Marchegg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Marchegg
Obecní úřad města Marchegg
Marchegg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 143 m n. m.
Časové pásmo Středoevropský čas / Středoevropský letní čas
Stát Rakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy Dolní Rakousko
okres Okres Gänserndorf
Administrativní dělení Obec sestává z katastrálních území Breitensee a Marchegg
Marchegg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45,58 km²
Počet obyvatel 2,908 (1, leden 2 017)
Hustota zalidnění 64 obyv./km²
Správa
Status město
Oficiální web www.marchegg.at
Adresa obecního úřadu Hauptplatz 30
2293 Marchegg
Telefonní předvolba (0043) 02285
PSČ 2293 (část Stadt), 2294 (část Bahnhof)
Označení vozidel GF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marchegg je městečko v okrese Gänserndorf ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Nachází se v rakouské oblasti Weinviertel (resp. Marchfeld), při hranici se Slovenskem, kterou tvoří řeka Morava (něm. March). S katastrem Marcheggu přímo sousedí Devínska Nová Ves, městská část Bratislavy. K 1. lednu 2017 zde žilo 2 908 obyvatel, z toho cca 10 % Slováků a Čechů.

Marchegg je jediným městem v Rakousích, které bylo založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. a olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu bezprostředně po bitvě "u Kressenbrunnu" tzn. "dvě míle od města a hradu Hainburg" v letech 1260/61. Od svého zakladatele dostalo i titul „královské město“. Právem jej tedy můžeme nazývat "jediným českým městem v Rakousku". I přední historik přemyslovské doby prof. Josef Žemlička spojuje ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (str. 170) založení města s tímto velkým českým králem: "Ryzích Otakarových fundací třetí čtvrtiny 13. století není (v Rakousku) mnoho. Mezi nimi Bruck an der Mur... K dalším Otakarovým městům patří Leoben, Marchegg a s otazníkem Radkersburg." Ostatní města ovšem leží v Korutanech a byla založena na starším osídlení biskupem Brunem za Schauenburgu, který tam byl Otakarovým maršálkem. Přemyslu Otakarovi II. zde bude dne 23.6.2018 na hlavním náměstí odhalena nadživotní socha, dar české organizace Pomník zakladatele měst.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podél řeky Moravy procházely cesty již od pravěku. Nejznámější z nich je Jantarová cesta, která v tomto úseku spojovala keltské oppidum na Brunbergu, později i římské Carnuntum, se sídlišti na jižní Moravě. Po této cestě opakovaně na/z Velkou Moravu přicházeli "Apoštolé Slovanú" svatí Cyril a Metoděj. Koncem prvého tisíciletí patřila oblast až po Dunaj do říše Velkomoravské a pod správu Moravsko-panonské arcidiecéze svatého Metoděje.

Město a tvrz (přebudovanou později na zámek) založil český král Přemysl Otakar II. zřejmě bezprostředně po bitvě u Kressenbrunnu (12. července 1260) na místě této bitvy, na řece Moravě jako baštu proti Uhrům a plánoval zde vybudovat zejména velké obchodní centrum (tehdy navržené náměstí bylo s plochou cca 7,5 ha největší v Evropě). Spolu s olomouckým biskupem zde usilovali o zřízení první diecéze v severním Rakousku, podřízené olomouckému arcibiskupství. Proto zde založili i první katedrálu v Rakousku, ze které bylo realizované jen presbyterium (přední část). První písemná zmínka o městě a kostele sv. Markéty v něm je z roku 1268, kdy Přemysl Otakar odevzdal patronátní práva k tomuto městu řádu Johanitů (dnes Maltézských rytířů).

Z velkých plánů sešlo již po přinucení Přemysla Otakara odevzdat rakouské země Rudolfu Habsburskému 26. listopadu 1276. Po Přemyslově smrti u Suchých Krut (cca 30 km severně od Marcheggu) 26. srpna 1278 město ztratilo na významu, ale až do roku 1529 patřilo mezi největší a nejvýznamnější rakouská města. Po těžkém poškození během první rakousko-turecké války v roce 1529 a „švédské války“ 1634 bylo upraveno zejména v 17. a 18. století v době držení města rodem Pálffy z Erdődu. Tento rod sídlící v Malackách měl o město velmi malý zájem a využíval je prakticky jen jako honitbu. Je proto přinejmenším zavádějící tvrzení, že "období středověku bylo...obdobím temna a za vše, co zde máme, vděčíme rodině Pálffy". Dnes má Marchegg jen lokální význam jako středisko pro okolní vesnice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Marchegg je železničním uzlem a pohraniční přechodovou stanicí na Slovensko. Železniční stanice Marchegg je v provozu od 20. srpna 1848, kdy byla zprovozněna dráha Bratislava hlavná stanica - Devínska Nová Ves - Marchegg - Gänserndorf, přípojná trať na Severní dráhu císaře Ferdinanda (Vídeň - Stadlau - Gänserndorf - Břeclav). Později byla vybudována také přímá trať Marchegg - Stadlau. V roku 2017 byla realizována generální rekonstrukce stanice.

Marcheggem prochází rakouská státní silnice B49 (Reintal - Hohenau - Angern - Marchegg - Hainburg), na kterou se zde napojuje zemská silnice L2 z Vídně. Přímé silniční spojení se Slovenskem zatím neexistuje, je ale plánováno (do roku 2024) v rámci výstavby rychlostní silnice S7 spojující Vídeň s Bratislavou. Z bratislavské městské části Devínska Nová Ves vede přes řeku Moravu Cyklomost slobody, který končí u nedalekého zámku Schloss Hof. Kromě toho je v blízké budoucnosti plánovaný kombinovaný cyklo-turistický most přes řeku Moravu. Tím budou zpřístupněná Marchauen (mokřiny Moravy), zatápěná v době povodní, jejichž flóra a fauna je chráněná.

Památky a pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Farní kostel sv. Markéty Antiochijské: mohutná sakrální stavba s dominantní raně gotickým presbytářem z 3. čtvrtiny 13. století, původně obklopená hřbitovem, která se nachází v centru města. Chrám byl navržen jako velká trojlodní katedrála jihofrancouzského typu. Se stavbou se začalo současně se založením města roku 1260/61 a za 16 let bylo vybudované presbyterium a rozsáhlejší základy, zjištěné georadarem. Během první rakousko-turecké války v roce 1529 a švédské války 1634 došlo k těžkým poškozením chrámu. Až do roku 1790 bylo k bohoslužebným účelům používáno pouze kněžiště. Za Karla knížete Pálffyho byla v letech 1789/90 postavena oproti presbytáři podstatně menší loď s kůrem. Dvoupodlažní západní věž byla postavena v roce 1855. Varhany z roku 1912 byly renovovány roku 2018 a dne 27.5.2018 budou slavnostně znovu posvěcené. Protože chrám sv. Markéty Antiochijské v Marcheggu nebyl dokončený, nebyly zde více než 750 let přivezené ani ostatky patronky chrámu a města. Ty získal již biskup Bruno a byly uchovávané v olomoucké katedrále sv. Václava. Díky daru arcibiskupa Mons. Jana Graubnera a snaze Dr., Mag. Petra Skácela budou tyto ostatky ve dnech 14.-22.7.2018 přenesené formou pouti z Olomouce do Marcheggu a tam instalované.
  • Filiální kostel Ježíše Krista Krále v městské části Bahnhoff z poloviny 20. století.
  • Prioriát (klášter) Panny Marie Královny, společenství sv. Jana, založené v roce 1994.
  • Zámek Marchegg vybudovaný v 13. století jako vodní hrad, v barokní době přestavěný na lovecký zámek.
  • Stálá expozice Přemysla Otakara II. v zámku, jaká není v celých Čechách a na Moravě.
  • Středověké městské hradby s částečně zachovanou Vídeňskou a Uherskou bránou.
  • Prašná věžička na louce u rybníka s výskytem trávničky obecné (Armeria elongata) a kudlanky nábožné (Mantis religiosa).
  • Chráněná ptačí oblast nivy Moravy a Dyje (FFH-Gebiet March-Thaya-Auen).
  • Chráněná krajinná oblast mokřadě (nivy) Dunaj-Morava-Dyje.
  • Přírodní rezervace Dolní nivy Moravy, dále přírodní rezervace Marchegg světového fondu na ochranu přírody (WWF Österreich) s přibližně 50 páry čápů bílých, kteří zde stavějí hnízda na stromech i komínech blízkých budov. V roce 2015 zde začal ojedinělý chov primitivního druhu koně z Polska, který je velmi blízký pravěkému evropskému koni.
  • Přírodní rezervace Kleiner Breitensee s výskytem bobrů a možností pozorovat velké odpočinkové kolonie přelétajících ptáků, zejména hus, kachen, labutí apod.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]