Škoda (podnik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox Firma

Škodovácké logo

Škoda Holding a. s. je strojírenský podnik s dlouholetou tradicí, sídlící převážně v Plzni.

Historie

Škodovka například dodala veškerou dělostřeleckou výzbroj pro dreadnoughty rakousko-uherského námořnictva třídy Tegetthoff. Na obrázku jsou hlavní dělové věže SMS Tegetthoff s kanóny ráže 305 mm

Historie firmy Škoda začala roku 1859, kdy hrabě Valdštejn založil v Plzni pobočku své slévárny a strojírny. Vyráběla se zde zařízení pro pivovary, cukrovary, doly, parní stroje, kotle, ocelové mostní konstrukce, zařízení pro železnice atd. Roku 1869 továrnu odkoupil její hlavní inženýr (od roku 1866) Emil Škoda, jehož jméno firma později nesla (jako tzv. Škodovy závody). V roce 1899 se firma transformovala na akciovou společnost a orientovala se především na výrobu zbraní. V té době byla největším průmyslovým podnikem Rakousko-Uherska. V roce 1917 došlo v muničce na Bolevci k obrovskému výbuchu, který mimo jiné inspiroval Karla Čapka k napsání románu Krakatit. Po vzniku Československa v roce 1918 firma rozšířila svůj záběr např. o výrobu lokomotiv, automobilů, letadel, lodí atd. V té době pracovalo ve Škodovce více než 35 000 lidí. V roce 1925 do ní byla začleněna dosavadní firma Laurin & Klement (viz Škoda Auto).[1]

Za druhé světové války byly závody součástí nacistické vojenské výroby a při náletu spojeneckých bombardérů v dubnu 1945 bylo zničeno přes 70 % továrny. Po válce byl koncern zestátněn a byly od něho odděleny některé části (např. automobilka v Mladé Boleslavi, letecká továrna v Praze apod.). Podnik se zaměřoval hlavně na těžké a dopravní strojírenství, především pro trhy zemí východního bloku. Jenom do Sovětského svazu bylo v období 19571989 vyvezeno více jak 2 400 elektrických lokomotiv. Dokonce v letech 19511953 nesl podnikl jméno Závody V. I. Lenina, ale zahraniční zákazníci se pak od takových výrobků začali odvracet, takže se zvláště pro export podnik vrátil k označení Škoda.

Letecký pohled na Plzeň, Škoda se nachází v levé dolní části obrázku

Po roce 1989 proběhla privatizace, v roce 1992 bylo rozhodnuto o využití tzv. „české cesty“ (tzn. privatizace bez spojení se zahraničním partnerem), přičemž minoritním vlastníkem Škody a jejím generálním ředitelem se stal podnikatel Lubomír Soudek. Pod jeho vedením začala Škoda rozšiřovat své výrobní aktivity (např. nákup automobilek Tatra a LIAZ, výstavba závodu na výrobu nápojových plechovek z hliníkových slitin, atd.). Tato expanze skončila kumulovanou ztrátou třinácti miliard korun. Zatímco Soudek získal nemalý majetek a stanul před soudem pro podezření z nelegálního obohacení, situace Škody byla tak vážná, že jí dokonce hrozil bankrot.

Roku 1999 se podařilo uzavřít dohodu s věřitelskými bankami a společnost stabilizovat. V dubnu 2000 byla založena akciová společnost Škoda Holding, která jednotlivé oborové dceřiné společnosti zastřešovala. V roce 2003 získala stoprocentní podíl v holdingu nizozemská skupina Appian Group, která zahájila další restrukturalizaci s cílem zaměřit se pouze na dva hlavní výrobní obory – klasickou energetiku a dopravní strojírenství.[2] Vlastnická struktura Appian Group je neznámá. Dnes má Škoda kolem 3 800 zaměstnanců.

V roce 2009 společnost Škoda Holding prodala za 11,5 mld. Kč 100 % podíl ve své divizi turbín Škoda Power jihokorejské firmě Doosan Heavy Industries & Construction.[3]

20. září 2010 bylo oznámeno, že podnik Škoda Transportation (pod nějž patří i Škoda Electric, ostravská Škoda Vagonka, šumperská Pars nova a plzeňské MOVO) prodala skupina Appian čtyřem fyzickým osobám, a to dvěma manažerům společnosti Appian (Marek Čmela a Jiří Diviš) a dvěma manažerům Škody Holding (Tomáš Krsek a Michal Korecký). Noví vlastníci oznámili, že uvažují o uvedení akcií společnosti na burzu.[4]

Okřídlený šíp

Jednou z nejznámějších českých značek je dlouholeté logo Škody - okřídlený šíp. Symbolizuje rychlost, jeho křídla pokrok a volnost. Oko v křídle poukazuje na přesnost výroby a vnímavost k okolí. Kruh, ve kterém je šíp umístěn, je symbolem jednoty, úplnosti, světa a harmonie. Hodnota loga se odhaduje na miliardy korun. Holding dostával za jejich použití podle obratu bývalých dceřiných společností miliónové sumy ročně.

Výrobky v oblasti dopravního strojírenství

Parní lokomotivy

Výroba parních lokomotiv započala v plzeňské škodovce roku 1920 dodáním stroje 434.1100 tehdejším Československým státním drahám (ČSD). Z dalších typů se jednalo zejména o řady 387.0, 534.0 a 03, 498.0, 498.1 a 556.0.

Pro ČSD, průmysl i export vyrobila Škoda v letech 1920–1958 celkem 3247 parních lokomotiv 68 různých typů, přičemž produkce dalších pěti typů nebyla realizována.[5]

Elektrické lokomotivy

Podrobnější informace naleznete v článku Elektrické lokomotivy Škoda.

V souvislosti s elektrifikací pražských spojovacích drah byla jednou s firem, u kterých ČSD objednaly v roce 1925 elektrické lokomotivy i plzeňské Škodovy závody. V roce 1928 byly ČSD dodány lokomotivy dvou řad – posunovací E 424.0 a rychlíková E 466.0. Za první republiky následovala kusová výroba včetně lokomotiv akumulátorových. Rozmach výroby elektrických lokomotiv nastal až v poválečných letech s dodávkami prvních lokomotiv řady E 499.0, na kterou navázaly v následujících desetiletích další typy pro ČSD. Nejnovější generaci představuje typ 109E (řada 380 ČD; prototyp 2008).

Velké množství elektrických lokomotiv Škoda bylo exportováno do Bulharska a především do Sovětského svazu.

Motorové vozy

Podrobnější informace naleznete v článku Motorové vozy Škoda.

Od roku 1927 do roku 1943 vyráběla Škoda v Plzni i motorové železniční vozy až na jednu výjimku pro Československé státní dráhy. Nejpočetnější byla řada M 130.1 (113 vozů), známé jsou však i rychlíkové vozy označované jako „modré šípy“, řada M 274.0. V roce 1977 postavila Škoda ještě tři prototypy vozů řady AČ0 pro Sovětský svaz.

Motorové lokomotivy

Ve 30. a 40. letech 20. století vyrobila Škoda dva typy motorových lokomotiv. V letech 1936 až 1939 je jednalo o tři stroje typu Škoda 1MLo, což byly malé dvounápravové lokomotivy určené pro posun ve vlastních závodech.[6]

Roku 1943 byly vyrobeny dva stroje typu Škoda 2MLo pro tehdejší Českomoravské dráhy, které je označily řadou T 333.0. Jednalo se o třínápravové lokomotivy určené pro lehčí posun. Stroj T 333.001 byl zrušen roku 1957, druhá lokomotiva v roce 1963.[7]

Turbínová lokomotiva

Na konci 50. let 20. století vyrobila Škoda dvě pokusné turbínové lokomotivy typu 1TLo, které byly u ČSD označeny řadou TL 659.0.

Elektrické jednotky

Škodovka stála na počátku vývoje jednotek ř. EM 475.0. Výroba elektrické části sériových jednotek ř. EM 475.1 byla předána do MEZ Vsetín. Nyní dodává plzeňská Škoda elektrickou výzbroj pro jednotky ř. 471 a odvozené.

Metro

Tramvaje

Tramvaj Škoda 14T ev. č. 9137 na trati v Praze-Troji
Podrobnější informace naleznete v článku Tramvaje Škoda.

Dceřiná společnost Škoda Transportation (do roku 2004 Škoda Dopravní technika) vyrábí od roku 1997 částečně nízkopodlažní tramvaje. Prvním typem byla tříčlánková tramvaj Škoda 03T „Astra“, kterou je v počtu téměř 50 kusů možné potkat v pěti českých tramvajových provozech. Další úspěšné modely byly odvozeny od „Astry“ – tříčlánkové obousměrné vozy Škoda 10T exportované do USA, pětičlánkový obousměrný typ Škoda 06T pro italské Cagliari nebo tramvaje s designem od firmy Porsche Design Group – Škody 13T (Brno), 14T (Praha) a 16T (polská Vratislav). Nejnovějším typem je zcela nízkopodlažní tramvaj Škoda 15T „ForCity“ nové koncepce vyráběná pro Prahu a lotyšskou Rigu.

Ve druhé polovině 90. let 20. století Škoda Dopravní technika rovněž modernizovala 46 starších tramvají Tatra T3 pro plzeňský a liberecký dopravní podnik.

Trolejbusy

Trolejbus Škoda 21Tr v Ostravě

Autobusy

Autobus Škoda 21Ab

Podle motoru značky Škoda se jmenují i některé typy autobusů vyráběné firmou Karosa:

Traktory

  • 1926 - Škoda HT 30
  • 1930-1936 - Škoda HT 18
  • 1931 - Škoda HT 33
  • 19?? - Škoda HT 20
  • 1937 - Škoda HT 40

Dělostřelecké tahače

Vojenské nákladní automobily

Děla

Lehké tanky

Rozdělení společnosti

ŠKODA HOLDING a.s.

Obor TRANSPORTATION

Obor POWER

Ostatní společnosti

  • TVC s. r. o.

Odkazy

Reference

  1. ŠKODA a její historie
  2. ŠKODA a její historie
  3. Škoda Power přešla do jihokorejských rukou. Doosan ji koupil za 11,5 mld. Kč
  4. Manažeři Appian a Škoda Holding odkupují Škodu Transportation, BUSportal.cz, 20. 9. 2010, tisková zpráva Škoda Holding
  5. CASKA, Jiří. Motorové vozy ze Škodovky. Rokycany: Lokálka Group, 1998. S. 6.  [Dále jen Caska.]
  6. Caska, s. 92.
  7. Caska, s. 94–95.

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Škoda ve Wikimedia Commons

Externí odkazy