Mirovice: Porovnání verzí
Odkazy, typografie, jazykové úpravy, výchozí formát a redukce galerie |
Detailní literatura → diskuse značka: revertováno |
||
| Řádek 103: | Řádek 103: | ||
</gallery> |
</gallery> |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
<references /> |
||
== |
=== Externí odkazy === |
||
* Alexandr Debnar: Neznámý barokní malíř oltářních obrazů Jan Chlumecký a Mirovice, in: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č.4, roč. XXX./1993. |
|||
* Alexandr Debnar: Rodina barokního malíře Jana Chlumeckého ve světle mirovických farních matrik, in: Výběr...č.2, roč. XXXV./1998. |
|||
* Alexandr Debnar: K neúplné interpretaci královské listiny dokládající historickou těžbu zlata u Nerestců na Písecku, in: Podbrdsko, sborník SokA a Okresního muzea v Příbrami, roč. VII./2000. |
|||
* Alexandr Debnar: Několik indicií k možné středověké těžbě zlata u Horosedel a dalších vesnic bývalého příbramského panství na dnešním Mirovicku, in: Podbrdsko...roč. VII./2001. |
|||
* Alexandr Debnar: Pověsti z Blatenska a Mirovicka I-II. Prácheňské nakladatelství, Písek, 2002, 2006. |
|||
* Alexandr Debnar: K otázce těžby zlata v okolí Letů, in: Podbrdsko...roč.IX./2002. |
|||
* Alexandr Debnar: Radkovcové z Mirovic. Genealogická, heraldická a sfragistická poznámka k nejstarším dějinám rodu, in: Podbrdsko..., roč. X/2003. |
|||
* Alexandr Debnar: Mirovická privilegia, in: Podbrdsko..., roč. XI./2004. |
|||
* Alexandr Debnar: Z (vlastních) nových archeologických objevů na Mirovicku, in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, jednotlivé články v číslech: červen, červenec, srpen, listopad, prosinec 2001, květen, červen, červenec, září, listopad, prosinec 2002, leden, únor, duben, červen, srpen, září a listopad 2003. |
|||
* Ivo Chlupáč a kol.: Geologická minulost České republiky. Academia, Praha 2002. |
|||
* František Růžička: Mirovice na prahu století 1. - 3. České Budějovice 2002 - 2003. |
|||
* Jan Toman: Mirovicko v literatuře, umění a vědě, Beroun 1940. |
|||
* Jan Toman: Mirovické radnice, Mirovice 1945. |
|||
* Jan Toman: Dějiny města Mirovic I. (Stavební vývoj, obyvatelstvo a dějiny domů). MNV v Mirovicích, 1948. |
|||
* Jan Toman: Dějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku. Mirovice 1950. |
|||
* Jan Toman: Regionálně historické sondy do dějin Mirovicka. Milevsko 1994. |
|||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Oficiální web}} |
* {{Oficiální web}} |
||
Verze z 17. 8. 2021, 18:04
| Mirovice | |
|---|---|
.jpg) Náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Mirovice |
| Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′56″ s. š., 14°2′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 653 (2024)[1] |
| Rozloha | 22,06 km² |
| Nadmořská výška | 433 m n. m. |
| PSČ | 398 06 |
| Počet domů | 513 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 38, 39806 Mirovice mumirovice@iol.cz |
| Starosta | Bc. Josef Vejšický |
| Oficiální web: www | |
  Mirovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549592 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirovice (německy Mirowitz) jsou město v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. Žije v nich přibližně 1 700[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky město spadalo do Prácheňského kraje. Ve městě a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Historie
Dne 31. července 1627 Ferdinand II. Štýrský svým rekatolizačním mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo konvertovat ke katolictví. Jen v tomto roce se ze země vystěhovalo 185 šlechtických rodin. Exulanty přijímalo už od roku 1622 saské kurfiřství. Šlechtična Anna Radkovská z Mirovic, jejíž manžel zemřel v roce 1628 v Pirně, byla v roce 1640 v seznamu exulantů v Žitavě.[3]
Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem je dnes JZD Plíškovice a Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.
Přírodní poměry
Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrovu“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy – přírodní památka Nerestský lom - leží jeden kilometr jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů, mimo jiné lze zde spatřit výra velkého, ropuchu obecnou a čolka obecného. Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je asi půl kilometru vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.
Místní části
Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.
- Boješice (i název k. ú.)
- Kakovice (i název k. ú.)
- Mirovice (i název k. ú.)
- Ohař (i název k. ú.)
- Plíškovice (i název k. ú.)
- Ráztely (i název k. ú.)
- Řeteč (leží v k. ú. Ohař)
- Sochovice (leží v k. ú. Plíškovice)
- Touškov (i název k. ú.)
Pamětihodnosti
- Nejstarší částí městečka je kostel svatého Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počapel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
- Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Autor sochařské výzdoby není s jistotou znám, někdy se uvádí syn Kiliana Dietzenhofera, pravděpodobnější je však autorství J. J. Schlansowského.
- Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (čp. 77) na jižní straně náměstí, dílo A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.
- Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
- Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680) a rozšířen roku 1731. Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.
- V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené.(Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.)
- Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.[4]
- Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.[4]
- Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.[5]
- Husitský kostel sv. mučedníků kostnických; Jana Husa a Jeronýma Pražského. Nachází se na okraji města. Vyhořel na jaře 2015. Postupně však byl obnoven a modernizován. Kostel je místem duchovní obnovy. Navazuje na utrakvistickou tradici Těla a Krve Páně.
Partnerská obec
Galerie
-
Hřbitov -
Štít -
Boží muka -
Děkanství -
Boží muka
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
_(1.).jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 176, 490.
- ↑ a b HLADKÝ, Jiří, 2011. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska. S. 32.
- ↑ Hladký 2011, s. 56.
- ↑ Radniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Mirovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
|
Březnice | Milín | Petrovice |
|
|
Milevsko | |||
 Mirovice 
| ||||
| ||||
| Blatná | Mirotice |
