Vsetín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 93.89.107.66 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Horst
značka: rychlé vrácení zpět
Awewewe (diskuse | příspěvky)
7 098 editací
vjazyce2
Řádek 30: Řádek 30:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Vsetín |lat_deg=49 |lat_min=20 |lat_sec=19 |lon_deg=17 |lon_min=59 |lon_sec=35 |float=center}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Vsetín |lat_deg=49 |lat_min=20 |lat_sec=19 |lon_deg=17 |lon_min=59 |lon_sec=35 |float=center}}
}}
}}
'''Vsetín''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Wsetin''}}) je město ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], [[Okres Vsetín|okrese Vsetín]], na [[Valašsko|Valašsku]] na řece [[Vsetínská Bečva]], 27 km severovýchodně od [[Zlín]]a a 60 km jihovýchodně od [[Olomouc]]e. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
'''Vsetín''' ({{Vjazyce2|de|Wsetin}}) je město ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], [[Okres Vsetín|okrese Vsetín]], na [[Valašsko|Valašsku]] na řece [[Vsetínská Bečva]], 27 km severovýchodně od [[Zlín]]a a 60 km jihovýchodně od [[Olomouc]]e. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 21. 1. 2018, 18:58

Vsetín
Vsetínský zámek
Vsetínský zámek
Znak města VsetínVlajka města Vsetín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVsetín
Obec s rozšířenou působnostíVsetín
(správní obvod)
OkresVsetín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°20′19″ s. š., 17°59′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel25 393 (2023)[1]
Rozloha57,61 km²[2]
Nadmořská výška348 m n. m.
Počet domů2 763 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.3
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Vsetín
Svárov 1080
755 01 Vsetín
posta@mestovsetin.cz
StarostaJiří Růžička (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestovsetin.cz
Vsetín
Vsetín
Další údaje
OceněníFairtradové město
Obec přátelská rodině
Kód obce541630
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsetín (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji, okrese Vsetín, na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel.

Historie

Pečeť města Vsetín

Nejstarší historie

První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desk byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válka

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.“[4]

Městský pivovar v roce 1885

Průmyslové období

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík - Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna - Josef Sousedík, Vsetín - Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937.[5] Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl. Do roku 2003 byl sídlem okresního úřadu.

Obyvatelstvo

Horní náměstí se starou radnicí
Nová radnice

Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.

Rok 1971 1981 1991 2001 2011
Počet obyvatel[6] 22 141 29 966 31 625 29 203 27 225

Struktura populace

  • Věková struktura obyvatel obce Vsetín roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Vsetín roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Vsetín roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Vsetín roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Vsetín roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Vsetín roku 2011

Členění města

Vsetín se člení na tři části ležící na třech katastrálních územích:

Dříve byly součástí Vsetína také dnes samostatné obce Janová, Lhota u Vsetína a Ústí.[7]

Doprava

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Ve Vsetíně je provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
Vsetínský zámek

Osobnosti

Zajímavosti

Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[9]

Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko.[10] Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.[11]

Partnerská města

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ "Vsetín od třicetileté války do roku 1848". Město Vsetín.
  5. ↑ Zbrojovka Vsetín - historie [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 200, 274 a 549.
  8. ↑ MUDr. František Sova – zakladatel vsetínského muzea. Vsetínský deník.cz [online]. 2014-11-25 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ T.G. Masaryk na Valašsku, díl I., Klub TGM Kopřivnice Masarykova demokratického hnutí, 2011
  11. ↑ Jaromír Doležal: Život Prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka, Praha 1931

Literatura

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
  • Krajem portášů, Vsetín 1937
  • VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín: M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online. 
  • Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Město Vsetín

Horní Jasenka | Rokytnice | Vsetín | ZSJ: Semetín

Města, městyse a obce v okresu Vsetín
Branky • Bystřička • Dolní Bečva • Francova Lhota • Halenkov • Horní Bečva • Horní Lideč • Hošťálková • Hovězí • Huslenky • Hutisko-Solanec • Choryně • Jablůnka • Janová • Jarcová • Karolinka • Kateřinice • Kelč • Kladeruby • Krhová • Kunovice • Lačnov • Leskovec • Lešná • Lhota u Vsetína • Lidečko • Liptál • Loučka • Lužná • Malá Bystřice • Mikulůvka • Nový Hrozenkov • Oznice • Podolí • Police • Poličná • Pozděchov • Prlov • Prostřední Bečva • Pržno • Ratiboř • Rožnov pod Radhoštěm • Růžďka • Seninka • Střelná • Střítež nad Bečvou • Ústí • Valašská Bystřice • Valašská Polanka • Valašská Senice • Valašské Meziříčí • Velká Lhota • Velké Karlovice • Vidče • Vigantice • Vsetín • Zašová • Zděchov • Zubří
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vsetín&oldid=15767979“