Marie Eusebie ze Šternberka
| Marie Eusebie ze Šternberka | |
 Erb Šternberků | |
| Narození | 1584 |
|---|---|
| Úmrtí |
3. dubna 1634 (ve věku 49–50 let) České Budějovice  Habsburská monarchie |
| Manžel(ka) | Jaroslav Bořita z Martinic |
| Děti |
Jiří Adam z Martinic Bernard Ignác Jan z Martinic Maxmilián Valentin z Martinic |
| Rodiče | Adam II. ze Šternberka |
| Příbuzní | Jaroslav Volf ze Šternberka (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Adam II. ze Šternberka 1575–1623 |
|---|---|
| matka | Eva Popelovna z Lobkovic † 1599 |
| manžel | Jaroslav Bořita z Martinic 1582–1649 |
| bratr | Jaroslav Volf ze Šternberka † 1635 |
| bratr | Jan Zdeněk ze Šternberka † asi 1623 |
| neteř | Eva Johana ze Šternberka, provdaná z Trauttmannsdorffu † 1674 |
| nevlastní bratr | František Karel Matyáš ze Štenberka 1612–1648 |
| děd | Zdeněk VI. ze Šternberka † 1575 |
| babička | Kateřina Řepická ze Sudoměře † po 1560 |
| děd | Jan V. Popel z Lobkowicz 1521–1590 |
| babička | Johana Novohradská z Kolowrat † po 1586 |
Marie Eusebie ze Šternberka, provdaná Bořitová z Martinic, od roku 1621 hraběnka z Martinic[1][2] (1584–3. dubna 1634 České Budějovice) byla česká aristokratka z významného panského rodu Šternberků.
Jejím otcem byl přední zemský úředník (nejvyšší purkrabí Království českého, též pražský – tedy hlava zemské vlády) Adam II. ze Šternberka (1575–1623) a matkou jeho první choť Eva Popelová z Lobkovic (†1599).
Dne 28. února 1601 se Marie Eusebie provdala v Praze za Jaroslava Bořitu z Martinic (1582–1649),[3] významného a zámožného katolického politika a pozdějšího místodržitele císaře a krále Matyáše, který 23. května roku 1618 nedobrovolně vyletěl oknem České dvorské kanceláře na Pražském hradě (tzv. třetí pražská defenestrace). Tímto činem odstartoval nejhorší konflikt raného novověku – třicetiletá válka.
Roku 1622 získala Marie Eusebie pro rod Martiniců velmi levně – jako pobělohorský konfiskát – rozlehlé panství Hořovice (na Berounsku).[4] V roce 1628 koupila též vinici Kajetánku v pražském Břevnově.[1]
Manželství s Jaroslavem Bořitou z Martinic trvalo 33 let a páru se narodilo minimálně deset známých dětí. S Martinicem žila u panovnického dvora v Praze, ve Vídni, dále v rodovém sídle Martiniců ve Smečně (na Kladensku), občas zřejmě i na hradě v Okoři atp.
Děti[editovat | editovat zdroj]
- 1. Barbora Eusebie († 1656)
- ∞ 1630 hrabě Sezima Jan z Vrtby († 1648)
- ∞ 1650 markrabě Kristián Vilém Braniborský (1587–1665), syn braniborského kurfiřta Jáchyma Fridricha
- 2. Alžběta Korona (1603/1604–1649) ∞ 1620 Florian Jetřich rytíř Žďárský ze Žďáru, od 1622 baron a od 1628 hrabě ze Žďáru (1598–1653)
- 3. Voršila Polyxena († 1681) ∞ 1637 hrabě Václav Jiří Holický ze Šternberka (1600–1681)
- 4. Jiří Adam (1602–1651)
- ∞ Marie Alžběta z Vrtby († 1643)
- ∞ princezna Giovanna Gonzaga di Castiglione († 1688)
- 5. Bernard Ignác Jan (1603–1685)
- ∞ Veronika Polyxena ze Šternberka (1625–1659)
- ∞ hraběnka Zuzana Polyxena z Dietrichsteina († 1706)
- 6. Lucie Otilie (1609–1651) ∞ 1631 hrabě Oldřich František Libštejnský z Kolovrat (1607–1650)
- 7. Ferdinand Leopold (1611–1691), probošt vyšehradský a kanovník šesti kostelů. Panství cerekvické, jež koupil od bratra, odkázal do rodu hraběte z Khuenburka († 12. října 1691).
- 8. Václav František († 1611)
- 9. Maxmilián Valentin (1612–1677) ∞ 1645 Anna Kateřina Bukůvková z Bukůvky († 1681/1685)
- 10. Jaroslav (1618–1636)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Usedlosti na území hlavního města Prahy - Břevnov [online]. pamatky.praha.eu [cit. 2015-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Profil na str. knihovny Národního muzea. opac.nm.cz [online]. [cit. 2015-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-25.
- ↑ Lukáš M. Vytlačil: Jaroslav Bořita z Martinic. Heraldická ročenka 2008, Praha 2009, s. 7-23. (dostupné on-line)
- ↑ Zámek Hořovice (historie) [online]. www.zamek-horovice.cz [cit. 2015-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14.
