Šlejnicové
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Páni ze Šlejnic (něm. von Schleinitz) byli šlechtickým rodem saského původu, který se v 16. a 17. století vyskytoval i v severních Čechách. Ještě počátkem 20. století žil rod v Německu a Polsku. Rodovým erbem byly v stříbrnočerveně polceném štítě 3 (1,2) růže střídavých barev.
Obsah |
[editovat] V Čechách
Do českých zemí se rod dostává roku 1481, kdy Hugolt ze Šlejnic († 1490) přejímá od knížat saských do svého držení Tolštejn a Šluknov. Hugolt zůstavil asi 5 synů.
[editovat] Starší pošlost
Nejstarší Hugoltův syn Jindřich († 14. 1. 1518) byl vrchním maršálkem v Míšni a koupil Krupku, již ok. r. 1505 postoupil Albrechtovi z Kolovrat. Oba ti byli r. 1509 od krále ustanoveni za správce zboží lovosického. Albrecht mu to zboží zapsal a r. 1511 obdržel od opata celského právo je vyplatiti. V Sasku držel Kriebstein a od r. 1500 Honštein. Zemřel .
Jindřichovi synové Volf, Arnošt, Krištof (†j. 1527), Jan a Jiří drželi napřed Tolštejn s Rumburkem a Šluknov nedílně. Po smrti ostatních drželi je Arnošt a Jiří, kteří oba obdrželi 1. kv. 1532 císařské potvrzení panského stavu. Onen, oddav se duchovnímu stavu, stal se napřed proboštem v Míšni, pak též v Praze, v l. 1525-44 byl administrátorem arcibiskupství. Zemřel 6. ún. 1548 a pohřben v Šluknově. Jiří převzal po něm Tolštejn i Lovosice, jež r. 1537 dědičně koupili. Býval hejtmanem kraje litoměřického, založil městečko Georgenthal a obdržel r. 1558 Tolštejn (posud manství) dědičně. Zemřel 27. září 1565 v Rumburce zůstaviv vdovu Johanku z Lobkovic a syny Hugolta, Jana, Arnošta a Jindřicha.
Když tito r. 1566 se dělili, dostali díly Lovosice, Hanšpach, Šluknov, Rumburk a poslední tři díly na hradě Tolštejně. Hugolt zemřel ok. r. 1570 (manž. 1. Lidmila ze Šumburka, 2. Anna z Baudissina) a zůstavil Lovosice zadlužené dceři Evě. Také Jindřich špatně hospodařil. Odprodal r. 1570 Varnsdorf a r. 1570 Rumburk kromě malé části. Zemřel před r. 1587 zůstaviv dvě dcery.
a) Jan prodal strýcům r. 1571 všechen statek svůj, stal se lantfojtem v Horní Lužici (1572), ale zadluživ se mnoho složil ten úřad r. 1594. Získal r. 1577 Libochovany a r. 1580-82 vesnice v okolí, také měl Dubkovice, které prodal r. 1586 bratru Arnoštovi a r. 1587 prodal Libochovany. Koupil pak r. 1588 Strojetice, jež t. r. prodal. Ženat byl třikráte (1. Apolena z Krajku, 2. Anna z Bibršteina, 3. Anna z Leskovce ovd. Hasišteinská r. 1590). Zemřel 1. led. 1595 zůstaviv synům Bedřichovi, Ladislavovi, Albrechtovi, Davidovi a Rudolfovi jen dluhy. Ladislav vyženil r. 1590 s Kateřinou z Říčan ovd. Valeckou statek Hostim (u Mor. Budějovic). Rudolf táhl r. 1595 do Uher a oženil se r. 1598 za Vidní se vdovou Cecilií roz. ze Saurau. Bedřichova manž. Eliška Šlikovna získala r. 1593 Varnsdorf, ale prodala jej zase r. 1597, t. r. získal také právo na Rumburce a r. 1608 věnné právo na Božejově. R. 1612 držel též dvůr Postráň. Albrecht získal r. 1600 s manž. Annou z Říčan Varnsdorf, který r. 1609 prodal. R. 1607 koupil Šluknov a nějaký čas (1615) držel manství Blansko u Brna. Byl pak král. radou, prodal r. 1618 Šluknov. Zemřel 26. bř. 1620 a jmění jeho pro vzpouru zabráno. Synové jeho byli Jan Jiří, Ladislav Volf, Maxim. Rudolf a Karel (tento zemřel záhy). Jan Jiří koupil ok. r. 1627 Domamyšl a držel ji do smrti. Maximilián Rudolf (*1605) byl kanovníkem v Olomouci, r. 1635 gen. vikářem v Praze, r. 1637 proboštem litoměřickým, r. 1655 biskupem tudíž (†13. říj. 1675). Volf získal r. 1628 Valdšteinské manství Chrastnou (Krásnou) a dědil s bratrem Domamyšl, kterou r. 1640 prodali; Volf zemřel v Osečné 27. ún. 1687 v nemalém stáří. Z manž. Lidmily Kateřiny Sedlecké z Újezdce měl dva syny, z nichž starší zemřel v Italii. Mladší syn Arnošt Ferdinand (prý na rozum snížený) ujal Chrastnou a zemřel r. 1689 odkázav statek svůj manž. Polyxeně Krescencii Kapounce ze Svojkova.
b) Arnošt vzdal se r. 1579 svého dílu Tolštejna a vyženil s manž. Lidmilou z Lobkovic díl Nepokojnic. Tato založivši jej penězi k zaplacení dluhů, vešla tak v držení Šluknova i Dubkovic, které Arnošt r. 1586 koupil. Pro dluhy zastavili r. 1592 Dubkovice, které pak odcizeny docela. Nad to prodala Lidmila r. 1598 Nepokojnice, oba kost. podací ve Šluknově a Georgenthalu a r. 1599 zastavila Šluknov, který pak r. 1607 nadobro prodán. Oba i syn jejich Adam zemřeli v chudobě.
[editovat] Mladší pošlost
Hugoltův mladší stejnojmenný syn držel rodný zámek Schleinitz († ok. 1512). Synové jeho Hanuš a Šimon Juda přijati r. 1527 k lénu na hrad Tolštejn a od strýcův svých českých ustanoveni za nápadníky. Šimonovi synové Krištof, Hanuš Hugolt a Abraham přijati r. 1570 za obyvatele v Čechách. Krištof koupil r. 1570 Rumburk (od Jindřicha), r. 1571 s bratřími Hanšpach a díly Tolštejna a Lovosic, od čehož pak r. 1573 části odprodávali a také pustili r. 1573 vrchnost svou na manství Šerachově v Horní Lužici. Krištof pak prodával i jiné části a naposled r. 1586 Tolštejn a Rumburk. Krištof zemřel 5. bř. 1601 a Abraham r. 1594. Krištof a Hugolt, synové Krištofovi, drželi pak se strýcem Hanušem nějaký čas Hanšpach, ale r. 1602 pro dluhy prodán. O jejich pozdějších osudech nedostává se paměti.
