Jaromír Ježek

Přehled medailí
Jaromír Ježek
Mistrovství Evropy v judu
bronz	ME 2011	lehká váha
Mistrovství Evropy do 23 let
bronz	ME23 2008	lehká váha
Mistrovství Evropy do 20 let
bronz	ME20 2005	lehká váha

Jaromír Ježek (* 13. listopadu 1986 Hradec Králové) je český reprezentant v judu bojující v lehké váhové kategorii. Jde o dvojnásobného olympijského účastníka a bronzového medailistu z mistrovství Evropy.

Osobní život

Ježek pochází ze sportovní rodiny. Otec je bývalý házenkář a matka bývalá atletka a gymnastka. S judem začal v 8 letech v rodném Hradci Králové. Do Prahy se přistěhoval v 10 letech.

Studoval Gymnázium Nad Štolou a později Fakultu tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. V roce 2013 získal titul bakalář.

Je ženatý, začátkem roku 2011 se mu narodil syn Jaromír.

Je členem klubu Judo Sokol Praha Vršovice

Jeho trenérem je uznávaný český odborník na judo Zdeněk Kasík. Od roku 2013 spolupracuje s Davidem Dubským jako kondičním trenérem.

Kariéra

2005-2008 (velký talent, první LOH)

Do Ježka se od juniorských let, společně s Pavlem Petřikovem ml. a Davidem Dubským vkládaly naděje, že by mohli vrátit české mužské judo na stupně vítězů. Tedy z místa, ze kterého prakticky zmizelo před 15 lety.

V roce 2006 Ježek vstoupil do seniorské kategorie a tento leckdy složitý přechod zvládl výtečně. Svojí třídu potvrdil na Světovém poháru v Lisabonu, kde obsadil krásné třetí místo a navíc zde porazil pozdějšího mistra Evropy z toho roku. Na mistrovství Evropy v roce 2006 v Tampere rovněž odcestoval, ale prohrál již v prvním kole s Bulharem Georgievem.

V roce 2007 vyhrál Světový pohár v Birminghamu a zúčastnil se mistrovství světa v Riu de Janeiro. Po úvodní výhře nad Číňanem Š' Žung-žung následovaly dvě porážky, nejprve s Tádžikistáncem Boqijevem, který ho ještě vytáhl do oprav. Tam podlehl Bělorusu Semjonovovi a turnaj pro něj skončil.

Do olympijského roku 2008 vstupoval s velkou nadějí kvalifikovat se na hry samotné. Hned začátkem sezóny vyhrál světový pohár ve Vídni a jistotu kvalifikace na hry v Pekingu potvrdil třetím místem na světovém poháru v Praze.
Před olympiádou se ještě účastnil mistrovství Evropy v Lisabonu, kde obsadil 5. místo když v souboji o bronzovou medaili podlehl Gruzínci Kevkišvilimu.
Na olympijské hry jel jako třetí nejlepší Evropan podle bodů získaných z turnajů. Řada médií ho proto viděla jako možného kandidáta na cenný kov. Snad to byl jeden z faktorů proč šel do svého prvního zápasu s Uzbekem Šakirem Muminovem se svázanýma rukama. Od poloviny zápasu sice vedl na koku po vyšlápnutí Uzbeka z tatami, ale poslední dvě minuty už vysloveně, zuby nehty bránil svůj náskok. Minutu a půl před koncem ještě odrazil Muminův nástup do techniky, ale minutu před koncem ho krásně Uzbek strhnul technikou sumi-gaeši. Ježek po zápase prohlásil, "Už mi tuhly svaly, necítil jsem se nejlíp, už jsem viděl před sebou jen zúžený prostor. Potřeboval jsem menší oraz."

Ježek je na kategorii do 73 kg poměrně vysoký a ví se, že musí shazovat cca 10 kil před turnajem. Pocit hladu vede k špatné náladě a má to jistě vliv i na samotný výkon v turnajích. Ježek v interview popisoval jak se těší po turnajích na maminčin guláš. Novináři mu proto často kladli otázku, včetně pana Bosáka v olympijském studiu, proč nezápasí o váhovou kategorii výše (do 81 kg)? Když musí těžce shazovat kila a de fakto tím držet hladovku. Ježek je znám především svým technickým judem a v judistických kruzích se ví, že nemá rád atletickou přípravu tj. třeba zvedání činek v posilovně. Shazování kil do 73 kg je proto pro něj přijatelnější, než čelit judistům v kategorii o váhu výše, kde už podstatnou roli hraje hrubá síla.

Po olympijských hrách měl v plánu dát si od juda pauzu, ale svůj plán přehodnotil. Již v září startoval na světovém turnaji první kategorie v Rotterdamu, kde obsadil třetí místo a stejné umístění zopakoval na mistrovství Evropy judistů do 23 let, které se konalo v listopadu v chorvatském Záhřebu. Prohrál jediný zápas, v semifinále nestačil na pozdějšího vítěze Mansura Isajeva z Ruska.

Ježek patří co do techniky juda k tomu nejlěpšímu co může české scéna nabídnout. Má v oblibě techniky strhů (sutemi-waza), techniky nohou (ashi-waza) a umí vést boj po taktické stránce. Na evropské úrovni se řadí k špičce. K lepším umístě ve světě mu chybí lepší fyzická připravenost a má problémy s netechnickými, silovými judisty ze střední Asie. Prakticky se vyhýbá boji na zemi (ne-waze) a kvůli slabší kumikatě (způsob úchop) u něj zřídka vídame techniky paží (te-waza).

2009-2012 (problémy s váhou a loktem, druhé LOH)

V sezóně 2009 zaexperimentovat a bojoval v kategorii do 81 kg. Experiment se bohužel nevydařil. Více zápasů prohrál než vyhrál. Když na začátku další sezóny 2010 vypadl ve dvou světových turnajích v prvních kolech, rozhodl se vrátit zpátky k hubnutí a zápasení v kategorii do 73 kg. Na mistrovství Evropy ve Vídni sice vypadl v prvním kole s pozdějším vítězem Pinou, ale na dva další světové poháry pronikl až do finálových bojů. Turnaj v Madridu vyhrál a ve svém oblíbeném Lisabonu skončil pátý. Na mistrovství světa se mu však již tradičně nedařilo a vypadl ve druhém kole s Gruzíncem Tatalašvilim.

V roce 2011 se pohyboval na 20. místě světového žebříčku. Ježkův prozatimní největší úspěch v kariéře se dostavil na mistrovství Evropy v Istanbulu. Turnaj mu celkově sednul a předváděl v něm světové judo! V zápase o třetí místo s Francouzem Darbeletem (čti Darbelé) se dokonce pokusil o techniku rukou (seoi-nagi) a dostal za ní body. Francouzovi nezbylo než pootevřít vrátka a pokusit se o útok. Ježek však dvě minuty před koncem krásně technikou kosoto-gari využil Francouzova zaváhání. Zvítězil tak na ippon a získal pro Českou republiku první velkou medaili po 20 letech mezi muži!
Francouz Darbelet mu, ale prohru z Evropského mistrovství vrátil na pozdějším mistrovství světa v Paříži, ve druhém kole

Začátek olympijského roku 2012 nebyl z pohledu českých judistů šťastný. Největší naděje na olympijskou medaili Lukáš Krpálek si hnul se zády, Pavel Petřikov ml. nebyl poslední měsíce ve své kůži a ke všemu se na únorovém Grand Slamu v Paříži zranil i Ježek. Natažené úpony v pravém lokti ho vyřadily na dobré čtyry měsíce z přípravy. Bodů v IJF žebříčku měl naštěstí dostatek za veleúspěšnou sezónu 2011 a proto se nemusel strachovat, že o Londýn přijde. Olympijský los mu přál i nepřál zároveň. V prvním kole neznámý turista z ostrova Samoa, ale ve druhém potenciálně světová jednička Korejec Wang Ki-čchun. Ježek Samoánce na tatami dlouho ohřát nenechal. Snad si ani sám nepamatuje kdy takto v zápase vystřihnul tomoe-nagu. Ve druhém kole, ale čelil Korejci Wangovi. Ten k udivení většiny odborníků v zápase působil defenzivním dojmem (o Wangovi je známo jeho stylové judo). Ježek buď tak skvěle bránil nebo s Wangem něco nebylo zdravotně v pořádku. Jak se ukázalo po turnaji Wang si v předchozím zápase s Kazachem vážně pochroumal pravý loket při snaze dostat se z páčení. V zápase ruku šetřil a Ježek s ním držel krok až do prodloužení. V prodloužení však Ježkovi došly síly a zároveň se bál i druhého napomínaní. Proto hru více otevřel. Zkušený Korejec ho, ale brzo trestal. "Už byl na spadnutí další trest a bylo by rozhodnuto, tak jsem zkusil zatlačit, on to vycítil a hodil mě." Ježek obsadil konečné 9. místo.

Po olympijských hrách nebojoval kvůli přetrvávajícím problémům s právým loktem. Vynechal i mistrovství republiky v listopadu.

2013-2016

Začátkem sezóny 2013 stále rehalitoval pravý loket (klinika Endele) a po zotavení má v plánu bojovat v kategorii polostředních vah (- 81kg).

Externí odkazy

• Osobní web