Marchegg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marchegg
Marchegg
Marchegg
Marchegg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 143 m n. m.
Časové pásmo Středoevropský čas / Středoevropský letní čas
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy Dolní Rakousko
okres Okres Gänserndorf
Administrativní dělení katastrální území Breitensee a Marchegg
Marchegg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45,52 km²
Počet obyvatel 2 934 (2016)
Hustota zalidnění 64,5 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Gernot Haupt (ÖVP)
Oficiální web www.marchegg.at
Adresa obecního úřadu Hauptplatz 30
2293 Marchegg
Telefonní předvolba 02285
PSČ 2293 (část Stadt), 2294 (část Bahnhof)
Označení vozidel GF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marchegg je malé město v okrese Gänserndorfrakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, v její oblasti Weinviertel, resp. česky na Moravském poli, při hranici se Slovenskem, kterou tvoří řeka Morava. S katastrem Marcheggu přímo sousedí Devínska Nová Ves, městská část Bratislavy. K 1. lednu 2018 zde žilo 2 906 obyvatel, z toho cca 10 % SlovákůČechů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podél řeky Moravy procházely cesty již od pravěku. Nejznámější z nich je jantarová cesta, která v tomto úseku spojovala keltské oppidum na Brunbergu, později i římské sídliště Carnuntum, se sídlišti na jižní Moravě. Po této cestě opakovaně přicházeli na Velkou Moravu „Apoštolé Slovanů“, svatí Cyril a Metoděj. Před zánikem Velkomoravské říše patřila celá oblast až po Dunaj pod správu Moravsko-panonské diecéze svatého Metoděje.[1]

Město Marchegg a tvrz (přebudovanou později na zámek) založil český král Přemysl Otakar II. zřejmě bezprostředně po bitvě u Kressenbrunnu (12. července 1260) na místě této bitvy, na řece Moravě, a to jako baštu proti Uhersku. Plánoval zde vybudovat zejména velké obchodní centrum (tehdy navržené náměstí bylo s plochou cca 7,5 ha největší v Evropě). Přemysl Otakar II. a tehdejší olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku zde usilovali o zřízení první diecéze v severním Rakousku, které by bylo podřízené olomouckému biskupství. Proto zde založili i první katedrálu v Rakousku,[2] ze které však bylo postaveno jen presbyterium (přední část). První písemná zmínka o městě a kostele sv. Markéty v něm je z roku 1268, kdy Přemysl Otakar II. odevzdal patronátní práva k tomuto městu řádu johanitů (dnes Maltézský řád).

Marchegg je jedním z měst v současném Rakousku, která byla založena králem Přemyslem Otakarem II. a olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu, a to bezprostředně po tzv. bitvě u Kressenbrunnu na jejím místě, tedy „dvě míle od města a hradu Hainburg“[3] v letech 1260/61. Od svého zakladatele dostalo i titul „královské město“, což znamenalo, že patřilo českému králi. Někdy je Marchegg proto nazýván „jediným (původně) českým městem v Rakousku“.[zdroj?] I přední historik přemyslovské doby Josef Žemlička spojuje ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (str. 170) založení města s tímto velkým českým králem: „Ryzích Otakarových fundací třetí čtvrtiny 13. století není (v Rakousku) mnoho. Mezi nimi Bruck an der Mur... K dalším Otakarovým městům patří Leoben, Marchegg a s otazníkem Radkersburg.“ Ostatní zmíněná města kromě Marcheggu ovšem leží ve Štýrsku a byla založena na starších osídleních biskupem Brunem ze Schauenburku, který tam byl Otakarovým maršálkem.

Z plánů na zřízení diecéze sešlo již po přinucení Přemysla Otakara II. odevzdat rakouské země římskému a německému králi Rudolfu Habsburskému dne 26. listopadu 1276. Po Přemyslově osudové porážce a smrti v bitvě na Moravském poli (které se nachází v blízkosti města Dürnkrut cca 30 km severně od Marcheggu) dne 26. srpna 1278 ztratilo město Marchegg na významu, ale až do roku 1529 patřilo mezi největší a nejvýznamnější rakouská města. Po těžkém poškození během první rakousko-turecké války v roce 1529 a „švédské války“ roku 1634 bylo upraveno zejména v 17.18. století, kdy bylo město drženo uherským rodem Pálffy z Erdődu. Tento rod sídlící v blízkých Malackách (na Slovensku) však neměl o město velký zájem; využíval hlavně jeho okolí pro honitbu.

V současnosti je Marchegg jen malým městem s lokálním významem jako středisková obec pro okolní vesnice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Marchegg je železničním uzlem (odbočka na Gänserndorf) a pohraniční přechodovou stanicí na Slovensko. Železniční stanice Marchegg je v provozu od 20. srpna 1848, kdy byla zprovozněna dráha Bratislava hlavná stanica - Devínska Nová Ves - Marchegg - Gänserndorf, přípojná trať na Severní dráhu císaře Ferdinanda (Vídeň - Stadlau - Gänserndorf - Břeclav). Později byla vybudována také přímá trať Marchegg - Stadlau. V roce 2017 byla realizována generální rekonstrukce stanice a od roku 2018 tudy prochází i přímé vlaky z Vídně přes Bratislavu a Žilinu do Polska.

Marcheggem prochází rakouská státní silnice B49 (Reintal - Hohenau - Angern - Marchegg - Hainburg), na kterou se zde napojuje zemská silnice L2 z Vídně. Přímé silniční spojení se Slovenskem zatím neexistuje, je ale plánováno (do roku 2024) v rámci výstavby rychlostní silnice S7 spojující Vídeň s Bratislavou. Z bratislavské městské části Devínska Nová Ves vede přes řeku Moravu Cyklomost Slobody, který končí u nedalekého zámku Schloss Hof. Kromě toho je v blízké budoucnosti plánovaný kombinovaný cyklo-pěší most přes řeku Moravu. Tím budou zpřístupněny Marchauen (luhy Moravy), zatápěné v době povodní, jejichž flóra a fauna je chráněná.

Administrativa[editovat | editovat zdroj]

Město řídí rada s 21 členmi, jejichž politická příslušnost je následovná: ÖVP 11 členů, SPÖ 9 členů, FPÖ 1 člen (od r. 2015).

Památky a pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Marcheggu
Zámek v Marcheggu
  • Farní kostel sv. Markéty Antiochijské: mohutná sakrální stavba s dominantním raně gotickým presbytářem ze 3. čtvrtiny 13. století. Byla původně obklopená hřbitovem a nachází se v centru města. Chrám byl navržen jako velká trojlodní katedrála jihofrancouzského typu. Se stavbou se začalo současně se založením města roku 1260/61 a za 16 let bylo vybudováno presbyterium a rozsáhlejší základy, které byly zjištěny georadarem. Během první rakousko-turecké války v roce 1529 a švédské války 1634 došlo k těžkým poškozením chrámu. Až do roku 1790 bylo k bohoslužebným účelům používáno pouze kněžiště. Za Karla knížete Pálffyho byla v letech 1789/90 postavena oproti presbytáři podstatně menší loď s kůrem. Dvoupodlažní západní věž byla postavena v roce 1855. Varhany z roku 1912 byly před nedávnem renovovány a dne 27. května 2018 byly slavnostně znovu posvěceny. Protože původně zamýšlený chrám sv. Markéty Antiochijské v Marcheggu nebyl dokončen, nebyly sem za zhruba 750 let přivezeny ani ostatky této patronky chrámu a města. Ty získal již olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku a byly po celou dobu uchovávány v katedrále sv. VáclavaOlomouci. V roce 2018 olomoucký arcibiskup Jan Graubner část těchto ostatků daroval zdejšímu chrámu; byly přeneseny formou pouti z Olomouce přes jižní Moravu a Slovensko do Marcheggu a zde instalovány.[2]
  • Filiální kostel Ježíše Krista Krále v městské části Bahnhof z poloviny 20. století.
  • Prioriát (klášter) Panny Marie Královny, společenství sv. Jana, založené v roce 1994.
  • Zámek Marchegg vybudovaný v 13. století jako vodní hrad, v barokní době přestavěný na lovecký zámek.
  • Středověké městské hradby s částečně zachovanou Vídeňskou a Uherskou bránou.
  • Prašná věžička na louce u rybníka s výskytem trávničky obecné (Armeria elongata) a kudlanky nábožné (Mantis religiosa).
  • Socha českého krále Přemysla Otakara II. v nadživotní velikosti na hlavním náměstí, dílo akademického sochaře Petra Císařovského.[pozn. 1] Byla odhalena dne 22. června 2018 při příležitosti 740. výročí smrti tohoto českého krále v bitvě na Moravském poli v blízkosti Dürnkrutu a 750. výročí první písemné zmínky o Marcheggu a o kostele sv. Markéty ve městě.
  • Chráněná ptačí oblast nivy řek Moravy a Dyje (FFH-Gebiet March-Thaya-Auen).
  • Chráněná krajinná oblast mokřadě (nivy) Dunaj-Morava-Dyje.
  • Přírodní rezervace Dolní nivy Moravy, dále přírodní rezervace Marchegg světového fondu na ochranu přírody (WWF Österreich) s přibližně 50 páry čápů bílých, kteří zde stavějí hnízda na stromech i komínech blízkých budov. V roce 2015 zde začal ojedinělý chov primitivního druhu koně z Polska, který je velmi blízký pravěkému evropskému koni.
  • Přírodní rezervace Kleiner Breitensee s výskytem bobrů a možností pozorovat velké odpočinkové kolonie přelétajících ptáků, zejména hus, kachen, labutí apod.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Vznik sochy původně inicioval spolek Veřejnost vlasti v roce 2013 a společně s dalším spolkem Edukativní společnost bylo plánováno její umístění na Pražském hradě. Po odmítnutí sochy památkáři Hradu projekt převzal třetí spolek Pomník zakladatele měst a díky iniciativě předsedy spolku a českého politika Augustina Andrleho na realizaci sochy přispěli i Kraj Vysočina a podnikatel Vít Bárta; záštitu nad přípravou díla převzal předseda Senátu Milan Štěch. Projekt však finančně nepodpořilo Ministerstvo kultury ČR. Díky partnerské smlouvě se spolkovou zemí Dolní Rakousy byla socha nakonec umístěna do Marcheggu. Dílo odhalil Andrle společně s marcheggským starostou Gernotem Hauptem; akce se zúčastnili i hejtmanka Dolních Rakous Johanna Mikl-Leitnerová (rakouská ministryně vnitra v letech 2011-2016), hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, český politik Tomáš Czernin a zástupci Slovenska. Výsledná podoba sochy vykované ze železa se zlatými atributy odkazuje na Přemyslovu přezdívku „král železný a zlatý“. Socha se stala pouze třetí sochou panovníka umístěnou na veřejném prostranství, a to po Vysokém Mýtu a Českých Budějovicích.[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKÁCEL, Petr; SCHOLZ, Stefan. Verschlungene Pfade auf dem Weg zur Gründung von Marchegg. Gemeindezeitung Marchegg/Breitensee. Červen 2016, roč. 2016, čís. 99, s. 44-46. (německy) 
  2. a b Ostatky sv. Markéty poputují po 750 letech z Olomouce do rakouského Marcheggu. Ado.cz [online]. [cit. 2018-09-13]. Dostupné online. 
  3. PŘIBÍK PULKAVA Z RADENÍNA,, Kronika Česká, List Přemysla Otakara II. papeži Alexandrovi IV. V B 24, Knihovna Národního muzea v Praze. v2.manuscriptorium.com [online]. [cit. 2018-09-11]. Dostupné online. 
  4. PETROVÁ, Veronika. Stopa českého krále Přemysla II. Otakara v Rakousku – kromě sochy dostal Marchegg i ostatky krále. Securitymagazin.cz [online]. 2018-06-29 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. 
  5. Marchegg 22. 6. 2018 – odhalení sochy Přemyslu II. Otakarovi – zakladateli města [online]. Edukativní společnost [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]