Nekmíř
| Nekmíř | |
|---|---|
 Zámek | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Všeruby |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′29″ s. š., 13°15′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 540 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,85 km² |
| Nadmořská výška | 442 m n. m. |
| PSČ | 331 52 |
| Počet domů | 183 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nekmíř 114 331 52 Dolní Bělá info@nekmir.cz |
| Starosta | Ing. Josef Urbánek |
| Oficiální web: www | |
  Nekmíř | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559270 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nekmíř je obec v okrese Plzeň-sever. Žije v ní 540[1] obyvatel. Obec zahrnuje ještě Lhotku.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. V roce 1419 se východně od ní odehrála Bitva u Nekmíře – první větší střetnutí, kde husitským vojskům velel Jan Žižka.[3]
U vesnice se na začátku dvacátého století těžilo černé uhlí. Důl Marie patřil Obchodní a průmyslové bance a v hloubce do dvanácti metrů se v něm od roku 1919 těžila sloj s mocností 0,7 metru. V roce 1920 v dole pracovalo šest horníků, kteří vytěžili asi 220 tun uhlí. To se povozy odváželo na nádraží v Horní Bříze. Další doly Žofie a Jan u vsi vlastnil na přelomu 19. a 20. století Johann Fitz (od roku 1899 Západočeské keramické závody).[4]
V roce 1868 došlo k založení školy a v roce 1913 byl založen dobrovolný hasičský spolek.
Přírodní poměry
Severozápadně od vesnice leží přírodní rezervace Bažantnice.
Pamětihodnosti
Nekmířský zámek s přiléhajícím panským dvorem a zpustlým anglickým parkem se nachází při silnici na Lhotku na západním okraji vsi. Ve 14. století byla na jeho místě pravděpodobně Rackem vybudována vodní tvrz. Ta byla nedlouho po sňatku Šebestiána Markvarta z Hrádku s Annou z Ebrnic v roce 1526 přestavěna v renesančním slohu. Roku 1620 tvrz vyhořela a teprve po roce 1652 byla Marií Isabelou, rozenou Trčkovou z Lípy, přestavěna na barokní zámek.[3]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nekmíř – zámek, s. 228–229.
- ↑ DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 203.
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Nekmíř, s. 170–173.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nekmíř na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Nekmíř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
