Přeskočit na obsah

Portál:Čína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vítejte upravit


Čína (čínsky v českém přepisu Čung-kuo, pchin-jinem Zhōngguó, znaky zjednodušené 中国, tradiční 中國; doslova „Říše středu“) je geografická oblast a historické území v Asii ovládané v současné době převážně Čínskou lidovou republikou (ČLR). Spolu s Čínskou republikou na Tchaj-wanu se obě dvě země od přelomu 40. a 50. let minulého století pokládají za právoplatného nástupce původní „jednotné“ Číny a uznávají existenci pouze jedné jediné Číny. Pokračování článku…

Zajímavosti upravit
Víte, že…

tygři čínští jsou v přírodě zřejmě vyhubení a jednou z mála nadějí na přežití je jejich odchov v rezervaci v Jihoafrické republice?
…čínský cvičný letoun Hongdu K-8 Karakorum je nejlevnější v současnosti vyráběný letoun své kategorie?
…roku 1449 dvacet tisíc Mongolů zajalo čínského císaře Jing-cunga a rozdrtilo jeho mnohonásobně silnější armádu?
…nejrozsáhlejší kdy sepsanou encyklopedií byla čínská Encyklopedie Jung-le, sestavená v letech 1403–1408?

Článek upravit
Osídlení Číny za vlády Chung-wua

Reformy Chung-wua, zakladatele a prvního císaře čínské říše Ming, probíhající v 60.–90. letech 14. století, byl komplex ekonomických, společenských a politických reforem zaměřených na obnovu čínského státu po desetiletích bojů Číňanů proti nadvládě mongolské říše Jüan. Císař Chung-wu se v reformách pokusil vybudovat společnost soběstačných zemědělských komunit; heslem vlády bylo „potlačení obchodu a podpora zemědělství“.

Nově budovaná mingská státní správa byla nepočetná a levná. V čele vlády stáli Chung-wuovi generálové, postupně nahrazovaní císařovými syny; rutinní administrativu obstarávali konfuciánsky vzdělaní úředníci. Vláda rozdělila pozemky mezi drobné rolníky přímo obdělávající půdu, naopak velcí pozemkoví vlastníci byli systematicky omezováni a pronásledováni. Průmysl a řemesla podléhaly státnímu řízení, obchod byl podroben přísnému dozoru. Zdanění bylo založeno na naturálních odvodech a povinné práci ve státních manufakturách a stavbách. Používání peněz nezapadalo do císařova společenského ideálu, proto se ho snažil omezit; navíc neměl žádnou vhodnou měnu: mědi ani stříbra nebylo dostatečné množství a papírovým penězům lidé nevěřili kvůli nesměnitelnosti za drahé kovy a inflaci.

Výsledkem reforem byla obnova centralizovaného státu a vznik relativně rovnostářské společnosti s menšími majetkovými rozdíly a rozvoj ekonomiky mingské říše. Dlouhodobé důsledky hospodářské obnovy však byly odlišné, rozkvět trhů a rozvoj peněžního hospodářství vedl ke vzniku nové, konzumně orientované kultury a změnám ve správních institucích i sociální a politické filozofii, což se odrazilo v umění a literatuře.
Pokračování článku...

Obrázek upravit
Pohled na zaplavená rýžová pole v zimním období v Jüan-jangu, v provincii Jün-nan
O Portálu upravit
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Čína}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. nad šablonou {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Do krátkých pahýlů o Číně se mj. vkládá šablona {{Pahýl}}