Morava (řeka): Porovnání verzí
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vodstvo v okrese Malacky |
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vodstvo v okrese Skalica |
||
Řádek 204: | Řádek 204: | ||
[[Kategorie:Vodní toky v okrese Břeclav]] |
[[Kategorie:Vodní toky v okrese Břeclav]] |
||
[[Kategorie:Řeky v Trnavském kraji]] |
[[Kategorie:Řeky v Trnavském kraji]] |
||
[[Kategorie:Vodstvo |
[[Kategorie:Vodstvo v okrese Skalica]] |
||
[[Kategorie:Vodstvo okresu Senica]] |
[[Kategorie:Vodstvo okresu Senica]] |
||
[[Kategorie:Řeky v Bratislavském kraji]] |
[[Kategorie:Řeky v Bratislavském kraji]] |
Verze z 19. 4. 2017, 17:17
Morava | |
---|---|
Řeka u bzeneckého přívozu. | |
Základní informace | |
Délka toku | 354 km |
Plocha povodí | 26 658 km² |
Průměrný průtok | 120,0 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-10-01-001 |
Pramen | |
pod vrcholem Králického Sněžníku 50°12′18,35″ s. š., 16°50′57,69″ v. d. 1 370.67 m n. m. | |
Ústí | |
do Dunaje 48°10′25,64″ s. š., 16°58′33,17″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Pardubický, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský) Slovensko (Trnavský, Bratislavský kraj) Rakousko (Dolní Rakousy) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Morava (německy March, maďarsky Morva, polsky Morawa) je řeka ve střední Evropě, významný levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v České republice až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českou republikou a Slovenskem. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354 km (z toho 284 km na českém území).[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v České republice, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje, dosahující délky 380 km.
Název
Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří[2], a rakouské území Moravské pole.
Průběh toku
Horní tok
Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.
Hornomoravský úval
Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.
Dolnomoravský úval
Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969-1977[5]. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5]. Morava pak dále teče zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku se do ní zleva vlévají Myjava, Rudava a Malina, v Rakousku zprava Zaya.
Sídla
Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský Marchegg.
Větší přítoky
- Malá Morava (L)
- Krupá (L)
- Branná (L)
- Desná (L)
- Moravská Sázava (P)
- Mírovka (P)
- Rohelnice (L)
- Třebůvka (P)
- Oskava (L)
- Trusovický potok (L)
- Bystřice (L)
- Týnečka (L)
- Bečva (L)
- Blata (P)
- Valová (P)
- Haná (P)
- Moštěnka (L)
- Rusava (L)
- Dřevnice (L)
- Březnice (L)
- Salaška (P)
- Olšava (L)
- Dlouhá řeka (P)
- Syrovinka (P)
- Velička (L)
- Myjava (L)
- Dyje (P)
- Zaya (P)
- Rudava (L)
- Malina (L)
U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička
Vodní režim
Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.
Hlásné profily:
místo | říční km | plocha povodí [km²] |
průměrný průtok (Qa) [m³/s] |
stoletá voda (Q100) [m³/s] |
---|---|---|---|---|
Vlaské (Malá Morava) | 331,20 | 96,55 | 1,88 | 72,5 |
Raškov (Bohdíkov) | 322,80 | 349,79 | 6,29 | 189,0 |
Moravičany | 272,80 | 1561,19 | 17,10 | 394,0 |
Hynkov (Příkazy) | 251,14 | 2250,46 | 20,80 | 483,0 |
Olomouc - Nové Sady | 232,30 | 3323,59 | 26,40 | 551,0 |
Kroměříž | 193,70 | 7030,31 | 51,20 | 860,0 |
Spytihněv | 169,20 | 7891,12 | 55,60 | 817,0 |
Strážnice | 133,50 | 9145,84 | 59,30 | 790,0 |
Lanžhot | 79,00 | 9721,81 | 61,10 | 791,0 |
ústí | 0,00 | 26658,00 | 120,00 |
Povodně 1997
Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Katastrofální povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydách, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.
Využití
Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.
Zajímavosti
Podle některých anglicky píšících zdrojů je Morava jednou z mála evropských řek s černou vodou.[6]
Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje
- ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.
- ↑ http://web.archive.org/web/20060908105817/http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf
- ↑ http://web.archive.org/web/20110718174447/http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf
- ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf
- ↑ Black River [online]. [cit. 2015-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Morava na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Morava (řeka) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Morava (řeka) na OpenStreetMap
- ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce – Hlásné profily povodňové služby
- VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR
- Vodácká putování. S Lukášem Pollertem. 10. díl. Morava [dokumentární cyklus]. Režie Ludvík Klega. ČT, 2008. – video on-line v archivu ČT
- Unie pro řeku Moravu
- Mezinárodní řeky v Evropě
- Vodstvo tvořící česko-slovenskou státní hranici
- Řeky v Pardubickém kraji
- Vodní toky v okrese Ústí nad Orlicí
- Řeky v Olomouckém kraji
- Vodní toky v okrese Šumperk
- Vodní toky v okrese Olomouc
- Řeky ve Zlínském kraji
- Vodní toky v okrese Kroměříž
- Vodní toky v okrese Zlín
- Vodní toky v okrese Uherské Hradiště
- Řeky v Jihomoravském kraji
- Vodní toky v okrese Hodonín
- Vodní toky v okrese Břeclav
- Řeky v Trnavském kraji
- Vodstvo v okrese Skalica
- Vodstvo okresu Senica
- Řeky v Bratislavském kraji
- Vodstvo v okrese Malacky
- Vodstvo v okrese Bratislava IV
- Řeky v Dolních Rakousích
- Povodí Moravy
- Přítoky Dunaje
- Řeky v Králickém Sněžníku
- Vodstvo Olomouce