Marchegg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marchegg
Obecní úřad města Marchegg
Obecní úřad města Marchegg
Marchegg – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°10′12″ s. š., 16°32′24″ v. d.
Nadmořská výška 143 m n. m.
Časové pásmo Středoevropský čas / Středoevropský letní čas
Stát Rakousko Rakousko
spolková země Niederösterreich Dolní Rakousko
okres Okres Gänserndorf
Administrativní dělení Obec sestává z katastrálních území Breitensee a Marchegg
Marchegg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45,58 km²
Počet obyvatel 2.937 (1. leden 2016) (2013)
Hustota zalidnění 64 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Gernot Haupt (ÖVP)
Oficiální web www.marchegg.at
Adresa obecního úřadu Hauptplatz 30
2293 Marchegg
Telefonní předvolba (0043) 02285
PSČ 2293 (část Stadt), 2294 (část Bahnhof)
Označení vozidel GF
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel v Marcheggu
Zámek v Marcheggu

Marchegg je jediné město v Rakousku, které bylo založené českým králem Přemyslem Otakarem II. a olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu. Od svého zakladatele dostalo i titul "královské město".

Dnes leží v okrese Gänserndorf (Dolní Rakousko) ve vinné čtvrti (Weinviertel), která je jednou ze čtyř územních čtvrtí Dolního Rakouska, cca. 70 km jižně od jihomoravské Břeclavi.

K 1. lednu 2016 zde žilo 2 937 obyvatel (cca 10% Slováků a Čechů). Řeka Morava (něm. March), zde tvoří hranici se Slovenskem. S katastrem Marcheggu přímo sousedí Devínska Nová Ves, městská část Bratislavy.

Podél řeky Moravy procházely cesty již od pravěku. Nejznámější z nich je Jantarová cesta, která v tomto úseku spojovala keltské oppidum na Brunbergu, později i římské Carnunthum, se sídlišti na Jižní Moravě. Koncem prvého tisíciletí patřila oblast až po Dunaj do říše Velkomoravské a pod správu Moravsko - Panonské arcidiecéze.

Město a tvrz (přebudovanou později na zámek) založil český král Přemysl Otakar II. zřejmě bezprostředně po bitvě u Kressenbrunu (12. července 1260) na řece Moravě jako baštu proti Uhrům a plánoval zde vybudovat zejména velké obchodní centrum (tehdy navržené náměstí bylo s cca 7,5 ha největší v Evropě). Spolu s olomouckým biskupem zde usilovali o zřízení první diecéze v severním Rakousku, podřízené olomouckému biskupství. Proto zde založili i první katedrálu v Rakousku, ze které bylo realizované jen presbyterium (přední část). První písemná zmínka o městě je z roku 1268, kdy Přemysl Otakar odevzdal patronátní práva k tomuto městu řádu Johanitů (dnes Maltézských rytířů). Z velkých plánů sešlo již po přinucení Přemysla Otakara odevzdat rakouské země Rudolfu Habsburskému 26. listopadu 1276. Po Přemyslově smrti u Dürnkrutu (cca 30 km severně od Marcheggu) 26. srpna 1278 město v následujících staletích spíš jen přežívalo.[1]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Marchegg je železničním uzlem a pohraniční přechodovou stanicí na Slovensko. Železniční stanice Marchegg je v provozu od 20. srpna 1848, kdy byla zprovozněna přípojná trať Bratislava hlavná stanica - Devínska Nová Ves - Marchegg - Gänserndorf na Severní dráhu císaře Ferdinanda (Vídeň - Stadlau - Gänserndorf - Břeclav). Později byla vybudována také přímá trať Marchegg - Stadlau. V roku 2015 zde byla realizována generální rekonstrukce stanice. Přímé silniční spojení se Slovenskem zatím neexistuje, je ale plánováno (do roku 2020) v rámci výstavby rychlostní silnice S 7 spojující Vídeň s Bratislavou. Z bratislavské městské části Devínska Nová Ves vede přes řeku Moravu Cyklomost slobody, který končí u nedalekého zámku Schloss Hof. Kromě toho je v blízké budoucnosti plánovaný kombinovaný cyklo-turistický most přes řeku Moravu. Tím budou zpřístupněná Marchauen (oka Moravy), zatápěná v době povodní, jejichž flóra a fauna je chráněná.

Památky a pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Farní kostel sv. Markéty Antiochijské: mohutná, několikrát modifikovaná sakrální stavba s dominantní raně gotickým presbytářem z 3. čtvrtiny 13. století, původně obklopená hřbitovem, která se nachází v centru města. Chrám byl navržen jako velká trojlodní katedrála. Po těžkém poškození během první rakousko-turecké války v roce 1529 a švédské války 1634 bylo k bohoslužebným účelům používáno pouze kněžiště. Za Karla knížete Pálffyho byla v letech 1789/90 postavena oproti presbytáři podstatně menší loď s kůrem. Dvoupodlažní západní věž byla postavena v roce 1855.
  • Filiální kostel Ježíše Krista Krále v městské části Bahnhoff z poloviny 20. století.
  • Prioriát (klášter) Panny Marie Královny, společenství sv. Jana, založené v roce 1994.
  • Zámek Marchegg vybudovaný v 13. století jako vodní hrad, v barokní době přestavěný na lovecký zámek.
  • Stálá expozice Přemysla Otakara II. v zámku, jaká není v celých Čechách a na Moravě.
  • Středověké městské hradby s částečně zachovanou Vídeňskou a Uherskou bránou.
  • Prašná věžička na louce u rybníka s výskytem trávničky obecné (Armeria elongata) a kudlanky nábožné (Mantis religiosa).
  • Chráněná ptačí oblast nivy Moravy a Dyje (FFH-Gebiet March-Thaya-Auen).
  • Chráněná krajinná oblast mokřadě (nivy) Dunaj-Morava-Dyje.
  • Přírodní rezervace Dolní nivy Moravy, dále přírodní rezervace Marchegg světového fondu na ochranu přírody (WWF Österreich) s přibližně 50 páry čápů bílých, kteří zde stavějí hnízda na stromech i komínech blízkých budov. V roce 2015 zde začal ojedinělý chov primitivního druhu koně z Polska, který je velmi blízký pravěkému evropskému koni.
  • Přírodní rezervace Kleiner Breitensee s výskytem bobrů a možností pozorovat velké odpočinkové kolonie přelétajících ptáků, zejména hus, kachen, labutí apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marchegg na stránkách encyklopedie CoJeCo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]