Marchegg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marchegg
Marchegg
Marchegg
Marchegg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška143 m n. m.
Časové pásmoStředoevropský čas / Středoevropský letní čas
StátRakouskoRakousko Rakousko
spolková zeměDolní Rakousy
okresOkres Gänserndorf
Administrativní děleníkatastrální území Marchegg Stadt, Marchegg Bahnhof a Breitensee
Marchegg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha45,5 km²
Počet obyvatel2 960 (2018)[1]
Hustota zalidnění65 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaGernot Haupt (ÖVP)
Oficiální webwww.marchegg.at
E-mailgemeinde@marchegg.at
Adresa obecního úřaduHauptplatz 30
2293 Marchegg
Telefonní předvolba02285
PSČ2293 (část Stadt), 2294 (část Bahnhof)
Označení vozidelGF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marchegg (název tvoří dvě slova March = řeka Morava a egg = roh, zákoutí) je malé město v okrese Gänserndorfrakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, v její oblasti Weinviertel, resp. česky na Moravském poli, při hranici se Slovenskem, kterou tvoří řeka Morava. S katastrem Marcheggu přímo sousedí Devínska Nová Ves, městská část Bratislavy. K 1. lednu 2019 zde žilo 2 991 obyvatel, z toho více než 10 % SlovákůČechů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podél řeky Moravy procházely cesty již od pravěku. Nejznámější z nich je jantarová cesta, která v tomto úseku spojovala keltské oppidum na Braunbergu, později i římské sídliště Carnuntum, se sídlišti na jižní Moravě. Po této cestě opakovaně přicházeli na Velkou Moravu i „Apoštolé Slovanů“, svatí Cyril a Metoděj. Před zánikem Velkomoravské říše patřila celá oblast až po Dunaj pod správu Moravsko-panonské arcidiecéze svatého Metoděje a jeho nástupců.[2]

Marchegg byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. a tehdejším olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku krátce po tzv. bitvě u Kressenbrunnu v letech 1260/61a na jejím místě, tedy „dvě míle od města a hradu Hainburg“.[3] K bitvě došlo 12. července 1260, den před svátkem svaté Markéty Antiochijské, a proto jí bylo město zasvěceno.[2] Marchegg se stal královským městem, poddaným pouze českému králi. Někdy je Marchegg nazýván „jediným českým městem v Rakousku“.[4] Přední historik přemyslovské doby Josef Žemlička spojuje ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (s. 170) založení města s tímto velkým českým králem slovy: „Ryzích Otakarových fundací třetí čtvrtiny 13. století není (v Rakousku) mnoho. Mezi nimi Bruck an der Mur... K dalším Otakarovým městům patří Leoben, Marchegg a s otazníkem Radkersburg.“ Ostatní zmíněná města kromě Marcheggu ovšem leží ve Štýrsku a byla založena na starších osídleních zřejmĕ biskupem Brunem ze Schauenburku, který tam byl Otakarovým místodržícím.

Město Marchegg a tvrz (přebudovanou později na lövecký zámek) založil Přemysl Otakar II. jako ochrannou baštu proti Uhersku. Plánoval zde především zřízení velkého obchodního střediska. Tehdy navržené náměstí bylo s plochou cca 7,5 ha největší v celé tehdejší Evropě a dlouho bylo mylněpovažovanéza shromaždištĕ armád. Přemysl Otakar II. a olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku usilovali i o zřízení první diecéze v severním Rakousku se sídlem v Marcheggu, která by byla podřízena zamýšlenému olomouckému arcibiskupství. Proto zde začali stavět i katedrálu,[5] ze které však bylo postaveno jen presbyterium (přední část), základy a část obvodových zdí. První písemná zmínka o městě a kostele sv. Markéty v něm je z roku 1268, kdy Přemysl Otakar II. předal patronátní práva k městu Marchegg řádu johanitů (později Maltézský řád), jako zástavu za půjčku pro křížovou výpravu k Severnímu moři.

Z plánů na zřízení diecéze sešlo po přinucení Přemysla Otakara II. odevzdat rakouské země římskému a německému králi Rudolfu Habsburskému dne 26. listopadu 1276. Po Přemyslově osudové porážce a smrti v bitvě na Moravském poli (které se nachází v blízkosti města Dürnkrut cca 30 km severně od Marcheggu) dne 26. srpna 1278, bylo jeho mrtvé a zubožené tělo přivezené na náměstí města, aby lidé viděli, že Rudolfem Habsburským nenáviděný (i když lidem milovaný) král je mrtev. Až do roku 1529 patřil Marchegg mezi největší a nejvýznamnější rakouská města. Po těžkém poškození během první rakousko-turecké války v roce 1529 a „švédské války“ roku 1634 bylo upraveno v 17.18. století, kdy bylo město drženo uherským rodem Pálffy z Erdődu. Tento rod sídlící v Malackách na Slovensku však měl o město velmi malý zájem a využíval je prakticky jen jako honitbu. Je proto přinejmenším zavádějící tvrzení, že "období středověku bylo...obdobím temna a za vše, co zde máme, vděčíme rodině Pálffy".[6]

V současnosti je Marchegg jen malým městem s lokálním významem jako středisková obec pro okolní vesnice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Marchegg je železničním uzlem (odbočka na Gänserndorf) a pohraniční přechodovou stanicí na Slovensko. Železniční stanice Marchegg je v provozu od 20. srpna 1848, kdy byla zprovozněna dráha Vídeň – Marchegg – Bratislava[7] přípojná později přes Gänserndorf na Severní dráhu císaře Ferdinanda (VídeňStadlauGänserndorfBřeclav). V roce 2017 byla realizována generální rekonstrukce stanice a od roku 2018 tudy projíždí i přímé vlaky z Vídně přes Bratislavu a Žilinu do Košic.

Marcheggem prochází rakouská státní silnice B49 (ReintalHohenauAngern – Marchegg – Hainburg), na kterou se zde napojuje zemská silnice L2 z Vídně. Přímé silniční spojení se Slovenskem zatím neexistuje, je ale plánováno (do roku 2024) v rámci výstavby rychlostní silnice S8 spojující Vídeň s Bratislavou[8]. Z bratislavské městské části Devínska Nová Ves vede od roku 2012 přes řeku Moravu Cyklomost Slobody, který končí u nedalekého zámku Schloss Hof. Kromě toho je v blízké budoucnosti plánovaný[9] kombinovaný cyklo-pěší most přes řeku Moravu[10].

Administrativa[editovat | editovat zdroj]

Město řídí rada, která má 18 členů, jejichž politická příslušnost je následovná: ÖVP 12 zastupitelů, GRÜNE 3 zastupitelé, FPÖ 3 zastupitelé. Toto složení vzniklo po obecních volbách v roce 2020, které byly údajně zmanipulovány starostou města Gernotem Hauptem (ÖVP), takže se jich Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) nemohla zúčastnit.[11]

Památky a pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Marcheggu
Zámek v Marcheggu

Farní kostel sv. Markéty Antiochijské: mohutná sakrální stavba s dominantním raně gotickým presbytářem ze 3. čtvrtiny 13. století. Byla původně obklopená hřbitovem a nachází se v centru města. Chrám byl navržen jako velká trojlodní katedrála jihofrancouzského typu. Se stavbou se začalo současně se založením města roku 1260/61 a za 16 let byl vybudovaný presbytář a rozsáhlejší základy, které byly roku 1993 zjištěny georadarem[6]. Během první rakousko-turecké války v roce 1529 a švédské války 1634 došlo k těžkým poškozením chrámu. Až do roku 1790 bylo k bohoslužebným účelům používáno pouze kněžiště. Za Karla knížete Pálffyho byla v letech 1789/90 postavena oproti presbytáři podstatně menší loď s kůrem. Dvoupodlažní západní věž byla postavena v roce 1855. Varhany z roku 1912 byly před nedávnem renovovány a dne 27. května 2018 byly slavnostně znovu posvěceny. Protože původně zamýšlený chrám sv. Markéty Antiochijské v Marcheggu nebyl dokončen, nebyly sem za zhruba 750 let přivezeny ani ostatky této patronky chrámu a města. Ty získal již olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku a byly po celou dobu uchovávány v katedrále sv. VáclavaOlomouci. Na základě iniciativy Petra Skácela daroval v roce 2016 olomoucký arcibiskup Jan Graubner část těchto ostatků zdejšímu chrámu (Dopis Mons. Jana Graubnera ze dne 13.7.2016 Prot.Num. 120/16 Ord.). Ostatky byly přeneseny formou pouti žen organizované P. Skácelem, zaštítěné olomouckým a bratislavským arcibiskupem a řeckokatolickým eparchou, z Olomouce přes jižní Moravu a Slovensko do Marcheggu ve dnech 14.-22.7.2018 a zde instalovány. Šlo tak o ojedinělý transport ostatkú světice a současně o pouť 3 arcidiecézí a 3 národú. (Dopis Mons. Jana Graubnera ze dne 12.7.2018 "Zapůjčení relikvie sv. Markéty Antiochijské pro Pouť za důstojnost a poslání ženy ve dnech 14.7. - 22.7.2018 organizovanou Dr. Petrem Skácelem".).[5][12]

  • Filiální kostel Ježíše Krista Krále v městské části Bahnhof z poloviny 20. století.
  • Prioriát (klášter) Panny Marie Královny, společenství sv. Jana, založené v roce 1994.
  • Zámek Marchegg vybudovaný v 13. století jako vodní hrad, v barokní době přestavěný na lovecký zámek.
  • Středověké městské hradby (doložené již roku 1265) s částečně zachovanou Vídeňskou a Uherskou bránou.
  • Prašná věžička na louce u rybníka s výskytem trávničky obecné (Armeria elongata) a kudlanky nábožné (Mantis religiosa).
  • Socha českého krále Přemysla Otakara II. v nadživotní velikosti na hlavním náměstí. Je to dílo akademického sochaře Petra Císařovského, o jehož vznik se zasloužili Augustin Karel Andrle Sylor (iniciátor), Vít Bárta (mecenáš) a Dr. Petr Skácel (iniciátor a zprostředkovatel', který dílo pro Marchegg získal jako tzv. "dar organizace Pomník zakladatele měst“. Byla odhalena dne 22. června 2018 při příležitosti 740 výročí smrti tohoto českého krále v bitvě na Moravském poli v blízkosti Dürnkrutu a 750. výročí první písemné zmínky o Marcheggu a o kostele sv. Markéty ve městě.
  • Chráněná ptačí oblast nivy řek Moravy a Dyje (FFH-Gebiet March-Thaya-Auen).
  • Chráněná krajinná oblast mokřadě (nivy) Dunaj-Morava-Dyje.
  • Přírodní rezervace Dolní nivy Moravy, dále přírodní rezervace Marchegg světového fondu na ochranu přírody (WWF Österreich) s přibližně 50 páry čápů bílých, kteří zde stavějí hnízda na stromech i komínech blízkých budov. V roce 2015 zde začal ojedinělý chov primitivního druhu koně z Polska, který je velmi blízký pravěkému evropskému koni.
  • Přírodní rezervace Kleiner Breitensee s výskytem bobrů a možností pozorovat velké odpočinkové kolonie přelétajících ptáků, zejména hus, kachen, labutí apod.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. a b SKÁCEL, Petr; SCHOLZ, Stefan. Nach dem Weg zum Gründung von Marchegg. Gemeindezeitung Marchegg/Breitensee. Červen 2016, roč. 2016, čís. 99, s. 44–46. (německy) 
  3. PŘIBÍK PULKAVA Z RADENÍNA,, Kronika Česká, List Přemysla Otakara II. papeži Alexandrovi IV. V B 24, Knihovna Národního muzea v Praze. v2.manuscriptorium.com [online]. [cit. 2018-09-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Kalendárium 26. srpna. Regina. 2018-08-26. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (česky) 
  5. a b Ostatky sv. Markéty poputují po 750 letech z Olomouce do rakouského Marcheggu. Ado.cz [online]. [cit. 2018-09-13]. Dostupné online. 
  6. a b Leták města Marchegg: Von Mittelalter zum Heute.. [s.l.]: Marchegg, 2018. 
  7. Železničná trať / Railway line, Bratislava hl.st. - Marchegg. www.rail.sk [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  8. S 8 Marchfeld Schnellstraße Neubau Knoten S 1/S 8 - Gänserndorf/Obersiebenbrunn. www.asfinag.at [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (německy) 
  9. Großes Nein zum Thema Brücken entlang der March. www.noen.at. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (německy) 
  10. Tauziehen um Brücken über die March. noe.orf.at. 2017-03-18. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (německy) 
  11. WEICHHART, Johannes. Peinlicher Fehler: SPÖ kann in Marchegg nicht antreten. Kurier.at [online]. [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. (německy) 
  12. SLÁMA, František. Vídeňské svobodné listy. Září 2018, roč. 73, čís. 35/36, s. 6–7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]