Město Touškov

Město Touškov
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Město Touškov
Obec s rozšířenou působností	Nýřany (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′34″ s. š., 13°15′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 306 (2023)
Rozloha	9,63 km²
Nadmořská výška	333 m n. m.
Počet domů	568 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Dolní náměstí 1 330 33 Město Touškov mutouskov@iol.cz
Starosta	Iveta Zajíčková
Oficiální web: www.touskov.cz
Město Touškov
Další údaje
Kód obce	559211
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Touškovská radnice

Město Touškov (v lat. textech Tuscowe, něm. Stadt Tuschkau) je město o více než 2 tisících obyvatelích v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský, zhruba 10 km na západ od Plzně.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se nachází základní škola a též i zvláštní škola. Na jihu podél města teče řeka Mže.

Historie

První písemná zmínka o osadě Touškov pochází z falza o založení benediktinského kláštera v Kladrubech z roku 1115. Podle této listiny daroval kníže Vladislav I. Kladrubskému klášteru dva poddané komorníky Domabora a Cika z Touškova. Další zmínka pochází z roku 1186 kde český kníže Bedřich toto darování komorníků z Touškova klášteru potvrzuje. V další správě z roku 1231 je již Touškov nazýván trhovou vsí, čili městečkem. V roce 1288 je Již Touškov nazýván trhovým městem a je nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera. V těchto letech prožívá Touškov velký rozkvět a je největším městem v širokém dalekém okolí.

Těžkou ranou Touškovu bylo založení královského města Plzně Václavem II. v roce 1295. Místní proboštství zůstalo důležitým ekonomickým hráčem v oblasti a nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera a město dále rostlo, nicméně jeho politický význam výrazně klesl. Do roku 1424 se v Touškově začala rozvíjet kamenná zástavba, město mělo pravděpodobně jednoduché opevnění, tvrz a kamenný střed města s dřevěnou zástavbou na periferii. Touškovská městská zástavba byla však odlišná od většiny českých měst, byla stavěna spíše do šířky a ne jako běžně do výšky, směrem do dvora.

Existenci Touškova jako významného města ukončily husitské války. Jan Žižka, rozzuřený neúspěchem při obléhání Plzně, si vybral Touškov jako místo, kdy by si alespoň částečně vynahradil neúspěch a sehnal prostředky na zaplacení svého tažení: 20. května 1424 město dobyl a prakticky zcela zničil, zanikla budova klášterní správy, tvrz a téměř veškerá zástavba. Po této katastrofě už Touškov nikdy nezískal svůj dřívější význam a po celé další století zůstával takřka bezvýznamnou trhovou vsí, jen pomalu se rozšiřující.

12. srpna 1543 král Ferdinand I. Habsburský povýšil Touškov na město. Touškov obdržel privilegia, která mu umožňovala svobodné rozvíjení řemesel a udělovala pečeť a městský znak. V posledním desetiletí XVI. století se v Touškově zdržoval známý český cestovatel a umělec, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který v Touškově vlastnil několik domů. Před třicetiletou válkou byl Touškov převážně český, avšak v důsledku války a morových epidemií tehdy počet obyvatel celého Česka klesl o 60 %, přičemž těžce zasažen byl i Touškov. Proto do něj v druhé polovině 17. století přišlo hodně nových, převážně německých obyvatel, hlavně řemeslníků. Touškov během té doby postupně rostl, byť jej postihlo několik katastrof, včetně velkých požárů.

V 18. století většina obyvatel mluvila německy. V roce 1776 bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela, starý kostel stávající o něco jižněji byl zbořen o kousek dál vyrostl nový, pozdně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele od architekta Antonína Haffeneckera. Jeho stavba byla dokončena v roce 1780. Teprve roku 1856 nechal patron a dobrodinec božího domu Johann Anton von Starck věž kostela Narození sv. Jana Křtitele v Tuschkau dostavět do dnešní podoby. V devadesátých letech minulého století byl kostel za působení významného faráře P. Jiřího Mošny kompletně opraven. V roce 1746 se zde postavila nová budova proboštství kladrubského kláštera, to zároveň sloužilo jako letní sídlo kladrubských opatů.

Znak

Znak městu udělil král Ferdinand I. Habsburský roku 1543. Znak Města Touškova je ve tvaru pozdně renesančního štítu, který je svisle rozpůlený. V pravé zlaté / žluté polovině je půl černého orla hledícího vpravo, opírajícího se o střední linku; má červený jazyk a je bez koruny. V červené levé polovině je bílá věž z kvádrů. V šikmo rozšířeném přízemí má bránu s vytaženou zlatou mříží. V prvním patře je jediné okno, v druhém dvě okna, nad nimi cimbuří se čtyřmi stínkami. Věž kryje modrá kuželovitá střecha se zlatou makovicí na vrcholu. Žlutá/zlatá barva na pravé straně symbolizuje barvu Rakouska ve které je vyobrazena půlka majestátního rakouského orla, který připomíná velkou úctu a věrnost města k císaři. Červená barva na straně levé symbolizuje barvu Českého království. Věž s bránou vypovídá o opevnění města hradbami a vstupní bránou.

Vlajka

Vlajka (dříve prapor) byla městu udělena pravděpodobně ve stejné době jako znak. Poprvé po dlouhé době byla představena v roce 1993 při oslavách města k udělení městských práv. V roce 1996 Zastupitelstvo města požádalo Parlament ČR, aby byla podoba vlajky potvrzena, tak jak byla městu kdysi udělena, jak vyplývá ze zápisu Zastupitelstva. Parlament původní podobu vlajky oficiálně potvrdil v roce 1997. Vlajka je čtvrcená a tvoří jí městské barvy, které jsou umístěny následovně: V horní části je u žerdi černé pole a ve vlající části pole bílé, v dolní části u žerdi žluté pole a ve vlající části pole červené. Ve středu vlajky je umístěn městský znak ve velikosti jedné třetiny. Samotné barvy vlajky symbolizují vlajky jiné, které vypovídají o významu města v době, kdy byla vlajka městu udělena. Černá a žlutá je vlajka Rakouského císařství. Červená a bílá je vlajka Českého království.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	1388	1490	1608	1491	1541	1610	2061	1473	1672	1495	1657	1641	1712	2077
Počet domů	179	193	201	216	230	239	346	382	321	316	351	376	422	497

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Městě Touškov.

Ve městě se nachází pozdně barokní kostel Narození svatého Jana Křtitele od Antonína Haffeneckera. Dále je zde fara, kaple, morový sloup Nejsvětější Trojice, řada historických domů a bývalá věznice.

Osobnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Města Touškova.

• Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621) – šlechtic, cestovatel a spisovatel
• P. Jiří Mošna (1928–2010) – farář, os. arciděkan, vikář vikariátu Plzeň-sever (1973-1989)
• Mons. Josef Resl (1885–1967) – farář, plzeňský vikář a arcibiskupský notář, čestný občan města
• Mons. Vladimír Gajdušek (1950) – současný farář, soudní vikář plzeňské diecéze
• Vladimír Roubal (1965) – slavný český varhaník, především varhanní improvizátor
• Johann Anton Starck (1808–1883) – šlechtic a podnikatel
• Anton Schobloch (1835–1900) – obchodník a podnikatel
• Simon von Lämmel (1766–1845) – šlechtic, obchodník a bankéř židovského původu
• Amandus Streer (1702–1783) – touškovský probošt, poslední kladrubský opat
• František Plass (1944) – bývalý český fotbalista a trenér, československý reprezentant
• Zikmund Chotek z Chotkova (?–1603) – válečník v tureckých vojnách
• Jiří Barhoň (1955) – bývalý administrátor farnosti, spisovatel a humorista
• Rudolf Jindřich (1882–1968) – český grafik, malíř a restaurátor
• Theodor Schulz (1875–1941) – soudní rada, významný houslista a violoncelista
• Richard Fleissner (1903–1989) – malíř a profesor umělecké školy

Odkazy

Literatura

• Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Město Touškov na Wikimedia Commons