Parazitismus: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 6. 2019, 13:06

Parazitismus je způsob soužití dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit čili cizopasník) využívá druhý organismus (hostitel). Parazit se může živit tkáněmi hostitele (aniž by se ho snažil zabít) nebo se přiživovat na hostitelově potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho biologickou zdatnost (fitness).

Volně žijící organismus, který není hostitelem několika parazitických jedinců různých druhů, je raritou. Více než polovina známých druhů jsou parazité nebo patogeni, přičemž bakteriální a virové parazity neznáme zdaleka všechny.^[1]

Podle parazitologa profesora Julia Lukeše někteří parazité do jisté míry s lidským organismem spolupracovali (bylo na ně uvyklé) a jejich vymýcení z lidské populace způsobuje, že se náš imunitní systém chová nepřirozeně.^[2]

Počet parazitických druhů

Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita a tito parazité obvykle mají své další parazity.^[3]

Parazitické druhy

Množství eukaryotických organismů se vyznačuje parazitickým způsobem života, a to často bez ohledu na jejich vzájemnou nepříbuznost. Zejména jednobuněční parazité člověka jsou v centru zájmu vědců. Z říše Excavata patří mezi parazity mnoho diplomonád (Diplomonadida, např. Giardia intestinalis) a trichomonád (Trichomonadida, např. Trichomonas vaginalis), dále trypanozomy (Trypanosomatida, zejména rody Trypanosoma a Leishmania, původci některých významných lidských onemocnění) či někteří zástupci třídy Heterolobosea (např. Naegleria fowleri). Z říše Chromalveolata jsou známi někteří parazitičtí nálevníci (Ciliophora) a dále zejména mnozí výtrusovci (Apicomplexa), jako kokcidie (Coccidea včetně Toxoplasmy) a krvinkovky (Haematozoea, např. rod Plasmodium, původce malárie). Z říše Rhizaria se vyznačují parazitickým způsobem života například nádorovky (Phytomyxea) či haplosporidie (Haplosporidia). Z říše Amoebozoa mezi cizopasníky patří namátkou Acanthamoeba, Entamoeba histolytica a další.^[5]

Známe i mnohé parazitické rostliny, konkrétně jednobuněčné řasy rodu Prototheca, ale i mnohé vyšší rostliny, jako kokotice (Cuscuta) či poloparazitické jmelí (Viscum).^[5]

Z větve směřující k živočichům a houbám (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například plísňovky (Mesomycetozoa) a rybomorky (Myxozoa). Z říše houby (Fungi) parazitují mikrosporidie (Microspora), různé plísně (např. rody Aspergillus, Penicillium) a kvasinky (např. Candida albicans).^[5]

Z živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene ploštěnců (Platyhelminthes), jako ploštěnky (Turbellaria), tasemnice (Cestoda), jednorodí (Monogenea) a motolice (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny vrtejši (Acanthocephala), kroužkovci (Annelida, zejména pijavice, Hirudinea) a též v rámci kmene hlístice (Nematoda) a strunovci (Nematomorpha). Existují však i parazitičtí členovci (Arthropoda) i strunatci (Chordata).^[5]

Formy parazitismu

Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem lze dělit dle různých vztahů. Podle biologické povahy organismu lze rozlišovat:

obligátní parazitismus (typický, pravý) – u každého parazita, u něhož alespoň jedna fáze ontogenetického vývoje probíhá na úkor jiného organismu;
fakultativní parazitismus (podmíněný, příležitostný) – u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem.

Dle prostorových vztahů dělíme cizopasníky na ektoparazity, kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. komár, pijavice), a endoparazity, kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách (toxoplasma, tasemnice).

Podle časového vztahu k hostiteli se obligátní parazité dělí na dočasné, stálé a periodické.

Zvláštním případem parazitismu je hnízdní parazitismus, dobře známý například u kukačky.

Parazity rostlin lze dělit podle přítomnosti chlorofylu na dvě skupiny:

hemiparazité (poloparazité) – zelené rostliny, jež z hostitele přijímají jen vodu a minerální látky, příkladem může být jmelí (Viscum) nebo ochmet (Loranthus);
holoparazité – nezelené rostliny, jež ze svého hostitele přijímají i asimiláty, např. záraza (Orobanche) nebo podbílek (Lathraea).

Pravěcí parazité

V roce 2012 byla publikována vědecká studie o objevu obřích parazitických blech z doby dinosaurů (střední jura a spodní křída, před 165 miliony až 125 miliony let). Tyto až 23 mm dlouhé pravěké blechy (rod Pseudopulex) se zřejmě specializovaly na sání krve opeřených dinosaurů a ptakoještěrů.^[6]

Další druhohorní rody parazitů podobných blechám jsou Tarwinia z Austrálie a Saurophthirus z ruského Dálného východu.

Odkazy

Reference

↑ Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], obr. 2 [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt
↑ NEZVALOVÁ, Miroslava. Paraziti jsou naši přátelé, říká vědec, který snědl vajíčka tasemnice. iDNES.cz [online]. 14. prosince 2014 11:08. Dostupné online.
↑ ZIMMER, Carl. Vládce parazit. V Praze: Paseka, 2005. 262 s. S. ?.
↑ ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. 797 s. S. ?.
↑ ^a ^b ^c ^d VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9. S. ?.
↑ http://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/

Literatura

VOTÝPKA, Jan a MODRÝ, David. Biologické invaze v nás i kolem nás: invazní patogeny. Živa. 2018, č. 5, s. 285. Přístup také z: http://ziva.avcr.cz/2018-5/biologicke-invaze-v-nas-i-kolem-nas-invazni-patogeny.html
VOTÝPKA, Jan; KOLÁŘOVÁ, Iva a HORÁK, Petr. O parazitech a lidech. V Praze: Stanislav Juhaňák – Triton, 2018. ISBN 978-80-7553-350-0.
Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], 41 obrazovk, [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt
VOLF, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
SEDLÁK, Kamil a TOMŠÍČKOVÁ, Markéta. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. Praha: Scientia, 2006. 167 s. Biologie pro všední den. ISBN 80-86960-07-2.
ZIMMER, Carl. Vládce parazit: pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety. Překlad Vladimír Hampl a Olga Harantová. V Praze: Paseka, 2005. 262 s., [16] s. obr. příl. Fénix, sv. 12. ISBN 80-7185-685-1.
VESELOVSKÝ, Zdeněk: Etologie. Biologie chování zvířat. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1331-8.
ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 80-7183-268-5.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu parazitismus na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou parazitické organismy
Proč nevyhubit parazity a proč legalizovat drogy
piják lužní – monitoring
ČPS – Česká parazitologická společnost

[1] Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], obr. 2 [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt

[2] NEZVALOVÁ, Miroslava. Paraziti jsou naši přátelé, říká vědec, který snědl vajíčka tasemnice. iDNES.cz [online]. 14. prosince 2014 11:08. Dostupné online.

[3] ZIMMER, Carl. Vládce parazit. V Praze: Paseka, 2005. 262 s. S. ?.

[rosypal-4] ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. 797 s. S. ?.

[paraziti-5] VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9. S. ?.

[6] ttp://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
  | příjmení = Nezvalová
  | jméno = Miroslava
  | autor =
  | odkaz na autora =
  | spoluautoři =
  | titul = Paraziti jsou naši přátelé, říká vědec, který snědl vajíčka tasemnice
  | periodikum = iDNES.cz
  | odkaz na periodikum = iDNES.cz
- | datum vydání =  14. prosince 2014  11:08
+ | datum vydání = 14. prosince 2014  11:08
  | datum aktualizace =
  | datum přístupu =
  | ročník =
  | číslo =
  | strany =
  | url = http://budejovice.idnes.cz/julius-lukes-reditel-parazitologicky-ustav-ceske-budejovice-pty-/budejovice-zpravy.aspx?c=A141206_2122237_budejovice-zpravy_mbe
  | issn =
 }}</ref>
 == Počet parazitických druhů ==
 Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita a tito parazité obvykle mají své další parazity.<ref>{{citace monografie
-| příjmení =Zimmer
+| příjmení = Zimmer
 | jméno = Carl
 | titul = Vládce parazit
@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 Z&nbsp;větve směřující k&nbsp;[[živočichové|živočichům]] a [[houby|houbám]] (Opisthokonta) jsou známy rovněž mnozí parazité: například [[Trubénky|plísňovky]] (Mesomycetozoa) a [[Výtrusenky|rybomorky]] (Myxozoa). Z&nbsp;říše houby (Fungi) parazitují [[mikrosporidie]] (Microspora), různé [[Plíseň|plísně]] (např. rody ''[[Aspergillus]]'', ''[[Štětičkovec|Penicillium]]'') a [[kvasinky]] (např. ''[[Candida albicans]]'').<ref name="paraziti"/>
-Z&nbsp;živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v&nbsp;rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i&nbsp;parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i&nbsp;[[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie| vydavatel = Triton| isbn = 978-80-7387-008-9| počet stran = 318| | strany = {{barva|red|'''?'''}} | příjmení = Volf | jméno= Petr| příjmení2 = Horák | jméno2 = Petr | titul = Paraziti a jejich biologie| místo = Praha| rok = 2007}}</ref>
+Z&nbsp;živočichů (Metazoa) parazitují mnozí zástupci kmene [[ploštěnci|ploštěnců]] (Platyhelminthes), jako [[ploštěnky]] (Turbellaria), [[tasemnice]] (Cestoda), [[jednorodí]] (Monogenea) a [[motolice]] (Trematoda). Dále jsou paraziti mezi kmeny [[vrtejši]] (Acanthocephala), [[kroužkovci]] (Annelida, zejména [[pijavice]], Hirudinea) a též v&nbsp;rámci kmene [[hlístice]] (Nematoda) a [[strunovci]] (Nematomorpha). Existují však i&nbsp;parazitičtí [[členovci]] (Arthropoda) i&nbsp;[[strunatci]] (Chordata).<ref name="paraziti">{{Citace monografie| vydavatel = Triton| isbn = 978-80-7387-008-9| počet stran = 318| strany = {{barva|red|'''?'''}} | příjmení = Volf | jméno= Petr| příjmení2 = Horák | jméno2 = Petr | titul = Paraziti a jejich biologie| místo = Praha| rok = 2007}}</ref>
 == Formy parazitismu ==
@@ Řádek 69: / Řádek 69: @@
 <references />
 === Literatura ===
-*VOTÝPKA, Jan a MODRÝ, David. Biologické invaze v nás i kolem nás: invazní patogeny. ''Živa.'' '''2018''', č. 5, s. 285. Přístup také z: http://ziva.avcr.cz/2018-5/biologicke-invaze-v-nas-i-kolem-nas-invazni-patogeny.html
+* VOTÝPKA, Jan a MODRÝ, David. Biologické invaze v nás i kolem nás: invazní patogeny. ''Živa.'' '''2018''', č. 5, s. 285. Přístup také z: http://ziva.avcr.cz/2018-5/biologicke-invaze-v-nas-i-kolem-nas-invazni-patogeny.html
-*VOTÝPKA, Jan; KOLÁŘOVÁ, Iva a HORÁK, Petr. ''O parazitech a lidech.'' V Praze: Stanislav Juhaňák – Triton, '''2018'''. ISBN 978-80-7553-350-0.
+* VOTÝPKA, Jan; KOLÁŘOVÁ, Iva a HORÁK, Petr. ''O parazitech a lidech.'' V Praze: Stanislav Juhaňák – Triton, '''2018'''. ISBN 978-80-7553-350-0.
-*Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], 41 obrazovk, [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt
+* Parazitismus [powerpointová prezentace online]. Přednáška připravena s využitím materiálů prof. Flegra. [2014], 41 obrazovk, [cit. 8. 12. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Bi5080/um/um/Parazitismus_2014.ppt
-*VOLF, Petr a kol. ''Paraziti a jejich biologie.'' Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
+* VOLF, Petr a kol. ''Paraziti a jejich biologie.'' Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
-*SEDLÁK, Kamil a TOMŠÍČKOVÁ, Markéta. ''Nebezpečné infekce zvířat a člověka.'' Praha: Scientia, 2006. 167 s. Biologie pro všední den. ISBN 80-86960-07-2.
+* SEDLÁK, Kamil a TOMŠÍČKOVÁ, Markéta. ''Nebezpečné infekce zvířat a člověka.'' Praha: Scientia, 2006. 167 s. Biologie pro všední den. ISBN 80-86960-07-2.
-*ZIMMER, Carl. ''Vládce parazit: pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety.'' Překlad Vladimír Hampl a Olga Harantová. V Praze: Paseka, 2005. 262 s., [16] s. obr. příl. Fénix, sv. 12. ISBN 80-7185-685-1.
+* ZIMMER, Carl. ''Vládce parazit: pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety.'' Překlad Vladimír Hampl a Olga Harantová. V Praze: Paseka, 2005. 262 s., [16] s. obr. příl. Fénix, sv. 12. ISBN 80-7185-685-1.
-*[[Zdeněk Veselovský|VESELOVSKÝ, Zdeněk]]: ''Etologie. Biologie chování zvířat.'' Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1331-8.
+* [[Zdeněk Veselovský|VESELOVSKÝ, Zdeněk]]: ''Etologie. Biologie chování zvířat.'' Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1331-8.
-*ROSYPAL, Stanislav. ''Nový přehled biologie.'' Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 80-7183-268-5.
+* ROSYPAL, Stanislav. ''Nový přehled biologie.'' Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN 80-7183-268-5.
 === Související články ===