Marchegg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marchegg
Marchegg
Marchegg
Marchegg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 143 m n. m.
Časové pásmo Středoevropský čas / Středoevropský letní čas
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy Dolní Rakousko
okres Okres Gänserndorf
Administrativní dělení katastrální území Breitensee a Marchegg
Marchegg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45,52 km²
Počet obyvatel 2 934 (2016)
Hustota zalidnění 64,5 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Gernot Haupt (ÖVP)
Oficiální web www.marchegg.at
Adresa obecního úřadu Hauptplatz 30
2293 Marchegg
Telefonní předvolba 02285
PSČ 2293 (část Stadt), 2294 (část Bahnhof)
Označení vozidel GF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marchegg (název tvoří dvě slova March = řeka Morava a egg = roh, zákoutí) je malé město v okrese Gänserndorfrakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, v její oblasti Weinviertel, resp. česky na Moravském poli, při hranici se Slovenskem, kterou tvoří řeka Morava. S katastrem Marcheggu přímo sousedí Devínska Nová Ves, městská část Bratislavy. K 1. lednu 2018 zde žilo 2 906 obyvatel, z toho cca 10 % SlovákůČechů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podél řeky Moravy procházely cesty již od pravěku. Nejznámější z nich je jantarová cesta, která v tomto úseku spojovala keltské oppidum na Brunbergu, později i římské sídliště Carnuntum, se sídlišti na jižní Moravě. Po této cestě opakovaně přicházeli na Velkou Moravu „Apoštolé Slovanů“, svatí Cyril a Metoděj. Před zánikem Velkomoravské říše patřila celá oblast až po Dunaj pod správu Moravsko-panonské diecéze svatého Metoděje.[1]

Marchegg byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. a tehdejším olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku krátce po bitvě u Kressenbrunnu, na jejím místě, tedy „dvě míle od města a hradu Hainburg“, v letech 1260/61.[2] K bitvě došlo 12. července 1260, den před svátkem svaté Markéty Antiochijské, a proto jí bylo město zasvěceno.[1] Marchegg se stal královským městem, poddaným pouze českému králi. Někdy je Marchegg nazýván „jediným českým městem v Rakousku“.[3] Přední historik přemyslovské doby Josef Žemlička spojuje ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (s. 170) založení města s tímto velkým českým králem slovy: „Ryzích Otakarových fundací třetí čtvrtiny 13. století není (v Rakousku) mnoho. Mezi nimi Bruck an der Mur... K dalším Otakarovým městům patří Leoben, Marchegg a s otazníkem Radkersburg.“ Ostatní zmíněná města kromě Marcheggu ovšem leží ve Štýrsku a byla založena na starších osídleních biskupem Brunem ze Schauenburku, který tam byl Otakarovým místodržícím.

Město Marchegg a tvrz (přebudovanou později na zámek) založil Přemysl Otakar II. jako baštu proti Uhersku. Plánoval zde především zřízení velkého obchodního střediska, například tehdy navržené náměstí bylo s plochou cca 7,5 ha největší v celé tehdejší Evropě). Přemysl Otakar II. a olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku usilovali i o zřízení první diecéze v severním Rakousku se sídlem v Marcheggu, která by byla podřízena zamýšlenému olomouckému biskupství. Proto zde začali stavět i katedrálu,[4] ze které však bylo postaveno jen presbyterium (přední část). První písemná zmínka o městě a kostele sv. Markéty v něm je z roku 1268, kdy Přemysl Otakar II. odevzdal patronátní práva k městu Marchegg řádu johanitů (později Maltézský řád).

Z plánů na zřízení diecéze sešlo po přinucení Přemysla Otakara II. odevzdat rakouské země římskému a německému králi Rudolfu Habsburskému dne 26. listopadu 1276. Po Přemyslově osudové porážce a smrti v bitvě na Moravském poli (které se nachází v blízkosti města Dürnkrut cca 30 km severně od Marcheggu) dne 26. srpna 1278, bylo jeho mrtvé a zubožené tělo přivezené na náměstí města, aby lidé viděli, že Rudolfem Habsburským nenáviděný (i když lidem milovaný) král je mrtev. Až do roku 1529 patřil Marchegg mezi největší a nejvýznamnější rakouská města. Po těžkém poškození během první rakousko-turecké války v roce 1529 a „švédské války“ roku 1634 bylo upraveno v 17.18. století, kdy bylo město drženo uherským rodem Pálffy z Erdődu. Tento rod sídlící v Malackách na Slovensku však měl o město velmi malý zájem a využíval je prakticky jen jako honitbu. Je proto přinejmenším zavádějící tvrzení, že "období středověku bylo...obdobím temna a za vše, co zde máme, vděčíme rodině Pálffy".[5]

V současnosti je Marchegg jen malým městem s lokálním významem jako středisková obec pro okolní vesnice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Marchegg je železničním uzlem (odbočka na Gänserndorf) a pohraniční přechodovou stanicí na Slovensko. Železniční stanice Marchegg je v provozu od 20. srpna 1848, kdy byla zprovozněna dráha Vídeň – Marchegg – Bratislava[6] přípojná později přes Gänserndorf na Severní dráhu císaře Ferdinanda (VídeňStadlauGänserndorfBřeclav). V roce 2017 byla realizována generální rekonstrukce stanice a od roku 2018 tudy projíždí i přímé vlaky z Vídně přes Bratislavu a Žilinu do Košic.

Marcheggem prochází rakouská státní silnice B49 (ReintalHohenauAngern – Marchegg – Hainburg), na kterou se zde napojuje zemská silnice L2 z Vídně. Přímé silniční spojení se Slovenskem zatím neexistuje, je ale plánováno (do roku 2024) v rámci výstavby rychlostní silnice S8 spojující Vídeň s Bratislavou[7]. Z bratislavské městské části Devínska Nová Ves vede od roku 2012 přes řeku Moravu Cyklomost Slobody, který končí u nedalekého zámku Schloss Hof. Kromě toho je v blízké budoucnosti plánovaný[8] kombinovaný cyklo-pěší most přes řeku Moravu[9].

Administrativa[editovat | editovat zdroj]

Město řídí rada s 21 členmi, jejichž politická příslušnost je následovná: ÖVP 11 členů, SPÖ 9 členů, FPÖ 1 člen (od r. 2015).

Památky a pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Marcheggu
Zámek v Marcheggu

Farní kostel sv. Markéty Antiochijské: mohutná sakrální stavba s dominantním raně gotickým presbytářem ze 3. čtvrtiny 13. století. Byla původně obklopená hřbitovem a nachází se v centru města. Chrám byl navržen jako velká trojlodní katedrála jihofrancouzského typu. Se stavbou se začalo současně se založením města roku 1260/61 a za 16 let byl vybudovaný presbytář a rozsáhlejší základy, které byly roku 1993 zjištěny georadarem[5]. Během první rakousko-turecké války v roce 1529 a švédské války 1634 došlo k těžkým poškozením chrámu. Až do roku 1790 bylo k bohoslužebným účelům používáno pouze kněžiště. Za Karla knížete Pálffyho byla v letech 1789/90 postavena oproti presbytáři podstatně menší loď s kůrem. Dvoupodlažní západní věž byla postavena v roce 1855. Varhany z roku 1912 byly před nedávnem renovovány a dne 27. května 2018 byly slavnostně znovu posvěceny. Protože původně zamýšlený chrám sv. Markéty Antiochijské v Marcheggu nebyl dokončen, nebyly sem za zhruba 750 let přivezeny ani ostatky této patronky chrámu a města. Ty získal již olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku a byly po celou dobu uchovávány v katedrále sv. VáclavaOlomouci. "Na základě iniciativy Petra Skácela" daroval v roce 2016 olomoucký arcibiskup Jan Graubner část těchto ostatků zdejšímu chrámu (Dopis Mons. Jana Graubnera ze dne 13.7.2016 Prot.Num. 120/16 Ord.). Ostatky byly přeneseny formou pouti žen organizované P. Skácelem, zaštítěné olomouckým a bratislavským arcibiskupem a řeckokatolickým eparchou, z Olomouce přes jižní Moravu a Slovensko do Marcheggu ve dnech 14.-22.7.2018 a zde instalovány. Šlo tak o ojedinělý transport ostatkú světice a současně o pouť 3 arcidiecézí a 3 národú. (Dopis Mons. Jana Graubnera ze dne 12.7.2018 "Zapůjčení relikvie sv. Markéty Antiochijské pro Pouť za důstojnost a poslání ženy ve dnech 14.7. - 22.7.2018 organizovanou dr. Petrem Skácelem".).[4][10]

  • Filiální kostel Ježíše Krista Krále v městské části Bahnhof z poloviny 20. století.
  • Prioriát (klášter) Panny Marie Královny, společenství sv. Jana, založené v roce 1994.
  • Zámek Marchegg vybudovaný v 13. století jako vodní hrad, v barokní době přestavěný na lovecký zámek.
  • Středověké městské hradby s částečně zachovanou Vídeňskou a Uherskou bránou.
  • Prašná věžička na louce u rybníka s výskytem trávničky obecné (Armeria elongata) a kudlanky nábožné (Mantis religiosa).
  • Socha českého krále Přemysla Otakara II. v nadživotní velikosti na hlavním náměstí. Je to dílo akademického sochaře Petra Císařovského, o jehož vznik se zasloužili Augustin Karel Andrle Sylor (iniciátor), Vít Bárta (mecenáš) a Petr Skácel (iniciátor a zprostředkovatel) a která byla městu odevzdaná jako dar organizace „Pomník zakladatele měst“. Byla odhalena dne 22. června 2018 při příležitosti 740 výročí smrti tohoto českého krále v bitvě na Moravském poli v blízkosti Dürnkrutu a 750. výročí první písemné zmínky o Marcheggu a o kostele sv. Markéty ve městě.
  • Chráněná ptačí oblast nivy řek Moravy a Dyje (FFH-Gebiet March-Thaya-Auen).
  • Chráněná krajinná oblast mokřadě (nivy) Dunaj-Morava-Dyje.
  • Přírodní rezervace Dolní nivy Moravy, dále přírodní rezervace Marchegg světového fondu na ochranu přírody (WWF Österreich) s přibližně 50 páry čápů bílých, kteří zde stavějí hnízda na stromech i komínech blízkých budov. V roce 2015 zde začal ojedinělý chov primitivního druhu koně z Polska, který je velmi blízký pravěkému evropskému koni.
  • Přírodní rezervace Kleiner Breitensee s výskytem bobrů a možností pozorovat velké odpočinkové kolonie přelétajících ptáků, zejména hus, kachen, labutí apod.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SKÁCEL, Petr; SCHOLZ, Stefan. Nach dem Weg zum Gründung von Marchegg. Gemeindezeitung Marchegg/Breitensee. Červen 2016, roč. 2016, čís. 99, s. 44-46. (německy) 
  2. PŘIBÍK PULKAVA Z RADENÍNA,, Kronika Česká, List Přemysla Otakara II. papeži Alexandrovi IV. V B 24, Knihovna Národního muzea v Praze. v2.manuscriptorium.com [online]. [cit. 2018-09-11]. Dostupné online. 
  3. Kalendárium 26. srpna. Regina. 2018-08-26. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (česky) 
  4. a b Ostatky sv. Markéty poputují po 750 letech z Olomouce do rakouského Marcheggu. Ado.cz [online]. [cit. 2018-09-13]. Dostupné online. 
  5. a b Leták města Marchegg: Von Mittelalter zum Heute.. [s.l.]: Marchegg, 2018. 
  6. Železničná trať / Railway line, Bratislava hl.st. - Marchegg. www.rail.sk [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  7. S 8 Marchfeld Schnellstraße Neubau Knoten S 1/S 8 - Gänserndorf/Obersiebenbrunn. www.asfinag.at [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (německy) 
  8. Großes Nein zum Thema Brücken entlang der March. www.noen.at. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (německy) 
  9. Tauziehen um Brücken über die March. noe.orf.at. 2017-03-18. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (německy) 
  10. SLÁMA, František. Vídeňské svobodné listy. Září 2018, roč. 73, čís. 35/36, s. 6-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]