Horní Podluží
| Horní Podluží | |
|---|---|
Letecký snímek středu obce Horní Podluží |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0421 562505 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Děčín (CZ0421) |
| obec s rozšířenou působností: | Varnsdorf |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,52 km² |
| počet obyvatel: | 738 (2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 52′ 52″ s. š., 14° 33′ 14″ v. d. |
| nadmořská výška: | 436 m |
| PSČ: | 407 57 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Horní Podluží Horní Podluží č. p. 2 407 57 Horní Podluží |
| starosta / starostka: | Karel Kopecký |
| Oficiální web: http://www.hornipodluzi.cz/ E-mail: obecniurad@hornipodluzi.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Horní Podluží (do roku 1947 Horní Grund,[1] německy Obergrund) je obec a vesnice v severních Čechách v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, v jižní části Šluknovského výběžku, na severní straně Lužických hor, na severním úpatí hory Jedlová, v blízkosti bývalého města Jiřetína pod Jedlovou, od kterého leží severozápadně, a západně od Dolního Podluží. Leží na železniční trati Liberec – Rybniště a obcí prochází silnice II/264 z Rybniště do Varnsdorfu. V roce 2010 měla obec 766 obyvatel. Na katastru obce se nachází rybník Světlík, který je významným hnízdištěm vodního ptactva. Na Šibeničním vrchu se nachází lyžarský areál se sjezdovkou o délce 480 metrů. Největším zaměstnavatelem v obci je firma Belden se sídlem v USA, výrobce elektromechanických komponentů.
Obsah |
Název [editovat]
Německé pojmenování obce bylo Ober-Grund, české Horní Grund. Přívlastek Ober byl použit k odlišení od Dolního Podluží. Dolní a Horní Grund se již rozeznával v roce 1566. Německý výraz grund znamená mimo jiné údolí, dolinu, úval či rokli. K odlišení bylo později přidáno Ober, česky Horní. Do roku 1947 se používalo odvozené jméno z němčiny, Ober Grunt.[2] Jméno Ober Grund měla na Děčínsku ještě jedna obec, Horní Žleb. České jméno Horní Podluží získala obec v roce 1947 dle návrhu žáka měšťanské školy Jiřího Maška podle polohy pod Lužickými horami a horou Luží.[3] Horní Grunt byl přejmenován na Horní Podluží dne 16. ledna 1948 vyhláškou Ministra vnitra 7/1948 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[4]
Místní část Žofín měla německý název Sophienhain, byla pojmenována na počest kněžny Žofie z Lichtenštejnu.[5] Světlík se německy jmenovaly „Lichtenberg“ podle knížecího rodu Lichtenštejnů. Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo). Název byl zvolen k odlišení od sousední osad Světliny 1.díl a Světliny 2.díl .[6] Místní části byly přejmenovány vyhláškou ministra vnitra ze dne 1. července 1947 123/1947 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí povolených v roce 1946 a vyhláškou ze dne 16. ledna 1948 vyhláškou Ministra vnitra 7/1948 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[7]
Dějiny [editovat]
Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1411,[8] kdy na jejím místě stávala osada Bernsdorf. Jednalo se o lánovou obec, založenou při obou březích potoka Lužničky. Přes obec tehdy vedla takzvaná Haňšpachská cesta, z hradu Tolštejna do dnešní Lipové (dř. Hainspach). Další významnou cestou byla cesta z Chřibské do Žitavy, která vedla podél potoka a v jejímž prostoru došlo k růstu osídlení a vzniku osad. V roce 1485 se Grunt uvádí jako součást majetku patřícímu k hradu Tolštejn. V roce 1566 se poprvé objevuje název Obergrundt . Roku 1607 se vesnice dostává do majetku Vchynského ze Vchynic a Tetova, pozdějších Kinských.[9] Vchynský byl důvěrníkem Albrecht z Valdštejna a jeho majetek se dostal do konfiskace, kdy přešel do rukou Lichtenštejnů. Velké škody způsobila třicetiletá válka, po Obnoveném zřízení zemském v roce 1627 nekatoličtí věřící, především luteráni navždy opouští obec. S nimi odchází obchodníci a řemeslníci.[9]
Ve 14. a v 15. pod vládou pánů ze Schlenitz došlo k rozkvětu zemědělství. Začal se zde zpracovával len, jehož pěstování pak mělo později ve zdejším kraji velkou tradici. Ve zdejších manufakturách se vyrábělo lněné zboží. Tkaní lnu však nemělo dlouhého trvání a ve zdejší oblasti se začala zpracovávat bavlna. Významnější se stala výroba manšestru a sametu. Postupem času z manufaktur vyrostly textilní továrny, s čímž souvisel i nárůst obyvatel. Vedle výroby bavlněného zboží a sametu zde byla i škrobárna, továrna na výrobu porcelánových květin a na krátkou dobu tiskárna.
Od roku 1855 má obec vlastní hřbitov, původní u kostela svaté Kateřiny společný pro Horní a Dolní Podluží byl uzavřen.
V roce 1885 byly k Hornímu Podluží přidruženy osady Světlík (Lichtenberg), Ladečka (Lichtenstein) a Žofín (Sophienheim).
Na počtu zdejších obyvatel se velmi podepsala druhá světová válka a následující vysídlení Němců, do té doby žilo v obci přes 2000 lidí, dnes jen něco málo přes 700.
V roce 1980 byla obec sloučena s Dolním Podlužím. V roce 1990 se opět osamostatnila.[8]
V roce 2008 obec získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj.[8]
Politika [editovat]
Zastupitelstvo a starosta [editovat]
Zastupitelstvo obce Horní Podluží je devítičlenné. V zastupitelstvu obce jsou ve volebním období 2006 až 2010 kandidáti tří stran, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst má pět zástupců, Občanské sdružení Horní Podluží má tři zástupce a Sdružení nezávislých kandidátů „Rozvoj venkova“ má jednoho zástupce.[10] Starostou obce je Karel Kopecký z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.[11]
Znak a vlajka [editovat]
Vlajka a znak byl obci udělen 13. února 2003 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za základě rozhodnutí číslo 16 ze dne 9. prosince 2002. Popis znaku zní: „Polcený štít, v pravém zeleném poli zlatá přeslice, v levém stříbrno-červeně polceném poli pod sebou tři růže opačných barev se zlatými semeníky“.[12] Zelené pole má barvu obecně spojitelnou s venkovskými obcemi, stejně jako s lesy, horami a přírodou. Poloha obce a její historický vývoj se shoduje s uvedeným výkladem o symbolice zelené barvy. Přeslice má vztah k místní tkalcovské tradici. Stříbrno-červeně polcené pole je inspirováno rodovým znakem Šlejniců, prvních historicky známých majitelů obce. Užívali erb, ve kterém byl stříbrno-červeně polcený štít vpravo s jednou, vlevo s dvěma růžemi opačných barev se zlatými semeníky.
Podoba praporu odpovídá popisu: „List tvoří čtyři zlaté pruhy, zelený, bílý, červený a zelený. Uprostřed pod sebou tři růže opačných barev se žlutými semeníky. Poměr šířky k délce je 2:3.“[12] Prostřední dva pruhy opakují levou polovinu znaku a zelené pruhy se shodují s pravou polovinou štítu.
Území [editovat]
Jižní část Horního Podluží se nachází na severní straně západní části Lužických hor, severní část obce se nachází ve Šluknovské pahorkatině. Rozloha katastru obce je 7,47 km², z toho 1,05 km² zaujímá orná půda, zahrady zaujímají 0,18 km², ovocné sady 0,01 km², trvalé travní porosty 4,83 km², lesní půda 0,52 km², vodní plochy 0,16 km², zastavěné plochy 0,14 km² a ostatní plochy 0,59 km².[13] Obec je dnes tvořena jedním katastrálním územím a skládá se ze čtyř místních částí: Horní Podluží, Ladečka, Světlík a Žofín.
Horní Podluží sousedí na severu s Varnsdorfem, na východě s obcí Dolní Podluží a na jihu s Jiřetínem pod Jedlovou. Na západě obec sousedí s obcí Rybniště.
Přírodní poměry [editovat]
-Svetlik_(Lichtenberg)._Holl%C3%A4nderm%C3%BChle,_Baujahr_1843,_s.jpg)
Obcí protéká od západu z Rybnišťského velkého rybníka ležícím již na katastru obce Rybniště na východ do Dolního Podluží potok Lužnička. V obci se do něj vpravo od jihozápadu od sedla mezi Žulovcem a Šibeničním vrchem vlévá Rybný potok (jiné zdroje udávají název Malý stožecký potok),[A 1] od severu od rybníku Světlík se vlévá další potok. Hlavní sídelní část vsi tvoří od západu Horní Podluží a na ně bezprostředně navazující východní část Žofín. Ladečka je oblast směrem k Rybnišťskému velkému rybníku a Světlík je osídlení směrem k rybníku Světlík. Původní osada Světlík zanikla.
Hlavní komunikační tahy procházejí obcí východozápadním směrem, železniční trať vede při severním okraji obce. V blízko středu obce je železniční zastávka Horní Podluží, souběžně s ní vede silnice III. třídy přes Žofín směrem k Dolnímu Podluží, jižním okrajem obce obloukem silnice II/264 směrem do Jiřetína a také do Dolního Podluží.
Jižní části obce se nachází Chráněná krajinná oblast Lužické hory.
Z severní části katastru se nachází Světlický vrch (na mapách také pod názvem U Petružálkovy skalky)[A 2] o nadmořské výšce 511,8 metrů. Již mimo katastr obce se nachází hřebenu Lužických hor jihozápadně od obce nejbližší vrchy Žulovec o nadmořské výšce 566,1 metrů a Šibeniční vrch o nadmořské výšce 589,1 metrů.[A 3][14]
Na území obce se nachází přírodní rezervace Světlík. Minulosti se zde těžila rašelina a jedná se o lokálně významný mokřad. Vyskytuje se zde suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý, dále prstnatec májový pravý, záběhlík bahenní, smldílek bahenní, ostřice latnatá a starček potoční.[15]
U Petržálkovy skalky se nachází skalky z tefritu, z nichž nejvyšší je vysoká přes 10 metrů. Mají nedokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost. Jsou pozůstatkem povrchového vulkanického tělesa, lávového pole, jehož podložím jsou pyroklastika.[16]
Demografie [editovat]
| Rok sčítání | Počet obyvatel | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1818 | 1 454 | ||||||||||||
| 1830 | 1 780 | ||||||||||||
| 1850 | 2 017 | ||||||||||||
| 1869 | 2 086 | ||||||||||||
| 1880 | 2 082 | ||||||||||||
| 1890 | 2 026 | ||||||||||||
| 1900 | 1 946 | ||||||||||||
| 1910 | 1 983 | ||||||||||||
| 1921 | 1 748 | ||||||||||||
| 1930 | 2 088 | ||||||||||||
| 1950 | 1 966 | ||||||||||||
| 1961 | 813 | ||||||||||||
| 1970 | 826 | ||||||||||||
| 1980 | 846 | ||||||||||||
| 1990 | 657 | ||||||||||||
| 2000 | 758 | ||||||||||||
| 2010 | 766 | ||||||||||||
| Zdroj: Vlastivěda Šluknovského výběžku[17] | |||||||||||||
Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Horním Podluží trvale 758 osob, z toho 353 žen. Celkem 702 občanů se hlásilo k české národnosti, 16 k slovenské, 19 k německé, 1 k polské, 1 k moravské a 1 k romské národnosti.[18] Z 758 osob bylo 91 věřících, z toho se 83 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 1 k církvi československé husitské, 2 k českobratrské církvi evangelické. 597 osob bylo bez vyznání a u 70 osob nebylo vyznání zjištěno.[18]
Kultura a pamětihodnosti [editovat]
Na území obce se nenachází kostel či kaple, věřícím sloužil kostel svaté Kateřiny v Dolním Podluží. Na území obce se nachází několik drobných sakrálních památek, barokní plastika Kalvárie z roku 1757, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Josefa a několik dalších plastik a křížů. Dále se v obci nachází zvonička, které před válkou vyzváněla dvakrát denně. V poledne čas oběda a večer dětem čas návratu domů. Po válce ohlašovala úmrtí a od 70. let 20. století se nevyužívá.[19]
Větrný mlýn [editovat]
Nejvýznamnější památkou v obci je pětilopatkový větrný mlýn holandského typu z roku 1843 s otočnou konstrukcí a je jediným větrným mlýnem holandského typu zachovaným technickým zařízením v Čechách.[20] [21] Mlýn nikdy nesloužil jinému účelu, byl funkční až do roku 1945. Od roku 2002 probíhá obnova mlýna.
Kulturní život a sport [editovat]
Místní TJ Čechie Horní Podluží hrála v roce 2010 v okresním přeboru v kopané.[22] V obci je od roku 1879 sbor dobrovolných hasičů,[23] a od roku 1996 Místní organizace Českého svazu rybářů Horní Podluží spravuje lokality pro sportovní rybaření v okolí, mezi něž patří i rybník Světlík.[24] V obci je i Veterán klub Jawa Horní Podluží.
Hospodářství a infrastruktura [editovat]
Doprava [editovat]
Přes obec prochází silnice číslo 264 Z Rybniště do Varnsdorfu, souběžně s ní prochází obcí silnice třetí třídy. Na území obce se nachází železniční zastávka Horní Podluží na na trati Liberec - Rybniště. Autobusové spojení se zbytkem Šluknovského výběžku a Děčínem zajišťuje ČSAD Semily. Přímé autobusové spojení do Prahy neexistuje.[25] V obci jsou tři autobusové zastávky.
Školství a zdravotnictví [editovat]
V obci je pouze mateřská škola, do základní školy musí děti dojíždět do Dolní Podluží.[9] Škola byla založena v roce 1824. Škola v devadesátých letech 20. století ukončila svoji činnost pro nedostatek dětí. V obci není žádný lékař ani zdravotnické zařízení.[8]
Turistika [editovat]
U obce je zimní lyžařský areál na Šibeničním vrchu, zvaném taky Kopeckého kopec. V areálu se nacházejí dva lyžařské vleky, sjezdovka o délce 550 půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola a servis lyžařského vybavení. Při nedostatku sněhu jsou sjezdovky zasněžovány sněhovými děly a sjezdovka má osvětlení pro večerní lyžování.[26]
Do obce nevede žádná turisticky značená cesta. Obcí vedou dvě cyklotrasy číslo 3013 z Hraničního rybníka do Kyjova a trasa číslo 3052 z Varnsdorfu do České Kamenice.[27]
Rybnišťský velký rybník a rybník Světlík spojuje naučná stezka.[28]
Průmysl a zemědělství [editovat]
Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v obci je společnost LUKRAM s.r.o., kterou vlastní nadnárodní společnost Belden sídlem USA od 1. srpna 2008, která vyrábí elektromechanické propojovací komponenty pro průmyslovou mechanizaci.[29] Společnost má výrobní prostory v bývalém areálu firmy Stap, která vyráběla zipy a zdrhovadla. V obci je kozí farma, zabývající se chovem koz a a výrobou kozích sýrů.[30]
Obchody a restaurace [editovat]
V obci je prodejna potravin,[31], ubytování a stavování poskytuje hotel Sonnenhof Slavie,[32], součástí areálu hotelu je přírodní koupaliště. penzion HOPO,[33], penzion Jana,[34], restaurace U vleku,[35], ubytování je též na Kozí farmě, hospoda na hřišti tvoří zazemí fotbalového hřiště.
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Mapový list 02-24-04 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
- ↑ Mapový list 02-24-04 1:10 0000 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
- ↑ Údaje čerpány z mapového listu 1:10 0000 02-24-04 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
Reference [editovat]
- ↑ Lužické hory: Horní Podluží
- ↑ Lužické hory, Horní Podluží [online]. Jiří Kühn, 1997-2009., [cit. 2010-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. [dále jen Vlastivěda]. ISBN 978-80-254-1704-1. s. 199.
- ↑ Portál veřejné správy České republiky, 7/1948 Sb. o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947 7/1948 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivěda, str. 206.
- ↑ Vlastivěda, str. 205.
- ↑ Portál veřejné správy České republiky, 123/1947 Sb. o změnách úř. názvů měst, obcí, osad a částí povolených v r. 1946 [online]. Ministerstvo vnitra, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vítáme Vás v obci Horní Podluží [online]. Obec Horní Podluží, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vlastivěda, str. 206.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování, Horní Podluží [online]. [cit. 2010-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Horní Podluží Podluží, orgány obce [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupné online.
- ↑ a b KASÍK, Stanislav. Znaky a prapory obcí Dolní a Horní Podluží. Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 37 až 38. ISSN 1212-6918.
- ↑ Veřejná databáze ČSÚ, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, [cit. 2010-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Katastrální mapa Horního Podluží [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivěda, str. 32.
- ↑ Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami 02-242 Dolní Podluží. 1. vyd. Praha : Česká geologická služba, 2006. ISBN 80-7075-640-3. s. 52.
- ↑ Vlastivěda, str. 189
- ↑ a b Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, 2005, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Mikroregion Tolštejn. 1. vyd. Krásná Lípa : Svazek obcí Tolštejn, 2008. s. 8.
- ↑ Větrný mlýn Světlík [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Lužické hory, zajímavá místa, Světlík [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Čechie Horní Podluží [online]. Dalibor Fridrich a MAFRA, a.s., [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Hasiči Horní Podluží [online]. eStránky.cz, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Varnsdorfští rybáři [online]. Český Rybářský Svaz - Místní Organizace Varnsdorf, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.
- ↑ ČSAD Semily - Jízdní řády Ústecký kraj [online]. ČSAD Semily a.s., [cit. 2009-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Lyžařský areál v Horním Podluží [online]. Obec Horní Podluží, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Českosaské Švýcarsko a Lužické hory. Soubor cykloturistických map. 1:100 000. 1. vyd. Praha : Trasa, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7324-021-1.
- ↑ Horní Podluží [online]. www.ceskehory.cz, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.
- ↑ LUKRAM s.r.o. čeká další rozvoj [online]. Rumburské noviny, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Kozí farma Žofín Horní Podluží [online]. Kozí farma Žofín, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.
- ↑ HANYKÝŘ PAVEL [online]. Zlaté stránky, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Hotel Sonnenhof Slavie [online]. Hotel Sonnenhof Slavie 2008, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Dovolená v Hopo [online]. [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Penzion Jana [online]. euroregin.cz, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Horní Podluží [online]. České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o., [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
| Obec Horní Podluží |
|---|
