Samety a plyše
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samet je vlasová tkanina, na které špičky vlasových nití přesahují plochu základní vazby o 1-2 mm. Vlasová nit tvoří smyčky, které jsou budto řezané nebo ponechané vcelku. [1]
Pojmem plyš se v odborné literatuře (často) označují jen tkaniny s vlasem delším než 3 milimetry.
Podobným způsobem jako vlasové tkaniny se později začaly vyrábět také pletené samety a plyše.
Obsah |
[editovat] Materiál
Samet se vyrábí pokud možno z hedvábí[2]. Samet z bavlněné příze má zcela jiný charakter a prodává se za polovinu ceny sametu z přírodního hedvábí.
V poslední době byly vyvinuty také syntetické samety vyráběné z polyesterových, acetátových a viskózních vláken a směsí různých umělých i přírodních vláken (s prodejní cenou cca 1/10 oproti hedvábnému zboží).[3]
Některé samety ze syntetických materiálů se pro speciální účely (např. karnevalové kostýmy) vyrábí s příměsí elastických vláken (cca. do 7 %) ve vazební tkanině. [4]
[editovat] Historie
Umění tkaní sametu nejspíše vzniklo na dálném východě. První zmínky o sametu se pak objevily okolo počátku 14. století n. l.
[editovat] Útkový samet
Do základní (vazné) tkaniny se zatkávají (nejčastěji v atlasové vazbě) vlasové útky, které mezi vazebními body vytváří obloučky mírně převyšující lícní plochu tkaniny. Obloučky se uprostřed stříhají tak, aby se nad povrchem základní tkaniny vytvořila celistvá vrstva z konců nití. Stříhaní je velmi nákladný proces náročný na přesnost práce. Tkanina musí mnohokrát probíhat stříhacím strojem, po stříhání se kartáčuje a špičky vlasů se egalizují speciálními nůžkami.
Aby se zaručila stejnoměrnost barevného odstínu, musí být vlákenná směs naprosto homogenní. Příze (nejčastěji bavlněné) na vlasový útek se proto vyrábějí a zpracovávají po partiích.
[editovat] Osnovní samet
Osnovní samet se vyrábí na dvěma způsoby:
[editovat] Prutový samet
Prutový samet vzniká tak, že se nad napnutou základní osnovou provazuje vlasová osnova přes ocelové pruty, které k ní leží kolmo a zatkávají se jako pomocné útky. Tkací stroj je konstruován tak, že po zatkání cca 20. prutů se první z nich mechanicky vytahuje a vkládá za posledním z předcházející série mezi osnovní niti. Prut může mít na konci nožík, kterým se při vratném pohybu stříhají smyčky vzniklé na osnovních nitích a vznikne tzv. aksamit. Jestliže se smyčky ponechají vcelku, zboží se nazývá epingl. Má-li tkanina smyčky nerozřezané i rozřezané nazývá se frizé.
Prutovou technikou se vyrábí vlasové tkaniny hlavně na nábytkové potahy a tkané koberce.
[editovat] Dvojitý samet
Na tkacím stroji se zhotovují dvě základní tkaniny nad sebou, vlasová osnova probíhá střídavě oběma a spojuje je. Hned za prohozním ústrojím se od sebe obě části odříznou a tím vzniknou dvě identické vlasové tkaniny. Tento způsob výroby je racionálnější než u prutových sametů, strojní zařízení je však poměrně nákladné.
Specializovaní výrobci vybavují tkací stroje žakarovým ústrojím, se kterým se dají na základní tkanině vytvářet na příklad reliefové obrazce ze sametu.
[editovat] Pletené samety a plyše
Pletené samety a plyše se vyrábí na okrouhlých stávcích i na osnovních pletacích strojích.
Z okrouhlých stávků pochází například (poněkud obnošená) mikina na snímku vpravo, což je kličkový plyš z bavlněné příze se stříhanými smyčkami. Šije se z něj i jiné svrchní ošacení a prádlo.
Plyše z osnovních stávků jsou méně roztažlivé, výroba je však vysoce produktivní, výkon stroje dosahuje až 30 metrů pleteniny za hodinu. Zboží se používá na ložní prádlo, plážové oděvy a také k dekoračním účelům.
S výkonem kolem 10 m/h pracuje stroj americké firmy Wildman. Na okrouhlém pletacím stávku se do základní vazby zaplétají jednotlivá vlákna (většinou polyakrylového) česance tak, že v hotovém zboží stejnoměrně odstávají a vytváří hustou vlasovou pokrývku. Plyše tohoto druhu jsou levnější než jiné vlasové pleteniny, šijí se z nich např. povlaky (ne potahy) na sedadla aut, hračky a části obuvnických výrobků.
[editovat] Literatura
- Hofer: Stoffe 2, ISBN 3-87150-799-7, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, str. 428-445 a 470-480.
- Kolektiv autorů: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 307-377
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ http://shop.atm-handel.de/plentyMarkets_Baumwoll++Samt+Artikel+40168+Farbe+Weinrot_YYToShowQQSingleArticleYYc1QQ13YYc2QQ232YYc3QQ0YYc4QQ0YYc5QQ0YYArticleIDQQ10264.html?plentyID=b9890390fd10b26285e308ec0e7a8f7417032007045443
- ↑ http://www.naturtuche.de/product_info.php?info=p136_Seidensamt.html
- ↑ http://www.stoffe.de/bekleidungsstoffe/samt/cid1_514.html
- ↑ http://www.karnevalstoff.de/product_info.php?info=p712_SCH-K2240-Elastiksamt-Ballenweise--15M-.html
