Ugartov
| Ugartov | |
|---|---|
 Novorenesanční vila v Palackého třídě | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-Královo Pole |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′44″ s. š., 16°35′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Královo Pole |
| PSČ | 612 00, pošta Brno-Královo Pole |
  Ugartov | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ugartov (německy Ugartsdorf) je bývalá vesnice v Brně, jejíž zástavba dnes tvoří součást městské části Brno-Královo Pole.
Historie
Po zrušení královopolského kláštera v roce 1783 byly jeho pozemky rozparcelovány. V rámci raabizace na nich vznikla podél nové císařské silnice z Brna do Svitav, severozápadně od Králova Pole, ulicovitá vesnice Ugartov, která svůj název získala podle pozdějšího moravského zemského hejtmana, hraběte Aloise Ugarteho.[1] Ves byla tvořena 24 familiantskými usedlostmi, které oproti většině ostatních raabizačních vesnic nesousedily přímo se sebou.[2] V roce 1790 zde žilo 107 obyvatel. Ves zahrnovala úsek dnešní Palackého třídy mezi ulicemi Metodějovou a Tylovou a od počátku byla součástí blízkého Králova Pole.[1]
V dalších letech se ves nijak nerozrůstala, navíc byly některé usedlosti postupně přestavovány na předměstské vily obklopené okrasnými zahradami (v roce 1826 byly takto upraveny již tři domy).[2] Počet obyvatel však přesto narůstal, až v roce 1880 dosáhl 205 osob žijících ve 22 domech. V 80. letech 19. století začala být hlavní ulice Ugartova upravována na velkoměstskou třídu, částečně s městskou zástavbou, která nahradila některé původní usedlosti. Tehdy také začal prudký růst vsi a začaly vznikat zárodky ulic kolmých na císařskou silnici (dnešní ulice Riegrova, Boženy Němcové, Tylova). Během deseti let se počet domů i obyvatel zdvojnásobil. Urbanizace pokračovala i dále, takže roku 1900 žilo v Ugartově ve 107 domech již celkem 1016 osob.[1]
Na jižním okraji vsi vznikl již v první polovině 19. století zájezdní hostinec Semilasso,[3] poblíž kterého byl na přelomu 19. a 20. století vybudován stejnojmenný kulturní dům ve stylu historizující eklektické architektury.[4] Právě u Semilassa končila od roku 1869 trať koněspřežné tramvaje z Brna,[5] která s přestávkou v letech 1874–1876 fungovala do roku 1880. V roce 1884 ji nahradila trať parní tramvaje,[6] která byla v roce 1900 elektrifikována. Zároveň byla nedaleko Semilassa postavena tramvajová vozovna.[7] Trať byla v roce 1926 prodloužena skrz celý Ugartov do Řečkovic.[8] V roce 1952 byla postavena odbočka tramvajové tratě od Semilassa ke královopolskému nádraží.[9]
Pravděpodobně v roce 1910 ztratil Ugartov status osady a byl formálně začleněn do Králova Pole, se kterým se roku 1919 stal součástí Brna.[1] Jihovýchodně od Ugartova probíhala v první polovině 20. století rozsáhlá výstavba moderní královopolské čtvrti, takže se bývalá ves stala plně integrovanou součástí městské zástavby.[10] Místní název Ugartov vymizel, přesto až do roku 1942 nesla hlavní ugartovská ulice jméno Ugartova třída (dnes součást Palackého třídy).[11] Původní zástavba vsi podél této třídy byla ale postupně většinou zlikvidována. Část západní strany ulice byla ve 30. letech 20. století zastavěna bytovými domy, na východní straně byly bytovky postaveny v 60. letech. Většinu severní části vsi nahradila v 70. letech výstavba panelového sídliště Královo Pole.[12]
Zbytky zástavby Ugartova nejsou rozsáhlé. Zachovány zůstaly dvě novorenesanční vily s antikizujícím průčelím postavené před rokem 1850 (Palackého 101/Riegrova 2 a Palackého 121), několik dalších budov převážně městského charakteru (Palackého 93, 95, 95a, 95b, 119), kulturní dům Semilasso[1] a bývalá vozovna sloužící Dopravnímu podniku města Brna od roku 1954 jako měnírna.[13]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 188 | 205 | 404 | 1 016 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
Galerie
-
Ugartov se Semilassem a konečnou zastávkou tramvaje na začátku 20. století -
Kulturní dům Semilasso -
Bývalá vozovna Královo Pole
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 569. Dále jen Kuča.
- ↑ a b FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 700–701.
- ↑ FLODROVÁ, Milena. Semilasso [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-09-10 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce kulturního centra Semilasso [online]. Archiweb.cz [cit. 2018-02-08]. Dostupné online.
- ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 6. Dále jen Nesiba.
- ↑ Nesiba, s. 9.
- ↑ Nesiba, s. 91.
- ↑ Nesiba, s. 97.
- ↑ Nesiba, s. 106.
- ↑ Kuča, s. 419–420.
- ↑ FLODROVÁ, Milena. Brněnská + Ugartova, též Ugartov (Brünner Gasse + Ugartestrasse) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2012-03-23 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Kuča, s. 421.
- ↑ Nesiba, s. 107.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ugartov na Wikimedia Commons
