Obora Hvězda

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Obora Hvězda je přírodní památka ev. č. 1211 na území Liboce v hlavním městě Praze. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Obora Hvězda byla vyhlášena přírodní památkou 1. září 1988.

Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru (černýšové dubohabřiny, lipové doubravy, bikové bučiny), významná ornitologická lokalita. Obora má v centrální části podobu klasického lesoparku, který na okrajích přechází v přirozený les.

Území dnešní obory bylo osídleno patrně již od pravěku. Nejhustěji byla oblast osídlena patrně v době halštatské. Samotná obora byla založena Ferdinandem I. Habsburským počátkem 30. let 16. století. V oboře se nachází letohrádek Hvězda vybudovaný v letech 1555-1557 na pokyn Ferdinanda Tyrolského. V současnosti se v tomto renesančním objektu nachází expozice o bitvě na Bílé hoře, jež se v blízkém okolí odehrávala. Postupem času obora sloužila nejen k honům a podobným kratochvílím pro šlechtu, ale i jako tábořiště a zdroj dřeva a masa pro armády , jež táhly během času Prahou. A to už od dob rudolfinských, až po druhou světovou válku. V současnosti slouží mnoha pražanům jako místo k rekreaci a sportu.

Lokalita

Jírovcová alej vedoucí od letohrádku k Libocké bráně

Obora tvoří výběžek katastrálního území Liboc přiléhající z jihu ke staré Liboci, obklopený ze západu Ruzyní a z jihu Malým Břevnovem a na východě lokalitou Na Vypichu (k. ú. Břevnov). Celá oblast patří do městské části a městského obvodu Praha 6. Nadmořská výška se pohybuje mezi 315 a 374 metry. Průměrná teplota se pohybuje mezi 8-9 °C. Roční úhrn srážek činí 500 mm. Okraj západní části je ovlivněn Litovickým potokem. Obora je z větší části obklopena zástavbou, na východě sousedí s plání na Vypichu.

Historie

Území bylo obydleno již od pravěku, jak potvrzují archeologické vykopávky, jenž v této lokalitě probíhaly již od 19. století. Byly zde nalezeny nádoby s lineární keramikou, jakož i základy staveb a hroby z doby haštalské. Poslední vykopávky zde probíhaly v roce 2004.

Nad Litovickým potokem vznikla malá tvrz. První písemné zmínka o tomto území pochází z roku 993. Jde o darovací listinu, ve které přenechal Boleslav II. les, tehdy zvaný Malejov s dvorem Hluboc (což je dnešní Liboc) nově vzniklému břevnovskému klášteru.

Za husitských válek byl majetek břevnovskému klášteru zabaven Pražany. Roku 1492 se pozemky opět vrací pod správu břevnovského kláštera.

Nejvýznamnější byla pro oboru Hvězda doba renesance, kdy zažila svůj největší rozvoj. Pro oboru je klíčovým rok 1526, kdy český král Ferdinand I. Habsburský založil v lese Malejov Novou oboru (pojmenování obora Hvězda pochází z pozdější doby až po stavbě letohrádku). Roku 1541 byl dřevěný plot nahrazen kamennou zdí, později byla obora rozšířena ještě o další pozemky v údolí Litovického potoka a byl v ní založen rybník. V rozvoji obory pokračoval i druhorozený syn Ferdinanda I. – Ferdinand Tyrolský, který založil již zmiňovaný rybník a hlavně lovecký zámek letohrádek Hvězda.

Avšak kromě období rozkvětu se v historii obory nachází i časy devastace. Obora byla v historii s oblibou využívána jako tábořiště pro vojska, jenž ji využívaly jako zdroj dřeva a zvěře. Poprvé tak učinilo roku 1608 císařské vojsko Rudolfa II. vyslané proti svému bratrovi Matyáši Habsburskému. Roku 1611 zase byla Hvězda obývána pasovskými, jenž přitáhli vynutit rezignaci Rudolfa II. a přenechání trůnu Matyáši Habsburskému. 8. listopadu 1620 se stala obora dějištěm bitvy na Bílé hoře. V době třicetileté války hostila obora švédskou armádu. Ta si pak do své vlasti odvezla kromě rudolfinských sbírek mimo jiné i měděnou střechu letohrádku.

Ale ani po třicetileté válce nebyl ve Hvězdě klid. Roku 1740 zde na jediný den tábořil bavorský král Karel VII. Bavorský se svými vojsky. I to stačilo na vystřílení veškeré zvěře a vykácení značné části lesa. O rok později se k nim přidala i vojska francouzská, jenž měla pomoci prosadit Karlovi VII. nárok na rakouské dědictví, jelikož neuznával Pragmatickou sankci.

Doba pragmatického osvícenství Josefa II. se dotkla i obory Hvězda, jelikož letohrádek Hvězda byl přenechán vojenskému eráru a byl v něm zařízen sklad střelného prachu a do obory byl zakázán vstup. Hvězdě se nevyhnula ani druhá světová válka. Roku 1938 se zde konal svod koní z Čech a následně zde byly vybudovány kryty pro příslušníky SS.

Po 2. světové válce se již dostalo oboře klidu (snad s výjimkou roku, 1960 kdy byl na pláni na Vypichu vybudován vojenský tábor kvůli celostátní spartakiádě) V roce 1962 byla obora spolu s letohrádkem a hromadným hrobem obětí bitvy na Bílé Hoře, jenž byl objeven při budování vojenského tábora, vyhlášena národní kulturní památkou.

Přírodní podmínky

Geologie

V oboře se nachází několik skalních výchozů, a to jak přirozeného, tak i umělého původu. Nejvíce se jich nachází v jižní a západní části. Jedná se především o pískovec vzniklý před cca 100 miliony let. Pískovec je zde přítomen ve třech vrstvách, ve spodní části se nachází rezavě žluté až žlutošedé hrubozrnné kaolinitické pískovce peruckých vrstev se silnou příměsí vodnatého oxidu železitého. Nadloží je tvořeno žlutošedým středě zrnitým pískovcem. Obsahuje stopy po lezení a doupata mořských organismů. Třetí vrstva je tvořena nazelenalými až tmavě zelenými středně až jemnozrnnými pískovci s obsahem glaukonitu V této vrstvě se nachází řada zkamenělých organismů, zejména mlžů Lopha diluviana, Protocardia hillana a Rhynchostreon suborbiculatum.

Nad touto vrstvou se již nachází nejmladší vrstva tvořená opukou. Tato hornina byla v minulosti důležitým stavebním materiálem a těžila se zde v malém lomu nedaleko letohrádku. Stáří zdejší opuky je odhadováno na 90 miliónů let. V této vrstvě byla nalezena řada zkamenělin, svědčící o pestrosti života v tehdejším moři. Z mlžů byli nalezeni: Mytiloides labiatus, Mytiloides hercnicus, Lima aspera, Spondylus spinosus a Exogyra lateralis. Z plžů Leptomaria seratiogranulata a Rostellaria reussi. Dále pak amoniti Mammites nodosoides, Collignoniceras woolgari. Kromě těchto organismů se v této lokalitě našly i pozůstatky raků, ryb, žraloků a dokonce i čelist a obratle mořského plaza z řádu plesiosauria.

Fauna

Obora je významným refugiem pro některé druhy živočichů, zejména pro ptáky. V oboře bylo zaznamenáno hnízdění 60 druhů ptáků. Z nejběžněji se vyskytujících druhů můžeme jmenovat např.: pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs) , drozda zpěvného (Turdus philomelos), kosa černého (Turdus merula), pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla), sýkory (Parus), budníčky (Phylloscopus), strakapouda velkého (Dendrocopos major), lejska šedého (Muscicapa striata) či žlunu zelenou (Picus viridis). Lze se setkat i se sovami - konkrétně s kalousem ušatým (Asio otus) a puštíkem obecným (Strix aluco).^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]} Kvůli hnízdění ptáků se v oboře vytipovalo několik desítek tzv. doupných stromů, které se nechávají stát, aby v nich mohli ptáci nerušeně hnízdit. Obecně lze říci, že převažují ptáci hnízdící na stromech a keřích, neboť druhy hnízdící na zemi jsou rušeny psy.

Obratlovci spjatí s vodou se nachází ve východní části obory, kde se nachází mokřad a rybník (rybník zde byl vytvořen roku 2004). Běžně se můžeme setkat se skokanem hnědým (Rana temporaria) nebo ropuchou zelenou (Bufo viridis). Vyskytuje se zde však i čolek velký (Triturus cristatus) a užovka obojková (Natrix natrix) .

Obora již není určena pro chov zvěře, a tak jediný lovný savec, jenž se zde vyskytuje je králík divoký (Oryctolagus cuniculus), jenž je jakýmsi pozůstatkem z dřívějších dob. Z dalších savců můžeme jmenovat veverku obecnou (Sciurus vulgaris), kunu skalní (Martes foina), potkana (Rattus norvegicus), hryzce vodního (Arvicola terrestris), rejska obecného (Sorex araneus), ježky (Erinaceinae) a další.

Významným hmyzím druhem vyskytujícím se v oboře je krajník hnědý (Calosoma inquisitor), jež je ohroženým druhem. Z dalších zajímavých druhů můžeme jmenovat tesaříka dubového (Plagionotus arcuatus), motýlici lesklou (Calopteryx splendens) či střevlíka měděného (Carabus cancellatus).

Zajímavým druhem, vyskytujícím se v mokřadu ve východní části obory, je vrkoč útlý (Vertigo anguistior), jenž je ohroženým a chráněným druhem. Kvůli tomuto drobnému plži byl tento mokřad zařazen do soustavy Natura 2000.

Flóra

Biková bučina

Černýšová dubohabřina

Obora Hvězda je z botanického hlediska zajímavá přírodě blízkým složením dřevin. Nachází se zde smíšené porosty s převažujícím dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica) a habrem obecným (Carpinus betulus). Dále se zde vyskytuje lípa (Tilia), javor (Acer), jasan (Fraxinus), bříza (Betula), modřín (Larix), borovice (Pinus) a smrk (Picea) . Vývoj lesa v oboře probíhal nesoustavně, neboť v minulosti byl les několikrát zničen. Časem se též měnil způsob lesního hospodářství.

Ve Hvězdě se na přelomu 18. a 19. století začaly vysazovat jehličnaté dřeviny na větších plochách (zejména smrk), což v kombinaci s holosečným lesním hospodářstvím mělo negativní vliv na vývoj lesa. Kombinace těchto faktorů vyústila ve 20. letech 20. století v hromadný úhyn smrkových kultur, způsobený bekyní mniškou (Lymantria monacha). Smrk byl nevhodně nahrazen borovicí černou (Pinus nigra) a akátem (Robinia pseudoacacia) . Tyto dřeviny byly sice odolné, ale způsobily devastaci původní květeny. Zbylé smrčiny jsou často napadené troudnatcem vrstevnatým, jenž způsobuje hnilobu kmene.

V současnosti se v oboře uplatňují šetrnější lesnické způsoby hospodaření, zejména výběrný hospodářský způsob. Tento způsob hospodaření se snaží zachovat různověký a druhově pestrý porost, a je doporučován pro plán péče. Z lesa se odstraňují náletové dřeviny, jako je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) , bříza bělokorá (Betula pendula) apod. V plánu péče je zahrnuto i vymýcení nepůvodních dřevin (trnovník akát a borovice černá) jež byly vysázeny po kalamitě ve 20. letech 20. století.

Keřové a bylinné patro se skládá z běžných nitrofilních druhů jako je bez černý (Sambucus nigra), kuklík městský (Geum urbanum), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a ostružiník (Rubus). V západní části se nachází mokřad, ve kterém se vyskytují typická společenstva. Tento mokřad je součástí systému Natura 2000. V mokřadu se nacházejí např. druhy skřípina lesní (Scripus sylvatica), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), čistec lesní (Stachys sylvatica), chmel otáčivý (Humulus lupulus) či přeslička rolní (Equisetum arvense).

Břeh nedalekého rybníka je lemován kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), lopuchem plstnatým (Arctium tomentosum) či puškvorcem obecným (Acorus calamus).

Management a ohrožení

Jako rizikový faktor pro chráněné území jsou v plánu péče zmiňovány imise z okolí, avšak situace se v posledních letech vlivem plynofikaci a odsíření emisních zdrojů zlepšila. Těmito imisemi jsou ohroženy jehličnaté dřeviny, vyjma modřínů. O něco horší je situace v zimě. Patrný zůstává trend snižování imisí oxidu siřičitého a zvyšování imisí oxidů dusíku.

Z biotických činitelů ohrožujících oboru se jedná především o vliv člověka. Ročně navštíví oboru okolo 400 000 lidí, což má za následek zvýšený tlak na přírodní společenstva. Cyklistika, obzvlášť v dubnu a květnu, má negativní vliv na populaci krajníka hnědého (Calosoma inquisitor).

Značným problémem je volné pobíhání psů, protože znečišťují okolí (včetně dětských hřišť) a ruší zvěř. To se mimo jiné projevilo i na přelomu let 1999 a 2000, kdy kvůli volnému pobíhání psů z obory zcela vymizel zajíc polní (Lepus europaeus).

V oboře je též patrný provoz motorových vozidel, jenž má za následek poškození kořenových náběhů na některých lokalitách a také způsobuje zvýšené udusávání půdy. Současně se zde vyskytuje se tracheomykóza, jenž ohrožuje dubové porosty.

V budoucnu by oboru mohla ohrozit nevhodná zástavba okolí, mající za následek nárůst turismu, nevhodné lesní hospodaření, jež by přestalo dbát na vyrovnání věkové struktury lesa a ponechávalo nevhodné dřeviny v porostu a případně nevhodné zahradnické zásahy. Dále je v plánu péče zmiňováno jako potenciální nebezpečí intenzivní rekreační využívání obory (zmiňováno v souvislosti s volejbalovým hřištěm) a celkové zvyšování atraktivity obory pro rekreaci, jenž by měla za následek zvýšenou návštěvnost přírodní památky.

Cílem péče o oboru je zlepšení věkové struktury lesa, odstranění nepůvodních dřevin a postupné nahrazení dřevin neodpovídajících. Přírodní zmlazení porostu se má využívat pouze v případě, že jde o geograficky původní a stanovištně vhodný porost. Při těžbě dřeva se má dbát na ochranu porostů.

Rekreace

Obora je významnou rekreační lokalitou pro mnoho Pražanů. Každoročně jich Hvězdu navštíví okolo 400 000, lokalitu využívají pro procházky, běhání, cyklistiku a pro venčení psů. V zimě se tu běžkuje a bruslí. Na okraji obory se nachází volejbalové a dopravní hřiště.

Kromě sportu nabízí obora i možnost kulturního vyžití. V letohrádku se nachází výstava věnovaná bitvě na Bílé hoře. Též se zde nachází naučná stezka oborou Hvězda informující návštěvníky o historii, přírodních podmínkách apod. Na neposledním místě stojí za zmínku tři restaurace přímo sousedící s oborou.

Odkazy

Související články

• Seznam chráněných území Prahy
• Letohrádek Hvězda

Externí odkazy

• Galerie Obora Hvězda na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obora Hvězda na Wikimedia Commons
• Podrobné seznámení s rostlinstvem mokřadu v oboře