Evropská migrační krize 2015: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Sasik (diskuse | příspěvky)
506 editací
m form
Aktuálně
Řádek 54: Řádek 54:


Dne 12. a 13. září docestovalo do Německa přes deset tisíc uprchlíků a ekonomických migrantů. Většina z nich směřovala po trase přes Rakousko vlaky. Registrační místa na hlavním nádraží v [[Mnichov]]ě však byla přeplněná a spolková země [[Bavorsko]], která dlouhodobě kritizuje jednání jak celoněmecké vlády, tak i evropských institucí, neboť se cítí přetížená náporem imigrantů, se dostala velmi blízko svých maximálních kapacit.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1583780-nemecko-kvuli-prilivu-uprchliku-docasne-zavadi-hranicni-kontroly Článek na portálu ceskatelevize.cz]</ref> Prioritou se tak v průběhu září stalo převážení uprchlíků z Mnichova dále do Německa, aby nebyly kapacity přeplněny. I to se však ještě v těch dnech v Bavorsku stalo. Německá vláda následně jednohlasně na svém mimořádném zasedání v Berlíně vyhlásila dočasné zavedení hraničních kontrol na německo-rakouské hranici, a to s okamžitou platností. Zváženo je rovněž zavedení obdobných kontrol na hranicích s Českem a Polskem. [[Deutsche Bahn|Německé dráhy]] následně dne 13. září v 17:00 přerušily železniční spojení s Rakouskem, nicméně pouze v jediném směru. Česká vláda se o zavedení hraničních kontrol mezi Rakouskem a Německem dozvěděla z médií.
Dne 12. a 13. září docestovalo do Německa přes deset tisíc uprchlíků a ekonomických migrantů. Většina z nich směřovala po trase přes Rakousko vlaky. Registrační místa na hlavním nádraží v [[Mnichov]]ě však byla přeplněná a spolková země [[Bavorsko]], která dlouhodobě kritizuje jednání jak celoněmecké vlády, tak i evropských institucí, neboť se cítí přetížená náporem imigrantů, se dostala velmi blízko svých maximálních kapacit.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1583780-nemecko-kvuli-prilivu-uprchliku-docasne-zavadi-hranicni-kontroly Článek na portálu ceskatelevize.cz]</ref> Prioritou se tak v průběhu září stalo převážení uprchlíků z Mnichova dále do Německa, aby nebyly kapacity přeplněny. I to se však ještě v těch dnech v Bavorsku stalo. Německá vláda následně jednohlasně na svém mimořádném zasedání v Berlíně vyhlásila dočasné zavedení hraničních kontrol na německo-rakouské hranici, a to s okamžitou platností. Zváženo je rovněž zavedení obdobných kontrol na hranicích s Českem a Polskem. [[Deutsche Bahn|Německé dráhy]] následně dne 13. září v 17:00 přerušily železniční spojení s Rakouskem, nicméně pouze v jediném směru. Česká vláda se o zavedení hraničních kontrol mezi Rakouskem a Německem dozvěděla z médií.

Dne 14. září v dopoledních hodinách zavedlo v reakci na německé kontroly na hranici s Rakouskem kontroly i [[Slovensko]], a to na hranici s Maďarskem a Rakouskem. Stejné opatření učinilo i Rakousko na hranicích s Maďarskem, odkud přichází drtivá většina migrantů. Rakousko také povolalo na řešení migrační krize armádu, která bude pomáhat s humanitární pomocí.


== Převaděčství ==
== Převaděčství ==

Verze z 14. 9. 2015, 13:26

ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Žadatelé o azyl v jednotlivých zemích EU v období od 1. ledna 2015 do 30. června téhož roku.[1]
Uprchlíci z Afriky na ostrově Lampedusa

Evropská migrační krize (také nepřesně[2] označovaná jako evropská uprchlická krize) je v roce 2015 probíhající politická krize v Evropské unii (EU), způsobená velkým počtem imigrantů – jak ekonomických migrantů, tak uprchlíků – směřujících do EU přes Středozemní moře a Balkán z Afriky, Blízkého a Středního východu. Rostoucí počty migrantů z těchto zemí se začaly objevovat již v předchozí dekádě a zejména v souvislosti s tzv. Arabským jarem (2011). Rozměry celoevropské krize jev dostal na jaře roku 2015, kdy se ve Středozemním moři během krátké doby potopilo pět lodí s migranty, celkem se utopilo asi 1200 lidí a začalo se uvažovat o zavedení kvót na přerozdělování uprchlíků.

Trasy migrantů

Migranti na balkánské trase poblíž maďarsko-srbské hranice v srpnu 2015

Imigranti směřují do Evropy po dvou hlavních trasách. První z nich (tzv. západní nebo také středomořská) vede z Libye přes Středozemní moře do Itálie a od ledna do srpna 2015 ji využilo asi 120 tisíc imigrantů.[3] Druhá trasa (východní či balkánská) vede z Turecka přes Egejské moře do Řecka, příp. na řecké ostrovy, a dále nejčastěji do Maďarska. Tímto způsobem se za prvních osm měsíců roku 2015 dostalo nelegálně do Řecka více než 180 tisíc lidí. Z Itálie a Maďarska pokračuje většina migrantů přes Rakousko nebo Francii do Německa. První uvedenou trasou se do Evropy dostávají téměř výhradně Afričané, nejčastěji Eritrejci, Etiopané a Nigerijci. Druhou jmenovanou, balkánskou trasu, používají zejména lidé z Blízkého Východu – Syřané, Afghánci a Pákistánci.[4]

Mimo tyto dvě nejvyužívanější trasy se imigranti snaží do Evropy v menší míře proniknout také přes Španělsko, které ale v minulých letech věnovalo nemalé peníze na ochranu svých enkláv Ceuta a Melilla v Africe. Byly také zaznamenány průniky mnoha migrantů za severním polárním kruhem přes norsko-ruskou hranici.[5]

Cíle migrantů

V roce 2014 členské státy EU přijaly žádosti od 626 065 migrantů, z nichž bylo 183 365 přijato a žadatelům byla poskytnuta nějaká forma ochrany, zatímco 442 700 žádostí bylo zamítnuto.[6][7] Nejvíce žádostí o azyl (téměř třetina) bylo podáno v Německu, následuje Švédsko, Francie a Itálie. Ve srovnání s počtem obyvatel přijímá nejvíce žádostí o azyl Švédsko, Maďarsko a Rakousko.[8]

I v první polovině letošního roku obdrželo nejvíce žádostí o azyl, 171 795 (téměř polovinu všech žádostí), Spolková republika Německo, následovaná Maďarskem a Švédskem.[9] V případě Maďarska je ale tento vysoký počet dán tím, že pokud by migranti žádost v EU nepodali a byli při cestě do Německa zachyceni, hrozila by jim deportace do země původu (vyjma Sýrie). Dle serveru Česká pozice je nejčastějším cílem migrantů Německo z toho důvodu, že má nejštědřejší sociální systém v Evropské unii.[10]

Příčiny krize

Imigranti na vídeňském západním nádraží čekají na vlak do Německa

Názory na příčiny současné migrační vlny se liší. Část lidí a politiků se domnívá, že hlavní příčinou současné krize jsou vojenské intervence a podpora protivládních sil v severní Africe a na Blízkém a Středním východě, a to zejména ze strany Spojených států amerických a některých dalších západoevropských zemí. Výsledkem těchto operací je dle jejich názoru rozpad fungujících diktatur a zhoršení bezpečnostní situace v daném státě (např. intervence v Libyi, Iráku, Afghánistánu a podpora opozice v Sýrii).[11][12]

Naopak někteří lidé jim oponují a tvrdí, že tyto problémy nebyly primárně způsobeny vojenskými intervencemi a po nějakém čase by se objevily v ještě větším měřítku. Dalším argumentem odpůrců je to, že intervence byly provedeny již před několika lety, ale migranti přichází až teď. Dle politologa Jiřího Pehe byly invaze málo důsledné a problémy vznikly neexistencí dalšího plánu pro intervenované oblasti.[13] Dle šéfredaktora webu Armádní noviny Jana Grohmanna je primárním problémem krize islámské učení samo o sobě a islámský právní systém šaría. S tím souvisí i islámský terorismus a hlavní cíl většiny islámských teroristických organizací – vznik chalífátu, státu s přísnými islámskými pravidly (v současnosti vytvořila mezinárodně neuznaný chalífát radikální organizace Islámský stát na části území Sýrie a Iráku). Tento faktor podle nich významně brání stabilizaci a rozvoji oblastí, odkud migranti přicházejí.[14] Dle dalšího z názorů na současnou imigrační krizi je hlavním důvodem imigrace touha běženců po snadnějším životě v zemích západní Evropy. Někteří lidé vidí příčinu v kombinaci více faktorů.[15]

Vývoj krize

V letech 2007 až 2011 se zvýšil počet nelegálních migrantů, kteří překonávali Středozemní moře do té míry, že Evropská unie začala hledat vhodné řešení tohoto problému. Na Středozemním moři z tohoto důvodu začala hlídkovat agentura Frontex.

Přesun zachráněných migrantů na maltskou loď v srpnu 2013

Značný nárůst počtu ekonomických migrantů a uprchlíků z Blízkého východu však přineslo až Arabské jaro, jehož výsledkem byla destabilizace řady arabských zemí. Jedním z prvních rizikových míst, které byly nelegálně překračovány, se stala řecko-turecká hranice.[16] V roce 2011, nedlouho po vypuknutí války v Sýrii, začal dramaticky růst počet nelegálních překročení hranice, který dosáhl až několika desítek tisíc. Na hranici byl proto v roce 2012 vybudován plot; na řecké straně na něj navázal později ještě i plot na bulharské části hranice. Vybudování plotu vedlo k úbytku počtu nelegálních migrantů, kteří z Turecka přicházeli do Řecka, nicméně jen po určitou omezenou dobu. Většina z nich začala překonávat hranici po moři.[17]

Migranti ve Středozemním moři jsou po záchraně převáženi k břehům EU

V roce 2013 došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v Libyi natolik, že příval migrantů začal již být pro Itálii značně problematický. Proto Itálie zahájila námořní operaci Mare nostrum (Naše moře), jejímž cílem bylo hledat a zachraňovat lodě převážející imigranty. Tím by se jejich příchod alespoň podařilo dostat pod kontrolu. Rozsáhlá operace byla sice úspěšná, nicméně finančně velice nákladná, a Itálie zůstala v jejím financování osamocena. Proto se rozhodla v roce 2014 celou operaci ukončit. Italské námořnictvo nahradila evropská agentura Frontex, která k 1. listopadu 2014 zahájila operaci Triton, do níž však již byly zapojeny i další země Evropské unie. Mezi kritiky operace patřila ve své době především Velká Británie. Britská vláda tehdy oznámila, že záchranné operace povedou pouze k nárůstu počtu imigrantů, kteří budou chtít do Evropy vycestovat a usadit se zde.

V té době se již vyprofilovala i tzv. Balkánská trasa, která vede z Řecka přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko a Rakousko do Německa. V první polovině roku 2015 však velkou část migrantů na této trase činili především kosovští Albánci, kteří se snažili uniknout před ne příliš dobrou ekonomickou situací své země. Jejich vlna však začala postupně opadávat v polovině roku 2015, zejména díky tomu, že Kosovo je Německem považováno za bezpečnou zemi a velká většina azylových řízení tak pro žadatele nedopadne úspěšně. Nemalou roli sehrál i diplomatický tlak na kosovskou vládu a cílená informační kampaň.[18][19] K běžencům z Kosova se připojovali také Romové ze Srbska. Od května 2015 však na balkánské trase začali být dominantním faktorem především uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu a Pákistánu. Migranti v květnu 2015 obsadili bělehradský park Bristol, který se v srpnu 2015 změnil na stanové městečko.

V průběhu léta 2015 se uklidnilo Středozemní moře, což vedlo k zintenzivnění nelegálních přechodů evropských hranic. Počty ekonomických migrantů a uprchlíků se ukázaly být natolik výrazné, že začaly představovat nejprve administrativní (tj. jak rychle vyřídit žádost o azyl od všech žadatelů), později i bezpečnostní (příliš mnoho osob) a nakonec i dopravní (nedostatečná kapacita autobusové a vlakové dopravy) problém. Některé evropské země, jako například Itálie, Rakousko nebo Maďarsko musely zpřísnit nebo obnovit i pohraniční kontroly, a to nejen na vnější hranici Schengenského prostoru, ale také mezi jednotlivými státy Evropské unie tam, kde jinak žádné hraniční kontroly nejsou. V červnu 2015 obsadily skupiny imigrantů italské město Ventimiglia na hranicí s Francií ve snaze překročit hranici, v čemž jim policie ale zabránila a jejich ležení nakonec vyklidila.[20]

V květnu 2015 začali imigranti směřující z Itálie přes Francii do Velké Británie záměrně zpomalovat dopravu na dálničním přivaděči k přístavu v Calais ve snaze dostat se do Velké Británie na korbách nákladních vozů a kamionů. V červenci 2015 obsadili logistický terminál v Coquelles a několikrát také skupiny čítající zpočátku několik stovek, později až 2 000 osob, v noci pronikly do Eurotunnelu, kde zastavily dopravu.[21] Po rozsáhlých policejních akcích na přelomu července a srpna téhož roku se podařilo těmto událostem z velké části zabránit. Logistický areál byl oplocen a byly zavedeny početné hlídky, nicméně komunita migrantů v jeho blízkosti vybudovala samostatně fungující autonomní tábor, který dostal mediální přezdívku "Džungle".[22][23]

Uprchlíci na nádraží v Gevgeliji na makedonsko-řecké hranici

Na přelomu června a července 2015 oznámila maďarská vláda výstavbu pohraničního plotu na státní hranici se Srbskem ve snaze odklonit, příp. alespoň snížit počty imigrantů, dostávající se do Maďarska ze Srbska tzv. Balkánskou trasou. Zatímco jejich počet dosahoval v červenci 1000-1400 lidí denně, v závěru srpna téhož roku to již byly tři tisíce osob denně. V Makedonii dosáhl těchto čísel proud migrantů dne 21. srpna, což místní vláda vyhodnotila jako bezpečnostní riziko, uzavřela hranici s Řeckem[24] a vyslala na hraniční čáru armádu. Cílem bylo regulovat příchod lidí na makedonské území tak, aby nedošlo k tlačenicím a zraněním. Policisté však museli nasadit sílu a imigranti je nakonec přetlačili.[25] Dvoudenní uzavření hranice vytvořilo jednu rozsáhlou uprchlickou vlnu, která dorazila dne 1. září 2015 do Budapešti a obsadila blízké nádraží Keleti pályaudvar. Později pomocí léčky maďarská policie odlákala část imigrantů z nádraží do vlaku, který byl zastaven v blízkosti města Bicske, odkud je odvedla do blízkého detenčního tábora.[26]

4. září se kvůli problematice nelegální migrace sešli v Praze na mimořádném jednání premiéři zemí Visegrádské čtyřky. Shodli se na nutnosti lepší ochrany vnější hranice Schengenského prostoru a důrazně odmítli novou verzi kvót na přerozdělení uprchlíků, kterou prosazuje zejména Německo, Itálie a Francie.[27] Summit se konal ve stínu setkání evropských premiérů v Lucemburku, kteří naopak podporují přerozdělování uprchlíků po celé Evropské unii.

Pěší pochod uprchlíků v Maďarsku.

Ještě téhož dne eskalovala situace v Maďarsku, kde se na náměstí Baross tér před Východním nádražím shromáždilo několik tisíc migrantů. Poté, co byla část z nich lstí odvezena zvláštním vlakem k táboru Bicske, se rozhodli vyhnout se jak převaděčům, tak i veřejné dopravě a cestovat k 180 km vzdálené maďarsko-rakouské hranici pěšky.[28] Maďarská policie proto musela uzavřít několik silničních tahů; proud migrantů a uprchlíků se vydal v podobě Pochodu naděje z Východního nádraží přes Rákocziho ulici na Eliščin most a poté ulicí Hegyalja út k dálnici M1 ve směru na Bratislavu a Vídeň. K nim se později připojil dav lidí, který opustil nouzově zřízený tábor v Bicske. Přestože maďarská vláda nejprve oznámila, že migrantům neumožní překročit hranici do Rakouska, 5. září vypravila první speciální autobusy.[29] V Rakousku byly vypraveny zvláštní vlaky, které je odvezli do Salcburku.

Na hranici se Srbskem byl mezitím zřízen tábor v Röszke, který by měl zachytit většinu lidí, kteří nelegálně přicházejí do Maďarska z jihu. Tábor však byl držen stranou mediální pozornosti a maďarská policie zabránila novinářům vstup na jeho území i do jeho blízkosti. 4. září z něj uteklo na 1500 lidí.[30]

Dne 9. září 2015 přerušila ve večerních hodinách dánská státní železniční společnost DSB provoz vlaků, směřujících z Dánska do Německa a obráceně, a to z důvodu jejich přeplněnosti imigranty, kteří se přes Dánsko pokoušejí dostat do Švédska právě z Německa. Dánský úřad pro imigraci rovněž zveřejnil v libanonských novinách informace, ve kterých vyzýval syrské uprchlíky, aby se neusazovali v Dánsku. Téhož dne také vyšel německý deník Bild ve zvláštním vydání v arabském jazyce, ve kterém se snažil informovat uprchlíky o nezbytných informacích o Berlíně a o tom, jak mohou nalézt v Německu pomoc.

9. září byl také představen nový návrh kvót na přerozdělení uprchlíků. Celkem se má jednat o 160 000 úspěšných žadatelů o azyl, oproti původně navrhovaným 60 000 běžencům, kteří budou rozděleni mezi všechny členské státy EU.[31] Pokud bude postupováno podle stejného vzorce jako při první plánované verzi kvót, připadne na Česko 2,98 % uprchlíků, tedy 5 513 osob.[32] Tyto kvóty podporují zejména západoevropské státy, naopak proti návrhům se staví většina zemí střední a východní Evropy.

11. září byla zveřejněna nahrávka ze záchytného táboru v Röszke, kde potraviny pro uprchlíky byly distribuovány prostřednictvím házení do davu.[33] Zástupci některých lidskoprávních organizací, jako např. Human Rights Watch, tuto skutečnost ostře kritizovali a maďarská vláda nařídila její vyšetření. Protože samo Maďarsko mělo značné problémy s registrací uprchlíků, namísto jejich převážení do uprchlických táborů je autobusy budapešťského dopravního podniku přepravuje rovnou do města Hegyeshalom a jinam na rakousko-maďarskou hranici. Na místě při hranici se Srbskem vzniklo provizorní registrační místo, kde pracují dobrovolníci z řady evropských zemí, včetně Česka. Maďarská vláda mezitím rozhodla o nasazení armády na jižní hranici se Srbskem.[34] Armáda je rozmístěna na hranici v počtu několika tisíc lidí od poloviny září. Od 15. září bude poté dokončena druhá fáze pohraničního plotu a nikdo nebude moci překročit nelegálně hranici. Na železničních hraničních přechodech mají být umístěny speciální brány, které se otevřou jen tehdy, pokud se bude blížit vlak.

Dne 12. a 13. září docestovalo do Německa přes deset tisíc uprchlíků a ekonomických migrantů. Většina z nich směřovala po trase přes Rakousko vlaky. Registrační místa na hlavním nádraží v Mnichově však byla přeplněná a spolková země Bavorsko, která dlouhodobě kritizuje jednání jak celoněmecké vlády, tak i evropských institucí, neboť se cítí přetížená náporem imigrantů, se dostala velmi blízko svých maximálních kapacit.[35] Prioritou se tak v průběhu září stalo převážení uprchlíků z Mnichova dále do Německa, aby nebyly kapacity přeplněny. I to se však ještě v těch dnech v Bavorsku stalo. Německá vláda následně jednohlasně na svém mimořádném zasedání v Berlíně vyhlásila dočasné zavedení hraničních kontrol na německo-rakouské hranici, a to s okamžitou platností. Zváženo je rovněž zavedení obdobných kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Německé dráhy následně dne 13. září v 17:00 přerušily železniční spojení s Rakouskem, nicméně pouze v jediném směru. Česká vláda se o zavedení hraničních kontrol mezi Rakouskem a Německem dozvěděla z médií.

Dne 14. září v dopoledních hodinách zavedlo v reakci na německé kontroly na hranici s Rakouskem kontroly i Slovensko, a to na hranici s Maďarskem a Rakouskem. Stejné opatření učinilo i Rakousko na hranicích s Maďarskem, odkud přichází drtivá většina migrantů. Rakousko také povolalo na řešení migrační krize armádu, která bude pomáhat s humanitární pomocí.

Převaděčství

Díky nebývalému zájmu lidí ze zemí severní Afriky a Blízkého východu utéci do zemí západní Evropy se daří i převaděčům a pašerákům lidí, kteří získávají od imigrantů značné sumy peněz.[36][37] Na převaděčství se podílí značnou mírou lidé ze všech zemí, kudy procházejí trasy migrantů.

V případě tzv. Balkánské cesty to jsou především příslušníci jihovýchodoevropských národů.[38][39] Převaděči z Kosova[zdroj?], Srbska, Bulharska nebo Rumunska převážejí migranty různými způsoby; od klimatizovaných automobilů až po nákladní auta, kde jsou uprchlíci umístěni po desítkách, často v ohrožení života. V srpnu a září 2015 byly takto odhaleny desítky pašeráckých vozidel. V jednom případě se dokonce 71 uprchlíků v mrazírenské dodávce v Rakousku udusilo.[40]

U tras, vedoucích přes Středozemní moře se jedná o organizované gangy v jednotlivých zemích původu, které pronajímají byty, kam migranty umisťují, a poté je vypravují přes moře většinou v nafukovacích člunech nebo rybářských lodích, často v otřesných podmínkách.[41] Řada z těchto lodí, které jsou navržené jen pro příbřežní plavbu, ztroskotá při několik set kilometrů dlouhé plavbě, což vede k vysokým ztrátám na životech, které se počítají na tisíce.[42]

Politické dopady

Česká republika

Soubor:Prorefugee protest Prague.jpg
Protest na podporu uprchlíků na pražském Václavském náměstí dne 12. září 2015

V České republice se evropská migrační krize projevila radikalizací části politického spektra, zejména nárůstem popularity organizace Islám v České republice nechceme, vedené entomologem Martinem Konvičkou.[43] Rovněž řada dalších politiků přijala téma uprchlické krize za své vlastní, například Tomio Okamura nebo extremista Adam B. Bartoš.

Platformou pro odpůrce imigrace se staly především sociální sítě, kde se začaly v létě 2015 šířit i zavádějící zprávy, kterými se zabývala také česká policie.[44] V červnu, červenci a srpnu 2015 se v Praze uskutečnilo několik demonstrací – na Palackého náměstí, na Můstku u Václavského náměstí,[45] na Staroměstském náměstí[46] a na Vyšehradě. Zde se radikální odpůrci imigrace dožadovali vystoupení z Evropské unie a NATO a nařkli vládu ČR z vlastizrady.[47]

Kritici imigrace začali pro zastánce imigrace v českém kontextu používat termín sluníčkář, který se v tomto významu objevil zcela poprvé.[48]

Na úrovni regionální spolupráce se problematikou imigrace zabývala Visegrádská čtyřka.

Podle průzkumů veřejného mínění je Česko jedna ze zemí s nejodmítavějším vztahem k imigrantům. 94 % lidí si myslí, že by je EU měla vracet zpět, 78 % lidí je v souvislosti se současnou migrační vlnou pro obnovení hraničních kontrol mezi členskými státy EU.[49] Dne 12. září se uskutečnily v Praze na Václavském náměstí dvě demonstrace; jedna za podporu uprchlíků, kde se shromáždily některé občanské inciativy a zástupci politických stran (Strana zelených, Pirátská strana) a jedna proti imigrantům, kde byl řečníkem např. Tomio Okamura a Martin Konvička. Ve stejný den se v Praze uskutečnila také jízda motorkářů proti islámu.[50]

Poté, co dne 13. září rozhodla německá vláda o mimořádném zavedení dočasných hraničních kontrol na německo-rakouské hranici zpřísnila Česká republika kontrolu i na hranicích s Rakouskem, a to prostřednictvím namátkových hlídek.

Maďarsko

Plot na maďarsko-srbské hranici

Silné nálady proti imigrantům byly zaznamenány rovněž v Maďarsku. Konzervativní vláda se rozhodla problematiku řešit výstavbou pohraničního plotu, jehož vznik většina obyvatel schvaluje. Plot se však ukázal být jen malou překážkou; migranti jej buď přelezli, přestříhali, nebo obešli po železničních tratích.

V Maďarsku se téma uprchlické krize stalo klíčovým pro radikální politickou stranu Jobbik. Na přelomu srpna a září 2015 přišlo do Budapešti několik tisíc imigrantů, kteří obsadili východní nádraží a rozsáhlý přilehlý podchod u blízké stanice metra. Maďarská vláda se pokusila vyčlenit prostředky na zřízení nouzového tábora v blízkosti nádraží, prostor však obsadili aktivisté právě ze strany Jobbik. Nakonec byl tento tábor zřízen ve městě Bicske.

Dne 5. září 2015 oznámilo benediktinské opatství v Pannonhalmě, že se zapojí do pomoci uprchlíkům.[51]

Na začátku září 2015 zřídila maďarská vláda záchytný tábor v jihomaďarském městě Röszke, ve kterém však docházelo velmi často ke vzpourám a ze kterého imigranti neustále unikali.

Policejní automobil a skupina imigrantů nedaleko maďarsko-srbské hranice

Maďarský premiér Viktor Orbán v řadě mediálních vystoupení na začátku září 2015 ostře odmítl přijmout současnou migrační vlnu, žádá její regulaci, nesouhlasí s přístupem západní Evropy, který je mnohem liberálnější a otevřený pro uprchlíky a ekonomické migranty. Naopak vyjádřil obavy, že pokud Evropa umožní příchod tisícům lidí z chudých zemí Afriky a Asie, do budoucna příjde ještě větší vlna, která by mohla ohrozit i samotnou existenci Evropy.[52] Celou krizi, během které mají uprchlíci zájem cestovat především do Německa, označil jako "německý problém".[53]

Makedonie

Hlavní proud ekonomických migrantů a uprchlíků z Řecka do Srbska prochází přes hlavní dopravní tahy, které směřují v Makedonii ze severu na jih. Makedonská vláda se ve snaze nepřetížit svojí dopravní síť rozhodla nejprve zakázat migrantům používání veřejné dopravy, což vedlo k značně úspěšnému obchodování s jízdními koly. Nakonec se v létě 2015 rozhodla umožnit jim cestovat vlakem a zavedla dokonce i jednotné ceny (10 eur za cestu z Gevgelije do Tabanovců na hranici se Srbskem) ve snaze vyhnout se překupníkům a předražování.

V závěru srpna 2015 se počet imigrantů zvýšil z tisíce denně až na trojnásobek. Z této skutečnosti obvinili makedonští političtí představitelé svého jižního souseda,[54] který hranici údajně nekontroloval a organizovaně pomáhal uprchlíky převážet ze všech řeckých ostrovů právě na hranici s Makedonií.

Německo

Uprchlíci před nádražím v Budapešti demonstrují, aby mohli odcestovat do Německa, 3. září 2015

V Německu se příchod tisíců imigrantů stal klíčovým tématem pro nacionalistické strany a pro radikály, kteří zapálili několik azylových center převážně v Sasku, ale i v dalších částech země. Zatímco zpočátku byla německá veřejnost přijímání uprchlíků nakloněna, podle aktuálních průzkumů se tento názor mění.[55]

Německo již vyzvalo řadu evropských zemí k větší míře zapojení se do migrační krize, především k přijetí tzv. uprchlických kvót. Evropskou komisi naopak obvinilo v této krizi z příliš pomalého postupu.[56]

Koncem srpna 2015 byly zveřejněny zprávy, podle kterých německá vláda k tomuto datu odhadla, že do konce roku 2015 se do Německa dostane v rámci migrační vlny až 800 000 ekonomických migrantů a uprchlíků.[57] Bavorští političtí představitelé vyjádřili ústy zemského ministra vnitra Joachima Herrmanna své znepokojení nad rozhodnutím o vypravení vlaků z Maďarska do Mnichova na přelomu srpna a září 2015, kdy až 7000 migrantů dosáhlo úspěšně svého cíle v Německu. Rovněž oznámil, že Bavorsko se nemůže postarat o všechny migranty, a že bude nezbytné, aby další spolkové země poskytly uprchlíkům pomoc podle königsteinského klíče.[58]

Rovněž koncem srpna 2015 pronesla německá kancléřka Angela Merkelová na své pravidelné letní tiskové konferenci svůj mezitím světoznámý výrok, že Německo situaci s uprchlíky zvládne („Wir schaffen das“). [59]

Dne 9. září prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová na zasedání Německého spolkového sněmu, že poskytování azylu uprchlíkům před válečnými událostmi „nemá horní hranici“. To vyvolalo značně bouřlivou diskusi. Zároveň prohlásila, že i přes těžkosti ekonomických migrantů nebudou moci lidé, kteří neutíkají před bezprostředním ohrožením svého života, v Německu zůstat. Dne 13. září poté Německo obnovilo dočasně hraniční kontroly na své jihovýchodní hranici s Rakouskem.

Rakousko

Demonstrace ve Vídni v srpnu 2015 na podporu uprchlíků

Pro většinu imigrantů je Rakousko tranzitní zemí na cestě do Německa, přesto i zde rychle vzrůstá počet žádostí o azyl – rakouská vláda očekává v letošním roce 80 tisíc podaných žádostí.[60] Kapacity pro ubytování migrantů jsou ale na mnoha místech vyčerpané a žadatelé o azyl tak musí přenocovat v provizorních podmínkách. Na začátku září 2015 umožnilo Rakousko průjezd několika vlaků se zhruba 10 tisíci imigranty, směřujícími z Maďarska do Německa, ale o několik dní později rakouské dráhy právě kvůli přeplněnosti vlaků migranty přerušily železniční spojení s Maďarskem.[61] Rakouská vláda patří na rozdíl od většiny středoevropských a východoevropských států k největším podporovatelům plánovaných kvót na přerozdělení uprchlíků mezi všechny členské státy EU.

Švédsko

Švédsko bylo v roce 2014 imigranty druhou nejvyhledávanější zemí v Evropě hned po Německu, což má za následek růst obliby radikálních a protiimigrantských politických stran. V reakci na tento stav uzavřela vláda v prosinci roku 2014 tzv. opoziční smlouvu, která jí zajistí, že bude u moci až do roku 2022.[62] Ve Švédsku se také výrazně množí násilí ze strany imigrantů[63] i útoky radikálů na mešity.

Slovensko

Rovněž na Slovensku využili radikálové nespokojenosti veřejnosti ohledně přílivu ilegálních migrantů a uprchlíků. Průchod hlavní masy lidí probíhá po dopravních tazích, směřujících z Budapešti do Vídně, ale procházejících mimo území Slovenska. Slovenská vláda se vyjádřila k možnému příchodu imigrantů z Maďarska s nelibostí a posílila policejní kontroly na jižní hranici. V rámci povinně dobrovolného přerozdělení 40 000 migrantů z Itálie a Řecka do dalších zemí EU se Slovensko rozhodlo přijmout jen křesťanské uprchlíky.[64]

Slovinsko

Na začátku září 2015 Slovinsko, které dosud stálo stranou tzv. balkánské cesty, kterou proudí do Evropy především Syřané a Afghánci, změnilo svůj postoj k tzv. uprchlickým kvótám.[65] V prohlášení pro média dne 4. září 2015 ministr zahraničí Karl Erjavec uvedl, že země dokáže přijmout až 2000 uprchlíků podle kvót.

Srbsko

Soubor:Migrants in Hungary 2015 Aug 018.jpg
Migranti překonávají plot na maďarsko-srbské hranici, 25. srpna 2015

Srbská politická reprezentace (s výjimkou radikálních stran) nevyjádřila znepokojení nad příchodem imigrantů a jejich průchodem zemí ve směru Preševo-Niš-Bělehrad-Subotica. Premiér Aleksandar Vučić navštívil dočasný samovolně vzniklý tábor, který se nachází v bělehradském parku Bristol.[66] Pomoc ekonomickým imigrantům a uprchlíkům zajišťují spíše dobrovolníci z různých neziskových organizací, obyvatelé srbské metropole[67], pracovníci OSN, i někteří zahraniční turisté.[zdroj?]

Na jihu Srbska zřídila vláda dočasně uprchlický tábor ve vesnici Miratovac v blízkosti Preševa, kde probíhají registrace migrantů, procházejících Srbskem. Srbské úřady jim vystavují doklady, na základě kterých mohou 72 hodin cestovat přes srbské území. Podle informací některých neziskových organizací jsou podmínky v táboře těžko snesitelné,[zdroj?] což vede k tomu, že řada uprchlíků odmítá registraci.[zdroj?]

V reakci na výstavbu pohraničního plotu se srbská vláda zavázala žádné podobné ploty na hranici s Makedonií nebudovat, a to i přes doporučení vlády v Budapešti.

Odkazy

Reference

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ [1]
  2. ↑ iDnes - žadatelé o azyl v EU, 2014 [online]. 
  3. ↑ Do Itálie letos dorazilo přes 111 tisíc migrantů na Novinky.cz
  4. ↑ OSN: Počet uprchlíků v Řecku se od loňska zvýšil šestkrát na Týden.cz
  5. ↑ Syřané našli novou cestu do Evropy: přes polární kruh na sever Norska na iDNES.cz
  6. ↑ EU Member States granted protection to more than 185 000 asylum seekers in 2014, Eurostat (anglicky)
  7. ↑ The number of asylum applicants in the EU jumped to more than 625 000 in 2014, Eurostat (anglicky)
  8. ↑ Počet uchazečů o azyl v EU stoupl téměř o polovinu. Pětina je ze Sýrie na iDNES.cz
  9. ↑ Česko má skoro nejmíň žádostí o azyl z EU na Euroskop.cz
  10. ↑ Současní migranti chtějí jen využívat sociální stát na Česká pozice.cz
  11. ↑ Frustrovaní a zoufalí uprchlíci dávají vinu USA
  12. ↑ Komunisti hledali příčiny uprchlické krize. Obviňují velmoci na Týden.cz
  13. ↑ KOMENTÁŘ: Uprchlíci: hledá se viník - Jiří Pehe na Novinky.cz
  14. ↑ Islám, skutečný problém Evropy na ihned.cz
  15. ↑ Průzkum SANEP - červenec 15
  16. ↑ ČT - článek
  17. ↑ Článek na portálu greekreporter.com (anglicky)
  18. ↑ Článek na portálu nezavisne.com (srbsky)
  19. ↑ Článek na portálu glas srpske (srbsky)
  20. ↑ Článek na portálu theguardian.com (anglicky)
  21. ↑ Týden.cz - Calais [online]. Dostupné online. 
  22. ↑ Článek na portálu telegraph.co.uk (anglicky)
  23. ↑ Článek na portálu Express & Star
  24. ↑ Článek na portálu mondo.rs (srbsky)
  25. ↑ Novinky.cz - článek Makedonie
  26. ↑ iDnes - článek Bicske
  27. ↑ Článek iDnes
  28. ↑ Článek na portálu aktualne.cz
  29. ↑ Článek na portálu rozhlas.cz
  30. ↑ Článek na portálu International Business Times
  31. ↑ Lidovky.cz - nová verze kvót [online]. 
  32. ↑ Svobodné forum/daily mail - počty uprchlíků [online]. 
  33. ↑ Článek na portálu reflex.cz
  34. ↑ Článek na portálu express.co.uk (anglicky)
  35. ↑ Článek na portálu ceskatelevize.cz
  36. ↑ Článek na portálu E15.cz
  37. ↑ Článek na portálu euronews.com
  38. ↑ Článek na portálu seebiz.eu (srbsky)
  39. ↑ Článek na portálu b92.net (srbsky)
  40. ↑ Článek na portálu aktualne.cz
  41. ↑ Článek na portálu idnes.cz
  42. ↑ Článek na portálu bbc.co.uk (anglicky)
  43. ↑ Kritici imigrace nejsou jen „nácci“. Radikálům chybí sjednotitel. iDNES.cz [online]. 2015-08-30 [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. 
  44. ↑ Zpráva na portálu policie.cz
  45. ↑ Článek na portálu idnes.cz
  46. ↑ Článek na portálu tyden.cz
  47. ↑ Článek na portálu lidovky.cz
  48. ↑ iDnes - článek sluníčkář
  49. ↑ Průzkum agentury focus, srpen
  50. ↑ Týden.cz - Demonstrace 12. září [online]. 
  51. ↑ Článek na portálu Népszabadság Online (NOL) (maďarsky)
  52. ↑ Článek na portálu novinky.cz
  53. ↑ Článek na portálu tyden.cz
  54. ↑ Článek na portálu blic.rs (srbsky)
  55. ↑ Německo - průzkum
  56. ↑ iDnes.cz - Německo kritizuje EU [online]. 
  57. ↑ Článek na portálu guardian.com (anglicky)
  58. ↑ Týden.cz - Bavorská CSU kritizuje Merkelovou [online]. 
  59. ↑ BANNAS, Günther: Flüchtlingsfrage - Merkel: „Wir schaffen das“ (Uprchlická otázka – Merkelová: „My to zvládneme“, Frankfurter Allgemeine Zeitung, 31. srpna 2015, http://www.faz.net/aktuell/politik/angela-merkels-sommerpressekonferenz-13778484.html?printPagedArticle=true#pageIndex_2 (německy).
  60. ↑ Rozhlas.cz - Rakousko
  61. ↑ Lidovky.cz - Rakousko - zrušené vlaky
  62. ↑ Novinky.cz - Švédsko
  63. ↑ Švédsko vražda IKEA
  64. ↑ Slovensko přijme jen křesťany
  65. ↑ Článek na portálu aktuality.sk (slovensky)
  66. ↑ Článek na portálu mondo.rs (srbsky)
  67. ↑ Článek na portálu index.hr (chorvatsky)

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evropská_migrační_krize_2015&oldid=12890930“