Přeskočit na obsah

Klučenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klučenice
Pohled na Klučenice od východu
Pohled na Klučenice od východu
Znak obce KlučeniceVlajka obce Klučenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSedlčany
Obec s rozšířenou působnostíSedlčany
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel476 (2024)[1]
Rozloha25,66 km²[2]
Nadmořská výška457 m n. m.
PSČ262 56
Počet domů271 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduKlučenice 16
26256 Krásná Hora nad Vltavou
obec.klucenice@worldonline.cz
StarostaMgr.Václav Vozábal
Oficiální web: www.obecklucenice.cz
Klučenice
Klučenice
Další údaje
Kód obce540447
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klučenice (německy Klutschenitz) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 19 km jihozápadně od Sedlčan. Žije zde 476[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Jméno obce je odvozeno od slova klučiti – překopávati půdu. Klučenina je vykácený pozemek, zbavený pařezů, připravený k pěstování polních plodin.[4] Důkazem prastarého osídlení není jenom jméno obce, ale i starověké sídliště a pohřebiště, které se nachází severozápadním směrem v lese na Hrobcích.[4] Vesnice původně patřila k majetku královského hradu Zvíkov.[4] Po založení rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byla ves roku 1238 králem Václavem I. řádu darována.[4] V roce 1344 zmínka velmistra řádu o Klučenicích, v roce 1352 se připomíná místní farní kostel při odvádění desátků.[4] V roce 1605 byly vymezeny, upraveny a popsány hranice statku.[4] V tomto roce byl přestavěn i panský dvůr.[4] Křižovníci založili také Kamenici, která se podle dobových zápisů stala terčem sporů mezi orlickou a klučenickou vrchností.[4]

V roce 1619 se stala ves majetkem Petra ze Švamberka, po bělohorské bitvě byla opět vrácena.[4] V roce 1621 byly Klučenice těžce poškozeny Marradasovými vojsky, která se snažila dobýt Orlík.[5] Další ztráty a útrapy byly způsobeny vojenskými oddíly roku 1639 a 1640.[5] V 17. století býval ve vsi kromě řádového statku i pivovar.[5] Další pustošící pohromou pro Klučenice byl v roce 1645 přesun švédských vojsk generála Lennarta Torstensona, který zde přešel Vltavu se svými vojsky a přesouval se dále k Jankovu.[5] Tyto válečné útrapy měly za následek zchudnutí kraje. V roce 1646 zde bylo vedeno osm sedláků a sedm chalupníků.[5] O rok později je převorovi zaslaná zpráva o bídě klučenických poddaných, kteří nemají z čeho platit daně.[5] V roce 1720 oheň poškodil velkou část vesnice, včetně původního dřevěného kostela.[5] 15. října 1744 zde opět překročila vojska vévody Lotrinského Vltavu, opět se utábořila v Klučenicích, Chrástu a Voltýřově a způsobila značné škody.[5] Během napoleonských válek vesnice i okolní kraj také utrpěl verbováním a rekvírováním potahů a povozů.[5] Dva z místních sedláků se svými povozy skončili jeden v Lipsku, druhý v Drážďanech.[5]

O vzniku klučenické školy nejsou přesné záznamy.[6] V roce 1718 se místní škola připomíná jako škola farní.[6] Kamenice, Křesina, Voltýřov, Podskalí a Zadní Chlum byly přifařeny a přiškoleny ke Klučenicům.[6] Na místě staré školní budovy nechala obec postavit v roce 1865 podle plánů milevského stavitele Hamana přízemní školní budovu.[7] Škola postupně kapacitně nevyhovovala, docházelo sem až 150 dětí.[7] V roce 1895 bylo přistavěno další patro.[7] Od roku 1883 si místní náboženská obec židovská nechala zřídit svou vlastní školu, která fungovala až do roku 1918.[7]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vsi založen roku 1888.[6] Od roku 1911 zde působil spolek divadelních ochotníků, spořitelní a záložní spolek z roku 1897, i obecní knihovna.[6]

Jižní hranice katastru obce zároveň tvoří hranici mezi Středočeským krajem (okres Příbram) a Jihočeským krajem (okres Písek). Přibližně 2 km na západ od obce se nachází vodní nádrž Orlík.

Obec má rozlohu 2 563 ha, což představuje skoro dvojnásobek průměrné velikosti obecního katastru na Příbramsku (1 357 ha). 47 % plochy katastru tvořila zemědělská půda (zahrnující ornou půdu,zahrady a louky). Lesy zabíraly 36 % plochy, relativně nadprůměrné zastoupení mají díky vodní nádrži Orlík i vodní plochy (10 %). Zastavěná území tvoří z celkové rozlohy katastru necelé 1 %.

Katastr obce se rozkládá ve Středočeské pahorkatině, povrch je značně členitý s velkými výškovými rozdíly. Nejníže položeným bodem je hladina vodní nádrže Orlík, jejíž kóta je při ideálním stavu 330 m. Navíc největší hloubka nádrže je v katastru obce až 66 m. Směrem od přehrady nadmořská výška prudce roste, samotná vesnice leží v nadmořské výšce 457 m. Nejvyšší bod katastru je Langova rozhledna na Onom Světě s kótou 600 m. Vrchy v okolí vesnice jsou tvořeny žulou. Z této žuly byl postaven Palackého most v Praze.[5]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Součástí obce jsou také základní sídelní jednotky Na Ovčíně, Podskalí a Žíkovy. K obci patří také Černov, Hvížďalka, Na Stráni, Na Třepené, Onen Svět, Peckov, Skálov, Sychrov, Třepanda, V Háji a V Struhách.

Sousedními obcemi sídla jsou Kovářov, Milešov, Bohostice, Krásná Hora nad Vltavou a Kozárovice.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický i soudní okres Milevsko[8]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Milevsko
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Milevsko
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko[11]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Veselý (2010–2014)
  • Stanislav Stoulil (2014-2022)
  • Václav Vozábal (od 2022)

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1869 1921 1950 1970 1991 2007 2014
Počet obyvatel 1 826 1 462 864 647 528 486 468

Složení obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Žije zde zhruba 500 obyvatel. V roce 2007 tvořily asi 17 % obyvatelstva děti do 15 let (relativně příznivý údaj). Celých 58,23 % obyvatel obce se v roce 2001 přihlásilo jako věřící, drtivá většina z tohoto počtu k římsko-katolické církvi. K 31. 5.2007 byla míra registrované nezaměstnanosti v Klučenicích podle údajů Úřadu práce Příbram 8,4 %, což je v rámci okresu spíše nadprůměrný údaj (průměr okresu byl 7,4 %, maximum 15,9 – Bohostice). Nutno ale říci, že oproti roku 2001 byl zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti o 3,1 %. Národnostní složení obce je jednotné, 97,3 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti.

Domovní fond

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu 2001 bylo napočítáno 250 domů, z čehož 141 (56,4 %) bylo trvale obydlených. Z tohoto počtu bylo 134 domů uvedeno jako rodinných a 7 jako bytových. Nejvyšší počet obydlených domů v obci byl vystavěn v letech 19461975 (53,2 %).

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 (přísl. Kamenice, Křesina, Planá, 567 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v obci evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klučenicích, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, pila, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Klučenicích, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři. V obci Voltýřov (250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klučenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Voltýřově, 2 hostince, kovář, krejčí, trafika.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Klučenice jsou střediskovou obcí. Je zde škola (Základní škola a Mateřská škola, Klučenice), s 1.– 9. ročníkem základní školy. V obci se také nachází pošta, pobočka České pojišťovny a ordinace praktického lékaře, kadeřnictví. Nakoupit potraviny, tisk nebo základní drogerii lze ve dvou prodejnách smíšeného zboží. V centru jsou 2 hostince a bufet. Největšími ubytovacími zařízeními jsou kemp Podskalí, rekreační areál NOVÝ LIPTÁKOV a hotely „U jezera“ a „Panorama“ na břehu orlické vodní nádrže. Největším podnikem je v obci akciová společnost Klučenická zemědělská sídlící v rozsáhlém zemědělském areálu na kraji vesnice. V obci se nachází sídliště pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Největší památkou v obci je barokní jednolodní kostel Narození svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Opata. Stavba pochází z roku 1723, vznikla na místě starého kostela zbořeného o rok dříve. Původní kostel býval dřevěný, po požáru v roce 1720 bylo na popud velmistra křižovnického řádu přistoupeno k stavbě nového kostela.[5] Kostel byl znovu vysvěcen 9. 11. 1723.[5] Obdélná loď kostela je dlouhá 14,15 metrů, široká 9,15 metrů, výška 9 metrů.[5] Věž v západním průčelí kostela je čtyřboká, dvouposchoďová, zakončená bání.[5] Kostel má bohatou výzdobu s obrazem Sv. Jana Křtitele od Václava Vavřince Rainera. Před ním je několik kovaných křížů. Okolo kostela se rozkládá starý hřbitov, obehnaný mohutnou hřbitovní zdí. První zmínky o duchovní zprávě – plebánii, jsou z roku 1352.[6] Od roku 1672 byla duchovní správa obnovena a svěřena Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, matriky jsou vedené od roku 1718.[6] V současné době (2013) na kostele a v jeho okolí probíhá celková oprava.
  • Vedle schodů vedoucích ke kostelu se nalézá kříž na velmi zdobném kamenném podstavci.
  • Barokní bývalý křižovnický dvůr z 18. století.
  • Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna. Voltýřovský a Klučenický vladyka údajně přepadával kupce, kteří vezli svoje zboží na trhy do Písku.[5]
  • Severozápadně od centra obce stojí bývalá synagoga. Místní náboženská obec židovská si v Klučenicích nechala zřídit svou vlastní školu v roce 1883.[7] Výuku zajišťoval rabín. Židovská škola fungovala až do roku 1918.[7] Býval zde i židovský kostel, který byl v roce 1930 přestavěn na obytné stavení.[7]
  • Na návsi před budovami Klučenické zemědělské akciové společnosti roste památný strom – lípa.
  • V spodní části návsi, poblíž rybníka, se nalézá kamenný pomník padlým v první světové válce. Tento pomník byl postaven roku 1931 svépomocí a za přispění místních hasičů, občanů a rodáků.[7] Na vrcholu žulového jehlanu byl umístěný bronzový sokol s rozepjatými křídly. Náklady na pomník činily 8 838 Kč.[7] Na pamětní desce v horní části pomníku je uvedený tento nápis: „VDĚČNĚ PAMĚTLIVI OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A SLAVNÉHO BOJE ZA SVOBODU VLASTI. PRACUJME V MÍRU A LÁSCE POCTIVĚ A SVORNĚ PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST NÁRODA.“ Na pamětní desce, která je umístěná v spodní části pomníku je pod letopočtem 1914–1918 uvedeno 13 jmen padlých spoluobčanů – „DROBÍLEK ANT. HLAVÁČ JOS. HOLUB JOS. CHROUST AUG. KOLKA JAROSL. KUBÍČEK JAN. KVASNIČKA JOS. MEZERA JOS. POLÍVKA JAN. ŠVAGR JOS. UHER ALOIS. VLNA JOS. VONDRÁK JOS.“

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Územím obce vede silnice II/102 Praha-Zbraslav – Štěchovice – Chotilsko – Nečín – Obory – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Milešov – Milevsko. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Klučenice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Klučenice a Klučenice,ObÚ. Mezi další zastávky spadající pod Klučenice jsou Klučenice,Kosobudy, Klučenice,Koubalova Lhota, Klučenice,Planá, Klučenice,Planá,kaple a Klučenice,Planá,rozc. V místních částech Kamenice, Voltýřov a Zadní Chlum se autobusové zastávky nenacházejí. Obec obsluhují tři autobusové linky: 480, 549 a 360852. Zastávku Klučenice,Planá,rozc. obsluhuje také linka 420, která vede z Prahy ze Smíchovského nádraží a pokračuje dále přes Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Krásnou Horu nad Vltavou až do Milevska. Linka 480 propojuje Příbram s Lešeticemi, Milínem, Pečicemi, Cetyní, Bohosticemi, Solenicemi, Milešovem, Klučenicemi, Kovářovem, Hrejkovicemi a Milevskem. Linka 549 spojuje Sedlčany, Vysoký Chlumec, Petrovice, Krásnou Horu nad Vltavou, Milešov a Klučenice. Autobusová linka 360852 zajišťuje spojení mezi Milevskem, městysem Kovářov, obcemi Klučenice a Milešov a dalšími vesnicemi.

Lodní doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

V Podskalí se nachází přístaviště Podskalí. Orlickou lodní dopravu provozuje společnost QUARTER s.r.o. Služba je dostupná každoročně v letní sezóně od 1. července do 31. srpna.

Obcí vede cyklotrasa č. 8140 z Petrovic do Milešova a po hrázi přehrady Orlík směrem k Milínu.

Obec disponuje informačním centrem a galerií-muzeem, kde se návštěvník dozví informace z historie i aktuálního dění v katastru Klučenic.

Pěší turistika

[editovat | editovat zdroj]

Místní částí Voltýřov prochází turistická trasa modrá turistická značka Orlík nad Vltavou – Kostelec nad Vltavou – Voltýřov – Solenice. Místními částmi Planá a Koubalova Lhota prochází turistická trasa zelená turistická značka ze Solenic a Milešova na Onen Svět a Petrovice. U rozhledny Onen Svět se křižuje s turistickou trasou červená turistická značka ze Sedlčan do Radavy.

Rozhledna Onen Svět vystavěná v roce 2001 u chaty Onen Svět z roku 1940 se stala pro svoje umístění oblíbeným výletním cílem mnoha turistů. 15 m vysoká dřevěná konstrukce umožňuje nejen široký výhled do krásné oblasti Středního Povltaví, ale za dobré viditelnosti je možné vidět také Šumavu a někdy dokonce i Alpy.

  • Oldřich Havránek (1853–1937), český sbormistr a dirigent, od roku 1874 žil v Rusku. Působil v operních divadlech různých měst, od roku 1882 jako dirigent a hlavní sbormistr Velkého divadla v Moskvě. Otec Oldřicha, Josef Havránek. V Klučenicích působil od roku 1832–1845 jako pomocník. Později učitel a mezi lety 1870–1874 správce školy. Jeho syn Oldřich byl pochvalně zmíněn v kronice již v době, kdy byl školou povinný, jako hudebně nadaný.
  • Václav Bělohlávek (* 9. 1. 1870 Ouhrov), básnickým jménem Svatohor.[6] Knihovník řádu, kněz, který napsal 70 pojednání a knih s náboženskou a historickou tematikou (např. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou, trilogie Božetěch, Mysterium nebe, země, peklo).[6] V Klučenicích působil od roku 1898–1899 jako kaplan.[6]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e f g h i KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 113. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p "Kytka", str. 114.
  6. a b c d e f g h i j "Kytka", str. 115.
  7. a b c d e f g h i "Kytka", str. 116.
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]