Ostružiník maliník
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Maliník obecný
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Rubus idaeus L. |
Ostružiník maliník (Rubus idaeus Linné) někdy nazývaný též maliník obecný je až 2 metry vysoký listnatý opadavý keř s prutovitými výhony, náležející do čeledi růžovité.
Obsah |
Popis [editovat]
- Listy: jsou 3–7četné, střídavé a lichozpeřené.
- Květy: bílé, oboupohlavné, 5četné, pravidelné, kvete v květnu až červenci
- Plody: Plodem je malina, což je souplodí drobných peckovic.
Původ [editovat]
Maliník (Rubus idaeus) je původní domácí rostlinou v celé Evropě a Asii včetně Japonska, přesto nikdy nevzbudil zájem žádného starověkého národa na kontinentě. Neobjevil se v žádných řeckých, latinských nebo čínských písemnostech. Ve skutečnosti nezískal maliník žádný opravdový význam v Evropě ani Severní Americe až do 19. století.Nechceme samozřejmě tvrdit, že nebyl do té doby ani pěstován.
V katalogu Johna Tradescanta z poloviny 17. století byla zapsána řada kultivarů maliníku, už tehdy se objevovaly bílé i červené druhy, což samo o sobě předpokládá značné stáří procesu pěstování. Existuje několik dalších zmínek o tomto ovoci, ale čím dále do minulosti, tím častěji ho popisují jako kyselé. Podle toho se dá soudit, že při pěstování nedošlo k výběru kvalitnějších odrůd.
Maliny mohly být ovocem, které bylo ponejprv pěstováno v evropských zemích a v Anglii domkáři, kteří přenesli pruty maliníku z divočiny do svých zahrádek, jak to udělali s drobnými planými lesními jahodami. Výběr a zkvalitnění druhů započalo tu dříve, než ovoce vzbudilo zájem profesionálních pěstitelů.
Areál rozšíření [editovat]
Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule od nížin do hor.
Stanoviště [editovat]
Světlé lesy, mýtiny a slunné stráně
Užití [editovat]
Sbírají se zejména plody - maliny. Obsahují barvivo patřící mezi nejsilnější antioxidanty. Čím sytější a tmavší barvu maliny mají, tím je koncentrace tohoto barviva vyšší.[zdroj?] Více tohoto barviva obsahují už jen malinoostružiny a ostružiny.[zdroj?] Plody, šťáva a další výrobky z nich jsou zejména pro obsah antioxidantů cenné při horečnatých a zánětlivých onemocněních (zánět průdušek, revma), zlepšují zdravotní stav kuřáků a alkoholiků, jsou doporučovány i u Alzheimerovy choroby.[zdroj?]
V léčitelství se používá též sušený list maliníku - výluhy se používají ke kloktání při zánětech v dutině ústní a k potírání kožních chorob. Jde o hodnotnou součást celoročních bylinných čajových směsí. Fermentací se senzorická hodnota drogy zvětšuje.
Během času bylo vypěstováno mnoho kulturních odrůd maliníku pro pěstování na zahradách a plantážích.
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Hyams, Edward; Rostliny ve službách člověka; Orbis, Praha 1976
