Brno-Starý Lískovec
| Brno-Starý Lískovec | |
|---|---|
 Městská část Brno-Starý Lískovec • Vlevo 1: Campus Square | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Statutární město | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′9″ s. š., 16°33′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 12 782 (2021)[1] |
| Rozloha | 3,28 km² |
| Nadmořská výška | 225 m n. m. |
| PSČ | 625 00 |
| Počet domů | 681 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 0 + 2 díly |
| Počet k. ú. | 0 + 2 části k. ú. |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | Oderská 260/4 625 00 Brno info@staryliskovec.cz |
| Starosta | Vladan Krásný (ODS) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Brno-Starý Lískovec | |
| Další údaje | |
| Kód MČ | 551091 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brno-Starý Lískovec je městská část na jihozápadním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Starý Lískovec (německy Alt Leskau), původně samostatnou obcí zvanou Lískovec (německy Leskau), která byla k Brnu připojena v roce 1919. Celková katastrální výměra činí 3,28 km² a je, od změny svojí hranice z roku 2012, tvořena téměř celým katastrálním územím Starý Lískovec a drobnou částí katastrálního území Nový Lískovec. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 12 000 obyvatel.
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Starý Lískovec zařazeno do volebního obvodu číslo 59.
Rozdíl mezi katastrálním a samosprávným členěním
Hranice mezi katastrálními územími Starý Lískovec a Nový Lískovec, která je zároveň hranicí mezi evidenčními částmi obce, se zcela nekryje s hranicí mezi samosprávnými městskými částmi Brno-Starý Lískovec a Brno-Nový Lískovec. Rozdíl se však týká jen dvou úseků významných komunikací.
- Ulice Jihlavská (silnice III/602) v úseku mezi ulicí Jemelkovou a ulicí Bítešskou (základní sídelní jednotka Mezi Lískovci-Jihlavská) patří katastrálně ke Starému Liskovci, ale samosprávně k části Brno-Nový Lískovec, tj. samosprávná hranice vede po jižním okraji komunikace, zatímco katastrální hranice a hranice evidenčních částí obce po severním okraji komunikace.
- Naopak úsek Bítešské ulice (silnice I/23) v úseku mezi ulicí Jihlavskou a mimoúrovňovou křižovatkou u Palachova náměstí (základní sídelní jednotka Mezi Lískovci-Bítešská) patří katastrálně k Novému Lískovci, ale samosprávně k části Brno-Starý Lískovec, tj. samosprávná hranice vede po západním okraji komunikace, zatímco katastrální hranice a hranice evidenčních částí obce po východním okraji komunikace.
Do těchto pásem nespadají žádné budovy s výjimkou čerpací stanice MOL, která katastrálně a evidenčně spadá celá do Nového Lískovce, ale větší částí plochy přesahuje do samosprávné městské části Brno-Starý Lískovec.
Charakteristika
Obytnou zástavbu městské části Brno-Starý Lískovec tvoří převážně panelové domy postavené na konci 70. let severně a západně od vesnické rodinné zástavby původní obce. Ze zástavby katastrálního území Nový Lískovec sem patří pouze východní část čerpací stanice v Bítešské ulici spolu s víceproudou silnicí v této ulici. Ve čtvrti se nachází také koupaliště a sportovní klub Tatran Starý Lískovec. Kino už v provozu není, v budově jsou nyní sportovní prostory pod správou Dělnické tělovýchovné jednoty, nově je v budově otevřena restaurace.
Do nejsevernější části katastru Starého Lískovce zasahuje areál bohunické nemocnice, včetně centrální výškové budovy Fakultní nemocnice Brno. Západně od ní došlo v letech 2007 - 2008 k zastavení původně volných ploch. Nejprve zde byla roku 2007 postavena nová budova Moravského zemského archivu, koncem roku 2008 zde pak bylo otevřeno i nové nákupní centrum Campus Square, které však zasahuje i do sousední městské části Brno-Bohunice.
Do Starého Lískovce jezdí tramvaje číslo 6, 8 a a několik linek autobusů a trolejbusů Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
V ulici Elišky Přemyslovny se nachází římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl postaven v letech 1923–1925. Kousek pod kostelem, přímo naproti školní budovy, se nacházel místní hřbitov. Byl v sedmdesátých letech zrušen.
Doprava
Spojení se zbytkem města zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek č. 6 jedoucí ze smyčky Starý Lískovec do Králova pole, nádraží, či linky č. 8, která zajišťuje spojení mezi Starým Lískovcem a Líšní, dále pomocí trolejbusových linek č. 25, zajišťující spojení mezi Starým Lískovcem a Líšní, a č. 37, která zajišťuje spojení mezi Starým Lískovcem a Mendlovým náměstím přes Kohoutovice. Taktéž přes Starý Lískovec projíždí autobus č. 50, který spojuje Komárov s Bystrcí, a autobus č. 82, který spojuje Lískovec s Vinohrady, či autobusy zajišťující dopravu mezi Brnem a jeho blízkým venkovem, tedy autobusy č. 401, 402, 403, 404 a 69.
Novinkou je od prosince 2015 expresní autobusová linka E50, jež spojuje Černovickou terasu s nově budovaným sídlištěm Kamechy na rozhraní Bystrce a Žebětína. O rok později vznikla další expresní autobusová linka E56, která zajišťuje spojení mezi Nemocnicí Bohunici a Technologickým parkem. V nočních hodinách je doprava zajištěna nočními autobusovými linkami N91 a N96.
Na jaře 2020 byly zahájeny práce na modernizaci železniční trati do Zastávky u Brna, v rámci které byla postavena nová zastávka Brno-Starý Lískovec. Otevření zastávky je plánováno na 12. prosince 2021, kdy dojde ke změně jízdních řádů.[2] K této zastávce budou později prodlouženy trasy trolejbusů ze zastávky Osová.[3]
Historický přehled
Pravěk
První doložené osídlení lokality je z mladší doby kamenné. V 70. letech zde byly nalezeny pozůstatky osady kultury s lineární keramikou z let asi 5000 až 4900 p. n. l., které patří k nejrozsáhlejším z tohoto období na území Moravy. Průzkumy ukázaly, že jedna část osady byla oddělená palisádou a další část měla vlastní studnu, což byla na tu dobu složitá stavba. V roce 2020 zde proběhl záchranný archeologický průzkum další části osady, který předcházel vybudování tramvajové trati k Fakultní nemocnici v Brně. Při něm byl nalezen okraj tohoto sídliště a v něm pozůstatky dvou domů a mezi nimi stavební jámy, odkud byla brána hlína pro omítnutí zdí. Dále byly nalezeny sídlištní jámy a jáma zásobní a také rozličné předměty, jako keramické fragmenty, zbytky různých nástrojů nebo zlomky zvířecích kostí. Nalezeny byly i známky požáru domu z proutí a mazaniny.[4]
Od nejstarších dob do 60. let 20. století
První zmínka o vesnici Lískovci pochází z roku 1314. Ves byla tvořena jádrem současné městské čtvrti, dosud existující původní vesnickou zástavbou v okolí Klobásovy ulice. Roku 1894 pak na severu obce začala vznikat osada Nový Lískovec. Součástí Brna se celá obec Lískovec stala 16. dubna 1919. Součástí jejího katastrálního území o rozloze 4,99 km² byl téměř celý moderní katastr Starého Lískovce, dále většina sousedního moderního katastru Nového Lískovce, západní část moderního katastru Bohunic se západní stranou ulice Humenná, a nepatrné části moderních katastrů Bosonoh a Ostopovic.
Ke katastrálnímu oddělení Nového Lískovce došlo v roce 1960, kdy zároveň zbytek katastru s historickou vsí získal název Starý Lískovec. Nově vzniklé k. ú. Starý Lískovec zahrnovalo vedle téměř celého moderního k. ú. Starý Lískovec i jižní část moderního k. ú. Nový Lískovec, zahrnující především většinu dnešního panelového sídliště Kamenný Vrch a západ moderního k. ú. Bohunice.
Od 70. let do současnosti
Roku 1972 byla ve Starém Lískovci a Bohunicích zahájena panelová výstavba. Na rozdíl od sousedních Bohunic byla ve Starém Lískovci provedena mnohem citlivěji, protože se nijak nedotkla původní zástavby Starého Lískovce. Přesah bohunické části budovaného sídliště na tehdejší katastr Starého Lískovce se stal důvodem k výrazné změně hranice mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem, provedenou koncem 70. let. Návrh změny hranice, byl projednán s odborem Vnitřních věcí Národního výboru města Brna dne 20. prosince 1978. Bylo navrženo, aby nová hranice vstoupila v platnost k 1. dubnu 1979. K Bohunicím ze Starého Lískovce přešlo necelých 14 hektarů, přičemž většinu nové hranice vytvořila téměř celá ulice Osová, respektive východní okraj silnice v této ulici. Rozloha Starého Lískovce se tím zmenšila z 402,9 hektarů na tehdejších 389,1 hektarů a hranice mezi oběma katastry se prodloužila z 1108 metrů na 1326 metrů. Ve stejné době se řešila i výrazná změna hranice mezi Starým a Novým Lískovcem, navržená z důvodu přesahu panelového sídliště Nový Lískovec, budovaného od roku 1975, na sever tehdejšího katastru Starého Lískovce. Bylo navrženo posunout hranici mezi oběma katastry jižním směrem k severnímu okraji silnice v Jihlavské ulici, čímž se měl katastr Nového Lískovce, na úkor Starého Lískovce, výrazně zvětšit z původních necelých 113 hektarů na téměř 166 hektarů a hranice mezi oběma katastry se tím měla zkrátit na 1020 metrů. Dne 11. září 1979 byl tento návrh projednán s odborem Vnitřních věcí Národního města Brna a zástupcem firmy Brnoprojekt. Tento návrh následně projednala a schválila dne 8. listopadu 1979 rada Obvodního národního výboru Brno I. 29. listopadu 1979 byl pak tento návrh schválen i na schůzi rady Národního výboru města Brna. Následně byla celá změna hranice realizována, přičemž k Novému Lískovci přešlo ze Starého Lískovce necelých 53 hektarů.
K dalším změnám katastrálních hranic Starého Lískovce došlo v letech 2002 a 2011.[5] Nejprve k 28. únoru 2002 vstoupila v platnost drobná změna hranice s Novým Lískovcem u severního okraje silnice v Jihlavské ulici, kdy k Novému Lískovci přešlo 23 m², nacházejících se pod jižní částí budovy s novolískoveckým číslem popisným 441. K 17. únoru 2011 pak vstoupila v platnost další změna hranice mezi Starým Lískovcem a Bohunicemi, tentokrát na křižovatce ulic Osová a Jihlavská, kdy ze Starého Lískovce přešlo k Bohunicím 4221 m², zatímco z Bohunic ke Starému Lískovci 3609 m².
K další drobné změně správní hranice městských částí Brno-Nový Lískovec a Brno-Starý Lískovec v roce 2012, kdy okrajová část katastrálního území Nový Lískovec přešla k území městské části Brno-Starý Lískovec, která zase předala do správy městské části Brno-Nový Lískovec malou okrajovou část katastrálního území Starý Lískovec.[6]
Pamětihodnosti
Zámeček
Zámeček, budova v Lískovci, nebyl nic jiného než starý panský hospodářský dvůr, který si v Lískovci zřídily starobrněnské cisterciačky a měly na něm vždy své správce panství, k němuž Starý Lískovec patřil. Nebyl to tedy soukromý majetek, tím se stal až po zrušení cisterciáckého kláštera v roce 1782, ale i náboženský fond i následní majitelé v něm vždycky viděli především hospodářské centrum. Také údajný pobyt Elišky Přemyslovny patří spíše do oblasti pověstí, protože není nikde doloženo, že by v Lískovci vůbec pobývala, zvlášť když náležel k panství její největší sokyně, Elišky Rejčky, kterou neměla z duše ráda a vyhýbala se jí. Také s názvem zdejší ulice má tato pověst jen pramálo společného. Eliška Přemyslovna totiž založila klášter dominikánek u sv. Anny v roce 1312 na Pekařské ulici (dnes nemocnice u sv. Anny) a s panstvím Elišky Rejčky neměla nic společného, snad jen to, že tato její konkurentka založila onen klášter cisterciaček r. 1323 o několik desítek metrů níže na Mendlově náměstí a věnovala mu Starý Lískovec s dalším panstvím.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ OSOUCH, Marek. K nové zastávce vede jen rozbahněná cesta, na pasažéry si musí počkat [online]. iDNES.cz, 2021-09-20 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Odklady oprav tratě končí, nová zastávka zrychlí cesty na západ Brna. iDNES.cz [online]. 2020-01-07 [cit. 2020-01-07]. Dostupné online.
- ↑ kar. Archeologové našli v Brně pravěkou vesnici. Stála na místě, kde se staví tramvajová trať. ČT24.cz [online]. 2020-11-10 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Starolískovecký zpravodaj, duben 2011, str. 10[nedostupný zdroj]
- ↑ Zpráva o změně správní hranice mezi městskými částmi Brno-Nový Lískovec a Brno-Starý Lískovec
Literatura
- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Dva Lískovce, s. 122–124.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno-Starý Lískovec na Wikimedia Commons - Oficiální web
