Přeskočit na obsah

Jaroslav Volf ze Šternberka

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Volf ze Šternberka
Císařský tajný rada
Císařský komorník
Hejtman prácheňského kraje

Narození1590
Úmrtí15. února 1635 (ve věku 44–45 let)
ChoťMaximiliana Veronika Švihovská z Rýzmberka
RodičeAdam II. ze Šternberka
Eva Popelovna z Lobkowicz
DětiEva Johana
PříbuzníMarie Eusebie ze Šternberka (sourozenec)
Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu[1], Leopold Antonín z Trauttmansdorffu[1], Anna Marie z Trauttmansdorffu[1], Marie Eleonora z Trauttmansdorffu a Zikmund Ludvík z Trauttmansdorffu[1] (vnoučata)
Zaměstnáníúředník, politik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
1629 hrabě
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Adam II. ze Šternberka
1575–1623
matka Eva Popelovna z Lobkovic
† 1599
manželka Maximiliana Veronika Švihovská z Rýzmberka
† 1661
dcera Eva Johana, provdaná z Trauttmannsdorffu
† 1674
sestra Marie Eusebie ze Šternberka, provdaná Martinicová
† 1635
bratr Jan Zdeněk ze Šternberka
† 1623
nevlastní bratr František Karel Matyáš ze Štenberka
1612–1648
děd Zdeněk VI. ze Šternberka
† 1575
babička Kateřina Řepická ze Sudoměře
† po 1560
děd Jan V. Popel z Lobkowicz
1521–1590
babička Johana Novohradská z Kolowrat
† po 1586

Jaroslav Volf ze Šternberka († 15. února 1635) byl český šlechtic z rodu Šternberků povýšený roku 1629 na hraběte,[2][3] hejtman prácheňského kraje, císařský rada a komoří.[4]

Zprvu byl vychováván na dvoře Petra Voka z Rožmberka a později absolvoval vzdělání u jezuitů v přísně katolickém duchu.[3] Po smrti svého otce v roce 1623 zdědil Lnáře. Téhož roku získává také Bělčice a Závišín.

Jaroslav byl zavražděn svým komorníkem Matějem Šollem z Kasejovic na cestě u obce Hajany.[5][6] Podle jiné verze na cestě z Českých Budějovic poblíž města.[7][8] Celé události byl přítomen také druhý komorník Daniel Vdovec ze Lnář.[7] Po dopadení byl Matěj Šolle odsouzen k trestu smrti lámání kolem.[5] Jaroslav byl pohřben v kapli později přestavěné na kostel Nejsvětější Trojice ve Lnářích.[7][9]

Jeho otcem byl Adam ze Šternberka a matkou Eva Popelová z Lobkovic. Jaroslav se 15. února 1635[8] oženil s Maximilianou Veronikou Švihovskou z Rýzmberka († 1661). Narodila se jim dcera Eva Johana († 2. prosince 1674). Ta se 2. března 1642 v Litomyšli[8] provdala za Adama Matyáše hraběte z Trautmansdorfu.

  1. a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický/ze Šternberka [online]. Rohlíček & Sievers (cs.wikisource.org), 1877 [cit. 2015-09-24]. Dostupné online. 
  3. a b ČERVENKA, Vladimír. Mgr.. S. 8. Jihočeský Herold [online]. 2010-12-10 [cit. 2015-09-24]. Čís. 2/2010, s. 8. Dostupné online. 
  4. Tvrz a zámek ve Lnářích [online]. heraldikus.wz.cz, 2006 [cit. 2015-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  5. a b Historie Tvrze [online]. tvrz.lnare-obec.cz, 2007-06-14 [cit. 2015-09-24]. Dostupné online. 
  6. Lnáře - farní a bývalý klášterní kostel Nejsvětější trojice. S. 10. Blatenské listy [online]. 2012-04-06 [cit. 2015-09-25]. Roč. 23 (33), čís. 6, s. 10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  7. a b c ČERVENKA, Vladimír. Mgr.. S. 9. Jihočeský Herold [online]. 2010-12-10 [cit. 2015-09-24]. Čís. 2/2010, s. 9. Dostupné online. 
  8. a b c Rodokmen Šternberků [online]. genealogy.euweb.cz, 2007-06-29 [cit. 2015-09-24]. Dostupné online. 
  9. ŠMILAUEROVÁ, Adéla. Konvent bosých augustiniánů ve Lnářích .. Praha, 2011 [cit. 2015-09-24]. 103 s. Filosofická fakulta UK v Praze. Vedoucí práce PhDr. Zdeněk Hojda CSc.. s. 24. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]