Přeskočit na obsah

Alfréd Meissner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Alfred Meißner, německý píšící spisovatel a básník.
JUDr. Alfréd Meissner
Poslanec Revoluč. nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1939
Ministr spravedlnosti
Ve funkci:
1920 – 1920
PředchůdceFrantišek Veselý
NástupceAugustin Popelka
Ve funkci:
1929 – 1934
PředchůdceRobert Mayr-Harting
NástupceIvan Dérer
Ministr sociální péče
Ve funkci:
1934 – 1935
PředchůdceLudwig Czech
NástupceJaromír Nečas
Stranická příslušnost
Členstvísoc. dem.
NSP

Narození10. dubna 1871
Mladá Boleslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. září 1950 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik a advokát
CommonsAlfréd Meissner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfréd Meissner (10. dubna 1871 Mladá Boleslav[1][2]29. září 1950 Praha) byl československý politik, meziválečný ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Za první světové války se podílel na protirakouském odboji, jako člen Národního výboru za sociální demokracii připravil v roce 1918 prozatímní ústavu, účastnil se na přípravě československé ústavy z roku 1920 (zasedal v užším šestičlenném komitétu pro ústavu[3]) a volebních zákonů (vydal Řád volení do obcí 1923).

V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal znovu po parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 1939,[4] přičemž ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Národní strany práce.[5]

Podle údajů z roku 1935 byl profesí advokátem, bytem v Praze.[6]

Kromě parlamentních funkcí vystřídal i několik ministerských postů. V druhé vládě Vlastimila Tusara byl roku 1920 ministrem spravedlnosti. Znovu se na tento post vrátil v letech 19291934 ve druhé vládě Františka Udržala a první vládě Jana Malypetra. V letech 19341935 zastával post ministra sociální péče ve druhé vládě Jana Malypetra.

Za okupace byl kvůli svému židovskému původu vězněn v Terezíně (je i uváděn mezi "herci" v nacistickém propagandistickém filmu z prostředí Terezína Vůdce daroval židům město z roku 1944)[7], po osvobození vystupoval proti snahám o spolupráci sociální demokracie s KSČ.[8]

Po roce 1946 zasedal v parlamentní subkomisi pro přípravu nové československé ústavy, čímž zopakoval svou aktivitu z roku 1920.[9]

Zemřel roku 1950 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

  1. Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-15. 
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304. 
  3. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 83. 
  4. Alfréd Meissner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-28]. Dostupné online. 
  6. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. 
  7. https://www.csfd.cz/tvurce/53925-alfred-meissner/
  8. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 357. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  9. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 308. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]