Samety a plyše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sametový kaftan

Samet je vlasová tkanina, na které špičky vlasových nití přesahují plochu základní vazby o 1 až 2 mm. Vlasová nit tvoří smyčky, které jsou buďto řezané nebo ponechané vcelku. [1]

Pojmem plyš se v odborné literatuře (často) označují jen tkaniny s vlasem delším než 3 milimetry.

Podobným způsobem jako vlasové tkaniny se později začaly vyrábět také pletené samety a plyše.

Materiál[editovat | editovat zdroj]

Samet se vyrábí pokud možno z hedvábí[2]. Samet z bavlněné příze má zcela jiný charakter a prodává se za polovinu ceny sametu z přírodního hedvábí.

V poslední době byly vyvinuty také syntetické samety vyráběné z polyesterových, acetátových a viskózních vláken a směsí různých umělých i přírodních vláken (s prodejní cenou cca 1/10 oproti hedvábnému zboží).[3]

Některé samety ze syntetických materiálů se pro speciální účely (např. karnevalové kostýmy) vyrábí s příměsí elastických vláken (cca do 7 %) ve vazební tkanině.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

O původu sametu neexistují žádné jednoznačné doklady. Jedna z domněnek je, že první samet byl vyvinut jako hedvábná tkanina v Číně a do Evropy se dostal ve 12. století.[5]

Útkový samet[editovat | editovat zdroj]

Do základní (vazné) tkaniny se zatkávají (nejčastěji v atlasové vazbě) vlasové útky, které mezi vazebními body vytváří sloupce z obloučků (15 /cm) mírně převyšující lícní plochu tkaniny. Obloučky se uprostřed stříhají tak, aby se nad povrchem základní tkaniny vytvořila celistvá vrstva z konců nití. Stříhaní je velmi nákladný proces náročný na přesnost práce. Tkanina probíhá až 1500 x stříhacím strojem, po stříhání se kartáčuje a špičky vlasů se egalizují speciálními nůžkami.

Potom následuje praní a barvení na džigru. Levnější samety se barví sirnatými barvivy, pro dražší zboží se používají reaktivní nebo kypová barviva. Aby se zaručila stejnoměrnost barevného odstínu, musí být vlákenná směs naprosto homogenní. Příze (nejčastěji bavlněné) na vlasový útek se proto vyrábějí a zpracovávají po partiích.

Osnovní samet[editovat | editovat zdroj]

Nábytkový potah z vlasové tkaniny

Osnovní samet se vyrábí dvěma způsoby:

Prutový samet[editovat | editovat zdroj]

Prutový samet vzniká tak, že se nad napnutou základní osnovou provazuje vlasová, obarvená osnova přes ocelové pruty, které k ní leží kolmo a zatkávají se jako pomocné útky. Tkací stroj je konstruován tak, že po zatkání cca 20 prutů se první z nich mechanicky vytahuje a vkládá za posledním z předcházející série mezi osnovní niti. Prut může mít na konci nožík, kterým se při vratném pohybu stříhají smyčky vzniklé na osnovních nitích a vznikne tzv. aksamit. Jestliže se smyčky ponechají vcelku, zboží se nazývá epingl. Má-li tkanina smyčky nerozřezané i rozřezané nazývá se frizé.

Prutovou technikou se vyrábí vlasové tkaniny hlavně na nábytkové potahy a tkané koberce.

Dvojitý samet[editovat | editovat zdroj]

Na tkacím stroji se zhotovují dvě základní tkaniny nad sebou, vlasová osnova probíhá střídavě oběma a spojuje je. Hned za prohozním ústrojím se od sebe obě části odříznou a tím vzniknou dvě identické vlasové tkaniny. Tento způsob výroby je racionálnější než u prutových sametů, strojní zařízení je však poměrně nákladné.

Specializovaní výrobci vybavují tkací stroje žakárovým ústrojím, se kterým se dají na základní tkanině vytvářet na příklad reliéfové obrazce ze sametu.

Pletené samety a plyše[editovat | editovat zdroj]

Kličkový plyš z bavlněné příze

Pletené samety a plyše se vyrábí na okrouhlých stávcích i na osnovních pletacích strojích.

Z okrouhlých stávků pochází například (poněkud obnošená) mikina na snímku vpravo, což je kličkový plyš z bavlněné příze se stříhanými smyčkami. Šije se z něj i jiné svrchní ošacení a prádlo.

Plyše z osnovních stávků jsou méně roztažlivé, výroba je však vysoce produktivní, výkon stroje dosahuje až 30 metrů pleteniny za hodinu. Zboží se používá na ložní prádlo, plážové oděvy a také k dekoračním účelům.

S výkonem kolem 10 m/h pracuje stroj americké společnosti Wildman. Na okrouhlém pletacím stávku se do základní vazby zaplétají jednotlivá vlákna (většinou polyakrylového) česance tak, že v hotovém zboží stejnoměrně odstávají a vytváří hustou vlasovou pokrývku. Plyše tohoto druhu jsou levnější než jiné vlasové pleteniny, šijí se z nich např. povlaky (ne potahy) na sedadla aut, hračky a části obuvnických výrobků.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hofer: Stoffe 2, ISBN 3-87150-799-7, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, str. 428–445 a 470–480.
  • Kolektiv autorů: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 307–377
  • Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 679

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://shop.atm-handel.de/plentyMarkets_Baumwoll++Samt+Artikel+40168+Farbe+Weinrot_YYToShowQQSingleArticleYYc1QQ13YYc2QQ232YYc3QQ0YYc4QQ0YYc5QQ0YYArticleIDQQ10264.html?plentyID=b9890390fd10b26285e308ec0e7a8f7417032007045443
  2. Naturtuche – reine Naturstoffe aus Wolle, Leinen, Hanf und Seide
  3. http://www.stoffe.de/bekleidungsstoffe/samt/cid1_514.html
  4. http://www.karnevalstoff.de/product_info.php?info=p712_SCH-K2240-Elastiksamt-Ballenweise--15M-.html
  5. Historie sametu (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo plyš ve Wikislovníku

Kategorie Velvet ve Wikimedia Commons