoří byl pravděpodobně vyšší. U zdi stály drobné dřevěné objekty. Na počátku husitských válek majetek zabrala pražská obec. V držení se objevovaly měšťanské a vladycké rodiny. Větev rodu Žďárských z Chrastu, píšících se pak Chodovští z Chrástu, získala i Šeberov. V prvních letech třicetileté války statek získali a přičlenili ke svým panstvím Michnové z Vacínova, brzy povýšení do panského stavu. Za války byly dvůr a tvrz zpustošeny. Následné přestavby daly letech v 16761728 vzniknout baroknímu zámečku, když statek vlastnili staroměstští benediktýni. Okna zámečku prolomila zdivo hradby. Patrně tehdy vznikl průchod do nádvoří. V r. 1727 vše prodali baronům z Goltze na Kunraticích, rodu povýšenému později na hraběcí. V r. 1801 získali kunratické panství včetně Chodova pražští měšťané a podnikatelé, povýšení do rytířského stavu, Korbové z Weidenheimu. V 19. století byly doplněny klasicistní arkády, stržena byla věž. Ve 20. století velkostatek se dvorem získala pražská obec a dvůr pronajímala. V druhé polovině 20. století byl objekt součástí Státního statku Praha a JZD a dostal se do havarijního stavu. Dvůr zanikl v 70. letech při výstavbě komunikace propojující Spořilov a dálnici D1. Obytný objekt byl v letech 19841990 rekonstruován s využitím historických prvků. Od rekonstrukce slouží tvrz jako kulturní zařízení Jižního Města.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 34-36.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 235-236. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]