Axminsterský koberec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stroj na tkaní předdíla (z 1. poloviny 20. století)

Axminsterský koberec je souhrnné označení pro tkaniny s mnohobarevným hrubým útkem, vyráběné jako imitace ručně vázaných orientálních koberců. Axminsterské výrobky se dají rozdělit na žinylkové, cívkové a skřipcové koberce.

Historie axminsterských koberců[editovat | editovat zdroj]

Vlněný žinylkový axminster z roku 1940

Z roku 464 před n. l. pochází dosud nejstarší ručně vázaný vlasový koberec (cca 350 000 uzlů /m²) nalezený v Altaji.

  • 1685 začala výroba vlasových (prutových) koberců ve Wiltonu – předchůdce axminsterských výrobků
  • 1755 byla založena továrna na vlasové koberce v Axminsteru
  • 1839 začal Skot Paisley tkát žinylkové koberce.
  • 1876 Američan Skinner přišel s tkacím strojem Royal Axminster
  • 1878 Tomkinson a Adams vynalezli cívkový axminsterský stroj (Royal a cívkový stroj se někdy ztotožňují)
  • V 90. letech 19. století vynalezl Greenwood skřipcový mechanizmus, použil ho na axminsterském stroji a později spojil s žakárovým ústrojím[1]
  • V 70. letech 20. století se přestaly vyrábět žinylkové axminstry

Na začátku 21. století se část výroby přesunula do Číny, největší světový producent axminsterů sídlí však stále ještě v Anglii. Údaje o rozsahu výroby nejsou publikovány.[2]

Způsob výroby[editovat | editovat zdroj]

Žinylkový axminster[editovat | editovat zdroj]

Koberec vzniká tak, že se do základní tkaniny zatkává kolmo k osnově žinylka označovaná jako předdílo. Předdílo je proužek z velmi řídké osnovy a z hrubého hustého útku, zpravidla z vlněných nití. Vyrábí se na speciálním skřipcovém stavu s útkovou záměnou až ve 24 barvách v plátnové nebo perlinkové vazbě. Takto vzniklá tkanina – žinylka - se pak jako plochý proužek nebo zakroucená s kruhovým průřezem „nasazuje“ s pomocí zvláštního hřebene na podkladovou tkaninu, se kterou se spojí tzv. přitkávací osnovou.

Výroba je poměrně nákladná, tkací stroj musí obsluhovat dva pracovníci. Axminstru s kulatou žinylkou se říkalo také vlněný peršan.

Cívkový axminster[editovat | editovat zdroj]

Několik desítek válcových cívek zavěšených na nekonečném pásu obíhá nad tkacím strojem, na jednotlivých cívkách je navinuta vlasová příze v počtu nití a v barvách potřebných pro jedno nasazení (jeden řádek) tkaniny. Niti z každé cívky se pak nasazují v patřičném řádku na podkladovou tkaninu, každá z nich se obepne shora a zdola po jednom vazebním útku a zastřihne tak, že se nad každým spojem vytvoří dva chomáčky vláken. [3]

Skřipcový axminster[editovat | editovat zdroj]

je výrobek, u kterého se podobně jako u ručně vázaných koberců každá vlasová nit vtahuje speciálním skřipcem do podkladové tkaniny. Skřipec vytáhne ze zásobníku jednotlivé kolmo nastavitelné vlasové niti nastříhané na žádanou délku a přidržuje je tak dlouho nad základní tkaninou, až se sváže útkem k vazné osnově. Výběr barev a jednotlivých ústřižků nití je řízen žakárovým ústrojím. Tkanina se pak postřihuje, kartáčuje a paří.[4]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Vlasová příze v axminsterských kobercích je 2-3 x skaná, nejčastěji ze směsi 80/20 vlna/polyamid, délka vlasu bývá 5-12 mm, podkladová tkanina je většinou z polyesterové příp. jutové příze. Jako standardní se udává hustota 65 000-120 000 „uzlů“ (chomáčků) na m², v luxusním provedení do 150 000 (nejjemnější ručně vázané koberce mají až 450 000 uzlů/m²). Maximální šířka koberců dosahuje 4,5 m, vzorování až ve 12 barvách.[5]

V USA se prodávaly v roce 2007 cívkové axminstery (v přepočtu) za 3,70 €/m² a (údajně) žinylkové koberce za 5,60.[6]

Sktřipcový axminster (NDR, 1970)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Žinylkové koberce se zřejmě vyráběly jen do konce 60. let 20. století. Pokud se nabízejí na prodej, jedná se jen o sběratelské objekty.[7]

Koberce z cívkových axminsterů, často vzorované v „anglickém stylu“, se používají např. jako podlahová krytina v anglických hostincích nebo i v bytech.

S koberci tkaných na skřipcových strojích s elektronickým žakárovým ústrojím se vybavují především hotely[8] a veřejné prostory[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie axminsterkého koberce (anglicky): http://www.axminster-carpets.co.uk/all-about-carpet/the-history-of-carpet/ Archivováno 14. 4. 2012 na Wayback Machine.
  2. Největší světový výrobce axminsterských koberců (anglicky): http://selector.com/au/suppliers/brintons-limited/products/custom-axminster-carpet Archivováno 29. 11. 2011 na Wayback Machine.
  3. Technologie výroby cívkového axminstru (anglicky): http://www.scribd.com/doc/46250336/Axminster-Carpet
  4. Cívkové a skřipcové tkací stroje v 21. století (anglicky): http://www.cholleton.com/en/carpet_manufacturing_processes.php Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine.
  5. Hodnocení jakosti axminsterských koberců) anglicky): http://www.cholleton.com/en/wool_carpet_custom_made_axminster.php Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine.
  6. Ceny koberců v USA 2007 (anglicky): http://chestofbooks.com/home-improvement/furniture/Home-Furnishing/VI-Carpets-And-Carpeting.html#ixzz1jKtu2VYk
  7. Poradce v otázkách ke kobercům (2008, anglicky): http://www.magi-grip.co.uk/pages/Magi-Grip_2008/about_rug_creep.htm Archivováno 19. 10. 2014 na Wayback Machine.
  8. Hotely vybavené axminsterskými koberci (2007): http://www.cholleton.com/en/latest_ref.php Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine.
  9. Axminsterský koberec v budově magistrátu města Prahy: http://www.bocapraha.cz/reference/MAGISTRAT-HL.-MESTA-PRAHY---NOVA-RADNICE,-PRAHA__s155x392.html Archivováno 18. 9. 2011 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 676-677
  • Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8, str. 51 a 349
  • Hennig a kol.: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 382-384