Přeskočit na obsah

Nedvědice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městysu v okrese Brno-venkov. O části města Soběslav pojednává článek Nedvědice (Soběslav).
Nedvědice
Pohled na městys přes rybník
Pohled na městys přes rybník
Znak městyse NedvědiceVlajka městyse Nedvědice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTišnov
Obec s rozšířenou působnostíTišnov
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 293 (2024)[1]
Rozloha6,54 km²[2]
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ592 62
Počet domů446 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseNedvědice 42
592 62 Nedvědice
mestys@nedvedice.cz
StarostaPetr Konečný
Oficiální web: www.nedvedice.cz
Nedvědice
Nedvědice
Další údaje
Kód obce596175
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nedvědice je městysokrese Brno-venkovJihomoravském kraji; rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).

Poloha a přírodní podmínky

Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.

Název

Vesnice byla pojmenována podle hradu Pernštejna (německy Bärnstein „Medvědí kámen“), pod nímž leží. V nejstarším dokladu (1350) je podoba Medvědice (Medwidicz), jinak se vždy jméno psalo s počátečním N-.[4]

Historie

První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350; je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, ze kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn; v tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice.

Léta 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. V roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645; tehdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září 1851.[5]

V okolí Nedvědice byl od středověku v několika lomech nad obcí těžen bílý mramor, který je pojmenován nedvědický mramor. Byl využit na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Po vzniku Československa v roce 1918 fungovala těžba pod obecní správou.[6][7]

Za komunistického režimu se zdejší občané zapojili do brigádnické formy výstavby (akce „Z“); takto byly postaveny, krom rozhodujících staveb městečka, jako mateřská škola, obchodní dům, areál velkého koupaliště, kanalizační řády, přístavba základní školy, i stavby doplňkové, kupř. budova telefonní ústředny, lyžařské vleky, sklad plynu či umělá ledová plocha, dokončená roku 1975.[8]

K 1. lednu 2005 byla obec Nedvědice společně s dalšími 23 obcemi převedenaokresu Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina) do okresu Brno-venkov (Jihomoravský kraj).

Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů městysu Nedvědice (sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 062 950 974 941 1 272 1 370 1 247 1 313 1 415 1 470 1 551 1 443 1 329 1 317 1 265
Počet domů 142 140 132 135 168 186 228 300 299 341 354 387 408 432 446

Vývoj počtu obyvatel městysu Nedvědice

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Nedvědice (sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 830 731 736 727 1 041 1 126 1 078 1 149 1 248 1 313 1 444 1 353 1 262 1 266 1 215
Počet domů 101 101 94 96 129 147 191 252 299 306 321 362 380 402 415

Vývoj počtu obyvatel části obce Nedvědice

Znak

Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou; tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.

Pamětihodnosti

Památkově chráněný dům čp. 35
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nedvědici.

Osobnosti

Zajímavosti

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek 2. M-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 2 svazky (962 s.). Dostupné online. S. 124.
  5. PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11. 
  6. Jindřich Pařízek: Za nedvědickým mramorem. [cit. 2020-12-22]
  7. Česká geologická služba: Nedvědice. [cit. 2020-12-22]
  8. ŠMÍD, Jiří. V městečku pod hradem Pernštejnem. Jihomoravský region. Haló noviny. Futura, 9. listopad 1994, roč. 4 [příloha Volby 1994], čís. 262, s. VII. [cit. 2023-08-18]. ISSN 1210-1494.
  9. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  11. a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy